Další návrhy pro snížení nezaměstnanosti nesouvisející s APZ

Ač se ÚP velmi aktivně podílí a angažuje při snižování nezaměstnanosti a tvorbě nových pracovních míst, tak jak již bylo několikrát zmíněno, jedná se spíše o dočasná řešení a rozhodně to nejsou řešení, která by daný stav postupem času eliminovala. Spíše udržují nezaměstnanost na relativně přijatelné úrovni.

Za jeden z problematických faktorů shledávám problematiku vzdělání. Pro snížení nezaměstnanosti by bylo s ohledem na rostoucí počet absolventů a to především vysokých škol a klesající počet absolventů škol zaměřených na tradiční řemesla nastavit minimální kvalitativní laťku pro vstup na jednotlivé typy středních a vysokých škol. Ačkoliv se jedná o resort školství, tak jej považuji za zcela zásadní pro budoucí fungování trhu práce.

Současná skladba absolventů je zcela nevyhovující. Žáci z velké části míří na jiné školy, než by potřeboval trh práce, a to bez ohledu na to, zda mají pro studium na dané škole předpoklady. Dále v rámci školství můžeme sledovat klesající kvalitu absolventů a tedy i celkovou kvalitu studia. V praxi to pak vypadá tak, že lze sledovat velký nárůst počtu žáků na gymnáziích tzv. „trojkařů“ a zároveň s tím klesají počty žáků na učilištích, která již nemají možnost kvalitní žáky získat. Tyto problémy by mohla řešit optimalizace středního a vysokého školství.

Pro zvýšení počtu absolventů odborných škol (učilišť) by bylo vhodné nastavit finanční a materiálně-organizační rámec podpory. Pod tímto pojmem si představuji zejména

96

finanční motivaci studentů na odborných školách a učlištích, jednak formou studia a jednak formou podpory dojíždění či ubytování, není-li škola v místě.

Další možnou formou optimalizace vhodných absolventů by bylo i legislativně umožnit vynutitelný závazek učně vůči firmě, jakýsi sponzoring. Řada zaměstnavatelů má zájem finančně i jinak podporovat a finančně motivovat učně a žáky odborných škol, popřípadě i studenty vysokých škol za předpokladu, že po skončení studia bude mít možnost žáka získat jako zaměstnance, tedy že absolvent bude zavázán k firmě nastoupit a setrvat u ní nějakou dobu nebo se bude muset vyplatit. Současná legislativa takový právní vztah nepodporuje, takže v současné době je vše na bázi dobrovolnosti a zaměstnavatel nemá jistotu, že se mu vložené investice vrátí.

U problematiky zaměstnávání žen s malými dětmi by bylo vhodné pro vyšší uplatnitelnost takto pracovně „hendikepovaných“ žen podpořit vznik dětských skupin a školek. Řada matek totiž musí oddalovat svůj návrat na trh práce jen proto, že nezískaly místo ve školce.

97

ZÁVĚR

Předložená diplomová práce v první části přinesla přehledný exkurz do problematiky nezaměstnanosti, jejích druhů, skupin obyvatel, jichž se tato problematika nejvíce týká a především poukázala na obecné principy aplikované MPSV skrze ÚP ČR v praxi při snižování nezaměstnanosti. Tyto teoretické poznatky byly východiskem pro část praktickou, kde se práce zaměřila na aplikaci aktivní politiky zaměstnanosti v regionu Jičín v a to především v letech 2010-2012.

V rámci předložené diplomové práce se ukázalo, že nástroje aktivní politiky zaměstnanosti aplikované ÚP ČR se nejeví jako dlouhodobě efektivní při snižování

nezaměstnanosti a ovlivňování situace na trhu práce. Jednotlivé nástroje se snaží o dlouhodobé umístění UoZ do pracovního poměru, bohužel tyto nástroje nedokáží

dlouhodobé zaměstnání zajistit. Pomáhají UoZ získat praxi či znovuosvojení pracovních návyků, ale ne příliš často se setkáváme s tím, že UoZ na vytvořeném pracovním místě skrze finanční podporu ÚP vydrží dlouhodobě i po ukončení doby, po kterou je příspěvek vyplácen.

V předchozí kapitole byly zmíněny možné návrhy pro zefektivnění aplikace nástrojů APZ.

Jako nejméně efektivním nástrojem byla vyhodnocena veřejná služba, a to proto, že ačkoli byla veřejná služba zařazena mezi nástoje aktivní politiky zaměstnanosti, parametry tohoto nástroje nijak nepodporují uchazeče práci vykonávat, spíše naopak. Co se týče SÚPM, ty se jeví jako aplikovatelné v podnikatelském sektoru, ale ukazuje se, že podmínky poskytnutí tohoto příspěvku dostatečně pružně nereagují na aktuální situaci na trhu práce a v rámci dlouhodobějšího efektu by bylo vhodné tento nástroj alespoň částečně modifikovat nejen výší příspěvku a strukturou rizikových skupin uchazečů, které jsou podporovány, ale například i garancí dlouhodobější udržitelnosti či možnosti podpoření zkráceného úvazku.

98

U VPP aplikovaných u obcí a měst se setkáváme nejvíce s problémem výše finančního podpoření, které se postupem let stalo tak diverzifikovaným nejen v rámci jednoho kraje, kde je stanoveno několik výší příspěvku pro různé rizikové skupiny, ale i diverzifikací v rámci celé ČR. Pro zefektivnění by bylo vhodné stanovit jednotnou výši podpoření platnou pro celou ČR. Dále by bylo vhodné zvážit, zda by určitá skupina těch, kteří VPP u obce vykonávají, mohla na takovém místě pracovat i dlouhodoběji. Jedná se o ty, kteří jsou v podnikatelské sféře nezaměstnatelní, jejich návratnost do evidence je stoprocentní.

Jak VPP, tak i zmiňovaná kontroverzí veřejná služba, která se rozhodně bez reformy neobejde, zatím tedy neslouží k dlouhodobému zaměstnání UoZ, ale slouží k zapojení

nezaměstnaného mezi ekonomicky činné a tím k jeho začlenění do sociálního a ekonomického života. Z tohoto pohledu se stávají tyto nástroje APZ efektivní, avšak opět

nelze říci, že by nějak více napomáhaly k celkovému zlepšení stavu na trhu práce a snížení nezaměstnanosti.

Závěrem diplomové práce lze říci, že ač se ÚP ČR skrze své zásahy na trhu práce skutečně aktivně snaží s problematikou nezaměstnanosti bojovat a podporovat tvorbu pracovních příležitostí, tak problém nezaměstnanosti je mnohem hlubší a vychází především ze systému dosavadního školství a velkého finančního zatížení zaměstnavatelů v oblasti mzdových nákladů. Nebudou-li státem nastaveny vhodnější podmínky pro zaměstnávání, a pro vzdělávání, nelze očekávat, že samotná APZ situaci na trhu práce změní. Může se však o to pokoušet a alespoň částečně redukovat tento stav. Avšak současná aplikace APZ by měla projít rozhodně alespoň částečnou úpravou, která by cíle stanovené APZ více naplňovala.

99

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

CITACE

BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost - psychologický, ekonomický a sociální problém.

Praha: GRADA, 2002. ISBN 80-247-9006-8.

Co je nezaměstnanost. Penize.cz [online]. [vid. 2013-09-2]. Dostupné z:

http://www.penize.cz/80354-co-je-nezamestnanost

ČESKO. Zákon č. 320/2001.o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. Praha, 9. 8. 2001, částka 122/2001. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-320

ČESKO, Zákon č. 435 ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004. Dostupné z:

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_-_1._ledna_2013.pdf.

ČSÚ. Okresy. Český statistický úřad. Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové [online]. [vid.

2013-09-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/okresy

ČSÚ. PETRÁŇOVÁ, Marta a Bohuslav MEJSTŘÍK. V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany. Český statistický úřad: Statistika & My [online]. roč. 2013, č. 9 [vid. 2014-02-22]. ISSN 1804-7149. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/EA002B5945

ESF. Operační program lidské zdroje a zaměstnanost. [online]. Evropský sociální fond.

17. 7. 2013. [vid. 2014-04-18]. Dostupné v PDF z: http://www.esfcr.cz/file/4976/

GŘ ÚP ČR. Zpráva o činnosti Úřadu práce České republiky za rok 2013. Generální ředitelství Úřadu práce České republiky. Portál MPSV. [online]. 17. 3. 2014, s. 27 [vid.

2014-04-20]. Dostupné z:

http://portal.mpsv.cz/upcr/oup/zprocin/zprava_o_cinnosti_up_cr_za_rok_2013.pdf MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. rozšířené vyd. Praha:

Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 80-86429-08-3.

MARSHALLE M. I. Economics of Unemployment. 1 ed. New York: Nova Science Publishers, Inc, 2006. ISBN 1-60021-138-0

MFČR. Monitor [online]. Praha. Ministerstvo financí ČR. [vid. 2014-04-18].

Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz

100

MPSV. Budeme aktivněji podporovat zaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Poslední aktualizace 15.8.2013. [online]. [vid.. 2013-07-28]. Dostupné z:

http://www.mpsv.cz/cs/15975

MPSV. Důvod a způsob založení povinného podniku. Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Portál MPSV.[online]. [vid. 2013-11-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/oup MPSV. Reorganizace úřadů práce přinese úspory a jednotné postupy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Portál MPSV.[online]. Poslední aktualizace 19. 4. 2011. [vid. 2013-09-13].

Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10707

MPSV. Služby a činnosti Úřadu práce České republiky v oblasti zaměstnanosti.

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Portál MPSV. [online]. 5. 1. 2009. Poslední aktualizace 15. 4. 2011. [vid. 2014-04-05]. Dostupné z

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up

MPSV. Statistiky nezaměstnanosti: Čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Portál MPSV [online]. [vid. 2014-03-28]. Dostupné z:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt

ČSÚ. PETRÁŇOVÁ, Marta a Bohuslav MEJSTŘÍK. V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany. Český statistický úřad: Statistika & My [online]. roč. 2013, č. 9 [vid. 2014-02-22]. ISSN 1804-7149. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/EA002B5945

Podpora v nezaměstnanosti 2014. Aktualne.cz [online]. Praha. 20. 12. 2013. [vid. 2014-04-12]. Dostupné z: http://wiki.aktualne.centrum.cz/finance/podpora-v-nezamestnanosti-2013/

RUSMICHOVÁ, Lada a Jaroslav SOUKUP. Makroekonomie: základní kurs. 5. vydání -dotisk. Slaný: Melandrium, 2002. ISBN 80-86175-24-3

SVATOŠOVÁ, Libuše a Bohumil KÁBA. Statistické metody II. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2012. ISBN 9788021317369.

VALENTOVÁ, Marie. The Czech women in a labour market:a European comparison.

Proquest.2005. Dokument ID 213156247.[online]. last updated 8. 6. 2010. [vid. 2014-03-12]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/213156247?accountid=17116

101

BIBLIOGRAFIE

BUCHTOVÁ, B., J. ŠMAJS a Z. BOLELOUCKÝ. Nezaměstnanost. 2. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-42823

ČSÚ. Časové řady: okres Jičín. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Integrovaný portál MPSV [online].

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/

MPSV. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2010. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. Únor 2011. ISBN 978-80-7421-034-1. Dostupné v PDF z:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2010_portal.pdf

MPSV. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. Únor 2012. ISBN 978-80-7421-034-1. Dostupné v PDF z:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/statisticka_rocenka_trhu_prace_v_cr_v_roce_2011.pdf

MPSV. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. Duben 2013. ISBN 978-80-7421-034-1. Dostupné v PDF z:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/statisticka_rocenka_trhu_prace_v_cr_v_roce_2012.pdf MPSV. Výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Portál MPSV. [online]. Dostupné v PDF z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje

102

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha A Organizační struktura generálního ředitelství ÚP ČR (str. 103) Příloha B Organizační struktura krajské pobočky Úřadu práce ČR (str. 104) Příloha C Organizační struktura vybraných kontaktních pracovišť Úřadu práce

ČR (str. 105)

Příloha D Seznam významných zaměstnavatelů okresu Jičín (str. 106-108) Příloha E Porovnání kritérií – nástroj SÚPM v období 2010-2014 (str. 109) Příloha F Abecední seznam obcí a jejich územní příslušnost v okrese Jičín

(str. 110-112)

Příloha G Porovnání kritérií – nástroj VPP v období 2011-2014(str. 113) Příloha H Žádost o příspěvek –VPP (str. 114-118)

Příloha I Propagační leták při čerpání financí APZ ze zdroje ESF (str. 119) Příloha J Seznámení se zařazením do projektu financovaného ESF (str. 120) Příloha K Vyúčtování mzdových nákladů –financováno z ESF (str. 121-122) Příloha L Dotazník (str. 123-125)

103

Příloha A

Organizační struktura generálního ředitelství ÚP ČR

104

Příloha B

Organizační struktura krajské pobočky Úřadu práce ČR

105

Příloha C

Organizační struktura vybraných kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR

106

Příloha D

Seznam významných zaměstnavatelů okresu Jičín

firmy v okr. Jičín nad 50 zaměstnanců (pracujících v okrese Jičín)

Continental Automotive CR, s.r.o. 1377 1269 1238 1

DEPRAG CZ a.s. 144 150 144 4

107

108

VYSVĚTLIVKY:

1 -Jičínsko 2- Novopacko 3- Hořicko 4- Bělohradsko

5- Libáňsko a Sobotecko

zaměstnavatelé nad 200 zaměstnanců zaměstnavatelé nad 500 zaměstnanců

109

Příloha E

Porovnání rizikových skupin SÚPM v období 2010-2014

110

Příloha F

Abecední seznam obcí a jejich územní příslušnost v okrese Jičín k 31. 12.

2006^*)

111

112

113

Příloha G

Kritéria VPP v letech 2011-2014

114

Příloha H Žádost o příspěvek – VPP

115

116

117

118

119

Příloha I

Propagační leták při čerpání APZ financované z ESF

120

Příloha J

Seznámení se zařazením do projektu

121

Příloha K

Vyúčtování mzdových nákladů

122

123

Příloha L

Dotazník

124

125

In document 1 2 3 2 3 (Page 95-125)