• No results found

Zdroj: SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007, 76 s.

ISBN 978-80-87110-00-3, str. 62

130 SMETÁČKOVÁ, Irena. Volba povolání: „jsem přece kluk!“, „jsem přece holka!“. In SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-00-3, str. 64

43 Obrázek 5: Hodnocení povolání

Zdroj: SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007, 76 s.

ISBN 978-80-87110-00-3, str. 63

Pokud je tedy volba povolání omezena všemi výše zmíněnými faktory, je otázkou, do jaké míry je volbou svobodnou. Rodiče se pro budoucí povolání svých dětí také často rozhodují na základě jejich výkonů ve škole – tedy dobrých či špatných známek.

Pro minimalizaci rizika neúspěchu přijetí na střední školu, volí většinou takové obory, ve kterých dítě na základní škole nejvíce prospívá. Naopak pro některé méně úspěšné volí spíše odborně zaměřené školy pro budoucí povolání. Děti, vědomy si svých možností a dovedností, volí obdobně. Škola tak působí na volbu povolání dítěte prostřednictvím jednotlivých předmětů.

Pokud bude žák/yně vynikat v matematice a naopak mu/jí nepůjde cizí jazyk, pravděpodobně bude podnikat kroky proto, aby se jednou jeho/jejím povoláním stala ekonomika a nikoli překladatelství cizích jazyků.131

Dále funguje školský systém jako určitá „dráha“ k budoucímu povolání. Podle zvolené délky studia, druhu oboru a jednotlivých předmětů se žáci/kyně postupně přibližují svému

131 SMETÁČKOVÁ, Irena. Gender a volba povolání. In: SMETÁČKOVÁ, Irena a Klára VLKOVÁ. Gender ve škole: příručka pro vyučující předměty občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Vyd. 1. Praha: Otevřená společnost, 2005. ISBN 80-903-3312-5, str. 82

44

zaměstnání. Tím spíše, pokud některá zaměstnání určitý typ vzdělání přímo vyžadují. Rodiče však mají vliv na budoucí volbu povolání svých dětí ještě před jejich nástupem do první třídy.

Skrze své představy o budoucnosti dítěte ho podporují v postupném vymezování sama sebe.

Často podvědomě se ho určitým způsobem snaží dostat na „správnou cestu“. Pokud mají jasnou představu o tom, čím by se jejich dítě jednou mělo stát, kupují mu například hračky, které by ho měly podporovat tímto směrem. S přibývajícím věkem se rodiče snaží rozvíjet zájmy ve svých dětech, které je nevědomky směřují k určité volbě povolání v budoucnu. Kromě rodičů tyto zájmy také velmi ovlivňuje okolí a přání aktérů v něm.132 Dívky jsou často mnohokrát poučeny, jaké mají šance v oblasti trhu práce v daném oboru. Je přirozené, že sipak většina z nich zvolí cestu s co možná nejméně překážkami.

Jednou z takových překážek v cestě pro kariérní růst ženy se nazývá efekt skleněného stropu.133 Jedná se o bariéru, která souvisí s podmínkami nutnými v dnešní společnosti pro vykonávání vyšších funkcí. Jde tedy například o práci nad rámec pracovní doby, semináře v osobním volnu, či pracovní cesty na několik dní a více. Zcela zákonitě pokud se žena bude chtít věnovat domácnosti a svým dětem naplno, způsobem jakým se od ní v naší společnosti stále ještě očekává, nemůže zároveň těmto podmínkám vyhovět. Oproti tomu muži jsou pro vyšší funkce stále mnohem „výhodnějšími“ kandidáty. Pokud by přeci jenom žena chtěla zastávat některou z těchto funkci, povětšinou musí obětovat druhou stranu mince, nebo alespoň její část – rodinu a péči o domácnost.

Efekt skleněného výtahu oproti tomu popisuje neviditelný (skleněný) mechanismus, který umožňuje rychlejšímu kariérnímu postupu mužům, přestože jsou stejně kvalifikovaní, jako ženy. Na stejně pracovní pozici ve stejném oboru a se stejnou pracovní kvalifikací tak přesto bude muž „vytažen“ na vyšší pozici a bude více podporován ke kariérnímu postupu, než žena.134 Dokonce tak dochází k tomu, že „ženy pobírají nižší platy i ve stejných povoláních a na stejných pracovních pozicích. V těchto situacích jsou muži a ženy zcela srovnatelní z hlediska vzdělání, délky praxe i pracovního výkonu, ale přesto v průměru pobírají odlišný plat.“135

132 SMETÁČKOVÁ, Irena. Gender a volba povolání. In: SMETÁČKOVÁ, Irena a Klára VLKOVÁ. Gender ve škole: příručka pro vyučující předměty občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Vyd. 1. Praha: Otevřená společnost, 2005. ISBN 80-903-3312-5, str. 80-81

133 SMETÁČKOVÁ, Irena. Volba povolání: „jsem přece kluk!“, „jsem přece holka!“. In SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-00-3, str. 59

134 Tamtéž, str. 59

135 Tamtéž, str. 59

45

Jak už bylo zmíněno, genderové stereotypy hrají v očekávání společnosti velmi významnou roli. V praxi je tento vliv ještě zřejmější. V rámci projektového šetření Genderové aspekty přechodu žáků a žákyň mezi vzdělávacími stupni z roku 2005, bylo zjištěno, jak žáci/kyně na konci základní školy konkrétně vidí svou blízkou budoucnost.136 Na základě odpovědí žáků/yň v dotazníku Irena Smetáčková zjistila například, že „chlapci rychleji než dívky směřují do zaměstnání. Dívky naopak chtějí déle studovat a odjet do zahraničí.“137 V rámci možných odpovědí vybírali chlapci nejčastěji odpověď „mít zajímavé zaměstnání“

(80,1 %), zatímco dívky „získat co nejlepší vzdělání. (81, 7%)138 Velmi zajímavé jsou rozdíly odpovědí žáků/yň ze základní a střední školy. Například k otázce založení rodiny se na základní škole hlásí v průměru více chlapci, než děvčata, i když všichni spíše minimálně (7-10 %).

Na střední škole se odpovědi nejen obrací ve směru více děvčata, než chlapci, ale celkově zájem o rodinu stoupá až o 5 %.139 Z odpovědí je na volbu povolání či školy navíc patrný velký vliv rodičů a také dosažená úroveň jejich vzdělání. Z hlediska takzvané vzdělanostní aspirace neboli volby následujících stupňů vzdělání, mají dívky stále větší zájem o další vzdělávání, než chlapci.

4.3. Výchovné poradenství

Výchovné poradenství bylo v českém školství zakotveno do roku 2005 ve vyhlášce o výchovném poradenství. S novým školským zákonem vešla v platnost vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která tuto vyhlášku nahradila. V rámci této vyhlášky zabezpečuje ředitel/ka školy poskytování poradenských služeb ve škole zpravidla výchovným/ou poradcem/kyní a školní/m metodičkou/kem prevence, kteří spolupracují zejména s třídními vyučujícími a vyučujícími výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky/cemi školy, ale může být zajišťováno i školní/m psycholožkou/gem nebo školní/m speciální/m pedagožkou/gem.

Poradenské služby jsou zajišťovány v rozsahu odpovídajícím počtu a vzdělávacím potřebám žáků/yň školy a jsou zaměřené na prevenci školní neúspěšnosti, primární prevenci sociálně patologických jevů, odbornou podporu při integraci a vzdělávání žáků/yň se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků/yň z jiného kulturního prostředí a žáků/yň se sociálním znevýhodněním, péči o vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků/yň,

136 IRENA, Smetáčková. Genderové aspekty přechodu žáků a žákyň mezi vzdělávacími stupni. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005, str. 210

137 Tamtéž, str. 210

138 Tamtéž, str. 210

139 Tamtéž, str. 210

46

průběžnou a dlouhodobou péči o žáky/ně s výchovnými či výukovými obtížemi a vytváření předpokladů pro jejich snižování, metodickou podporu vyučujícím při aplikaci psychologických a speciálně pedagogických poznatků a dovedností do vzdělávací činnosti školy a v neposlední řadě také na kariérové poradenství integrující vzdělávací, informační a poradenskou podporu vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění.140

Do kariérového poradenství můžeme zařadit jednak pedagogy/žky, školní psychology/žky a výchovné poradce/kyně, kteří/ré působí přímo ve školním prostředí, ale také různé pedagogicko-psychologické poradny fungující jako podpůrné instituce.141 Přičemž se toto poradenství soustřeďuje nejvíce do škol, protože právě tady, kde začíná cesta každého žáka a žákyně k budoucímu povolání, je nejvíce potřeba. Velmi důležitým aspektem školního prostředí jsou genderoví poradci a poradkyně. Jejich úloha je nejen udržovat ve škole příjemné klima třídy a vztahy mezi žáky/němi a vyučujícími, ale také pomoci žákům/yním s volbou povolání. V posledním bodě je důležité, aby poradci a poradkyně zůstali víc než jindy otevření individuálním rozdílům žáků a žákyň a nepodléhali genderovým stereotypům. Výchovné poradenství je důležitým prvkem každé genderově rovně smýšlející školy, které by mělo pomáhat k rovným příležitostem a progenderovému jednání, přestože ve skutečnosti naopak často podporuje genderové stereotypy. „Je-li výchovné poradenství ve škole provozováno genderově korektně a citlivě, pak se jistě budou tyto principy mnohem snáze prosazovat ido přístupu a výuky jednotlivých vyučujících a do smýšlení samotných dětí.“142 V rámci výzkumu Smetáčkové Genderové aspekty přechodu žáků/yň mezi vzdělávacími stupni bylo nicméně zjištěno, že realita zdaleka neodpovídá této vizi. Žáci a žákyně uváděli, že školní poradce/kyně si spíše vyslechl/a a zaznamenal/a jejich volby povolání, než že by jim s volbou pomohl/a. „…naprostá většina studujících na základní i střední škole uvedla, že výchovný poradce/kyně je pro ně člověk, který jim může poskytnout informace o dnech otevřených dveří či o brožurkách s popisem škol, avšak nikoliv člověk, na kterého by se obrátili, pokud váhají s rozhodnutím.“143

Dalším problémem může být také to, že žáci/kyně často své rozhodování nechávají až na poslední chvíli a pro radu od kariérní/ho poradkyně/ce už často nezbývá čas. Školy by tuto

140 Zákon č. 72/2005 Sb., poradenské služby ve školách a školských poradenských: Poskytování poradenských služeb. In: ASPI [právní informační systém]. Praha, 2005, 9. 2. 2005.

141 JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8, str.

81

142 SMETÁČKOVÁ, Irena. Genderově citlivé výchovné poradenství. In: SMETÁČKOVÁ, Irena Příručka pro genderově citlivé vedení škol. Vyd. 1. Praha: Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-01-0, str. 50

143 Tamtéž, str. 50

47

skutečnost neměly přehlížet a měly by se pokusit tento problém vyřešit. Vyučující stejně jako výchovní/né poradci/kyně by se měli více vzdělávat v genderové problematice. Třídní učitelé/ky například více než školní poradci/kyně znají individuálně každého žáka a žákyni ve své třídě. Rozumějí tak jejich schopnostem, možnostem a potřebám a možná jsou tak více než vhodnými rádci/kyněmi v oblasti budoucí kariéry každého jednotlivce. Otázky ohledně volby povolání mohou být zapojeny také přímo do kurikula a dostat se tak do podvědomí žáků a žákyň dříve, než na poslední chvíli. Na škodu by také jistě nebylo, kdyby v rámci výuky existovaly předměty zaměřené na volbu povolání, vyučované přímo výchovným poradcem či poradkyní.144 Neméně důležití v této oblasti jsou také školní psychologové a psycholožky, kteří kromě grafů dokážou vypracovat poměrně podrobnou analýzu žáka či žákyně na základě testů a rozhovoru, a pomoci jim tak v nelehké volbě.

Existují také různé projekty či výzkumy, pomáhající postupně odbourávat genderově stereotypní uvažování, do kterých se školy mohou zapojit. V rámci německého projektu TASTE, který podporovalo Spolkové ministerstvo pro školství, vědu, výzkum a techniku, byla žákyním 9. ročníku představována typicky „mužská“ povolání. Název projektu představuje a v překladu znamená chuť – tedy chuť pro dívky zkusit změnu. „Přibližně třetina účastnic změnila své kariérní představy ve prospěch IT, techniky a řemesel, třetina zůstala u svých dosavadních představ a ostatní dívky se rozhodly volbu profese znovu zvážit.“145 Organizace Gender Studies, o.p.s. vydala velmi zajímavý projekt Volba povolání bez předsudků, pomocí kterého si žáci a žákyně mohou rozšířit obzory ohledně volby povolání. Zábavnou formou dostanou do podvědomí genderové stereotypy a dostanou tak šanci se nad ně povznést a ponechat si prostor pro svobodnou volbu povolání. Projekty pro prosazování rovných příležitostí mužů a žen vznikají ve velkém také prostřednictvím MŠMT.

Nezastupitelnou roli v oblasti rozhodování o budoucí profesní a životní dráze žáků a žákyň ukončujících základní vzdělávání sehrávají také střední a vysoké školy. Využívají k tomu různé nástroje jako je například Den otevřených dveří, kde se snaží prezentovat přednosti studia na jejich škole, nebo vysílají zástupce a zástupkyně do základních škol, kteří předávají informace a své zkušenosti potencionálním uchazečům/kám o studium apod. Také

144 HYNKOVÁ, Martina. Expertní instituce na poli poradenství při volbě povolání: Přehledová sonda. In:

JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8, str. 85

145 SMETÁČKOVÁ, Irena. Gender a volba povolání. In: SMETÁČKOVÁ, Irena a Klára VLKOVÁ. Gender ve škole: příručka pro vyučující předměty občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Vyd. 1. Praha: Otevřená společnost, 2005. ISBN 80-903-3312-5, str. 83

48

využívají různých agitačních materiálů, internetu a informačních veletrhů.146 Tyto nástroje však, bohužel, velmi často podporují genderové stereotypy. Samotným rozvržením vybraných tříd pro Den otevřených dveří, či prostředí školy často prvoplánově „láká“ dívky, nebo naopak chlapce. Stejně tak samotná reklama škol, které se snaží získat co nejvíce studentů, často záměrně (ale i bezděčně) podporují genderové stereotypy. Typickým příkladem genderově stereotypní reklamy v oblasti povolání je například zdravotnictví a konkrétně pozice zdravotní sestry, nebo strojařina. Zatímco univerzity lákají více studentek a stejně tak později konkrétní nemocnice na pozici zdravotní sestry, způsobem, že zkrátka dobře vypadají v sesterské uniformě, stejně tak každý ví, že "správný strojař" musí být tvrdý a pracovitý chlap.

Ještě je třeba zmínit takzvané řídící poradenské instituce, které výrazně ovlivňují školské poradenství. Jedná se například o Národní ústav pro vzdělávání se svojí sekcí pedagogicko-psychologického poradenství či Národní institut dalšího vzdělávání, ale také úřad práce, kde se mladiství mohou informovat o podmínkách a možnostech dalšího studia a volbě povolání v rámci Informačně poradenských střediscích pro volbu povolání. Střediska, kromě poskytování informací, také pořádají akce pro širokou veřejnost, informační výstavy a veletrhy, nabízejí individuální konzultace a profesní diagnostiku. Bohužel tuto možnost získání informací využívá jen malá část žáků a žákyň, většinou proto, že se jim prostřednictvím jejich mateřské školy vůbec nedostalo informace o této službě. 147 Přesto vše je jasné, že „aktivita poradenských institucí má přitom velký potenciál pro genderově senzitivní práci s dívkami a chlapci, například s těmi, kteří při volbě dalšího studia vybočují z narýsovaných šablon pro ně genderově vhodných oborů.“148

146 HYNKOVÁ, Martina. Expertní instituce na poli poradenství při volbě povolání: Přehledová sonda. In:

JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8, str. 86

147 HYNKOVÁ, Martina. Expertní instituce na poli poradenství při volbě povolání: Přehledová sonda. In:

JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8, str. 85-87

148 Tamtéž, str. 89

49

5. Závěr

Svou práci Vliv genderových aspektů na volbu povolání žáků a žákyň v základním vzdělávání jsem záměrně rozčlenila do několika oblastí. Nejprve jsem zkoumala, co je to gender a jaké mohou být genderové aspekty. Následně jsem zjistila, jak vypadá prostředí školy v naší společnosti, jak konkrétně do něj tyto genderové aspekty zapadají a jak ovlivňují rozhodování žáků a žákyň v základním vzdělávání, kteří ukončují povinnou školní docházku, ohledně volby jejich budoucího povolání, popřípadě jejich dalšího studia.

Ve své práci jsem na základě zjištěných poznatků došla hned k několika závěrům.

Zaprvé, že vliv genderu a konkrétně genderových stereotypů ve školství, je možná větší, než je na první pohled patrné. Zadruhé, že ať má škola a všichni její aktéři na žáky a žákyně sebe větší vliv, nakonec to jsou ve většině případů rodiče, potažmo rodina, kdo nejvíce ovlivní jejich úsudek při volbě povolání. A v neposlední řadě, že ačkoliv se zdají veškeré snahy vymanit se z genderových stereotypů bezvýsledné, a podle některých teorií dokonce nemožné, určitá šance na změnu existuje. Avšak škola, jakožto velmi vlivná instituce při formování naší osobnosti, se od tohoto snažení často odvrací a mnohdy ještě více tyto stereotypy podporuje, což by neměla. Naopak, právě tady je důležitější, než kde jinde, šířit informace, posilovat povědomí o těchto překážkách a snažit se jim předejít. Protože jedině tak nás to může posunout nejen k vyváženějšímu trhu práce, a tedy k lepším a „stejnějším“ podmínkám pro ženy i muže, ale také k lepší společnosti, kde je co nejméně segregace, útlaku a nespravedlnosti. A škola jako jeden z hlavních aktérů působících na osobnost člověka již od raného dětství sehrává v oblasti volby povolání důležitější roli, než by se mohlo zdát. Ovlivňuje jeho rozhodování v rámci předškolního a základního vzdělávání, ale dokáže zapůsobit i později. Tedy i přes výše uvedené, že rozhodující při volbě povolání je působení rodiny, dospěla jsem k poznání, že vliv školy je nezpochybnitelný.

Během psaní své práce jsem také došla k několika možným způsobům, jak změnit některé mnou zjištěné závěry, nebo jak některé situace vyřešit jinak a možná lépe.

Jako nezbytné vnímám přípravu žáků a žákyň na jejich budoucí volbu povolání, a to nejpozději v 8. ročníku, ale nejlépe ještě dřív. Prostřednictvím učitelů/ek, výchovných či kariérních poradců/kyň, projektů a podobně, by žáci a žákyně měli být připravováni na tento mnohdy nelehký úkol. Zároveň by se s nimi mělo pracovat takových způsobem, aby se na ně

50

nepřenášely genderové stereotypy a neprohluboval se tak ještě více „začarovaný kruh“

segregované společnosti.

Dále je důležité připustit značný vliv rodičů na rozhodování žáků a žákyň, a to hlavně proto, aby se s tím dalo dále lépe pracovat. Rodiče by měli být stejně informovaní, jako žáci a žákyně a škola by touto cestou měla zajistit pravidelnou komunikaci a předávání informací právě jim, zejména pak těm, kteří jsou ohledně svého úkolu – pomoci dětem s volbou povolání – nejistí, nebo se na něj necítí vůbec. Přes veškerý vliv rodičů, sociálního prostředí a v neposlední řadě také vrstevníků/ic, je důležité, aby zůstalo rozhodování žáků a žákyň o jejich budoucím povolání či dalším studiu do jisté míry autonomní. Přeci jenom tato volba bude ovlivňovat hlavně jejich budoucnost a navzdory všem vlivům by měla vycházet právě z nich.

Z mé práce také vyplývá, že problém často nebývá v nedostatku příslušných institucí pro podporu a pomoc, či způsobů pro získání informací pro mladistvé o volbě povolání, ale v tom, že o nich žáci a žákyně, ani rodiče, nevědí. Nejdůležitějším úkolem školy je v tomto ohledu poskytování informací. Protože teprve dobře informovaný člověk může zvážit všechny své možnosti, svobodně se rozhodnout a svou volbou tak přispět k lepšímu životu ve společnosti. Zároveň je důležité, aby žáci a žákyně nebyli ke své volbě příliš tlačeni.

Vzdělávání je proces na celý život a úměrně se získáváním informací a zkušeností se jejich volba může v jeho průběhu ještě několikrát změnit. Začít by se však mělo co nejdříve.

Je zřejmě patrné, že téma, které jsem si vybrala, je velice obsáhlé a rozvětvené do dalších souvisejících oblastí. Volba povolání je složitý proces, který je kromě zjištěných aspektů, jako je rodina, škola, lidé v blízkém okolí a interakce s nimi, ovlivněno ještě řadou dalších faktorů. Avšak jeho podrobné zkoumání bylo velmi zajímavé a mnohdy překvapivé.

Jsem ráda, že jsem měla tu možnost se tímto tématem zabývat a ráda bych v něm v budoucnu

Jsem ráda, že jsem měla tu možnost se tímto tématem zabývat a ráda bych v něm v budoucnu