ANALÝZA CASH FLOW 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv
Poslední oblastí výkazu jsou příjmy a výdaje ze změn nepeněžních složek pracovního kapitálu zahrnující změny pohledávek, zásob a krátkodobých cizích zdrojů 25. Zároveň zde lze sledovat změny ve struktuře čistého pracovního kapitálu, přičemž příjmy jsou úbytkem a výdaje přírůstkem ČPK. Součet peněžních toků ze všech oblastí je roven čistému zvýšení (snížení) peněžních prostředků. Změna ČPK z pohledu aktiv je následně rovna součtu čistého zvýšení (snížení) peněžních prostředků a přírůstku (úbytku) ze změn jeho
24 Analýza cash flow v plném rozsahu je k dispozici v příloze J.
25 Dlouhodobé pohledávky jsou v této oblasti zahrnuty v kontextu tvorby ČPK a jeho porovnání s odvětvím.
Metodicky korektnější by však bylo jejich přiřazení do oblasti změn dlouhodobého kapitálu.
nepeněžních složek. Ve finále jsou ještě doplněny informace o konečném stavu peněžních prostředků a převodech podílů ze zisku.
Z pohledu samotné analýzy peněžních toků lze v případě společnosti KOBIT dobře hodnotit vytváření kladného provozního cash flow ze samofinancování ve všech sledovaných letech, což znamená, že firma vytvářela přírůstky peněžních prostředků ze své hlavní výdělečné činnosti, která tak nemusela být financována z mimořádných finančních operací. V roce 2010 lze pozorovat, že samofinancování společnosti dosahovalo téměř stejné hodnoty jako u vykazovaného provozního VH, který byl přibližně o 3,3 mil.
podhodnocen zejména v důsledku tvorby rezerv a opravných položek ve výši 10,2 mil.
Příjmy ze samofinancování byly následně použity k financování změn časového rozlišení v pasivech a dále výdajů na pořízení investičního majetku a splácení úvěru v oblasti změn dlouhodobého kapitálu. K nejpodstatnějším změnám v případě společnosti KOBIT, jak už bylo zjištěno v analýze rozvahy, docházelo v položkách oběžných aktiv a krátkodobých cizích zdrojů. V roce 2010 v souvislosti s úbytkem zásob společnost generovala příjmy v hodnotě 25,3 mil., které pokryly výdaje z přírůstku pohledávek a splácení krátkodobých úvěrů v celkové hodnotě téměř 10,5 mil. Společnosti navíc vznikly nové krátkodobé závazky z obchodních vztahů v hodnotě přes 2,3 mil. Celkově tedy společnost vytvořila příjmy z úbytku nepeněžních složek pracovního kapitálu ve výši 17,2 mil. Společně s peněžními toky z ostatních oblastí došlo k čistému zvýšení peněžních prostředků o více než 65 mil., díky čemuž se ČPK zvýšil o téměř 48 mil.
Z průběhu hospodaření v následujícím roce 2011 je zřejmé, že došlo k umělému nadhodnocení vykazovaného zisku vlivem čerpání rezerv na daň z příjmů. Ve skutečnosti tedy podnik v tomto roce svým samofinancováním vydělal při zohlednění úroků a zdanění o 27 % méně příjmů v porovnání s předchozím obdobím. Přesto tyto příjmy mohly být bez větších komplikací použity k financování dalších finančních aktivit, které nepředstavovaly pro firmu významné výdaje. V oblasti krátkodobého kapitálu byly vytvořeny příjmy z úbytku pohledávek a zásob v celkové výši 27,4 mil., které byly použity k úhradě krátkodobých bankovních úvěrů a závazků zejména z obchodních vztahů. Pracovní kapitál v důsledku těchto změn klesl o přibližně 3,3 mil. Celkově se však vlivem samofinancování podniku zvýšily peněžní prostředky o téměř 38,5 mil., čímž došlo k navýšení ČPK o dalších 35,1 mil. Ke konci účetního období byly veškeré příjmy z výdělečné činnosti
tohoto a částečně i předchozího roku vyplaceny jako podíl ze zisku v částce 60 mil.
vlastníkům firmy, což nelze hodnotit příliš pozitivně vzhledem ke skutečnosti, že měl podnik v této i předešlé době přibližně pětinu závazků z obchodních vztahů po lhůtě splatnosti do 90 dnů26 (podle údajů z příloh účetních závěrek se většina z nich pohybovala v rozmezí do 30 dnů po splatnosti).
Podobně jako v přechozím období byl provozní VH v roce 2012 27 částečně nadhodnocen v důsledku čerpání rezerv na daň z příjmů. Konečná suma nepeněžních operací však zejména díky odpisům dosahovala kladné hodnoty, díky čemuž CF z provozní činnosti před zdaněním a úroky bylo vyšší než zmíněný VH. Příjmy ze samofinancování se v tomto roce zvýšily o příznivých 75,8 % na hodnotu téměř 77 mil. díky pozitivnímu vývoji zahraničních tržeb z vlastní produkce. Příjmy a výdaje ostatních finančních oblastí se v tomto roce výrazně nelišily od předchozích období. Došlo pouze ke zvýšení výdajů ve finanční činnosti (- 2,9 mil.) v důsledku snížení příjmů z ostatních finančních výnosů.
Z analýzy lze dále vysledovat, že většina příjmů ze samofinancování (přibližně 74%) byla v tomto roce vynaložena na výdaje z přírůstku nepeněžních složek pracovního kapitálu.
Došlo zejména k velkému přírůstku převážně zahraničních pohledávek z obchodních vztahů, které byly ze 40 % po lhůtě splatnosti do 180 dnů. Dále byla navýšena hodnota zásob. Celkově podniku v důsledku zvýšení uvedených položek vznikly výdaje v hodnotě přes 82 mil, které byly pouze částečně financovány přírůstkem krátkodobých závazků (23,1 mil.) a bankovních úvěrů (1,0 mil.) a inkasem dlouhodobých pohledávek (1,1 mil.).
Jak už bylo zmíněno, zbylé výdaje z přírůstku pracovního kapitálu v hodnotě téměř 57 mil.
firma musela hradit z dlouhodobých zdrojů, čímž došlo k čistému zvýšení peněžních prostředků pouze o 8,4 mil. a navýšení ČPK o více než 65,3 mil. Ke konci období byly z nerozděleného zisku znovu převedeny podíly vlastníkům společnosti. V tomto roce činila celková částka podílů 10 mil.
V roce 2013 samofinancování z provozní činnosti společnosti KOBIT dosáhlo nejvyšší hodnoty (88,5 mil.) ze sledovaného období, což bylo zapříčiněno zvýšeným objemem tržeb z titulu dotačních a požárních zakázek. Tyto příjmy se téměř v plné výši promítly do
26 Viz kapitola 4.2.1. analýza závazků a příloha D.
27 Z důvodu přehlednosti o finančním hospodaření firmy KOBIT analýza cash flow v roce 2012 nezahrnuje změny v důsledku sloučení s podnikem Silniční technika, a.s.
přírůstku peněžních prostředků, neboť až na relativně nevýznamné změny v oblasti dlouhodobého kapitálu (- 2,3 mil.) a peněžních toků neprovozní povahy (- 348 tis.), všechny ostatní činnosti dosahovaly příjmů. V oblasti změn krátkodobého kapitálu byly vytvořeny příjmy z úbytku nepeněžních složek ČPK v hodnotě 45,5 mil. Co ovšem z hlediska externí finanční analýzy nedává smysl, je účel přírůstku krátkodobých bankovních úvěrů, zatímco ostatní krátkodobé položky generovaly příjmy a firma měla dostatek volných peněžních prostředků, neboť nevykazovala známky žádné významné investiční aktivity. Navíc mohly být tyto peněžní prostředky použity k uhrazení obchodních závazků po lhůtě splatnosti v celkové výši 22,7 mil., z nichž přibližně třetina byla i více než 90 a 180 dní po lhůtě splatnosti.(viz příloha D). Došlo tedy pouze k navýšení kapitálu společnosti o nevyužité zdroje a vzniku dodatečných nákladů z jeho disponování. V konečném důsledku se podniku zvýšily peněžní prostředky o více než 131 mil.
V posledním roce se společnosti příčinou zvýšení nákladů snížily příjmy z provozní činnosti o 21,7 % na 69,3 mil. Pokles příjmů ze samofinancování byl tedy proporčně přibližně stejný jako u výsledků hospodaření. Ostatní oblasti změn v peněžních tocích se v roce 2014 příliš nelišily od přechozího období. Vyjímkou bylo pouze zvýšení výdajů z investiční činnosti v důsledku obnovy dlouhodobého majetku. K největším změnám došlo znovu u nejpočetnějších položek v rozvaze firmy, tedy v pracovním kapitálu.
Nejvíce se měnila hodnota u krátkodobých pohledávek především v důsledku přírůstku pohledávek za společníky (75,1 mil.) a zvýšení pohledávek z obchodních vztahů (24,3 mil.), čímž firmě vznikly výdaje v celkové částce přes 111,2 mil. Další výdaje v hodnotě téměř 23 mil. byly vytvořeny přírůstem nedokončené výroby. Pro financování těchto vysokých výdajů společnost navýšila hodnotu krátkodobých cizích zdrojů o 31,2 mil. Příjmy ze změn dlouhodobých pohledávek (530 tis.) a krátkodobých závazků (208 tis.) k financování výdajů příliš nepřispěly. Celkově tak z přírůstku nepeněžních složek pracovního kapitálu vznikl výdaj ve výši přes 102,2 mil., který přirozeně nemohl být v celém svém rozsahu financován provozními příjmy, čímž se firmě automaticky snížil stav krátkodobého finančního majetku o 46,4 mil. a došlo k navýšení ČPK o 55,8 mil. Dále byly ke konci účetního období z příjmů předchozích let vyplaceny podíly na zisku v částce přes 50,5 mil. Podnik měl k uvedené době obchodní závazky po lhůtě splatnosti v celkové hodnotě přes 20,2 mil. z toho přes 2,2 mil. s více než 180 dní vypršelou splatností.
4.2.4 Analýza odvětví
Před srovnáním vývoje majetkové a finanční struktury společnosti KOBIT s hodnotami v odvětví je vhodné nejprve uvést, jak se v obou zkoumaných případech vyvíjel růst bilanční sumy. V grafu 13 lze sledovat, že průměrné tempo růstu aktiv v oboru vykazovalo ve sledovaných letech stejně jako v případě jičínského závodu kladný průběh, a to především díky rostoucím oběžným aktivům, jejichž průměrná hodnota v uvedených letech vzrostla přibližně o čtvrtinu a dále dlouhodobému majetku, u něhož byl zaznamenán hodnoty o 15 %. Z pohledu zdrojů financování došlo u podniků v odvětví k průměrnému růstu vlastního kapitálu přibližně o 50 % při téměř neměnné absolutní výši zadlužení.
Z grafu lze také pozorovat, že bilanční suma společnosti KOBIT rostla v průběhu analyzovaného období zhruba čtyřnásobně rychlejším tempem a na jeho konci dosáhla téměř dvojnásobku své hodnoty z roku 2010.
Graf 13: Procentuální růst bilanční sumy společnosti KOBIT, s.r.o. a v odvětví Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv a údajů MPO
Složení majetkové struktury podniků v odvětví (viz graf 14) a společnosti KOBIT se
AKTIVA - KOBIT, s.r.o. AKTIVA - CZ-NACE
vyvíjel poměrně stabilně. Průměrná vázanost kapitálu v zásobách je v oboru průměrně o 7,6 % vyšší (MAD 1,5 %). Významnější rostoucí trend byl zaznamenán u pohledávek, jejichž účast na majetku se v průběhu let postupně zvýšila z 20,7% na 31,4 %. Podobný celkový trend bylo možné pozorovat i v případě společnosti KOBIT, jejíž pohledávky se však vyznačují vyšším podílem na aktivech. V roce 2010 bylo procento pohledávek přibližně o 10 % vyšší než v oboru. Ve vztahu k vývoji procentuální hodnoty peněžních prostředků v odvětví lze pozorovat pozvolný klesající trend. Hodnoty v případě společnosti KOBIT však významně kolísaly. Co je však na první pohled zřejmé, je převažující podíl finančního majetku u jičínského závodu, který byl v porovnání s odvětvím v letech 2010, 2012 a 2014 vyšší o 12,2 - 15,9 % a v letech 2011 a 2013 dokonce až o 23,1 % a 26,7 %.
Graf 14: Vertikální analýza majetkové struktury v odvětví Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů MPO
2010 2011 2012 2013 2014
Dlouhodobý majetek 36,8% 30,5% 35,1% 33,0% 34,5%
Zásoby 15,4% 19,1% 20,2% 16,9% 17,3%
Pohledávky 20,7% 22,8% 27,4% 30,9% 31,4%
Krátkodobý finanční majetek 26,7% 26,8% 16,7% 18,6% 15,8%
Časové rozlišení 0,4% 0,8% 0,7% 0,6% 1,1%
Finanční struktura firem v odvětví (viz graf 15) je jednoznačně charakteristická vyšší mírou zadlužení než v případě společnosti KOBIT, která ve financování svých činností uplatňuje spíše konzervativní přístup. Nejvíce se financování v odvětví lišilo v oblasti dlouhodobých cizích zdrojů, které byly tvořeny průměrně z 51,1 % (MAD 6,3 %) bankovními úvěry. Krátkodobé bankovní úvěry byly v odvětví v řádech jednotek procent nižší než ty dlouhodobé a jejich účast na financování v posledních letech kolísala mezi přibližně dvěma až čtyřmi procenty. Také krátkodobé závazky se v odvětví vykytovaly ve většině zkoumaných let s vyšším podílem na bilanční sumě než v případě podniku KOBIT.
Hodnoty se však v tomto případě v jednotlivých letech příliš nelišily, vyjímkou byl pouze rok 2011, kdy činil rozdíl ve financování krátkodobými závazky přibližně 10 %. Situace v odvětví byla navíc specifická postupným čerpáním rezerv. Položky časového rozlišení tvořili z hlediska finanční struktury stejně jako v případě firmy zanedbatelné procento v průběhu celého sledovaného období.
Graf 15: Vertikální analýza finanční struktury v odvětví Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů MPO
Z hlediska tržní situace ve vtahu k tvorbě čistého zisku v odvětví (viz graf 16) lze pozorovat, že v průběhu sledovaného období docházelo k rostoucímu trendu celkových výnosů. Situace v oboru však byla charakteristická celkově rychlejším tempem růstu celkových nákladů, což se projevilo i na celkovém poklesu čistého zisku o 10 %. Z grafu lze pozorovat, že k největšímu procentnímu propadu zisku oproti roku 2010 došlo hned
2010 2011 2012 2013 2014
Vlastní kapitál 48,1% 52,5% 54,3% 59,7% 58,9%
Krátkodobé závazky 23,4% 30,3% 22,9% 25,4% 22,4%
Krátkodobé bank. úvěry 9,3% 2,1% 3,8% 1,7% 3,9%
Dlouhodobé závazky 9,6% 7,3% 12,9% 7,7% 10,1%
Čas. rozlišení a rezervy 9,5% 7,9% 6,1% 5,5% 4,7%
0%
v následujícím roce, což bylo způsobeno o čtyři procenta rychlejším růstem nákladů ve srovnání s pomaleji rostoucími výnosy. V dalších dvou letech rostly celkové výnosy nepatrně rychleji než celkové náklady, což bylo příčinou dočasně rostoucího trendu čistého zisku. Od roku 2014 však bylo tempo růstu celkových nákladů opět vyšší než v případě výnosů, což se odrazilo ve zpětném klesajícím trendu zisku. Data poskytovaná MPO bohužel neumožňují hlubší analýzu příčin rostoucích nákladů v odvětví, dá se však předpokládat, že změna v tempu růstu nákladů v roce 2014 byla částečně zapříčiněna depreciací měnového kurzu české koruny.
Graf 16: Vývoj tvorby čistého zisku EAT v odvětví Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů MPO
Z pohledu hodnocení tvorby čistého zisku ve sledovaném období si společnost KOBIT ve srovnání s odvětvím vedla lépe, což lze vypozorovat z uvedeného grafu 17. Její čistý zisk od roku 2010 celkově vzrostl o 30,7 %, což bylo zapříčiněno převažujícím rychlejším tempem růstu celkových výnosů ve srovnání s rostoucími náklady. Při hlubší analýze grafu však lze zjistit, že konečná situace podniku mohla být mnohem více pozitivní. Z hlediska průběhu vývoje čistého zisku je možné pozorovat příznivý rostoucí trend až do roku 2013, který se firmě podařilo udržet i přes počáteční pokles výnosů, který byl převážně způsoben klesajícími tržbami za vlastní výrobky a opravy. Tempo růstu (poklesu) celkových nákladů však bylo nižší (vyšší) než u výnosů, díky čemuž rostoucí průběh čistého zisku pokračoval.
Od roku 2013 se jeho růst mírně zpomalil, neboť v tomto období už došlo i ke znatelnému
10,9% 13,2%
růstu výkonové spotřeby. Poklesem zahraničních zakázek v roce 2014 došlo k prudkému zpomalení tržeb z vlastní produkce a služeb28. Celkové výnosy se tak dále zvyšovaly převážně díky rostoucím tržbám z prodeje zboží, které však byly následovány pouze o 10 % pomaleji rostoucími náklady. Kromě toho se zvýšilo tempo růstu výkonové spotřeby v důsledku zdražení zahraničních vstupů. Všechny předchozí uvedené aspekty měly za následek pokles generovaného čistého zisku firmy.
Graf 17: Vývoj tvorby čistého zisku EAT ve společnosti KOBIT, s.r.o.
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv
28 Viz kapitola 4.2.2 analýza výkazu zisku a ztráty
-5,5% 0,0%
4.3 Analýza rozdílových a poměrových ukazatelů
Následující kapitola je zaměřena na identifikaci silných a slabých stránek společnosti KOBIT v oblastech rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti. Pro zajištění kvalitnější úrovně věcnosti a komplexnosti analýzy jsou rozdílové ukazatele čistého pracovního kapitálu zahrnuty v analýze likvidity. Výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů vycházejí z upravené podoby finanční struktury uvedené v kapitole 4.2.1.
4.3.1 Analýza rentability
Hodnota ukazatele rentability celkového vloženého kapitálu v případě společnosti KOBIT nabývala až do roku 2013 téměř konstantních hodnot (viz graf 18)29. Z hlediska hodnocení hrubé produkční síly tedy firma při současně rostoucí hodnotě aktiv i zisku EBIT do roku 2013 využívala dostupný kapitál přibližně se stejnou mírou efektivity. V posledním roce však došlo k propadu ziskovosti, vlivem snížení generovaného zisku při stále kladném rostoucím tempu bilanční sumy. Příčiny těchto událostí byly již zmíněny v předchozích rozborech. Ve srovnání s odvětvím, které v ziskovosti celkového kapitálu zaznamenalo mírně klesající trend, si podnik do uvedeného roku 2013 vedl lépe o 0,7 - 3,1 %. V roce
29 Konkrétní hodnoty dosažených ziskovostí jsou uvedeny v tabulce 22.
7,0%
Graf 18: Vývoj rentability celkového vloženého kapitálu ROA [EBIT/AKTIVA]
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv a údajů MPO
2014 byla ziskovost u podniku naopak nižší o 3,3 % oproti oboru. Z grafu 18 lze také zjistit, že ROA společnosti KOBIT by se v letech 2012 - 2013 mnohem více blížila situaci v odvětví, kdyby její kapitál nebyl záměrně snižován vyplácením podílů ze zisku.
Vývoj dosažené rentability vlastního kapitálu společnosti KOBIT se ve sledovaném období vyznačoval převážně klesajícím trendem (viz graf 19). Zhodnocování vložených prostředků vlastníky firmy celkově kleslo o 8,3 %. Výsledný průběh ROE byl dán od počátku rychleji rostoucí hodnotou vlastního kapitálu v porovnání s čistým ziskem. Vyšší tempo růstu ziskovosti bylo zaznamenáno pouze v roce 2012, kdy hodnota ROE téměř dosáhla výchozí úrovně z roku 2010 a současně se přiblížila situaci v oboru. Pokud by však ve firmě nedocházelo k vyplácení podílů společníkům, tempo růstu vlastního kapitálu by dosahovalo vyšších hodnot než u EAT v celém svém průběhu, což by se projevilo nižšími hodnotami ROE v porovnání s odvětvím ve všech sledovaných letech. Vývoj rentability vlastního kapitálu v oboru měl velmi podobný průběh jako v případě firmy. Zde však příčina klesajícího trendu ROE spočívala v převážně klesajících hodnotách generovaného výsledku hospodaření po zdanění. Přesto byla v odvětví ziskovost vlastního kapitálu vyšší díky silnějšímu pákovému efektu, který byl způsoben významnějším podílem cizích zdrojů ve financování.
Graf 19: Vývoj rentability vlastního kapitálu [EAT/VK]
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv a údajů MPO 0,0%
5,0%
10,0%
15,0%
20,0%
25,0%
30,0%
2010 2011 2012 2013 2014
ROE KOBIT,s.r.o. ROE CZ-NACE ROE bez podílů
Analýza vývoje hodnoty ziskové marže ROS přináší do hodnocení finanční situace společnosti KOBIT nový poznatek. V grafu 20 lze pozorovat rostoucí trend ziskové marže společnosti do roku 2012, kdy její hodnota dosáhla svého maxima 11,6 %. Už od roku 2013 však začalo docházet k jejímu poklesu. Stejný průběh byl současně zaznamenán také u vývoje zahraničních tržeb za vlastní produkci, což značí, že se podnik v zahraničí zaměřuje na prodej výrobků s vyšší marží. Závislost ziskové marže na exportu za vlastní výrobky nebyla z předchozích analýz patřičně zjevná, neboť v roce 2013 bylo generování zisku podniku kompenzováno prudce rostoucími domácími tržbami z titulu dotací. Díky dražším vstupům v roce 2014 tedy došlo k dalšímu zesílení negativního vývoje mezi náklady a výnosy. Celkově klesající trend rentability tržeb v odvětví byl dán převažujícím rychlejším růstem nákladů, který byl popsán v předchozí kapitole.
Graf 20: Vývoj rentability tržeb [EAT/Výnosy]30
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv a údajů MPO
Tabulka 22: Analýza rentability
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv a údajů MPO
30 Uvedený vztah pro výpočet ROS je použit pro lepší návaznost na pyramidový rozklad du Pont.
0,0%
4.3.2 Analýza Aktivity
Ukazatele obratu aktiv a dlouhodobého majetku se v průběhu sledovaného období vyvíjely vzhledem k rychlému růstu bilanční sumy společnosti poměrně příznivě (viz tabulka 23 a graf 21). Její obrat aktiv dosahoval v celém svém průběhu hodnot větších než jedna a současně vyšších než v odvětví. Nejnižší hodnoty obratu aktiv společnost dosáhla v roce 2012. Příčinou bylo rychlejší tempo růstu aktiv v důsledku velkého přírůstku oběžného i dlouhodobého majetku vlivem fúze, což se v tomto roce projevilo i na poklesu hodnoty ukazatele obratu dlouhodobého majetku. Pokud by však ve firmě nedocházelo k odčerpávání peněžních prostředků, obratovost celkového majetku by klesla až na úroveň v odvětví. Díky rychlému růstu tržeb v následujících letech se hodnoty obratu aktiv i dlouhodobého majetku ke konci analyzovaného období vyvíjely rostoucím tempem.
Celkový trend však byl u obou ukazatelů mírně klesající.
Graf 21: Vývoj obratovosti aktiv a dlouhodobého majetku
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv a údajů MPO