Obor podnikání Rok Celková zadluženost (v %)
Průměrná zadluženost českých podniků měřená pomocí ukazatele celkové zadluženosti vykazuje značné rozdíly mezi jednotlivými obory podnikání a zároveň lze vysledovat i významné změny v průběhu sledovaného období v rámci jednotlivých odvětví. Je možné konstatovat, že u všech odvětví aritmetický průměr ukazatele celkové zadluženosti více či méně překračuje hranici 50 % v každém sledovaném období. Pokud je k určení střední hodnoty použit medián, výsledné hodnoty zadluženosti vyjdou o něco nižší (medián eliminuje vliv příliš vysokých či příliš nízkých hodnot zadluženosti, které zkreslují aritmetický průměr). Zároveň lze u většiny sledovaných odvětví odhalit tendenci k poklesu zadluženosti v čase. Výjimky lze nalézt u oborů doprava a skladování, ubytování, stravování a pohostinství a činnosti v oblasti nemovitostí, u nichž se ukazatel celkové zadluženosti ve sledovaném období průběžně zvyšoval. Z tabulky 5.20 je zřejmé, že odvětví ubytování, stravování a pohostinství vykazuje ve srovnání s ostatními obory nejvyšší hodnotu zadluženosti; hodnota ukazatele celkové zadluženosti přesahuje hranici 100 %. Oproti tomu nižší hodnoty zadluženosti (průměrně mezi 50 a 60 %) lze vysledovat u oborů: zásobování vodou a činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi, zemědělství, lesnictví a rybářství, těžba a dobývání a překvapivě také u oboru peněžnictví a pojišťovnictví.
Optimální hodnota druhého ukazatele – zadluženosti vlastního kapitálu – se pohybuje okolo hodnoty 1, což značí relativně stejný poměr vlastních a cizích zdrojů v podniku použitých pro financování podnikových aktiv. Pokud je hodnota ukazatele nižší než 1, pak daný podnik používá více vlastních než cizích zdrojů a naopak, pokud je hodnota ukazatele vyšší než 1, pak v podniku převažuje využití cizích zdrojů. Všeobecně doporučovaná hodnota ukazatele D/E se pohybuje mezi 1,5 a 2, ev. méně. Jak je zřejmé z výsledků prezentovaných v jednotlivých tabulkách, i hodnoty ukazatele zadluženosti vlastního
149
kapitálu se liší dle odvětví. Nejvyšší hodnoty ukazatele zadluženosti vlastního kapitálu vykazují odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, stavebnictví, doprava a skladování a peněžnictví a pojišťovnictví, u nichž poměr D/E přesáhl alespoň jednou ve sledovaném období hodnotu 2. Dominantním trendem při analýze ukazatele zadluženosti vlastního kapitálu je rovněž pokles tohoto ukazatele v čase.
Možným vysvětlením tohoto trendu jsou dopady ekonomické a hospodářské krize a s tím související klesající ochota domácích bank poskytovat úvěry a zpřísnění podmínek pro poskytnutí úvěru. Záporná hodnota ukazatele zadluženosti vlastního kapitálu u odvětví ubytování, stravování a pohostinství je způsoben zápornou průměrnou hodnotou vlastního kapitálu v odvětví. Záporný vlastní kapitál znamená, že zbytkový podíl na aktivech podniku po odečtení všech závazků podniku je záporný. V tom případě ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu nelze hodnotit a interpretace jeho hodnot nedává smysl.
Vyhodnocení vzájemného efektu finanční páky a úrokové redukce zisku při využívání cizích zdrojů bylo provedeno pomocí ukazatele ziskového účinku finanční páky (někdy se nazývá multiplikátor vlastního kapitálu). Hodnoty ukazatele vyšší než 1 znamenají pozitivní efekt použití dluhu na ROE. Vypočtené hodnoty ukazatele ziskového účinku finanční páky jsou obsaženy v posledních sloupcích tabulek 5.12 až 5.25, které obsahují data za jednotlivé obory podnikání od roku 2006 do roku 2011. Jak je z tabulek patrné, v naprosté většině odvětví ve všech obdobích je ziskový účinek finanční páky pozitivní (přesahuje hodnotu 1), s výjimkou sektoru ubytování, stravování a pohostinství v celém sledovaném období a sektoru činností v oblasti nemovitostí v roce 2011. Přestože je ziskový účinek finanční páky převážně pozitivní, není tento efekt v rámci jednotlivých oborů podnikání konstantní. Ve většině oborů došlo v průběhu sledovaného období k jeho poklesu, přičemž nejnižší účinek finanční páky na ROE je patrný v období ekonomické a finanční krize v letech 2008 a 2009 u oborů zemědělství, lesnictví, rybářství, zpracovatelský průmysl, ubytování, stravování a pohostinství a peněžnictví a pojišťovnictví a v pokrizovém období v letech 2010 a 2011 u sektorů výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, stavebnictví, velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, doprava a skladování, činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti.
150
5.3.3 Analýza zadluženosti - závěry
Provedená empirická analýza zadluženosti podniků v ČR ukázala, že na základě obou sledovaných ukazatelů, ukazatele celkové zadluženosti i zadluženosti vlastního kapitálu, lze nalézt výrazné odlišnosti v závislosti na odvětví. U všech odvětví v každém sledovaném období ukazatel celkové zadluženosti překračuje hranici 50 % a zároveň lze u většiny sledovaných odvětví odhalit tendenci k poklesu zadluženosti v čase. Analýza pomocí multiplikátoru vlastního kapitálu v naprosté většině odvětví ve všech obdobích prokázala pozitivní ziskový účinek finanční páky (s výjimkou sektoru ubytování, stravování a pohostinství), nicméně ve většině oborů došlo v průběhu sledovaného období k poklesu tohoto účinku.
Na základě těchto pozorování lze konstatovat, že výsledky této studie jsou v souladu s teorií kapitálové struktury Modiglianiho a Millera: s růstem cizích zdrojů v kapitálové struktuře českých podniků roste i rentabilita vlastního kapitálu. Z pohledu pozitivního či negativního přínosu zadluženosti na hospodaření podniku lze pak vyzdvihnout pozitivní efekt vyššího zadlužení na podnikovou rentabilitu vlastního kapitálu sledovaných firem v období od roku 2006 do roku 2011.
5.4 Vyhodnocení trendů ve vývoji kapitálové struktury dle odvětví
Jedním z cílů disertační práce je postihnout trendy ve vývoji volby konkrétní kapitálové struktury českých firem v závislosti na oboru podnikání na základě vlastního výzkumu.
Další část empirického výzkumu byla věnována vývoji kapitálové struktury v čase dle odvětví.
5.4.1 Použitá metodika
Základním souborem při provedeném zkoumání byly všechny ekonomicky aktivní obchodní společnosti v České republice. Zdrojem dat o subjektech byla databáze firem a institucí Creditinfo Albertina GOLD, která obsahuje přehled o všech registrovaných podnikatelských subjektech v ČR, včetně základních ekonomických výsledků firem
151
zveřejňovaných v Obchodním věstníku. Byla použita data z výkazů o majetku a závazcích vybraných firem.
Ze základního souboru všech obchodních společností bylo vybráno 14 odvětví ekonomických činností dle CZ-NACE, přičemž v rámci jednotlivých odvětví bylo posuzováno 100 firem vybraných dle filtru: akciové společnosti + společnosti s ručením omezeným, výše obratu ve sledovaném období. Firmy, jež nezveřejnily své ekonomické výsledky, ačkoliv mají zákonnou povinnost toto učinit, byly z výběrového vzorku vyloučeny a nahrazeny další firmou v pořadí dle obratu. Byla získána data za všech 14 odvětví pro 3 vybraná období: rok 2000, 2005 a 2010. Tato průřezová období byla zvolena z důvodu náročnosti zpracování údajů za každý jednotlivý rok.
Analýza podnikových zdrojů je založena na účetním pohledu na kapitálovou strukturu.
Ekonomická data získaná z podnikových účetních výkazů byla rozčleněna dle vlastnictví kapitálu z účetního hlediska na vlastní kapitál, který je ve vlastnictví podnikatele, a na cizí zdroje, které podniku zapůjčil určitý věřitel.
Vlastní kapitál obchodní kapitálové společnosti tvoří následující položky: základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku (rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy) a nerozdělený zisk z minulých let.
Cizí zdroje představují zdroje, které podnik získal od jiných právnických či fyzických osob a jež mu byly zapůjčeny na určitou dobu. Za zapůjčení zdrojů podnik obvykle platí úrok. Využití cizího kapitálu v podnikání pomáhá řešit nedostatek vlastního kapitálu.
Základní strukturu cizích zdrojů podniku tvoří: rezervy, dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky, bankovní úvěry dlouhodobé a krátkodobé úvěry, krátkodobé finanční výpomoci a časové rozlišení (není zahrnuto).
5.4.2 Vývoj kapitálové struktury v čase dle odvětví
Tato kapitola je věnována analýze trendů ve složení kapitálové struktury vybraných firem.
Rok 2000 lze charakterizovat jako období prosperity a růstu hrubého domácího produktu, které vyvrcholilo obdobím let 2004 až 2007, kdy průměrné roční tempo růstu HDP se stále zvyšovalo. Rok 2005 lze charakterizovat jako období vrcholu ekonomického růstu. V roce 2008 již začíná HDP klesat v důsledku celosvětové ekonomické a finanční krize. V roce
152
2009 se ekonomická recese projevila plně poklesem HDP. V roce 2010 již ekonomika mírně rostla, rok 2010 lze chápat jako období mírného oživení (pokrizové období).
Výsledky výzkumu jsou prezentovány pomocí tabulek. Tabulky 5.26 až 5.39 zachycují vlastní a cizí zdroje v podrobném členění dle zveřejněných výkazů o majetku a závazcích (rozvahy) jednotlivých společností a vývoj tohoto členění v čase (za roky 2000, 2005 a 2010) za jednotlivá odvětví a přibližují výsledný poměr vlastních a cizích zdrojů za jednotlivá odvětví v daném časovém horizontu. Na základě analýzy dat jsou identifikovány hlavní trendy ve vývoji kapitálové struktury v jednotlivých odvětvích. Vlastní a cizí zdroje jsou v tabulce barevně odlišeny – vlastní zdroje jsou podbarvené zeleně, cizí zdroje červeně.
5.4.2.1 Analýza kapitálové struktury firem z odvětví Zemědělství, lesnictví a rybářství
Tabulka 5.26: Poměr jednotlivých zdrojů financování – průměr za odvětví Zemědělství, lesnictví a rybářství (v %)
Zdroje 2000 2005 2010
Základní kapitál 49,97 41,84 33,41
Kapitálové fondy 2,36 4,90 3,61
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
6,80 6,47 6,52
Nerozdělený zisk minulých let 1,27 7,08 12,25
Výsledek hospodaření běžného účetního období
2,36 2,79 3,28
Vlastní zdroje celkem 62,77 63,07 59,06
Rezervy 3,16 4,08 2,12
Odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství se v celém sledovaném období vyznačuje mírnou převahou vlastních zdrojů nad využitím zdrojů cizích. Ačkoliv se poměr celkových vlastních a celkových cizích zdrojů v čase výrazně nemění, při bližší analýze kapitálové struktury je patrný pokles podílu základního kapitálu a zároveň růst podílu krátkodobých
153
závazků a bankovních úvěrů (dlouhodobých i krátkodobých). Dále se v čase zvyšuje podíl nerozděleného zisku na celkových zdrojích financování (tabulka 5.26).
5.4.2.2 Analýza kapitálové struktury firem z odvětví Těžba a dobývání
Tabulka 5.27: Poměr jednotlivých zdrojů financování – průměr za odvětví Těžba a