Medián Směrodatná odchylka A1: celkový hospodářský vývoj země 2,98 2,72 3,24 3 0,934 A2: úroveň úrokových sazeb v ČR 2,17 1,86 2,48 2 1,098 A3: úroveň daňových sazeb v ČŘ 2,19 1,95 2,43 2 0,842 A4: situace na kapitálovém trhu v ČR 3,38 3,06 3,69 3 1,104 A5: vliv konkurenčních podniků 2,71 2,39 3,03 3 1,129 A6: vládní zásahy či podpora podnikání 2,15 1,80 2,49 2 1,220
A7: politický systém země 3,13 2,77 3,48 3 1,265
A8: odvětví podnikatelské činnosti 2,56 2,23 2,90 3 1,183 A9: legislativa a její vymahatelnost v praxi 2,63 2,28 2,97 2 1,231 Zdroj: vlastní zpracování
Obrázek 5.16: Důležitost vnějších determinant: grafické vyhodnocení odpovědí jako kardinálních proměnných
Zdroj: vlastní zpracování
Statisticky významný rozdíl ve střední hodnotě hodnocení jednotlivých proměnných lze identifikovat mezi determinantami A2: úrovní úrokových sazeb v ČR, A3: úrovní daňových sazeb v ČR a A6: vládními zásahy či podporou podnikání (spíše významný vliv) na straně jedné a A1: celkovým hospodářským vývojem země, A4: situací na kapitálovém trhu v ČR a A7: politickým systémem země (spíše nevýznamný vliv) na straně druhé (95%
intervaly spolehlivosti středních hodnot se nepřekrývají). Rozdíl ve středních hodnotách hodnocení v ostatních případech nelze považovat za statisticky významný (95% intervaly spolehlivosti středních hodnot se překrývají).
1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
A1 A2 A3 A4 A5 A6 A7 A8 A9
178
5.5.4.3 Faktorová analýza hodnocení vlivu vnějších determinant
Faktorová analýza byla provedena ve 3 krocích (tabulka 5.45), v rámci nichž byly redukovány proměnné i determinanty. Atributy s hodnotou korelačního koeficientu menšího než ±0,5 byly vyřazeny. Cílem bylo redukovat proměnné i extrahované faktory na tzv. optimální úroveň, tj. na počet faktorů, které měly největší vliv na výslednou kapitálovou strukturu.
Tabulka 5.45: Důležitost vnějších determinant: faktorová analýza hodnocení vlivu vnějších determinant
1. krok 2. krok 3. krok
Cronbachova alfa 0,826 0,820 0,749
95% konfidenční interval (0,754;0,899) (0,744;0,896) (0,637;0,860)
Kaiser-Meyer-Olkinova míra 0,722 0,737 0,613
Bartlettův test sféricity Chí-kvadrát 163,48 162,7 115,5
Stupně volnosti 36 28 15
Hladina významnosti
0,0 0,0 0,0
Počet proměnných vstupujících do faktorové analýzy
9 8 6
Počet faktorů 5 4 3
Počet proměnných ve faktorech 8 6 6
Kumulované procento variability 0,746 0,698 0,712
Zdroj: vlastní zpracování
Cronbachova alfa je splněna ve všech krocích tím, že přesahuje hodnotu 0,7. Konfidenční interval přestavuje interval, do kterého náhodná veličina spadá s předem zvolenou pravděpodobností 1-α. Podmínka dosažení Kaiser-Meyer-Olkinovy míry, tj. hodnoty vyšší než 0,6, platí ve všech krocích. Bartlettův test sféricky byl splněn ve všech krocích. V kroku 2 byla vypuštěna proměnná vládní zásahy či podpora podnikání, protože má statisticky významné zátěže ve faktoru, kde nejsou žádné jiné proměnné. V rámci kroku 3 byly vypuštěny proměnné odvětví podnikatelské činnosti, protože má statisticky významné zátěže ve faktoru, kde nejsou žádné jiné proměnné a legislativa a její vymahatelnost v praxi, protože nemá statisticky významné zátěže v žádném z faktorů. V rámci dalšího kroku by další redukce nebyla přínosem, žádné další proměnné nebyly vypuštěny a lze identifikovat tři faktory.
179
Tabulka 5.46: Důležitost vnějších determinant: výsledky faktorové analýzy – identifikace významných faktorů
F1 F2 F3
A1: celkový hospodářský vývoj země 0,686 0,151 0,367
A2: úroveň úrokových sazeb v ČR -0,004 -0,17 0,653
A3: úroveň daňových sazeb v ČŘ 0,427 0,094 0,762
A4: situace na kapitálovém trhu v ČR 0,284 0,545 0,275
A5: vliv konkurenčních podniků 0,196 0,970 -0,123
A7: politický systém země 0,867 0,490 -0,0051
Zdroj: vlastní zpracování
Faktorovou analýzou vnějších determinant kapitálové struktury byly získány tři faktory (tabulka 5.46). Každý z těchto faktorů je tvořen dvěma proměnnými (vyznačeny podbarvením).
Faktor 1 zahrnuje celkový hospodářský vývoj země a politický systém země, souhrnně byl nazván hospodářský a politický vývoj země.
Faktor 2 tvoří situace na kapitálovém trhu v ČR a vliv konkurenčních podniků, souhrnně nazvaný tržní prostředí země.
Faktor 3 je dán proměnnými úroveň úrokových sazeb v ČR a úroveň daňových sazeb v ČR se souhrnným názvem úroveň daňových a úrokových sazeb.
Tabulka 5.47: Důležitost vnějších determinant: výsledky faktorové analýzy – variabilita faktorů
F1 F2 F3
Vlastní hodnota 1,524 1,51 1,236
Procento variability 0,254 0,252 0,206
Kumulované procento variability 0,254 0,506 0,712
Zdroj: vlastní zpracování
Dle tabulky 5.47 je kumulovaná variabilita 71,2 %, z níž faktor 1 „hospodářský a politický vývoj země“ tvoří 25,4 %, faktor 2 „tržní prostředí země“ 25,2 % a faktor 3 „úroveň daňových a úrokových sazeb“ 20,6 %. Je zřejmé, že faktory „hospodářský a polický vývoj země“ a „tržní prostředí země“ dotazované firmy vnímají jako nejdůležitější vnější determinanty kapitálové struktury jejich podniku. Lze sem zahrnout takové vlivy, jako jsou legislativní podmínky, vymahatelnost práva, administrativa, ale i vlivy jako celkový vývoj
180
národního hospodářství, fáze hospodářského cyklu, či preference vládnoucích politických stran. Poměrně značný vliv firmy přisuzují i „úrovni daňových a úrokových sazeb“, což je logické ve vztahu k získávání cizích zdrojů financování a využívání efektu daňového štítu.
5.5.4.4 Analýza ANOVA vlivu právní formy, velikosti podniku a oboru podnikání na důležitost vnějších determinant
Následující analýza rozptylu ANOVA hodnotí vliv právní formy, velikosti podniku a oboru podnikání na odpovědi týkající se důležitosti vnějších faktorů při výběru zdrojů financování investic. Pokud je HV (hodnota hladiny významnosti) ≤0,05, lze zamítnout hypotézu, že vliv faktoru je nulový. Pokud tomu tak není, nelze nulový vliv faktoru zamítnout.
Tabulka 5.48 prezentuje výsledky analýzy ANOVA hodnotící vliv právní formy podniku na odpovědi týkající se důležitosti vnějších faktorů při výběru zdrojů financování investic.
Tabulka 5.48: Analýza ANOVA vlivu právní formy podniku na důležitost vnějších determinant
Právní forma podniku
Faktor F HV
A1: celkový hospodářský vývoj země 0,0197 0,889
A2: úroveň úrokových sazeb v ČR 0,6776 0,415
A3: úroveň daňových sazeb v ČŘ 1,3449 0,252
A4: situace na kapitálovém trhu v ČR 1,1426 0,291
A5: vliv konkurenčních podniků 0,0432 0,836
A6: vládní zásahy či podpora podnikání 0,1380 0,712
A7: politický systém země 0,3712 0,545
A8: odvětví podnikatelské činnosti 0,0169 0,897
A9: legislativa a její vymahatelnost v praxi 2,3366 0,133 Zdroj: vlastní zpracování
ANOVA neprokázala, že by vliv právní formy podnikání respondentů měl statisticky významný vliv na hodnocení vlivu vnějších faktorů (HV všech faktorů je větší než 0,05).
Tabulka 5.49 prezentuje výsledky analýzy ANOVA hodnotící vliv velikosti podniku na odpovědi týkající se důležitosti vnějších faktorů při výběru zdrojů financování investic.
181
Tabulka 5.49: Analýza ANOVA vlivu velikosti podniku na důležitost vnějších determinant
Velikost podniku
Faktor F HV
A1: celkový hospodářský vývoj země 0,5419 0,656
A2: úroveň úrokových sazeb v ČR 1,7902 0,163
A3: úroveň daňových sazeb v ČŘ 0,5180 0,672
A4: situace na kapitálovém trhu v ČR 2,2216 0,099
A5: vliv konkurenčních podniků 3,0498 0,038
A6: vládní zásahy či podpora podnikání 0,7167 0,547
A7: politický systém země 1,3274 0,278
A8: odvětví podnikatelské činnosti 0,5799 0,631
A9: legislativa a její vymahatelnost v praxi 2,0527 0,120 Zdroj: vlastní zpracování
ANOVA prokázala signifikantní vliv velikosti podniku na důležitost faktoru A5: vliv konkurenčních podniků (HV = 0,038 ≤ 0,05), který je dále analyzován.
Tabulka 5.50: Vliv velikosti podniku na důležitost faktoru A5: vliv konkurenčních
mikropodnik malý podnik střední podnik velký podnik