• No results found

Ekonomickými vlivy je zde míněno finanční a materiální zázemí rodiny, finance na základní potřeby, bydlení, kulturní rozvoj, volnočasové aktivity či prostředky na školní povinnosti.

5.2.1 Prostředí a podmínky pro učení

Dobrá ekonomická situace rodiny podpoří žáka v učení a usnadní mu celý proces vzdělávání. Nejlepší materiální podmínky mají děti v rodinách ekonomicky silných. Tyto rodiny mohou zajistit všechny pracovní prostředky potřebné pro školní práci, např. různé příručky, učebnice, knihy, papír, psací, kreslicí a rýsovací potřeby, prostředky k počítání či moderní (IT) technologie.

Naopak chudší rodiny jsou omezovány v přístupu k různým prostředkům a poskytují odlišný komfort v úrovni materiálního zabezpečení. Jejich děti si mnohdy musejí na školní potřeby vydělávat sami a o to méně času jim zbývá na samotné učení.

Pro domácí přípravu do školy je třeba vymezit vhodný prostor, kde má dítě klid. Pokud má žák svůj vlastní koutek či dětský pokoj, může se na učení lépe soustředit.

„Velký vliv na úroveň soustředění mají také podmínky, v nichž dítě „pracuje“.:

pracovní místo, sedací nábytek, osvětlení, teplota místnosti, větrání. Dítě, které si stěžuje, že ho pořád bolí záda, kterému se neustále kymácejí nohy ve vzduchu, které dýchá vzduch téměř bez kyslíku a kterému je neustále zima, se v žádném případě nemůže soustředit.“ (Helms 1996, s. 30)

Některé rodiny s nízkými příjmy či žijící ze státních podpor a sociálních dávek přebývají v jedné obytné místnosti, která slouží jako kuchyň, obývací pokoj, dětský pokoj a ložnice zároveň. Podmínky pro učení v základní formě bydlení (např. garsonky, holobyty) je značně nevyhovující.

V jedné místnosti se odehrávají všechny denní rituály, jako je vaření, sledování televize, denní rozhovory, návštěvy známých. V takovýchto podmínkách žije na malém prostoru i několik členů rodiny. Dítě nemá svůj vlastní prostor, nemá soukromí a klid pro učení a psaní domácích úkolů. Pod vlivem hluku a mnoha rušivých elementů je pro něj velmi obtížné soustředit se a dochází tak ke snížení jeho výkonnosti.

Dítěti by měl být dopřán klid a prostor pro odpočinek, při které dochází k regeneraci organismu. Relaxace je jednou z účinných prostředků duševní hygieny. Kvalitní odpočinek ve formě spánku je důležitým předpokladem pro svěžest a koncentrovanost.

V rodinách žijících v jedné malé místnosti se tohoto stavu dostává hůře. Malé děti potřebují více hodin spánku než dospělí, avšak dospělí mnohdy chodí spát

„Výsledky prací ukazují, že doba usínání se s vyšší hladinou hluku zvyšuje, zatímco kvalita spánku se snižuje. Dlouhodobější spánkový deficit má vážné účinky na psychickou i fyzickou pohodu jedince.“ „Rušení spánku patří k nejzávažnějším účinkům hluku na člověka. Při spánku dochází k regeneraci organismu, především nervové soustavy, a nedostatečně kvalitní a příliš krátký spánek se tak nutně negativně projeví na fungování celého organismu – na psychickém stavu jedince, pracovní výkonnosti, koncentraci, pozornosti, fyzickém stavu (psychosomatické ovlivnění).“

(Bártlová 2006, s. 25)

Aby se žáci mohli správné soustředit na školní povinnosti, není důležitý pouze spánek, ale také aktivní formy odpočinku v jejich volném čase, kdy se mohou na chvíli oprostit od intelektuálních činností a zapomenout na školní povinnosti. Vhodnou formou aktivního odpočinku jsou různé volnočasové kroužky.

5.2.2 Způsob trávení volného času

Koníčky a volnočasové kroužky přispívají nejen k odreagování a relaxaci, ale také k fyzické a psychické odolnosti. Při zábavě si děti odpočinou, jsou nabité novou energií a následně se lépe soustředí a učení je efektivnější.

Kroužky a zájmové aktivity obecně rozvíjejí celou osobnost. Přispívají k harmonickému rozvoji a rozšiřování horizontů. Zlepšují psychickou pohodu, cílevědomě kultivují fyzickou i duševní stránku. Zájmové kroužky obecně:

• jsou aktivní formou relaxace

• umožňují psychický a fyzický rozvoj osobnosti

• rozvíjejí vlastnosti jako houževnatost, vytrvalost, cílevědomost

• smysluplně naplňují volný čas

• fungují jako prevence před nepatřičnými aktivitami

Dětské koníčky, zájmové činnosti a navštěvování kroužků má dalekosáhlé důsledky promítající se do nejrůznějších sfér života jedince, tedy i školní úspěšnosti. To, zda rodiče podporují fyzický a duchovní rozvoj svých dětí, záleží jak na jejich hodnotovém žebříčku, tak na výši jejich příjmů (jaké aktivity si mohou dovolit financovat).

Kvalitní koníčky mohou být efektivní prevencí sociálně nežádoucích jevů. Zájmy se odrážejí ve vykonávaných činnostech a jedinec bez zájmů se obrací k méně náročným aktivitám, které nepřispívají k růstu a rozvoji jeho osobnosti. S účelnou náplní volného času hrozí nižší riziko praktikování nepatřičných aktivit (závislosti na návykových látkách, automatech, krádeže atd), které k dobrému postoji k škole a školní úspěšnosti nepřispívají.

Je vhodné, když jsou děti k efektivní náplni volného času (kulturní či sportovní) rodinou vedeny. Děti by se měly naučit smysluplně využívat svůj čas a záleží hlavně na rodičích, jakým směrem své dítě vedou a jaký životní styl jim prezentují. Aktivity rodičů vykonávané ve volném čase jsou modelem a inspirací náplně volného času jejich potomků.

Důležité je pěstování smysluplných činností již od dětství. Známé přísloví říká, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Jedinci, kteří si nevytvořili v mládí vztah k žádné smysluplné činnosti, si k ní cestu v dospělosti hledají jen stěží. Neznají pocit radosti ze sportovní aktivity či kulturního zážitku. V souvislosti s vlastnosti a prezentovaným vzorem si děti rodičů ze spodních tříd (v pozdějším věku) volí často nevhodné aktivity, jako je pití alkoholu ve zvýšené míře, kouření cigaret, braní drogy, prostituce.

Je patrné, že sociálně zaostalé vrstvy a jejich děti rádi tráví svůj volný čas pohodlnými, někdy i neadekvátními způsoby. Nejsou nedisciplinovaní a jejich hodnotový systém je nastaven jinak než hodnotový žebříček vrstev sociálně silných. Kultura, duchovní rozvoj, vzdělání či sport pro ně nepředstavuje důležitý vklad. Svůj volný čas často tráví nenáročným způsobem a preferují pasivnější formu zábavy.

Naopak rodiče kulturní a s dostatečným příjmem si mohou dovolit hlouběji rozvíjet talent svého dítěte a svému potomku zpřístupnit různé kurzy např. jazykové, hudební, pohybové, kde se zdokonaluje v konkrétních činnostech, rozvíjí své nadání, schopnosti

něj stávají hodnotou a efektivně naplňují jeho volný. Je ale důležité také hlídat, aby nebylo dítě nadbytkem koníčků přetěžováno a mělo čas pro pasivní odpočinek a přípravu věcí do školy.

Hodiny klavíru, angličtiny, tance, tenisu a dalších zájmových aktivit stojí peníze. Ovšem aby v těchto aktivitách bylo dítě dobré, musí vynaložit velkou snahu a úsilí k dosažení požadovaného efektu. Naučit se pěkně hrát na klavír, osvojit si dobře gramatiku a slovní zásobu cizího jazyka, naučit se hezky tancovat či dobře hrát tenis vyžaduje značnou dávku trpělivosti a cílevědomosti.

V zájmových kroužcích se dítě učí mnoha dovednostem a díky tréninku si osvojuje vlastnosti, jako je houževnatost, vytrvalost, schopnost překonávat překážky či soustředit se. Učí se disciplíně a smyslu pro fair play. Koníčky a trénink hraje v kontextu se školou a školními výsledky důležitou roli v souvislosti s pěstováním právě těchto vlastností.

Při těchto činnostech dochází k posilování vůle a rozvíjení volních vlastností, jako je odpovědnost, svědomitost, stálost, samostatnost či vytrvalost, díky kterým jsme schopni překonávat překážky a jít si za svým cílem. Dítě si tyto strategie postupně osvojuje a následně je umí vhodně využít při školní práci, což znamená např. vzorně vypracovat domácí úkoly, donutit se naučit se písemnou práci, mít dobré známky atd.

„Vůle je proces směřující k dosažení vytčeného cíle a skládá se z přípravy, z rozhodování a uskutečnění rozhodnutí. Mezi volní vlastnosti patří zvláště cílevědomost, vytrvalost, sebeovládání, rozhodnost, samostatnost, ovlivnitelnost a iniciativnost. Velikost překážek vnějších i vnitřních může být měřítkem síly nebo slabosti volního procesu.“ (Langer 2006, s. 75)

Díky volním vlastnostem jsme schopni naše chování regulovat. Tyto vlastnosti se dotvářejí již v předškolním věku a jsou formovány hlavně výchovou. Jedinci, u kterých nedocházelo vhodnou výchovou k posilování vůle, mohou být nestálí a nevytrvalí, což se může odrážet i na školních výsledcích.

6 METODOLOGIE EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ

Related documents