V této části bude uskutečněno porovnání výsledků z tohoto dotazníkového šetření s výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno v moravském regionu. Na závěr bude učiněno vyjádření k věrohodnosti výsledků dotazníkového šetření v této bakalářské práci.
52
Výzkum paní doktorky Urbanovské probíhal na základních školách, niţších a vyšších gymnáziích a středních odborných školách moravského regionu. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce – tab. 12. Z této vyplývá, ţe celková průměrná hodnota míry subjektivní zátěţe činí 3,11, coţ by mohlo odpovídat střední míře školní zátěţe.
Z dotazníkového šetření v této bakalářské práci vyplynulo, ţe průměrná hodnota míry subjektivní zátěţe je 2,82. Ţáci z oslovených škol jsou tedy v průměru méně zatíţeni neţ dotázaní ţáci z moravského regionu. Kaţdé ze šetření přineslo jiné výsledky v oblastech
Tab. 12 – Celkové výsledky od doktorky Urbanovské
Průměr A B E F D
Prům.celk. 3,11 3,25 3,01 2,65 2,96 3,19 Muţi 2,98 3,08 2,95 2,33 2,88 3,07 Ţeny 3,22 3,38 3,05 2,90 3,01 3,27
Zdroj: URL 14
Tab. 13 – Celkové výsledky dotazníkového šetření
Průměr A B E F D stupňů škol (základní i střední školy), druhé pouze ţáky středních škol. Průměrné hodnoty jsou vyšší v šetření doktorky Urbanovské, která oslovila i ţáky základních škol. Tyto děti moţná ještě neumí tolik bojovat se stresem a zaţívají tak dané situace častěji a jsou jim více nepříjemné. Moţná i to je vysvětlení, proč jsou zde výsledky vyšší.
28 URL 14
53
Z dotazníkového šetření v této bakalářské práci je zjištěno, ţe dívky jsou citlivější na školní zátěţ – dívky rovněţ proţívají více stresu. Více stresu také zaţívají ţáci 4. ročníků (moţno vysvětlit tím, ţe se jim blíţí maturita a přijímací řízení na vysoké školy). Dále vyplynulo, ţe nejčastěji zaţívají ţáci školní zátěţ v oblasti podmínek učebního procesu a nejvíce nepříjemných pocitů ve vztahu ţáka k učiteli.
Ve volných otázkách na další zatěţující situace neuvedené v dotazníku ţáci z oslovených tříd často uvádějí, ţe mají učitelé přehnané nároky. Z toho se jeví, ţe se ţáci cítí být dosti zatěţováni, někteří i přetěţováni. V jednom z dotazníků oslovený uvedl, ţe si na nich učitelé „vylívají“ své problémy a silně mu to vadí. Dle autorčina názoru je toto závaţný problém a ve školství by k tomu určitě nemělo docházet. Nicméně byl to názor pouze jednoho respondenta nikoliv celé třídy. Na gymnáziu mají na chodbě fotografie nejlepšího ţáka z kaţdé třídy. V jednom dotazníku bylo uvedeno, ţe pro osloveného je velmi zatěţující, kdyţ se jeho fotka vyskytuje na této nástěnce. Je to vcelku zajímavý poznatek.
Škola chce ukázat, kdo z ţáků je nejlepší a tyto ţáky to na druhé straně velmi stresuje.
V závěru je jistě vhodné zamyslet se nad tím, co můţe mít vliv na věrohodnost výsledků z dotazníkového šetření v této práci. Pouţitý dotazník má jasně a srozumitelně definované otázky a autorka se domnívá, ţe je nepravděpodobné, aby ze strany oslovených ţáků došlo k nepochopení či k dvojímu výkladu otázek. Všechny odevzdané dotazníky byly vyplněny celé (aţ na jeden) a odpovědi ţáků vypadaly věrohodně. Vzhledem k tomu, ţe se ţáci aktivně zapojili i do vyplňování otevřených doplňujících otázek, dá se usuzovat, ţe dotazník ţáky zaujal a nebyl pro ně přítěţí. Do dotazníkového šetření bylo zapojeno celkem 78 respondentů, coţ je samozřejmě malý vzorek. Tím také mohlo dojít k ovlivnění výsledků. Na věrohodnost výsledků mohl mít dopad i výběr středních škol. Výsledky na kaţdé z oslovených škol byly rozdílné, a proto je celková průměrná hodnota pouţitá ve vyhodnocení hypotéz pouze hrubý ukazatel. Vliv na věrohodnost výsledků by mohlo mít i nerovnoměrné rozloţení studentů v jednotlivých oslovených skupinách. Například na obchodní akademii byli v jedné třídě pouze 2 chlapci. Jistě by nebylo špatné provézt stejné dotazníkové šetření s větším mnoţstvím zapojených respondentů, čímţ by mohla stoupnout věrohodnost výsledků.
54
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce na téma Zdravý ţivotní styl (přetěţování ţáků středních škol) bylo zmapovat zásady zdravého ţivotní styl a zaměřit se na přetěţování ţáků středních škol.
Oba tyto cíle mají něco společného a tím myslím stres. Pokud člověk neţije dle zásad zdravého ţivotního stylu, můţe se stát, ţe bude méně odolný vůči působení stresu. A jestliţe jsou ţáci středních škol často přetěţování, můţe se toto přetěţování projevit právě stresem. Z toho vyplývá, ţe v problematice této bakalářské práce má stres opodstatněné místo a z tohoto důvodu byla stresu věnována samostatná kapitola.
První kapitola této práce nabídla pohled na zásady zdravého ţivotního stylu, přinesla ponaučení o správné stravě či pohybu a objasnila pojem zdraví a co zdraví ovlivňuje.
V této kapitole téţ byly zmíněny projekty, které se zabývají zdravým ţivotním stylem u dětí (hlavně pak zdravou stravou). A v neposlední řadě jsem v této kapitole popsala projekty, kterými stát podporuje zdraví a zdravý ţivotní styl.
Ve druhé kapitole je čtenář seznámen s velmi aktuálním problémem, tedy přetěţováním ţáků. Charakterizovala jsem, jak mohou ţáci reagovat na školní zátěţ a kdy tato zátěţ překračuje únosnou mez a přechází k přetěţování. Domnívám se, ţe tato kapitola obsahuje spoustu informací o přetěţování. Je zde definováno, co to vůbec přetěţování je, jaké jsou příčiny přetěţování, a v závěru této kapitoly je téţ uvedeno, jaké dopady přetěţování můţe mít. Pro dokreslení, ţe přetěţování ţáků není problém pouze dnešní doby, jsem zařadila článek z Učitelských novin, ve kterém čtenář zjistil, ţe touto problematikou se zabývali naši předci jiţ v 19. století.
Třetí kapitola odráţí další často diskutované téma a tím je stres. Je jisté, ţe mnoţství práce a úkolů, které se na ţáky valí, vede k psychickému a posléze i fyzickému nepohodlí, které nazýváme stresem. V této části bakalářské práce jsem uvedla pár definic stresu od různých autorů. Mimo jiné jsem uvedla, jaké příznaky stres má, proč vzniká, jak na nás dopadá a důleţitou součástí této kapitoly jsou i způsoby, jak se stresem bojovat.
Čtvrtá a zároveň závěrečná kapitola je jiţ věnována praktické části a to dotazníkovému šetření. Pro tento výzkum jsem převzala dotazník DSS 47 od doktorky Urbanovské, který se týká stresových situací a pomáhá určit školní zátěţ oslovených ţáků. Pomocí tohoto dotazníku jsem tedy určila, které z daných situací jsou pro oslovené ţáky 2 středních škol
55
nejčastěji zatěţující a které z těchto situací oslovené ţáky zatěţují nejvíce. V praktické části byly stanoveny hypotézy a cíl. Ze 4 hypotéz se podařilo 3 potvrdit a pouze jedna byla vyvrácena. Cílem bylo zjistit, které stresové situace ţáky zatěţují nejvíce a nejčastěji, coţ bylo provedeno. Dotazování jsem učinila na malém vzorku - 78 ţáků a výsledky jsem pak porovnala s průzkumem, který proběhl v moravském regionu. Jako námět pro další rozšíření bakalářské práce by jistě mohlo být zapojení většího mnoţství respondentů, čímţ by došlo ke zvýšení věrohodnosti výsledků průzkumu. Téţ si myslím, ţe by nebylo špatné rozdat tento dotazník pedagogům, aby oni určili, jak si myslí, ţe jsou jejich ţáci zatěţování.
Domnívám se, ţe tato bakalářská práce splnila definované cíle – zmapovat zásady zdravého ţivotního stylu a zaměřit se na problematiku přetěţování ţáků středních škol.
Ráda bych apelovala na čtenáře, ať uţ je na Vás kladen jakýkoliv tlak, snaţte se nepodlehnout. Hledejte si vţdy čas pouze pro sebe, relaxujte a ţijte zdravě.
56
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY
Bibliografie
GEISSELHART, R., HOFMANN-BURKART, Ch. Zvítězte nad stresem. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 112 s. ISBN 80-247-1518-X.
GILLERNOVÁ I., BURIÁNEK J. Základy psychologie, sociologie. Praha: Fortuna, 2001, 157 s. ISBN 80-7168-749-9.
HAMPLOVÁ, L. České děti tloustnou. Lidové noviny. 12. 11. 2011, Relax, s. VI.
HAVLÍNOVÁ, M., et al. Program podpory zdraví ve škole: Rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál, s. r. o., 2006. 311 s. ISBN 80-7367-059-3.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, s. r. o., 2001. 280 s.
ISBN 80-7178-551-2.
NOVÁK, T. Jak bojovat se stresem. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 139 s.
ISBN 80-247-0695-4
PRAŠKO, J. Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002.
201 s. ISBN 80-247-0185-5.
URBANOVSKÁ, E. Škola, stres a adolescenti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 159 s. ISBN 978-80-244-2561-0.
WASSERBAUER, S., et al. Výchova ke zdraví: pro vyšší zdravotnické školy a střední školy. Praha: Státní zdravotní ústav, 2001. 47 s. ISBN 80-7071-172-8.
57 Internetové odkazy
URL 1: Homeopatická fakulta s klinikou [online]. 2000-2011 [cit. 2011-10-30].
Homeopatické studium. Dostupné z WWW: <www.homeopaticka-fakulta.cz/fakulta/ctyrlety.htm>.
URL 2: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2011-01-12]. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století.
Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/2871>.
URL 3: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2011-04-04].
Vydání rámcových vzdělávacích programů pro střední vzdělávání. Dostupné z WWW:
<http://www.msmt.cz/vzdelavani/vydani-ramcovych-vzdelavacich-programu-pro-stredni>.
URL 4: Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. Rámcové vzdělávací programy. Dostupné z WWW: <http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy>.
URL 5: Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. Rámcové vzdělávací programy – obory L0 a M. Dostupné z WWW:
<http://zpd.nuov.cz/OboryLaM/RVP6341M01.pdf>.
URL 6: Nejtlustší národy v EU: Němci a po nich Češi. Lidové noviny [online]. 22. dubna 2007, [cit. 2011-06-20]. Dostupný z WWW: <http://www.lidovky.cz/nejtlustsi-narody-v-eu-nemci-a-po-nich-cesi-fj2-/ln_domov.asp?c=A070422_132748_ln_domov_svo>.
URL 7: Portál [online]. 2005-2011 [cit. 2011-07-20]. Determinanty zdraví. Dostupné z WWW: <http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=28940>.
URL 8: Prevence nemocí a podpora zdraví [online]. 2004 [cit. 2011-10-30]. Na čem závisí, jak jsme zdraví. Dostupné z WWW:
<www.cba.muni.cz/prevencenemoci/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=16
>.
58
URL 9: Psychické-zdraví.cz [online]. 2011 [cit. 2011-09-17]. Ideální začátek školy pro děti v pubertě je deset hodin. Dostupné z WWW: <http://www.psychicke-zdravi.cz/novinky-laik-nespavost/idealni-zacatek-skoly-pro-deti-v-puberte-je-deset-hodin-227>.
URL 10: Škola a přetěţování. Týdeník školství [online]. 2009, 03, [cit. 2010-10-20].
Dostupný z WWW: <http://www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-cisel/2009/03/skola-a-pretezovani/>.
URL 11: Škola a školní zátěž [online]. 2010 [cit. 2011-02-04]. Zdroje a nepřiměřené zátěţe dítěte ve škole. Dostupné z WWW:
<http://www.zdravcentra.cz/index.php?act=k-10&did=653&kategorie=0&page=zdroje.htm>.
URL 12: Škola plná zdraví [online]. 2010 [cit. 2011-11-04]. Škola plná zdraví. Dostupné z WWW: <http://www.skolaplnazdravi.cz/skola-plna-zdravi.php>.
URL 13: Škola podporující zdraví [online]. 2006 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW:
<http://www.program-spz.cz >.
URL 14: URBANOVSKÁ, E. Citlivost –náctiletých ke školní zátěţi (Analýza dotazníku stresových situací). In School and health 21 [online]. Brno : Paido, 2006 [cit. 2011-11-20].
Dostupné z WWW: <http://www.ped.muni.cz/z21/sbornik_2006.htm>. ISBN 80-7315-119-7.
URL 15: Výživa dětí [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW:
<http://www.vyzivadeti.cz>.
URL 16: Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2002-2011 [cit. 2011-08-30]. Zdraví.
Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdrav%C3%AD>.
URL 17: Začátek vyučování aţ v devět? Experti jsou PRO! CO VY NA TO?. Tn.nova.cz [online]. 1.9.2011, [cit. 2011-10-05]. Dostupný z WWW:
<http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/zacatek-vyucovani-az-v-devet-experti-jsou-pro-co-vy-na-to.html>.
59
URL 18: Zdravotní ústav se sídlem v Brně [online]. 2011 [cit. 2011-11-20]. Rizika vyplývající ze ţivotního stylu. Dostupné z WWW:
<http://www.zubrno.cz/studie/kap09.htm>.
60
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A……… Vzor dotazníku 29
29 URBANOVSKÁ, E. Škola, stres a adolescenti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 159 s.
ISBN 978-80-244-2561-0.