Program Ekoškola se zaměřuje na ekologický provoz školy jako na podnětné prostředí pro formování osobností žáků. Prostředí by mělo přimět žáky k aktivnímu jednání v ekologických otázkách či problémech a důsledkem by měla být vyšší ekologická gramotnost žáků. Program Ekoškola se potýká s několika problémy, které však nevycházejí z konceptu programu, ale vynořují se při jeho realizaci.
Z výzkumu vyplynulo, že cíle programu jsou splňovány tehdy, pokud je koordinátor správně chápe. V mnoha případech se totiž ukázalo, že koordinátoři za hlavní cíl považují správný ekologický chod školy a zaměřují se převážně na mnoho výhod, které po zapojení do programu přicházejí. Práce se znalostmi a dovednostmi žáků o životním prostředí a problematiky udržitelného rozvoje se tak přitom stává druhotným cílem. Prostředí školy má ovšem sloužit hlavně jako prostředek k vytvoření co nejpodnětnějšího prostředí pro dosažení rozvoje cílové skupiny.
Pedagogové by se proto měli zaměřit především na práci právě s žáky a studenty škol.
Větší pozornost by se proto měla věnovat následujícím kategoriím ve výše uvedeném výzkumu:
▪ Public Relations
V případě prezentovaného výzkumu tento kód představuje již zmiňované příležitosti školy, které vycházejí hlavně ze členství v programu Ekoškola. Těmto příležitostem mohou pedagogové věnovat větší pozornost. Samotná práce se žáky se tak může stát druhotným cílem.
▪ Postoje rodičů
Ačkoliv se vliv této kategorie nepotvrdil ve všech zkoumaných školách, ukázalo se, že ve školách, kde mají s touto kategorií problémy, je její vliv velmi silný. Proto by se tato kategorie neměla podceňovat a školy by měly procovat na vztazích s rodiči a jejich informovanosti.
Výzkum neprokázal, že by samotné vztahy mezi žáky měly podstatně ovlivňovat cíle programu. Vnímavý pedagog má ale šanci s těmito vztahy pracovat a může k tomu využít i členství v Ekotýmu. Zlepšení vztahů by mohlo znamenat lepší spolupráci, ale nezajišťuje jistotu vyšší míry transferu. Kategorie „Vztahy učitel – žák“ mohou významně ovlivňovat funkčnost programu Ekoškola. Na této kategorii by měl každý pedagog pracovat individuálně.
4 Závěr
Hlavním cílem evaluace mezinárodního programu Ekoškola bylo zjistit, jaký vliv má program na ekologickou gramotnost žáků. Výzkum byl prováděn na několika základních školách severních Čech technikou kvalitativního výzkumu.
Dotazníky obsahovaly sadu stejných otázek pro všechny školy. Tazatel pouze upřesňoval správný význam dotazů dodatečnými otázkami podle toho, jak je respondenti chápali a odpovídali na ně. Při kódování zaznamenaných rozhovorů vyšlo najevo, že výsledný „Transfer“ významně ovlivňuje několik faktorů, které byly prezentovány v předcházejících kapitolách.
Program Ekoškola sice říká, že je zaměřen na zapojování mladých lidí do problematiky životního prostředí a udržitelného rozvoje na lokální úrovni, ale v průběhu prezentace se tento cíl jakoby ztrácí do pozadí celého programu.
Častokrát se tak do popředí pozornosti dostává ekologizace chodu školy, na kterém se sice žáci podílejí, ale nízkým procentem. Navíc v nich koordinátoři nespatřují hlavní předmět cíle programu. Stávají se cílem druhotným. I přesto aktivní žáci v programu Ekoškola prokázali vyšší ekologickou gramotnost, než jejich pasivní spolužáci. Z toho plyne, že výsledná gramotnost žáků by mohla být významně vyšší, kdyby nejen zapojené školy, ale i koordinátoři programu pracovali s faktory, které negativně ovlivňují výsledný transfer. Při prezentování programu se tak samo nabízí zvýraznění a lepší objasnění hlavního cíle. Jeho předmětem jsou právě žáci a studenti zapojených škol. Prostředí školy se pro ně má stát pouze podnětným prostředím, ideálním pro vytváření nových
5 Literatura
1. AUGUR Consulting. Kvalitativní výzkum. [online] [Cit. 2008-09-26].
Dostupné z URL <http://www.augur-consulting.cz/metody/kvalitativni-vyzkum.html>
2. Činčera, J. Environmentální výchova: Od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-147-8
3. Činčera, J. Evaluace programu Ekoškola. [online] [Cit. 2008-09-23].
Dostupné z URL <http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20082/266-evaluace-programu-ekokola>
4. Eco.Schools. About us. [online] [Cit. 2009-03-03]. Dostupné z URL
<http://www.eco-schools.org/page.php?id=15>
5. Eco.Schools. History. [online] [Cit. 2009-03-01]. Dostupné z URL
<http://www.eco-schools.org/page.php?id=17>
6. FEE. About FEE. [online] [Cit. 2009-02-10]. Dostupné z URL
<http://www.fee-international.org/en/Menu/About+FEE>
7. O’Mahony, M. J., Fitzgerald, F. The Performance of The Irish Green-Schools Programe. Results of the Green-Green-Schools Research Projects.
Dublin: AN TAISCE, 2001.
8. Pirrie, A., Elliot, D., McConnell, F., Wilkinson, J. E. Evaluation of
10. Sdružení TEREZA Ekoškola. Příručka dobré praxe. Praha: Sdružení TEREZA, 2007.
11. Sdružení TEREZA Ekoškola. Příručka pro školy. Praha: Sdružení TEREZA, 2007.
12. Sdružení TEREZA Ekoškola. Semináře. [online] [Cit. 2009-02-20].
Dostupné z URL
<http://www.ekoskola.cz/vzdelavaci-aktivity-ekoskoly.html>
13. Sdružení TEREZA Ekoškola. Seznam zapojených škol. [online] [Cit.
2009-02-26]. Dostupné z URL <http://ekoskola.cz/seznam-skol-zapojenych-do-ekoskoly.html>
14. Švaříček, R., Šeďová, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách.
Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0
Příloha č. 1 - Dotazník
Dotazník
Škola s vlajkou
Učitelé (Koordinátor, ale i jiný učitel)
1. Jak dlouho a proč jste do programu zapojeni?
2. Jaká byla Vaše vstupní očekávání od Programu? Do jaké míry se je podařilo naplnit?
3. Jak se Vám podařilo propojit cíle programu s běžným chodem školy, ale hlavně se samotnou výukou?
4. Co Vás motivuje pokračovat v programu dál, i když jste již vlajku a titul získali?
5. Pozorujete změny vztahů ve třídě po zapojení školy do programu, liší se postavení členů ekotýmu ve třídě?
6. Myslíte si, že tyto vztahy ovlivňují funkčnost programu? Jak?
7. Jak vnímáte spolupráci s žáky? Vnímáte ji stále ve vztahu „učitel-žák“
nebo se tento vztah v rámci programu Ekoškola změnil?
Žáci (členové ekotýmu, ale i žáci bez členství) 1. Jsi členem ekotýmu?
2. Jak vnímáš členy ekotýmu ve třídě? Jak se chovají? Jak se k nim chovají ostatní?
3. Co si myslíš o programu Ekoškola?
4. Naučil Tě program něco nebo to děláš, protože musíš? Děláš to i doma?
5. (ekotým) Jak Vás vnímají učitelé, jak s Vámi v programu spolupracují?
Škola bez vlajky
Učitelé (Koordinátor, ale i jiný učitel)
4. Co Vás motivovalo pro vstup do programu a co pro Vás bylo ze
Příloha č. 2 - Výroky z rozhovorů rozdělené do kategorií a kódů
Postoje učitele Zapojení dětí
č.1 ■ Postoj k programu – Důvody zapojení „…tématiku environmentální výchovy, jsme na škole dělali už mnoho let před tím a tenhle program nás motivoval v tom, že tomu dal určitý řád.“
■ Postoj k programu – Public Relations „…určitě je to zviditelnění školy, je to pro nás významné, ale není to to, čeho jsme chtěli dosáhnout.“
■ Postoj k programu – Interpretace cílů „Ekoškola je má vychovat k tomu, aby ten poměr k té přírodě se, pokud možno, změnil tak, aby nebyl sobecký, aby se z té přírody nechtělo jen těžit.“
■ Postoj k programu – Interpretace cílů „…nebudu ale přeměňovat ten předmět za něco jiného, než je, ale je tam spousty možností, aby se tam žáci s tou ekologií setkali a aby se o ní hovořilo.“
■ Názory na efektivní EV „…v té krásné literatuře vnímají přírodu v textu jako estetickou hodnotu. Když to čtou, tak se vychovává ten poměr jiný, než jenom ten konzumní…“
■ Postoj k programu – Interpretace cílů „…nemám rád hromadné akce, jako byly takové ty akce v totalitě, takže mě to trošičku odrazuje, takové to – hurá, docílíme nějakého cíle a všichni se do
■ Pravomoc při řešení problému „Na listopadovou schůzi mají přinést své že iniciativa vycházela od učitele, ale v letošním školním roce jsme se poučili právě z auditu a vážně na tom
pracujeme, protože nám jde o to, aby ty děti opravdu měly to hlavní slovo, i když námi hlídané a ta iniciativa vychází od dětí, odpovědnost
přesouváme víceméně na ně, i když se nedá na ně přesunout odpovědnost za všechno, to nejde, tam ten učitel musí vystupovat.“
■ Postavení žáků „A já bych řekla, že ten poměr není na stejné rovině, řekla bych, že ty děti jsou o stupínek výš, než učitel a na tom chceme pracovat, aby ten stupínek dětí byl vyšší, aby ty děti měly opravdu hlavní slovo.“
cílů „Takže nějaké třídění odpadů a hlavně co si myslím, podle mě je nejdůležitější, aby se ty děti naučily to, ne že hodit papír na zem, ale hodit ho i třeba do toho hloupého koše, to je pro mě důležitý. Tím by se mělo začínat u těch malých dětí a pak se můžeme bavit o těch vyšších ročnících, což znamená druhý stupeň, o nějakém třídění odpadů…“
■ Postoj k programu – Interpretace cílů „Samozřejmě přináší to velké problémy a to, že se ucpávají záchody, takže na konci těch plusů jsou i mínusy, že nakonec platíme velké peníze za to, že musí někdo přijít a pročistit odpady.“
■ Postoj k ŽP „Tak já si myslím, že takové to „PO NÁS POHROMA“ je šílený a jsem příznivcem toho co hlásá náš prezident, myslím si, že ta příroda si stejně udělá svoje.“ odpadů ve škole s tím tedy samozřejmě, že by bylo dobré, kdyby naučili třídit zvýhodňujeme ty děti, které se do toho zapojily…“
■ Pravomoc při řešení problému „No defakto to třídění toho odpadu, vážení a odnášení, tak to všechno mají ty třídy rozdělený mezi sebou, učitelů se to až tak netýká.“
■ Předpoklady „Ty děti byly samozřejmě předem vytipovány, aby byly v tom ekotýmu, protože k tomu nějaký ten vztah mají.“
■ Postavení žáků „Takže rozdíl mezi normálníma dětmi a dětmi, které jsou zapojené, tak ten tam určitě je, ale jsou takovými důstojníky, snažíme se přes ně to rvát do těch tříd. Samozřejmě, že pokud ty děti to nebudou chtít, tak se nenechají ovlivnit ani těmi spolužáky.“
č.3 ■ Názory na efektivní EV „…měla by jsou spíš poslové, což znamená, že jsou to děti, které nevytváří nějaké
elaboráty, vytváří třeba plakáty na počítačích, ale spíš je to tak, že se to učí
ekologické…“
■ Postoj k programu – Public Relations „Ty očekávání jsou, říkám, různá, za prve je to ten vnějšek, protože přece jen je to určitá prezentace té školy, pak je to tedy ten pohled těch dětí…“
■ Postoj k programu – Důvody zapojení „No a díky tomu, že to byla nutnost, protože nám to nařídilo Ministerstvo školství, tak se nám podařilo zabudovat veškeré cíle environmentální výchovy do školního vzdělávacího programu.“
■ Postoj k programu – Důvody zapojení „Pak si myslím, že je velice, z těch bodů co je, je to že mi jsme třeba dělali analýzy stavu školy, analýzu spotřeby elektrické energie a vlastně i díky tomu, že jsme to dělali a dali jsme to potom na městský úřad a ředitelka to potom zapracovávala do žádosti o grant na zateplení budovy a na, máme tady dvě tepelná čerpadla na střeše, takže díky tomu, že jsme to tak už v podstatě měli hotové a měli ty analýzy, tak máme třeba za 70 milionů zateplení.“
■ Postoj k programu – Důvody zapojení „Takže když je projektový týden , tak já mám obrovskou výhodu, že já si nemusím kupovat žádné
programy a všechny tyhle nasmlouvané věci, které mám, včetně „Putování za kapičkou“, prostě všechny tyto programy, které nám nabízejí, tak je mám zadarmo.“
■ Postoj k programu – Důvody zapojení „Tak zaprvé nás motivuje nás Tereza, protože chce, aby se titul každý druhý rok obnovoval.“
projektovýma týdníma, tak se scházíme každý týden a tak jim přednesu to co mám připravené já a diskutujeme o tom jakým způsobem by se to mělo udělat a jestli jim to vyhovuje..“
■ Postavení žáků „A co hlavně dělají, a to dělají všichni, a to že zajišťují po každém tomto týdnu dotazníkovou akci, kde máme velice krátký dotazník, je to asi pět až šest otázek vždycky, kdy získáváme zpětnou vazbu od dětí.
Takže dostanou do každé třídy letáček a musí dětem vysvětlit jak to mají udělat, co se od nich chce…“
č. 4 ■ Postoj k programu – Interpretace cílů „…nedávno byly v ZOO a znají, dokáží hovořit o těch zvířatech, o tom co se naučily…“
■ Postoj k programu – Interpretace cílů „…starají se velice pěkně o chovaná zvířata, která tady máme, o rostliny na zahradě…“
■ Postoj k ŽP „Zapojili jsme se proto, že jednak mě osobně to zajímá, tahle problematika, studuji ekologii a ochranu životního prostředí…“
■ Postoj k programu – Důvody zapojení „…snažím se nějakými nejrůznějšími způsoby je pro to získat a tohle vlastně byla, zapojení do toho programu Ekoškola, taková třešinka na dortu…“
■ Postavení dětí „…ekotým má určité úkoly, kontrolovat jestli se nepřetápí v místnostech, kontroluje topení, zalévají květiny…“
■ Postavení dětí „…snažíme se zapojovat, ten ekotým, do jakéhosi vedení, aby předávali zkušenosti, které jim dáváme…“
■ Pravomoc při řešení problému
„Když nám něco řeknou (učitelé), tak to jdeme udělat…“
■ Předpoklady „ Žáci byly vybíráni v podstatě náhodně, ale člověk už si vytipovává, jednak třídní učitelé, jednak já, když učím přírodopis a ostatní předměty, tak si vytipovávám jaký mají ty děti vztah k přírodě, to už se pozná…“
č. 5 ■ Postoj k programu – Důvody zapojení „…přihlásili jsme se, já jsem sem vlastně v té době, kdy jsme se přihlašovali, nastoupila, protože jsem dokončovala studium ekologického koordinátora nebo toho EVVO a v rámci toho jsem cítila, že by bylo dobré pro naší školu se zaměřit na toto téma…“
■ Postoj k programu – Public relations „…protože se snažíme profilovat jako ekologická škola a brala jsem to jako takovou velkou prestiž, vlastně se zapojit do tohoto programu Ekoškola…“
■ Postoj k programu – Interpretace cílů „…dlouhodobý program Ekoškoly nebo vůbec té environmentální výchovy je, abychom dali do nějakého stavu tu zahradu, upravili jsme prostředí té školy, upravili jsme ekologický chod školy, abychom to co nejlíp nějak zvládli.“
■ Postoj k programu – Hodnocení vyzrálosti žáků
■ Motivace „Je to vlastně propojené i s pobyty v přírodě, kdy potom zkoumáme i to prostředí, když byly odpady, tak jsme zkoumali skládky, jestli tady jsou nepovolené, co tam na těch skládkách je.“
■ Postavení žáků „No a letos je to další téma a to je prostředí školy, takže třeba okolo kytek, paní školníková má dívčí klub, kde děvčata přesadily kytky, udělaly cedulky jak se květiny jmenují, kolik potřebují vody, kluci dodělávají v hodinách pracovních a technických činností krmítka pro ptáky, protože budky už jsme dodělali.“
■ Postavení žáků „…teď zkoumáme, jestli, když se vyměnily kohoutky u vody, protože neustále protékaly, tak děti teď zkoumají kde se plýtvá, kde se svítí zbytečně nebo kde se zbytečně nesvítí…“
■ Motivace „A letos ekotým za tu práci pojede třeba na nějaký zájezd, takže oni jsou vlastně vedeni v tom, že když oni
cílů „Takže ta očekávání, že to do dvou let zvládneme v pohodě, tak se vůbec nesplnila a vlastně jsme si potom pojali každý rok jedno téma to postupně zpracováváme a máme ho i zapracované i do celoškolního ročního závazného plánu a vždycky každý rok o tom tématu jsou nějaké výstupy.“
■ Postoj k programu –
Hodnocení vyzrálosti žáků „Teď máme s ekotýmem připravené, že budeme dělat eko-stopu školy a v rámci toho bude i ve škole probíhat i ta eko-stopa co se týká žáků devátý až sedmý třídě.“
■ Postoj k programu –
Hodnocení vyzrálosti žáků „Takže hlavní problémem původního neúspěchu byl špatný výběr žáků, ty kteří to
vysvětlovali to nezvládli a ty, kteří to měli přijmout, tak to taky nezvládly, nebyly na to dostatečně připravený.“
Postoj rodičů k ŽP Vnímání programu žáky
č. 1 ■ Laxní přístup „Ne doma netřídím, máme jenom jeden koš, ale jinak šetřím vodou a tak. Rodiče to nechtějí dělat, ale říkají, že jsme šikovní.“
■ Význam programu „No, že je to dobrý, všichni jsme ekotým
.“
■ Přesvědčení „Že je to dobrý, baví mě to.“
■ Význam programu „Je to správný, ale moc mě to nezajímá.“
č. 2 ■ Nedostatek prostředků „No a pak jsme najeli na třídění odpadů ve škole s tím tedy samozřejmě, že by bylo dobré, kdyby naučili třídit odpady i rodiče doma, což některé děti zkusí, ale to pochopení u těch rodičů nenajdou. Je fakt, že když je ta kuchyň malá a mají se
■ Význam programu „No jako, že třídíme odpad, že tady máme ty koše, ale to už má skoro každá škola, co je do toho zapojená, potom všechno
odevzdáváme do těch popelnic jak to má být. Máme sběr víček a snažíme se neházet věci různě do koše.“
apod.“
■ Postoj k ŽP „Jo, je to pěkný, takhle pomáhat přírodě. Většinou těm neekotýmákům je to jedno jestli ničí přírodu, my ji zase naopak bráníme, neuvědomují si, že tím ničí třeba i ty stromy a že jim pak třeba může dojít i ten kyslík.“
■ Význam programu „Jo, je to dobrý, baví mě to. No, nějaká recyklace, ochrana přírodního prostředí a možná něco o tom globálním oteplování.“
■ Význam programu
„
No, je to změna. Já jsem teď nováček, takže mě do toho zatím moc ještě nezahrnuli, ale vím o třídění odpadu trošku, jak se to dává do těch pytlů všechno.“č.3 ■ Laxní přístup - negativita „U těch dětí je tedy kardinální problém a to jsou rodiče, jestliže ty děti doma od blbého sběru pet lahví narážejí až prostě přesto, že jim máma řekne, že tu sklenici mýt nepůjde, protože tam je sklo a ty by ses pořezal a učitelé na tebe nadají pozor.“
■ Laxní přístup - negativita „Tady je zakopaný pes, ne v dětech, ale v těch lidech, který vytvářejí jejich názor, ve kterém pak oni jdou dál a dál. Děti jsou totiž obrovsky ovlivnitelné, jsou to obrazy svých rodičů.“
■ Práce navíc „…záleží na tom, že přináší práci. Když přijde a řekne, že se nejde příští týden do školy, protože se jede na terénní základnu a budete tam mít program, tak to všichni jásají…“
■ Přesvědčení „Dobrá věc, to pomáhá prostředí.“
■ Význam programu „Myslím, že to je dobrý, že se alespoň ty školy snaží třídit odpad, pomáhá to vlastně i lidem, nejenom té škole.“
■ Význam programu „No vím, my tady třídíme ten odpad, nosíme do školy pet-lahve, ale „ekotým“? Tak to jsem ještě neslyšela. No jinak vím, že musíme do školy nosit nějaký ty věci a že když budeme první s tou školou, tak něco vyhrajeme nebo něco takového.“
■ Práce navíc „No, něco jo, máme to
dříve jsme netřídili odpady a naučili jsme se i kydat králíky a tak.“
■ Postoj k ŽP „No dobrý, hodně mě to baví, třeba dělat něco na zahradě.
■ Význam programu „No, tak vyhovuje mi, je to dobrý. To jak třídíme, kontrolujeme topení.“
č. 5 ■ Nedostatek prostředků „Doma ne, ale ve třídě ano, doma na to nejsou popelnice, protože nebydlíme na sídlišti, ale kus od toho a máma není na to, aby koš vynesla až takový kus.“
■ Význam programu „Že je to dobrý pro naší školu. Protože se to k téhle škole dobře hodí, protože už se k tomu zapojili žáci té třídy.“
■ Význam programu „Ty děcka se alespoň naučí třídit a že od té doby co s klukama, než abych tady byl dýl.“
■ Význam programu „No tak, že se ty děti nějaký způsobem snaží tu přírodu uchovat v čistotě.“
■ Přesvědčení „Je to o tom třídění odpadů, ale chtělo by to, abychom se zapojili celá ta škola, aby to dělali všichni.“
■ Práce navíc „Je to prostě absolutně nezajímá, prostě navíc co dělat nemusej, tak to dělat nebudou.“
■ Význam programu „Já nevím jako to vymyslely paní učitelky, ale já jsem do toho ekotýmu šla, protože abych
ekotýmáci, tak že dokáží zareagovat.“
■ Komunikace „My jsme se posunuli už dál, dříve jsme to měli tak, že iniciativa vycházela od učitele, ale v letošním školním roce jsme se poučili právě z auditu a vážně na tom
pracujeme, protože nám jde o to, aby ty děti opravdu měly to hlavní slovo, i když námi hlídané a ta iniciativa vychází od dětí, odpovědnost
přesouváme víceméně na ně, i když se nedá na ně přesunout odpovědnost za všechno, to nejde, tam ten učitel musí vystupovat.“
■ Komunikace „No nic moc, někdy nás poslouchají a říkají jo, jo, jo, ale pak nakonec nic není.“
■ Třídění odpadů a šetření „Naučilo mě to třídění odpadů, šetřit vodou, zhasínat. Doma také třídíme
.“
■ Třídění odpadů a šetření „Naučilo mě to třídění odpadů, šetřit vodou, zhasínat. Doma také třídíme