Charakteristika období zmiňovaných v pracovním listě

Prvohory

Dle Špinara (1988) prvohory trvaly přibližně 345 miliónů let. Toto období se dělí na starší a mladší prvohory. Starší prvohory mají čtyři periody: kambrium, ordovik, silur a devon. Mladší prvohory mají dvě periody: karbon a devon. Kontinenty před mnoha lety samozřejmě vypadaly zcela jinak. Ke konci prvohor existoval pouze jeden kontinent zvaná Pangea. Pangea se rozdělila na dvě části, na Laurasii v severní části a na Gondwanu v jižní části. Na konci prvohor moře ustoupilo a došlo k masivnímu umírání organismů.

V prvohorách vznikaly nejrůznější formy života. V nejstarším období převládaly řasy, v karbonu se vyskytovaly již výtrusné rostliny (kapradiny). Pokud tyto rostliny odumřely, docházelo k zuhelnatění. Dnes z karbonských rostlin využíváme černé uhlí. Fauna byla velice různorodá, hojní byli hlavonožci, koráli, trilobiti. V pozdějším období se začal vyvíjet hmyz, obojživelníci a v karbonu vznikli plazi. Charakteristikou pro toto období je nástup savcovitých plazů. Ti pocházejí ze svrchního karbonu a tvoří přechod mezi plazy a savci. Rozlišujeme je na dva řády: býložraví pelykosauři a masožraví therapsidi. Známé jsou rody Dimetrodon a Edaphosaurus.

74

Druhohory

Druhohory (mezozoikum) trvaly přibližně 180 miliónů let a zahrnují tři období:

trias, jura, křída. V tomto období Gondwana ztratila své zalednění a začala se rozdělovat.

Druhohorní fauna se nese ve znamení obrovských plazů, dinosaurů. V jejich stínu se nesli i jiní živočichové (savci), kteří ve třetihorách přebrali žezlo. Objevují se první žáby, první ptáci či hadi. V křídě začalo alpinské vrásnění, které trvalo až do třetihor. Během alpinského vrásnění vzniklo horstvo aplsko-himálajského systému a vznikly tak nejvyšší pohoří planety Země. Ve starších druhohorách byly hojné přesličky a kapradiny. V juře nastupují cykasy. Ve svrchní křídě se objevují krytosemenné rostliny. Nahosemenné rostliny v křídě byly důležitou součástí flóry. Už z doby před 90 milióny lety známe první borovice a jedle, které se od těch dnešních nijak nelišily. (Špinar 1988)

Dinosauři

Dinosauři byli podle všeobecných představ obrovský a pomalu se pohybující obdobami dnešních plazů. Někteří sice dosahovali rozměrů i hmotností dnešních velryb, ale někteří byli velcí jako dnešní psi. Vzhled dinosaurů byl velice mnohotvárný. Někteří chodili po dvou a jiní po čtyřech, někteří měli drápy, jiní kopýtka, jedni plnou tlamu zubů, jiní byli bezzubí. Dinosauři byli velice rozmanití. Dinosauři se odlišovali od všech ostatních plazů, někteří paleontologové je dokonce řadí do samostatné skupiny – podtřídy.

Stejně jako lidé a zvířata, dinosauři žili různým způsobem života. Někteří byli více společenský, jiní byli samotáři. Rozdíly v jejich životním stylu podmiňovala potravní specializace, schopnost útoku, ale i odlišný způsob rozmnožování včetně péče o potomstvo. Dinosauři obývali Zemi dlouho dobu. První se objevili již v triasu a jejich vývoj byl ukončen na konci křídy tj. před 65 milióny let.

Většinu dinosaurů můžeme rozdělit na herbivorní (býložravce) a karnivorní (masožravce). Ti býložraví měli uzpůsobený jídelníček podle svého chrupu a výšky.

Masožravci se převážně živili lovem býložravců či mršinami. Vyskytovali se i dinosauři všežraví. Mnozí dinosauři tokali a předváděli zásnubní rituály, jako dnešní ptáci. Stavěli si hnízda, kladli vejce a pečovali o mláďata.

75

I u dinosaurů, jako u všech skupin zvířat, nalézáme základní znaky. Lebka dinosaurů má párové dlouhé kosti. Lebka je odlehčena otvory před očima tzv. okny.

Pletenec pánevní je připojen ke třem křížovým obratlům. Ramenní kost má dlouhý a nízký hřeben, k němuž se upínají prsní svaly. Jejich čtvrtý prst přední končetiny nemá více než tři články. Jejich vzpřímenou chůzi zajišťovaly stehenní kosti. Na holenní kosti se nacházel dlouhý drsný kostěný výrůstek. (Špinar 1988)

76

7 Rozhovor s učiteli – analýza a diskuze

Dle Švaříčka (2007) je rozhovor nejčastěji využívanou metodou sběru dat v kvalitativním výzkumu.

Rozhovor zkoumá členy určitého prostředí, členy určité sociální skupiny s cílem získat stejné pochopení událostí, jakým volně nakládají členové skupiny. Rozhovor můžeme dělit na dva typy: polostrukturovaný a nestrukturovaný. Nestrukturovaný rozhovor je založen často na jedné předem připravené otázce. Polostrukturovaný rozhovor je založen na předem připravených otázkách. Já si zvolila pro svou práci polostrukturovaný rozhovor, protože mám ráda ve věcech řád. Nejdříve jsem si rozmyslela, jaké typy otázek budu pokládat, a potom jsem si stanovila, jak budu postupovat, aby na sebe otázky nejlépe navazovaly. odpovědi rozhovoru. Cílem je, aby jedinec odpovídal podle svých zkušeností, dojmů, spíše než aby podával „správné odpovědi“, tedy takové odpovědi, které jsou v souladu s názorem vedení organizace nebo v souladu s odpověďmi z odborných publikací. Součástí přípravy rozhovoru mohou být i navazující otázky. Nelze je ale použít na každé téma.

Rozhovor by se tak mohl značně časově natáhnout. Doporučuje se klást tyto otázky na témata, která jsou důležitá pro dotazovaného než pro badatele. Ukončovací otázky jsou součástí každého rozhovoru. Uzavření rozhovoru by nemělo probíhat ve spěchu. (Švaříček 2007)

Rozhovor s učiteli je určen k získání zpětné vazby od vyučujících, kteří s žáky do DinoParku přišli. Rozhovor není primárně zaměřen na výzkum. Učitelé měli možnost žáky při práci pozorovat a sami si pracovní list prohlédnout, vyzkoušet a zhodnotit. Dotazovala jsem se dvou učitelek navzájem. Podařilo se mi získat rozhovor s těmito výsledky u jednotlivých otázek:

77 Otázka č. 1: Představení a zadávání práce

Znění otázky:

1. Jako učitelé máte spoustu zkušeností se zadáváním práce. Doplnili byste něco při zadávání práce? Zdál se Vám postup práce dostačující?

Analýza:

Podle odpovědí učitelek byly instrukce zadány jasně a srozumitelně a postup se jim zdál velice pěkný a připravený.

Diskuze:

Měla jsem vytvořený postup práce na papíru, který jsem se naučila nazpaměť, abych neztrácela zbytečně moc času, kdybych se do zadání práce často dívala. Postupovala jsem od mého představení, řečení pravidel v DinoParku, rozdělení do skupin, rozdání motivačního pracovního listu, rozdání hlavního pracovního listu až po puštění první skupiny do DinoParku. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak vše dětem sdělit, aby byl postup práce sdělen jednoduše a srozumitelně pro všechny děti.

Otázka č. 2: Skupinové vyučování a spolupráce

Znění otázky:

2. Děti pracují ve skupině, každý má svoji skupinovou roli a musí spolupracovat s ostatními ve skupině. Upřednostňujete skupinové vyučování a spolupráci?

Analýza:

Učitelkám se skupinové vyučování velice líbí, ale ve škole ho používají méně často, spíše probíhá ve třídě frontální výuka. Rozdělení rolí ve skupině se jim zdálo efektivní, protože byly zapojeny všechny děti do práce.

Diskuze:

Skupinové vyučování je dle mého názoru obtížnější než frontální výuka. Učitel se musí určitě na skupinovou výuku připravit předem. Musí přemýšlet nad rozdělením skupin, aby byly skupiny vyrovnané. Dále musí vybrat takové role, aby skoro všechny děti byly se svojí rolí spokojené a aby jim vyhovovala. Nemůžeme dát třeba dyslektikovi (dítě, které má poruchu čtení) roli čtenáře, protože by to pro něj bylo velice stresující.

78 Otázka č. 3: Motivace

Znění otázky:

3. Myslíte si, že byla motivace na začátku pro žáky dostatečně motivující?

Analýza:

Učitelkám se zdála dostatečně motivující, protože při pozorování žáků spatřily jejich zájem.

Diskuze:

Žáci dostali úvodní motivační list, který si potichu přečetli ve skupině. Viděla jsem jejich zvědavost a nadšenost, ale také občas nevědomost, co je vlastně čeká. Motivací jsem se je snažila provázet celou prací, kdy museli plnit úkoly nebo se museli pomocí úkolů někam dostat. Myslím si, že žáci zažili dobrodružství a práce je bavila, protože vždy měli oporu ve své skupině.

Otázka č. 4: Prvotní působení pracovního listu

Znění otázky:

4. Chtěla bych se Vás zeptat, jak na Vás působil pracovní list na první pohled.

Analýza:

Učitelkám se velice líbily obrázky, které doplňují pracovní list. Pracovní list na ně působil přehledně, neztrácely se v něm, otázky byly seřazeny pod sebou, byly očíslovány.

Prvotní dojem byl pro ně výborný.

Diskuze:

Snažila jsem se, aby pracovní list byl doplněn obrázky. Vždy na jedné straně mám pod textem takový obrázek, který děti mohou spatřit u některé z otázek na té straně.

Bohužel se mi zdálo, že některé obrázky jsou velice tmavé a text nad obrázkem nelze v některých případech přečíst. Děti ani učitelé si nestěžovali, ale pro příště bych obrázky nedávala pod text, ale vedle textu nebo pod či nad text.

Otázky č. 5 a 6: Znění úkolů a otázek

Znění otázek:

5. Byly pro Vás otázky a úkoly v pracovním listě zajímavé a pestré? Byly vhodné pro věkovou kategorii dětí?

79

6. Když jste děti pozorovali, spatřili jste neporozumění úkolům?

Analýza:

Učitelkám se úkoly zdály vhodné pro věk dětí. Se všemi otázkami se děti již setkaly, nic pro ně nebylo nové. Dle reakcí dětí si myslí, že si děti s úkoly hravě poradily.

Diskuze:

Při tvorbě úkolů a otázek jsem vycházela z RVP ZV, především z očekávaných výstupů pro druhé období prvního stupně ZŠ. Nepředpokládala jsem, že děti budou mít s některou otázkou veliký problém, protože témata probíraná v pracovním listě již probíraly. Jediným problémem, který by mohl nastat, by bylo špatné znění otázky a následné nepochopení. Tomu jsem se snažila vyhnout přečtením odborné literatury, která se nesprávným kladením otázek zabývá. Více si o nesprávném kladení otázek můžeme přečíst v kapitole Tvorba otázek a úkolů.

Otázka č. 7: Průřezová témata

Znění otázky:

7. Témata v pracovním listě byla průřezem vzdělávacích oblastí, myslíte, že to bylo vhodné?

Analýza:

Učitelkám se zdály výborné mezipředmětové vztahy. Každé dítě může uspět v jiné vzdělávací oblasti.

Diskuze:

Můj záměr byl takový, aby se každé dítě našlo v pracovním listě, aby každé dítě uspělo, protože každému jde něco jiného, a proto jsem do pracovního listu přidala více předmětů: přírodovědu, vlastivědu, matematiku, český jazyk.

Otázka č. 8: Časová dotace

Znění otázky:

8. Pracovní list sice není omezen časem, ale pro svoji potřebu jsem si zvolila omezení hodinu a půl. Za jako dlouho si myslíte, že by děti pracovní list mohly stihnout?

Analýza:

Učitelky si myslí, že je šedesát minut adekvátních a devadesát minut dostačujících.

80 Diskuze:

Většina skupin pracovní list skutečně stihla za šedesát minut. Z učitelek mluvily zkušenosti, které během praxe nasbíraly. Já jsem raději zvolila delší časový úsek i pro méně rychlé skupiny. Jedna skupina skutečně potřebovala skoro devadesát minut času. Po této zkušenosti bych opravdu nechala devadesát minut času. Ale skupinám bych neřekla, kolik na to mají času, nechtěla bych děti nijak omezovat, protože pro mě byly důležité výsledky a správně zodpovězené otázky než rychlé bezmyšlenkovité odpovědi, které by byly třeba způsobené nedostatkem času.

Otázka č. 9: Subjektivní názory

Znění otázky:

9. Co se Vám líbilo/nelíbilo v pracovním listě a v práci kolem něj?

Analýza:

10. Chtěly byste ještě něco dodat, na co jsem se Vás při rozhovoru nezeptala?

Analýza:

Oběma učitelkám by se líbilo pokračování pracovního listu i pro nižší ročníky.

Diskuze:

Udělat sérii pracovních listů pro první stupeň bylo určitě v plánu, ale bohužel se DinoPark kvůli návštěvnosti, tak aby byla co největší, mění, tím přibývají nové expozice, a tím jsou některé staré přesunuty či dány pryč. Vytvoření, vyzkoušení a vyhodnocení pracovního listu pro druhé období prvního stupně mi trvalo celkem tři měsíce, a proto jsem se raději soustředila pouze na toto období, protože by mohl nastat problém přeměny DinoParku a žáci by si již vytvořený pracovní list nemohli vyzkoušet a moje tvorba pracovního listu by byla zbytečná. Již v mých přípravách pracovního listu se jednalo o nových expozicích, ale naštěstí změny byly oddáleny, proto jsem se rozhodla pracovní list vytvořit pouze pro čtvrtou a pátou třídu prvního stupně ZŠ.

81

Celkový závěr

Učitelky vyhodnotily pracovní list pro výuku v DinoParku Liberec jako přínosný.

Doporučují vytvořit pracovní listy i pro nižší ročníky.

Instrukce na začátku zadávání práce byly srozumitelné a jasné. Skupinová práce byla pro děti přínosná. Úvodní motivační list byl pro děti dostatečně motivujícím prvkem.

Pracovní list shledávají učitelky přehledným a položené otázky jsou podle nich podány srozumitelně. Velice se jim líbí mezipředmětové vztahy, které doplňují pracovní list. Dle přímého pozorování vyplývá, že si děti s úkoly hravě poradily a úkolům rozuměly. Časová dotace je podle učitelek dostačující. Pracovní list by učitelky doporučily na vyzkoušení i jiným školám, protože tato část výuky je pro děti velice zajímavá.

82

8 Vyhodnocení pracovního listu

V listopadu roku 2015 jsem pro vyhodnocení pracovního listu pozvala do DinoParku dvě třídy prvního stupně ZŠ, konkrétně se jednalo o čtvrté třídy. Získala jsem celkem jedenáct pracovních listů a padesát sedm subjektivních hodnocení od žáků.

U pracovních listů jsem provedla vyhodnocení, které jsem potřebovala pro svoji diplomovou práci. Žáky jsem přímo při jejich práci pozorovala.