• No results found

Život a základní myšlenky

In document ZÁKLADNÍ POJMY A PŘÍSTUPY (Page 18-21)

2 PŘEDSTAVITELÉ UTILITARISMU A JEJICH MYŠLENKY

2.1 J EREMY B ENTHAM

2.1.1 Život a základní myšlenky

Jeremy Bentham se narodil 15. února 1748 v Londýně v Houndsditch. Jeho ro-diče, matka Alica Whitehorn a otec Jeremiah Betham, měli sedm dětí, z nichţ byl Jere-my nejstarší. Byl povaţován za mimořádně nadané dítě, jelikoţ uţ v dětství mluvil la-tinsky a francouzsky. Vyrůstal v konzervativní rodině pod vedením svého otce, úspěš-ného advokáta. V roce 1755 nastoupil do Westminsterské školy. Kdyţ mu bylo deset let, zemřela mu matka. Proto se nejdůleţitějšími osobami v jeho ţivotě staly babičky, které ho výrazně ovlivnily.12

V tomto velice sloţitém období mu nejvíce pomohl bratranec jeho matky, John Mulford, který v něm objevil a podporoval zájem o botaniku, chemii a medicínu. Uţ ve dvanácti letech byl Jeremy zapsán na univerzitu v Oxfordu. Nikdy tam nebyl spoko-jený, protoţe ho trápily noční můry a strach z duchů, který ho nadále provázel celý ţi-vot. V devatenácti letech dostal povolení vystupovat u soudu.13 V roce 1763 získal titul bakaláře a později i magistra (1766). K ukončení školy musel přísahat na třicet devět článků anglikánské církve, které pojednávaly o víře a disciplíně, ale Jeremy nechtěl, ne-boť se s články neztotoţňoval. Na druhou stranu si také moc dobře uvědomoval, ţe kdyby nepřísahal, vedlo by to ke zničení vztahu s otcem, který předpokládal, ţe se jeho syn stane právníkem. Nakonec Jeremy přísahal, ale litoval toho.

V roce 1762 se celá rodina přestěhovala do nového domu. Následující rok byl Jeremy přijat do Lincoln´s Inn, přičemţ zároveň studoval práva na Oxfordu.14 Jeremy neměl rád poezii, tvrdil, ţe básnici jsou neupřímní, kdyţ píšou něco, o čem vědí, ţe není pravda. Měl velmi rád hudbu a byl dokonce výborným hráčem na klávesové nástroje.

Po vzoru otce Jeremy nějaký čas pracoval jako advokát, i kdyţ nebyl tak úspěš-ný. Zabýval se spíše právní vědou a morální filozofií.15 Na svých cestách se setkal s celou řadou významných lidí, jako například s J. B. Sayem nebo s d´Alembertem. Sti-hl procestovat Evropu od Francie aţ po Rusko. V roce 1792 byl dokonce jmenován čestným občanem Francie. V témţe roce jeho otec zemřel a Jeremy zdědil veškerý jeho

12 Jeremy Bentham. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-09+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham.

13 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Sandel [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-2/.

14 SCHOFIELD, Philip. Bentham: A Guide For The Perplexed, s. 2-3.

15 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Sandel [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-2/.

18 majetek. Rozhodl se usadit ve Wesminsteru, kde se skoro 40 let věnoval psaní reforem týkajících se práva a společnosti. Jeho pokus vykonávat aktivně právo byl neúspěšný a trval jenom krátce. Rok 1769 povaţuje za ten, kdy našel smysl ţivota. Po vzoru spous-ty tehdejších myslitelů jako např. Voltaire, David Hume, Joseph Priestley a dalších, se-stavil vlastní verzi principu utility.16 Napsal velké mnoţství rukopisů, např. nejznámější trestní právo An Introduction to the Principles of Morals and Legislation. Většina jeho děl však vyšla aţ po jeho smrti.17

Bentham byl první myslitel, který zastával volební právo pro vzdělané ţeny.

Chtěl, aby se některé činy právně netrestaly, protoţe nenacházel důvod, proč by měl být člověk potrestán za něco, co neškodí jemu ani nikomu jinému (např. homosexualita ne-bo právo na rozvod). Na druhou stranu byl pro zvýšení trestů pro zločince a vrahy. Kaţ-dá z jeho reforem vedla ve své podstatě pouze k jedinému cíli a tím bylo omezovat li-dem utrpení a působit jim co nejvíce štěstí. Na této myšlence pak zaloţil filozofický směr, který později jeho student a nástupce John Stuart Mill nazval utilitarismem.

V roce 1823 Bentham spoluzaloţil časopis s názvem Wesminster Review, který se zabýval především názory filozofických radikálů. Prostřednictvím tohoto časopisu a některých svých vlivných přátel, měl Bentham dosti značný vliv na politické a i právní myšlení dané doby.18

Obrázek 3: J. Bentham - hlava figuríny

16 SCHOFIELD, Philip. Bentham: A Guide For The Perplexed, s.3.

17 Tamtéž, s.4.

18 Jeremy Bentham. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-09+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham.

19 Obrázek 4: J. Bentham – figurína

Co se týče ekonomie, zastával myšlenky jako: minimální mzda pro kaţdého, po-vinné zdravotní pojištění, státní podpora hospodářství a růstu populace nebo volných úrokových sazeb.19 Během svého ţivota se potkal se spisovatelem a filozofem Jamesem Millem, který se stal jeho dlouholetým přítelem. Bentham si přál, aby aţ zemře, byla jeho mrtvola vypreparována a vystavena na univerzitě v Londýně – University College London, kterou pomáhal zaloţit. Chtěl totiţ, aby byl uţitečný i po smrti a zároveň si také přál inspirovat další generace myslitelů. Kdyţ zemřel jako starý mládenec 6. června 1832 v Londýně, stalo se skutečně tak, jak si přál. Při návštěvě univerzity dodnes najdeme jeho vystavené vypreparované tělo. Originální není pouze jeho hlava, protoţe její preparace se údajně nezdařila.20 Benthama přinášejí na kaţdé zasedání uni-verzitní rady a záznamy ho evidují jako přítomného, leč nehlasujícího.21

19 Jeremy Bentham. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-09+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham.

20 Tamtéž.

21 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Sandel [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-2/.

20 Jeho největší myšlenky a ideje převzalo a dále šířilo mnoho dalších advokátů a filozofů jako John Stuart Mill, John Augustin nebo Herbert Spencer. Dodnes zůstává Bentham jedním z nejvlivnějších teoretiků práva.22 chce laskavost, se zachováme jinak, kdyţ jsme naštvaní nebo šťastní.

Z toho Bentham vychází, kdyţ vysvětluje hlavní zásadu jeho utilitarismu – princip užitku (principle of utility), který spočívá v myšlence, ţe lidé by měli co nejví-ce maximalizovat štěstí a zároveň se tím zbavit bolesti.

2.1.3 Měřítko

Jak se má tedy obyčejný člověk nebo zákonodárce chovat, aby maximalizoval štěstí? Na tuto otázku má Bentham jasnou odpověď, pouţít princip uţitku jako standard správného jednání. Ten měří a sčítá jednotlivé skutky podle toho, kolik způsobují slasti a bolesti. Následný výsledek ukazuje tendenci daného skutku, která je spíše ke slasti, nebo k bolesti. Logicky by měly být schváleny pouze ty, které podporují štěstí a radost a naopak odsouzeny ty skutky, které působí bolest a utrpení. Bentham je dělí na vyšší a nižší. Za hodnotnější vyšší povaţuje takové, které poskytnou silnější a déletrvající ra-dost.

22 Jeremy Bentham. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-09+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham.

23 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Www.sandel.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-1/.

24 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Sandel [online]. 2012 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-2/.

In document ZÁKLADNÍ POJMY A PŘÍSTUPY (Page 18-21)

Related documents