Skupinou prostředků/nástrojů využívanou v boji s nezaměstnaností je aktivní politika zaměstnanosti (dále APZ). Aktivní politika zaměstnanosti a její nástroje jsou upraveny zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Ten rozeznává následující nástroje:
„a) rekvalifikace
g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program“24
Kromě těchto jednotlivých nástrojů s APZ souvisí i poradenská činnost ÚP, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zaměstnávání cizinců, samozřejmě i snaha o zprostředkování zaměstnání a v neposlední řadě i další cílené programy k řešení ne/zaměstnanosti.
Vyjmenované nástroje se řadí mezi tzv. aktivní z toho důvodu, že se snaží řešit nezaměstnanost prostřednictvím umístění uchazečů o zaměstnání do pracovního poměru, případně jim pomáhají zahájit samostatnou výdělečnou činnost. Aktivní nástroje nezaměstnanosti jsou určeny především již dříve popsaným rizikovým skupinám.
Nejčastěji využívanými nástroji jsou rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa (dále SÚPM), veřejně prospěšné práce (dále VPP). Překlenovací příspěvky jsou určeny uchazečům, kteří začali podnikat (SÚPM-SVČ) a zpočátku svého podnikání potřebují finanční prostředky na úhradu provozníh nákladů jako jsou nájemné, náklady na opravu či údržbu objektu nebo na dopravu materiálu či služeb. Příspěvky na zapracování mohou být poskytnuty zaměstnavateli, který se rozhodne přijmout do zaměstnání uchazeče, kterým ÚP ČR věnuje zvláštní péči (popsáni v § 33 ZoZ) a po dobu 3 měsíců ÚP ČR přispívá na
24 ČESKO, Zákon č. 435 ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004.
Část pátá, Aktivní politika zaměstnanosti, Hlava I: Opatření a nástroje, § 104, odstavec 2, Dostupné z:
http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_-_1._ledna_2013.pdf
41
část mzdových nákladů těm, kteří je zapracovávají. Příspěvky při přechodu na nový podnikatelský program jsou určeny k částečné úhradě mzdových nákladů zaměstnanců takového zaměstnavatele, který právě z důvodu přechodu na jiný podnikatelský program nemůže svým zaměstnancům zajistit práci v rozsahu stanovené týdenní doby. S ohledem na to, že vyjmenované příspěvky nejsou příliš často využívány, byly pro bližší charakteristiku vybrány nejčastěji využívané nástroje APZ.
Rekvalifikace
Rekvalifikace jsou nástrojem, který se snaží pružně reagovat na poptávku na trhu práce po určitých profesích. Na základě poptávky po určitých profesích, kdy je na trhu zároveň
Společensky účelná pracovní místa jsou svým způsobem druhem investiční pobídky. Lze je dělit na tři podkategorie:
1. SÚPM–vyhrazená je vytvoření či vyhrazení pracovního místa u zaměstnavatele.
Ten, pokud se rozhodne zaměstnat uchazeče o zaměstnání splňujícího kritéria, může úřad práce požádat o příspěvek na částečnou úhradu mzdových nákladů za to, že jej zaměstná. Výše příspěvku závisí na tom, jaké pracovní podmínky zaměstnavatel uchazeči nabídne. Přihlíží se k délce pracovního vztahu, úvazku či mzdě.
2. SÚPM–zřízená je příspěvek pro zaměstnavatele, který je ochoten zřídit nové místo pro UoZ splňujícího kritéria.. Zde se však nejedná o příspěvek na úhradu mzdových nákladů, ale o získání finanční částky na vybavení pracoviště pro takto umístěného uchazeče. Toto místo pak musí být po určitou dobu uchazečem
42
Veřejně prospěšné práce a veřejná služba (dále VPP a VS)
Veřejně prospěšné práce jsou nástrojem časově omezených pracovních příležitostí. Tento nástroj je vytvořen převážně pro problematické, těžko umístitelné a tedy i dlouhodobě nezaměstnané UoZ a je velmi často a hojně využíván obcemi pro zajištění pomocných úklidových prací. V ČR byl v roce 2012 zaznamenán nástroj, který měl částečně suplovat právě VPP. Jednalo se o veřejnou službu. Tento nástroj aktivní politiky byl určen pro dlouhodobě nezaměstnané, avšak nebyl nijak finančně ohodnocen. UoZ vykonávali práci zcela bezplatně a až po uplynutí určité doby mohli být v případě zájmu zaměstnavatele (obce) převedeni na VPP a vykonávat pracovní činnosti v rámci pracovně-právního vztahu.
Kontroverzní VS v podobě, ve které se prezentovala v roce 2012, nezískala vůbec kladný ohlas. Tento nástroj byl aktivně využíván ÚP ČR od 1. 1. 2012 a již od počátku jej kritizovala celá společnost v čele s ombucmanem. Jeho definitivní konec nastal v prosinci 2012, kdy Ústavní soud shledal tento nástroj neslučitelným s Ústavou ČR a přestal být nabízen i využíván a došlo k návratu využívání VPP.
Všechny tyto příspěvky jsou nenárokové, tedy záleží na schvalovacím orgánu, zda a v jaké výši příspěvek poskytne.
Činnost zprostředkování
Zprostředkování zaměstnání a uveřejňování nabídky volných pracovních míst je hlavním a podstatným nástrojem proti nezaměstnanosti. ÚP se snaží aktivně vyhledávat a nabízet vhodná pracovní místa a umístit UoZ co nejdříve do pracovního poměru.
Od ledna 2012 již zaměstnavatelé nemají povinnost hlásit úřadům práce svá volná pracovní místa. V důsledku toho klesl počet volných míst nabízejících ÚP ČR, kdy největší pokles
43
byl zaznamenán u míst vzbuzujících na trhu práce největší zájem.
Další nástroje APZ
Další velkou skupinou lidí, která je podporována, jsou zdravotně znevýhodněné osoby.
Rozhodne-li se zaměstnavatel, že přizpůsobí pracovní podmínky a více než polovina jeho
zaměstnanců budou osoby se zdravotním postižením (dále OZP), může zřídit tzv. Chráněné pracovní místo a ÚP přispívá takovému zaměstnavateli na mzdové náklady
až do výše 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů, maximálně do výše 8 000 Kč měsíčně. Dále má od roku 2009 zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 osob povinnost zaměstnávat 4 % svých zaměstnanců osobami se zdravotním postižením. V případě, kdy toto nesplní, musí buď odebírat výrobky či služby od chráněných pracovních míst či přímo odvádět finanční prostředky do státního rozpočtu (za rok 2013 byla výše odvodu 62 004 Kč za jednu přepočtenou osobu).
K aktivní politice patří i okrajově oblast zaměstnávání cizinců. Na území eurozóny je s určitými omezeními povolen volný pohyb pracovní síly a zaměstnavatelé zaměstnávající občany států EU mají pouze informační povinnost nahlásit takovou skutečnost úřadu práce.
Zcela jiná situace je v případě, kdy o práci na území ČR projeví zájem občan tzv. „třetích“
zemí. V takovém případě je povinen před vstupem na trh práce v ČR získat pracovní povolení. V posledních letech byly podmínky pro získání pracovních povolení velice zpřísněny. Touto politikou si Česká republika při dlouhodobém růstu nezaměstnanosti chrání svůj pracovní trh.
Probíhající projekty spolufinancované ESF
K plnění cílů aktivní politiky zaměstnanosti napomáhají projekty spolufinancované Evropským sociálním fondem. Tyto projekty mohou mít regionální charakter, jsou tedy zaměřeny na konkrétní část území ČR či jsou národního charakteru. Nejvýznamnější projekty s celorepublikovou působností jsou: „Vzdělávejte se pro růst!“, „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“, „Vzdělávejte se pro růst II“, „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ a „Vzdělávej se pro stabilitu“.
Projekty „Vzdělávejte se pro růst!“ a „Vzdělávejte se pro růst II“ slouží jako podpora pro
44
zaměstnavatele nabírající nové pracovníky, které je třeba patřičně vyškolit či rekvalifikovat nebo potřebující zvýšit odborné znalosti či dovednosti stávajících zaměstnanců. Tyto projekty kvalifikují méně kvalifikované uchazeče o zaměstnání a tím jim napomáhají v jejich zaměstnatelnosti a také eliminují nutnost zaměstnavatele propouštět nedostatečně kvalifikované zaměstnance.
Podobným projektem je „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“ napomáhající podnikům s vybranými obory činnosti získat finanční příspěvky na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Současně v rámci tohoto projektu jsou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců po dobu jejich vzdělávání. Rozdíl oproti předchozím projektům se nachází ve spektru zaměstnavatelů, kterých se daný projekt týká. Výše zmíněné projekty jsou určeny zaměstnavatelům, kteří realizují svoji činnost ve strojírenství, stavebnictví, nezávislých maloobchodech (pouze malé a střední podniky), terénní sociální služby, odpadové hospodářství a výjimky stanovené vnitřními směrnicemi. Projekt „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“ je určen především zaměstnavatelům nebo OSVČ bez zaměstnanců, kteří v meziročním srovnání nezaznamenali nižší pokles tržeb než je 5 %.
Cílem projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ je podpořit udržitelnost pracovních míst zaměstnanců u těch zaměstnavatelů, jež v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky v ČR se nachází v podnikové krizi. Pod pojmem krize se v této souvislosti rozumí přechodně obtížná hospodářská situace, kdy zaměstnavatel není schopen svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu.
Posledním zmiňovaným projektem v této kapitole je projekt „Odborná praxe pro mladé do 30 let“. Projekt je zaměřen především na zvýšení zaměstnatelnosti absolventů bez praxe.
Projekt se snaží podpořit profesní start poskytnutím poradenství, kvalitní pracovní praxe a zprostředkovat získání odpovídajících pracovních dovedností. Zaměstnavatelům vstupujícím do tohoto projektu jsou po dobu až 12 měsíců hrazeny mzdové náklady na uchazeče-absolventa. Zaměstnavatel se nezavazuje k tomu, že takto umístěného uchazeče musí zaměstnávat delší dobu než je doba podpory od úřadu práce. U kvalifikovanějších profesí je možné hradit i mzdové náklady mentora takto umístěného uchazeče.
45
Na závěr této kapitoly je v Tabulce 3 uveden počet vytvořených míst APZ, která ÚP ČR finančně podpořil v letech 2010–2012. Naprostá většina míst byla vytvořena v rámci SÚPM a VPP, zbylá místa byla vytvořena buď pro zřízení chráněných pracovních dílen (od roku 2012 přeměněná na chráněná pracovní místa) či pro regionální Cílené programy.
Z Tabulky 3 je dále zřejmé, že i když počet nezaměstnaných mírně klesal, tempo poklesu podpořených míst rámci APZ bylo mnohem vyšší, v roce 2012 bylo podpořeno o téměř polovinu míst méně v porovnání s rokem 2010 a zatímco v roce 2010 bylo nástroji APZ podpořeno téměř jedno procento všech nezaměstnaných, v roce 2012 to nebylo ani půl procenta z nich.
Tabulka 3
Počet vytvořených míst v rámci APZ v České republice v letech 2010 -2012
rok
Zdroj: Vlastní zpracování dat MPSV (Statistická ročenka 2010-2012)
46