Životní styl

I dokument ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL VE ŠKOLÁCH (sidor 13-16)

1.1 Životní styl

Životní styl se dá vymezit pomocí několika definic. Autoři v Pedagogickém slovníku (2013, s. 390) definují životní styl jako typický způsob uspořádání činností, jednání lidí, vztahů, pořadí hodnot a norem a věcného prostředí ve společnosti, které je integrací životních způsobů jedinců. Duffková ho vymezuje jako „způsob, jakým lidé žijí, bydlí, stravují se, vzdělávají se, chovají se v různých situacích, baví se, pracují, spotřebovávají, vzájemně komunikují, jednají, rozhodují se, cestují, vyznávají a dodržují určité hodnoty, starají se o děti, pěstují potraviny, vyrábějí apod.“ (2008, s.

52, 53). V obou případech je stavební jednotkou člověk a jeho chování k sobě samému i druhým. Tito autoři se tedy zaměřují na hotového člověka, který tvoří vlastní hodnoty a stává se tak jedinečným. Tato práce však poukazuje na důležitost zabývat se pohledem na zdravý životní styl u dětí a mládeže, neboť jsou obrazem nás dospělých a toho, jaké prostředí jsme pro ně vytvořili.

13

Od mládí je životní styl utvářen pomocí rodinných tradic, sociálního postavení i chováním okolní společnosti. „Člověk se může správně rozhodnout tehdy, má-li dostatečné znalosti o tom, co jeho zdraví podporuje a upevňuje, ale také o tom, co mu škodí“ (Machová, aj. 2009, s. 16). Pokládá se za zásadní, aby dítě od dětství tyto znalosti rozvíjelo, upevňovalo a formovalo správné návyky vedoucí k odpovědnosti za své zdraví.

Životní styl je zásadní pro zdraví jedince. Různá onemocnění jsou z velké části zapříčiněna právě nezdravým životním stylem a dle WHO (World Health Organization) si v celém světě vyžádají okolo 9 milionů obětí. V České republice se nejčastěji objevují onemocnění kardiovaskulární, cukrovka nebo obezita. Z průzkumu WHO dále plyne, že rizikovými faktory majícími vliv na zdraví, jsou kouření, nadměrné požívání alkoholu, užívání drog, neadekvátní výživa, stres, nízká pohybová aktivita, rizikové sexuální chování apod.

1.1.1 Historie zdravého životního stylu

„Převážná většina moderních nemocí bývá vyvolána chybami v chování lidí samých“ (Daněk 1983, s. 5). Je smutné, že lidé v dnešní době vědí, jaké chyby jim mohou ubližovat, ale bohužel se jim nechtějí vyvarovat. Současně je na trhu mnoho publikací, které v sobě skrývají návod na ochranu zdraví člověka. Po přečtení těchto knih by mohli lidé uchránit své zdraví před mnoha nemocemi. Chce to jen informovanost a vůli. Aby mohly vzniknout poučky o zdraví, musely se nejdřív shromáždit zkušenosti lidí ze čtyř miliónů let vývoje lidstva (Daněk 1983, s. 5).

Před půl miliónem let lidé chodili celý den, protože se živili tzv. sběratelským stylem, kdy se nesčetněkrát předkláněli, přidřepovali při sbírání různých potravin (Daněk 1983, s. 7).

Před 90 000 lety se v důsledku změny klima v Evropě ochladilo a lidé museli obživu přizpůsobit počasí. Věděli, že v období zimy nebude mnohá potrava k dostání.

Začali tedy lovit zvěř, neboť tu mohli chytat i v zimních měsících. „A tak se člověk ze sběratele-chodce stává lovcem-běžcem. Musel se přizpůsobit i technikou bydlení a přípravy stravy“ (Daněk 1983, s. 7). Lidé se museli snažit v měsících hojnosti nabrat

14

tělesný tuk, aby vydrželi přečkat období, kdy nebylo tolik potravy. Bohužel, kdo neměl sklony k tloustnutí, posléze umíral hlady.

Před 20 000 lety se Evropa začala oteplovat. Vzniká nový způsob obživy – zemědělství (Daněk 1983, s. 8). Z již zmíněně přeměny člověka: sběratel - chodec / lovec - běžec, vzniká člověk: silák - tahoun. Díky ohýbání páteře k zemědělským výrobkům se stává typickou chorobou bolestivé onemocnění pohybové soustavy, svalů, kloubů a svalových úponů (Daněk 1983, s. 8). Teprve před 4000 lety se objevují vynálezy, které usnadní člověku práci a oprostí ho od nadměrné dřiny (např. kolo, páka).

Podle autora Daňka (1983, s. 10) už v prvním tisíciletí před naším letopočtem se vědělo o prospěšnosti pohybu a některých prospěšných cvičení, např. dechových. V té době spisovatelé Markus Aurelius nebo Galén hlásali, že zdraví závisí především na vrozených vlastnostech, ale lze mu přispět i vnějšími vlivy – správnou životosprávnou, zejména dostatkem pohybu, čerstvý vzduch, střídmá výživa, duševní rovnováha a dostatek spánku (Daněk 1983, s. 10).

V 18. století se za příčinu špatného zdraví označovalo naopak vysílení z přemíry práce a nedostatku stravy. V 19 stol. se s rozvojem výroby ve vyspělejších zemích se situace změnila tak, že faktorem ohrožujícím zdraví není dřina, ale stres. Lidé jsou vystavování monotónnosti práce, rámusem a shonem (Daněk 1983, s. 11).

Soudobý vývoj zdravého životního stylu u člověka je popsán v kapitole Současný životní styl.

1.1.2 Současný životní styl

Dle publikace Výchova ke zdraví (Machová, aj. 2009, s. 17) má vliv na současný životní styl dynamický vývoj techniky nebo bydlení v panelových domech na sídlištích.

Ve 20. století se životní styl společnosti výrazně změnil. Začal se proměňovat trh práce ovlivněný příchodem velkých firem využívajících počítačové techniky a člověk pracující s touto technikou začal vést život „sedavým způsobem“. Dnes firmy vznikají především ve velkých městech, kam se lidé častěji dopravují dopravními prostředky z okolních obcí. V práci poté většinu pracovní doby prosedí a večer po práci mnozí zasednou k televizi.

15

Pohybová aktivita je v dnešní době výrazně omezena, což vede k větší obezitě lidí, než tomu bylo v dřívějších letech, kdy lidé docházeli do zaměstnání pěšky nebo na kole. Mnoho vynálezů začalo ulehčovat lidem život, ale na úkor jejich pohybu. Jedním z takových objevů je výtah, jenž nahradil přirozený pohyb po schodech. Dalším významným pomocníkem se lidem stal počítač a sociální sítě, které sice ulehčují mezilidskou komunikaci, ale opět na úkor pohybové aktivity. Lidé dnes nemusí pro informace docházet k jinému člověku, stačí použít některou počítačovou aplikaci a informace se mu dostane za okamžik. Tím dochází i ke zhoršování mezilidských vztahů, čehož důsledkem bývá samota, která může mít vliv i na horší psychiku jedince.

Dnešní svět je uspěchaný, člověk se neustále honí za pracovními výsledky, penězi a postavením ve společnosti, což může poznamenat společenský život jedince.

Nedostatek času na společenský a rodinný život může způsobovat stresové situace.

Nemoci nejsou objevem dnešního světa, byly a budou hrozit společnosti stále.

Mnohé nemoci propukly až utvořením nového životního stylu, kdy se více začala objevovat nádorová onemocnění, obezita nebo kardiovaskulární choroby. Machová (2009, s. 17) však zdůrazňuje, že: „není odmítání technického pokroku řešením, nýbrž je důležité uvědomit si potřeby svého těla a snažit se upravit stravování, navýšit pohyb a pěstovat si dobré mezilidské vztahy na základě vzájemného respektu a úcty“.

I dokument ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL VE ŠKOLÁCH (sidor 13-16)