• No results found

Doporučení pro konkrétní školy a jejich preventisty

75

6.5 Doporučení pro konkrétní školy a jejich preventisty

Jednotlivá doporučení a opatření především vychází z konkrétních skutečností, které jsme zjistili nejen dotazníkovým šetřením, ale také od svých kolegů z některých škol a v neposlední řadě komunikací s žáky městských škol. Některé z níže uvedených návrhů lze využít celoplošně, většina doporučení je však určena konkrétním školám, kde proběhlo dotazníkové šetření. Je zřejmé, že jejich aplikací, šikanu na školách neodstraníme, ale docílíme synergického efektu mezi všemi zúčastněnými subjekty žák – učitel – rodič, což považujeme za základ prevence. Základem účinnosti všech opatření je dostatečná komunikace. Jestliže se na škole šikana a další nežádoucí jevy vyskytnou, žáci musí znát pedagoga, který jim poradí a pomůže. Na základě zjištěných skutečností uvádíme tato doporučení:

Jak jsme již uvedli, základem odhalení šikany je dostatečná komunikace, ověřování klimatu třídy, školy. Ne vždy se nám pedagogům daří všechny jevy ve školním prostředí podchytit, proto je dobré využívat nabízené služby organizacemi, které mají akreditaci MŠMT. Za účelem zjišťování klimatu doporučujeme navázat spolupráci s Českou asociací školních metodiků prevence metodik@casmp.cz či zmiňovanou internetovou službou www.proskoly.cz, kde po registraci kromě metodické pomoci získá každý pedagog – preventista přístup k široké škále on-line testů. Na základě provedeného šetření 2. ZŠ, 6. ZŠ a ZŠ Skalná sociometrické měření na škole vůbec neprovádějí. To může být i jeden z důvodu nejčetnějšího výskytu případů šikany.

Zavést účinný prostředek oznámení. Využít internetovou a mobilní službu podporovanou ministerstvem školství NENECH TO BÝT – NNTB, která poskytuje poradenské služby žákům a pedagogům. Kromě toho monitoruje šikanu a o této skutečnosti informuje kompetentní pracovníky školy. Tuto službu využívá pouze jedna ze zkoumaných škol ZŠ Plesná.

Vybudovat elektronickou školní schránku pro oznamování šikany a jiných druhů agrese, která bude dostupná i rodičům. Na základě osobních zkušeností dnešní žáci nechtějí podávat oznámení písemně do plechové schránky důvěry, jsou závislí na moderní technice. Za posledním pět let jsme v naší škole neměli žádné oznámení. Vytvořili jsme pouhou emailovou adresu

76

pro zasílání zpráv a dotazů skolopomoc@seznam.cz. Již za první měsíc měla řadu pozitivních ohlasů nejen ze strany žáků, ale i rodičů. Schránkou v současné době disponují tři ze zkoumaných škol.

Rozšířit spolupráci s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Chebu, která připravuje pro školy řadu programů určených pro zlepšení klimatu ve třídách jako součást prevence proti šikaně. Pro učitele v současné době nabízí školení – Jak vést třídnickou hodinu. Služby dle sdělení ředitelky PPP využívá pouze 5. ZŠ a ZŠ Dolní Žandov.

Zapojit se do plošné okresní prevence zajišťovanou v rámci Týmu. Především se jedná o REVOLUTION TRAIN. V současné době službu využívá pouze 2. a 6. ZŠ. Venkovské školy v této oblasti z důvodu dopravy nepodnikají žádné aktivity.

Navštěvovat s žáky druhého stupně veřejná jednání Okresní soudu v Chebu zejména trestní řízení, kde se projednávají trestné činy jako ublížení na zdraví, vydírání neplnění vyživovací povinnosti. Tuto možnost využívá ze zkoumaných škol pouze 5. ZŠ.

Využít služby Městské policie – preventistů kriminality. Jedná se o soby, které mají statut strážníka, ale zabývají se prevencí patologických jevů.

Dvouletá spolupráce na naší škole se osvědčila. Preventisté se pohybují v okolí školy cca 20 minut po ukončení školy. Díky této službě jsme nezaznamenali případy agrese v okolí školy. V současné době službu využívá pouze 2. ZŠ.

Připravovat pro žáky s nevhodným chováním prevenčně-adaptační pobyty.

Ty lze uskutečnit počátkem školního roku na základě např. sociometrických testů. V případě, že škola zpracuje krátký projekt od Karlovarského kraje, získává finanční podporu až 50 000,- Kč.

Zažádat o zřízení mobilní kamery na rizikových místech školy. Ta je ve správě městské policie, v průběhu roku se mohou měnit místa její umístění.

Jak vyplynulo s dotazníkového šetření, ke kritickým místům patří zejména školní dvorek. Službu zatím využívá pouze 4. ZŠ a 6. ZŠ v Chebu.

Vypracovat plán preventivních opatření, který nepatří do povinné dokumentace školy. Tento plán nemá žádná z dotazovaných škol.

77 6.6 Případové studie z prostředí základní školy

Případové studie představují nedílnou součást prováděných výzkumů v pedagogice. V rámci této diplomové práce předkládané případy potvrzují poznatky a skutečnosti uvedené v teoretické části, zejména poukazují na nebezpečnost šikany, která se nevyhýbá žádné škole. Její odhalení vzhledem k současným moderním technologiím činí i zkušeným pedagogům značné problémy.

Prostřednictvím níže uvedených studií jsou popisovány osobní zkušenosti na ZŠ Cheb z mé pedagogické praxe. Je zřejmé, že uvedené případy nemusí představovat ideální návod na řešení konkrétní situace, ale kromě popisu konkrétních událostí zahrnují i doporučení pro pedagogy, kteří se s šikanou na svých školách setkávají a musí ji bezpodmínečně řešit.

Jednotlivé studie – kazuistiky analyzujeme prostřednictvím obsahové analýzy zaměřené na věcnou charakteristiku. Dle Průchy obsahová analýza detailně popisuje a vysvětluje konkrétní případy, kdy dochází k objasnění, kterého nelze v hromadném souboru vzorku dosáhnout. Hluboké poznání případů na druhé straně omezuje zobecnění výsledků (Průcha, J. 1997, s. 188). Na základě obsahové analýzy vyhodnocujeme konkrétní případy se všemi okolnostmi a příčinami, které dotazníkové šetření šikany dle mého názoru neposkytuje. Předkládané kazuistiky jsou zaměřené na pochopení složitých případů a pro praxi mají velký význam, protože vychází z přirozeného kontextu. Jednotlivé poznatky seznamují případného čitatele postupně dle konkrétní osnovy, a proto jsou zařazeny mezi osvědčené výzkumné strategie. Na základě této skutečnosti považujeme jednotlivé kazuistiky za nedílnou a zároveň přínosnou součást své diplomové práce.

Použité diagnostické metody

Jednotlivé informace byly získány analýzou školních dokumentů a analýzou výsledků činností. Dalšími technikami byla analýza rozhovoru s třídním učitelem a rodiči při výchovné komisi. Kazuistiky obsahují osobní a rodinnou anamnézu, spolupráci se školou. Vzhledem k tomu, že pracuji ve speciálním školství, za účelem zpracování kazuistiky byly vybrány případy ze ZŠ Cheb, Kostelní náměstí.

78 Charakteristika zkoumaného žáka

Ruda L., žák 9. ročníku, věk 15 let

Bydliště: Cheb, spolu s matkou a starší sestrou žije v bytě 3+1

Rodinná anamnéza

Ruda pochází z neúplné rodiny, když mu bylo šest let, rodiče se rozvedli. Svého otce znal velmi sporadicky, pouze si pamatuje, že byl často kritizován za malichernosti a někdy i fyzicky trestán. Než započal školní docházku, otec nastoupil do výkonu testu na 8 let za krádeže a po návratu se odstěhoval na Moravu. O svého syna nejeví zájem, neudržuje ani písemný kontakt. Výchova a zabezpečení Rudy, je tedy v kompetenci matky, která se snaží podporovat i dospělou dceru. Ta se bohužel nevyučila, stále je registrováno na pracovním úřadě a spoléhá na podporu ze strany pracující matky.

Matka, aby zabezpečila rodinu, pracuje na noční směny, Ruda často tráví dny a noci sám bez dozoru zákonné zástupkyně. V důsledku pracovní vytíženosti navazuje kontakt se školou pouze sporadicky o prospěch a chování syna se zajímá minimálně. Třídních schůzek se neúčastní, případné problémy řeší pouze telefonicky. Na druhé straně matka vystupuje jako ochránkyně, svému synovi se snaží svoji nepřítomnost kompenzovat různými formami. Bohužel Ruda uvedenou formu lásky ze strany matky neopětuje, matku z vypočítavosti citové vydírá za účelem získání finančních prostředků či jiných požitků. Můžeme říci, že odpovědnost za špatný školní prospěch a chování nese právě matka a dospělá sestra, která má na bratra spíše negativní vliv. Podle Vágnerové: „Spouštěčem nežádoucího jednání adolescenta může být nedostatečná rodinná výchova, kde chybí mravní a duchovní hodnoty“, což může být i Rudovo případ (Vágnerová 2011 s. 38).

Školní anamnéza

Do mateřské školy nastoupil Ruda ve čtyřech letech. Před nástupem do školy otec rodinu z důvodu výkonu trestu opustil, matka tuto skutečnost velmi těžce nesla, začala konzumovat alkohol, rodině nedokázala věnovat dostatečnou péči. Tuto skutečnost řešil v několika případech i sociální odbor města. Po krátkodobé protialkoholní léčbě zůstaly děti v péči matky. Bohužel díky stísněnému prostředí utrpěl

6.7 Případová studie č. 1

79

Ruda velkou citovou ztrátu a stal se doslova zlostným dítětem. Již po přestupu na naší ZŠ, se projevoval, jako nesvědomitý a neukázněný žák, který se nepřipravuje na hodiny, nenosí úkoly ani pomůcky, chodí pozdě na vyučování, odmlouvá učitelům. Ruda se od ostatních spolužáků vymykal svým vzhledem. Často nosil punkové oděvy, převážně černé barvy a zároveň si barvil vlasy. Protože neměl žádné kamarády, pozornost spolužáků si nejprve snažil získat narušováním vyučování, kdy skákal do řeči učitelům, vystupoval, aniž byl tázán, používal vulgární výrazy. Jakmile ztratil pozornost u svých spolužáků, začal se sebepoškozovat. Kružítkem si na předloktí vyškrabával různé ornamenty, propichoval si konečky prstů jehlou. V podstatě svým chováním a zevnějškem provokoval ostatní, podle Koláře (2011) představoval

„nekonformní – deviantní oběť“. Samozřejmě, že určitou roli zde hrál přestup na novou školu a začlenění se do kolektivu, ale dle školské dokumentace měl kázeňské problémy i na předešlé ZŠ. Počáteční kázeňské přestupky byly řešeny na základě ustanovení školního řádu, za nežádoucí chování nejprve obdržel důtku třídního a posléze ředitele školy. Bohužel uvedené opatření se míjely svým účinkem.

Po několika výzvách se matka dostavila na výchovnou komisi, kde jí byla doporučena návštěva PPP a psychiatrie. Ruda posléze začal pravidelně navštěvovat psychologa.

Podle Bendla lze takovou osobu zařadit mezi osobnost dostatečně „mravně i duchovně nevyzrálou se silnou citovou deprivací, kde ani občas přílišná péče ze strany matky není na místě“ (Bendl 2003 s. 78).

Popis případu

Uvedený případ šikany proběhl na naší škole již v roce 2012. Z mého pohledu se jedná o případ, který je poněkud odlišný od klasických případů šikany, protože Ruda nebyl pouze klasickou obětí, kterou popisuji v teoretické části práce. Představuje žáka s narušenou osobností, který má sklony k sebepoškozování. Jak bylo uvedeno, za účelem získání pozornosti si Ruda na předloktí kružítkem vyškrabával do krve různé punkové značky, jindy se zase kousal do zápěstí, dokud mu nezmodralo po stisku.

S odstupem času se domnívám, že uvedený případ započal přeřazením Rudy do nové třídy. Nový třídní kolektiv tvořený pouze dvanácti chlapci byl pro Rudu asi velkou zátěží. Na počátku roku se snažil své spolužáky zaujmout, a tak se začal předvádět, hlavně používáním vulgárních výrazů při styku s pedagogy. Jeho nežádoucí chování se třídnímu kolektivu moc nelíbilo, často byl upozorňován, že to přehání. Někteří

80

spolužáci Rudu při hodinách umravňovali, žádali, aby se uklidnil. On bohužel na přání spolužáků nereagoval. Celý spor vygradoval v listopadu, kdy došlo k šikanování ze strany dvou spolužáků, kteří nemohli jednání Rudy ustát. V rámci přestávky během odpoledního vyučování, Ruda sebral z držáku plastový trojúhelník, který využívají pedagogové a mrštil ho přes celou třídu, nad hlavy svých spolužáků. Naštěstí skoro všichni seděli, trojúhelník se zastavil, o roh první lavice. Celou zábavu sledovali Ondra a Robert, kteří už nevydrželi a okamžitě se na Rudu vrhli. Nejprve ho táhli k interaktivní tabuli, kde byl Robertem přitlačen, až nemohl skoro dýchat. Mezitím začal Ondra za podpory třídního kolektivu obkreslovat Rudovo hlavu. Občas mu fixem vytvořil v obličejové části novou pihu. Devítka se ohromně bavila, slovním doprovodem ostatní spolužáci nabádali útočníky k novým útokům. Ruda se naštěstí Robertovi vytrhl a utekl na chodbu, kde vyhledal dozorující učitelku. O incidentu, který proběhl ve třídě, se ani slovem nezmínil. Celá událost měla pokračování ještě v parku za školou. Nejprve podrazil Ondra Rudovi nohy, když procházel kolem louže a nakonec byl i se školní taškou v louži vyválen. Ruda se s konfliktem opět nesvěřil. Bohužel jednání agresorů pokračovalo, dokonce gradovalo. Kromě poškození osobních věcí byl často fackován. Ostatní spolužáci fyzickému napadání, které se odehrávalo o přestávkách, pouze přihlíželi. Měli totiž z Roberta a Ondry strach. Oba chlapci byli od počátku školního roku vůdčí osobnosti třídy, kterým nebyla agresivita cizí. V podstatě zapadali do skupiny agresorů, které cituji v teoretické části. Dle Koláře: „Jednou z příčin nežádoucího chování agresorů je jejich morální slepota projevující se sobeckostí“ (Kolář 2011 s. 37). Ruda se snažil na agresi svých spolužáků rezignovat, přestal komunikovat, dokonce i při hodinách se choval spořádaně. Rudovo třídní neměla ponětí, co chlapec ve škole prožívá, spíše se chlubila, jak dokázala jeho nevhodné chování odbourat. Bohužel uvedeným jednáním útoky neskončili. Případ měl dohru zhruba za měsíc, kdy za neplnění školních povinností byl spolu s Robertem a Ondrou a ještě dalšími dvěma spolužáky po škole. Když odešla paní učitelka němčiny na záchod, zanechala na stole příruční tašku s peněženkou a doklady. Robert s Ondrou na tuto skutečnost okamžitě reagovali. Začali na Rudu naléhat a pod pohrůžkou násilí donutili Rudu peněženku odcizit. Ten ji následně vyhodil z okna dalším spolužákům, kteří čekali na poškoláky. Po návratu z toalety učitelka nic podezřelého nezjistila a propustila chlapce domů. Ještě před školou dostal Ruda od Ondry výstražný úder pěstí, aby nemluvil. Agresoři si získané peníze postupně rozdělili a peněženku s doklady vyhodili.

Následující den oznámila kolegyně ve sborovně podezření na krádež peněženky, jako

81

podezřelé označila chlapce, kteří byli po škole. Vytěžení chlapců, které provedl výchovný poradce, nemělo pozitivní účinek, všichni krádež zapírali. Jelikož krádeží peněženky přišla kolegyně o větší sumu peněz, doklady a karta k bankovnímu účtu, případ byl oznámen na policii, kde vyšly všechny shora uvedené skutečnosti najevo.

Vyšetřování případu

Na základě poznatků od policie se výchovný poradce ujal vlastního šetření.

Postupně vytěžoval jednotlivé aktéry, kteří potvrdili skutečnosti zjištěné na PČR.4 Kromě jiného provedl ve třídě sociometrické testy, jejichž cílem bylo zjistit klima, jednotlivé vztahy ve třídě, oblíbenost žáků, činnosti odehrávající se o přestávkách.

Zjištěné výsledky potvrdily předešlé skutečnosti. Robert a Ondra byli z 87 % označeni třídou jako agresoři. Podařilo se získat i několik svědků, kteří události detailně popsali.

V této souvislosti poukazuje Říčan na to, že odhalení agresorů je pouze první krok vyšetřování šikany. „Po něm nastupuje další část – pedagogické působení v podobně nápravy vztahů celého třídního kolektivu, kde je narušena empatie, etické cítění, emoce a řada dalších prvků“ (Říčan, 2010, s. 102).

Vyšetřování případu skončilo zhruba po měsíci a půl. Mezi tím proběhla výchovná komise s rodiči aktérů, kteří své ratolesti neustále obhajovali a nedokázali uznat jejich jednání. Veškerou zodpovědnost směřovali na vedení školy. Částečně měli pravdu, protože třídní učitelka včas nezaregistrovala změny v chování třídního kolektivu, nepodařilo se jí odhalit počátky šikany. S odstupem času a zkušeností si dovolím poukázat na to že, nedostatečně ovlivňovala třídní klima. Nicméně vyšetřování do vyšetřování se zapojil OSPOD Cheb, který zkoumal rodinné podmínky všech účastníku šikany. Rudovo trestní stíhání za krádež bylo podmínečně zastaveno, za neumluvené hodiny vzniklé absencí na školní docházce obdržel důtku ředitele školy.

Robert byl již za svoje předešlé nežádoucí jednání umístěn do SVP Karlovy Vary. Ondra obdržel za svoje jednání sníženou známku a na žádost rodičů přešel na jinou základní školu.

4 Pokud dojde ve školském zařízení k obdobnému případu, daná instituce by se měla řídit pokynem MŠMT č.14 144/00-22, který řeší spolupráci Policie ČR a škol při vyšetřování kriminality dětí a mládeže, uvedený pokyn řeší i otázky spolupráce v rámci prevence.

82 Prostředky k odhalení šikany

Uvedená kazuistika představuje tu nejzazší možnost zjišťování šikany na základní škole. V současné době je potřeba využít veškeré prostředky, které mohou počátky šikany v třídním kolektivu či škole odhalit. Na základě zjištěných skutečností bychom doporučili tyto možnosti:

Plechové schránky důvěry, kam mohou žáci ukládat své vzkazy pro výchovného poradce či metodika prevence jsou už dávno tabu. Žijeme v elektronické době, proto je potřeba zavést elektronickou schránku či email, kam se mohou děti se svými požadavky obracet

využít dotační program MŠMT – Bezpečné klima v českých školách minimálně 1x ročně provádět sociometrické testy zaměřené na šikanu využívat internetové služby garantované MŠMT

zapojit do edukačního procesu supervizora

pravidelně monitorovat chování žáku nejen ve škole, ale i na akcích mimo školu

Opatření školy při zjištění případů šikany

Z výchovného hlediska považujeme sankce vůči aktérům jako žádoucí, samozřejmě hlavní roli při uplatňování konkrétního opatření či trestu hraje závažnost a následky případu. Každá škola by v případech šikany měla využívat a uplatňovat běžná, ale i mimořádná opatření zakotvená např. ve školním řádu nebo v preventivním programu školy. Důležitou preventivní roli při řešení konkrétních situací hrají zmiňované výchovné komise za účasti rodičů a případně orgánů OSPOD. Za účelem vyřešení situace je i možnost využití metodika prevence z místní PPP. U složitějších případů, kde se mohou projevovat následky, např. ublížení na zdraví, poškození – krádež věcí je třeba informovat PČR a orgány činné v trestním řízení. Na základě osobních zkušeností z edukačního procesu doporučuji uplatňovat níže uvedené opatření:

Vyloučit agresory z mimoškolních aktivit, kulturních – sportovních akcí a zájezdů,

Zařadit nepřizpůsobivého žáka do prevenčního pobytu, kterého se na začátku školního roku účastní žáci s podobným jednáním. V takových případech

83

vycházíme většinou ze sociometrických testů prováděných během školního roku (klima školy – třídy apod. Uvedený pobyt je zpravidla třídenní a účastní se ho lektoři z OSPOD, MP, PČR, mediační a probační služby. Tyto pobyty jsou hrazeny z krajských rozpočtů,

V rámci přestávek umístit agresora do blízkosti blízkosti pedagogického dozoru nebo přeřadit na první stupeň, kde může pomáhat mladším spolužákům při různých činnostech,

Sankce vyplývající ze školního řádu, napomenutí třídního učitele, důtky, snížení známky z chování, vyžadování náhrady za poškozené věci – předměty.

Shrnutí a vyhodnocení zásadních událostí případu

V předkládané kazuistice se stal obětí žák deváté třídy s poruchami chování. Své jednání nedokázal ovládat, neustále na sebe upozorňoval nevhodným jednáním, které nedokázal korigovat. Ze zjištěných údajů, zejména ze školní dokumentace a zpráv z PPP se lze domnívat, že Rudovo chování bylo ovlivněno traumatem z dětství – špatné vztahy s otcem, nezájem o výchovu, umístění ve výkonu trestu, nežádoucí vliv sestry, nadměrné pracovní vytížení matky, nedostatečná výchova. Určitou roli v případu šikany sehrála i třídní učitelka, která se nedostatečně věnovala třídnímu klimatu a událostem probíhajícím v kolektivu. Zároveň nedokázala odhalit prvopočátky šikany tzv.

ostrakismu, který ve svých publikacích charakterizuje Kolář (1997). Vzhledem k rozsáhlosti případu patrně selhal i školní preventiva, který nedostatečně komunikoval s třídní učitelkou, neprováděl důkladnou prevenci. Bohužel případ došel až tak daleko,

ostrakismu, který ve svých publikacích charakterizuje Kolář (1997). Vzhledem k rozsáhlosti případu patrně selhal i školní preventiva, který nedostatečně komunikoval s třídní učitelkou, neprováděl důkladnou prevenci. Bohužel případ došel až tak daleko,