8 Empirická část

8.1 Cíl empirické části

Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat vybrané aspekty vzniku pracovního stresu a jeho působení při výkonu přímé péče pracovníků v pomáhajících profesích. Dalším cílem je popsat možnosti supervize v této oblasti.

Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit a vyhodnotit okolnosti, které způsobují vznik stresových situací u pracovníků přímé péče v Domově U Spasitele ve Frýdlantě a metody, které pracovníci používají ke zvládání zátěže. K metodám, které napomáhají pracovníkům přímé péče ke zvládání a prevenci pracovního stresu a prevenci vzniku syndromu vyhoření, řadím i využití supervize.

Získané výsledky by mohly být použity jako podklady ke zlepšení péče o pracovníky v daném zařízení.

8. 2 Předpoklady průzkumu

Stanovení předpokladů vychází z poznatků, které jsou známy z teoretického zpracování dané problematiky a částečně vychází z praktických zkušeností.

Předpoklad č. 1. - Lze předpokládat, že většina respondentů identifikuje hrozící stresory v oblasti výkonu práce.

Předpoklad č. 2. - Lze předpokládat, že každý respondent využívá metody zvládání zátěžových situací.

Předpoklad č. 3. - Lze předpokládat, že většina respondentů využívá supervizi jako prostředek k subjektivně uspokojivému řešení zátěžových situací.

31 8. 3 Prostředí průzkumu

Respondenti, kteří se zúčastnili prováděného průzkumu, pracují v zařízení sociální péče v Domově U Spasitele ve Frýdlantě.

Domov U Spasitele, středisko Diakonie a misie Církve českobratrské husitské (dále Domov), je nestátní sociální zařízení, s právní subjektivitou, zřízené Církví československou husitskou v r. 1993.

Zařízení poskytuje služby od 1. 4. 1994. Posláním Domova je péče o seniory, kteří potřebují pravidelnou pomoc další osoby. Zaměstnanci Domova U Spasitele se snaží uživatelům co nejdéle zachovat nezávislost na péči druhé osoby, jejich fyzickou a psychickou kondici. Při poskytování služeb proto vychází z možností, přání a potřeb uživatelů.

Zařízení slouží pro 45 klientů ve věku od 64 let výše. O klienty pečuje celkem 25 stálých zaměstnanců, tj. ředitelka zařízení, zástupce ředitelky, účetní, 4 zdravotní sestry, 9 pečovatelek, 2 ergoterapeutky, 3 kuchařky, 2 uklízečky, 1 pracovnice prádelny, 1 údržbář.

V domově vykonávají odborný výcvik pod vedením učitelek odborného výcviku studenti a studentky učebního oboru Pečovatelské služby, Provozu služeb a Sociální činnost Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantě v Čechách.

Mezi poskytované služby Domova patří ubytování a služby související s bydlením např.

úklid, péče o prádlo, stravování, nepřetržitá ošetřovatelská a pečovatelská péče, volnočasové aktivity a sociálně terapeutické činnosti jako je keramika, pletení košíků, výtvarné a ruční práce, kondiční cvičení a individuální podpora klientů. Zařízení poskytuje tyto služby nepřetržitě (Domov u Spasitele, 2013).

8. 4 Metody průzkumu

Jako základní metodu ke zjišťování potřebných údajů jsem využila strukturovaný rozhovor a analýzu dokumentů.

Rozhovor patří k nejběžnějším formám interpersonální komunikace. Cílem rozhovoru je výměna informací mezi účastníky. Pro úspěšný rozhovor je nutné vytvořit příznivou atmosféru, prostředí a připravit vhodné otázky.

Ve strukturovaném rozhovoru se tazatel drží koncepce tak, jak ji naplánoval a má celý rozhovor pod kontrolou.

32

Jako další metodu zjišťování informací jsem využila studium dokumentace. Dostupnou dokumentaci jsem studovala pro potřeby charakteristiky prostředí realizace průzkumu a v rámci předvýzkumu tak, aby bylo možno lépe zacílit realizovaný rozhovor.

8. 5 Technika průzkumu

Ke zjišťování potřebných informací jsem využila metodu strukturovaného rozhovoru, který jsem prováděla v období od měsíce února do března 2013 se zaměstnanci Domova u Spasitele ve Frýdlantě.

Dostupnou dokumentaci jsem podrobně prostudovala během měsíce prosince 2012 a ledna 2013. Mezi dokumenty, se kterými jsem měla možnost se seznámit, patří Standardy péče kvality sociálních služeb, Provozní řád Domova U Spasitele, pracovní náplň všeobecné sestry, pracovní náplň pečovatelky. Standardy péče kvality sociálních služeb a Provozní řád Domova jsou veřejně přístupné dokumenty, nalézají se v jídelně pro klienty. Pracovní náplň zdravotních sester a pečovatelek jsem získala od ředitelky Domova. Hlášení sester za období prosinec 2011 až prosinec 2012 jsem prostudovala velmi důkladně. Hlášení o průběhu služby si ústně a písemně předávají všeobecné sestry a pečovatelky při střídání pracovní směny.

Získala jsem tak poznatky o nejčastěji prováděných úkonech při ošetření a péči o klienty.

Strukturovaný rozhovor jsem provedla celkem se šesti respondenty, v práci označenými jako R1 – R6. Oslovila jsem všechny pracovníky přímé péče o klienta. Do vzorku respondentů jsem zařadila pracovníky, kteří projevili ochotu a zájem rozhovor realizovat.

Rozhovor jsem tedy uskutečnila se třemi pečovatelkami a třemi zdravotními sestrami, různého věku a pracovního zařazení, abych získala poznatky a informace prostřednictvím různých pohledů na problémy a zátěž v pomáhajících profesích. Jedna ze zdravotních sester pracuje jako vrchní sestra, druhá pracuje v Domově 15 let na různých pracovních pozicích Starší pečovatelky, však projevovaly obavy a nechuť k provedení rozhovoru, mladší pečovatelé byli ochotni rozhovor absolvovat. Podařilo se mi získat jako respondenta pečovatele, který v zařízení pracuje 6 měsíců, pečovatelku, která je zde zaměstnána 3 roky a pečovatelku, která zde pracuje v zařízení 8 let. Zdravotní sestry projevily větší zájem o prováděný výzkum, k rozhovoru přistoupily ochotně a bez obav. Všichni respondenti se strukturovaného rozhovoru zúčastnili dobrovolně.

U respondentů jsem vždy uvedla označení, pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání a délku praxe v zařízení.

33

Rozhovory s pracovníky se uskutečnily v tzv. „ malé jídelně “ Domova, kde je útulné prostředí, vždy v době odpoledního odpočinku klientů. Z těchto důvodů rozhovory proběhly v příjemné a klidné atmosféře. Respondenty jsem před počátkem rozhovoru vždy informovala o účelu a významu mnou prováděného šetření.

8. 6 Prezentace dat

Při provádění strukturovaných rozhovorů byli pracovníci klidní, ochotně a dobrovolně odpovídali na otázky.

Převážná většina respondentů odmítla audiozáznam rozhovoru, žádali, abych zhotovila písemný záznam rozhovoru. Jako důvod všichni uvedli pocit bezpečí při písemném záznamu odpovědí.

Rozhovorů se zúčastnili respondenti ve věku od 20 do 51 let, 1 muž a 5 žen.

Při prováděném šetření jsem využila soubor 20 otázek (jednotlivé otázky uvádím v příloze č. I), z toho 19 otázek uzavřených a 1 otázku hypotetickou, pokládanou v závěru rozhovoru.

Otázky jsem rozdělila do několika okruhů:

Otázky č. 1 – 6 se týkají vztahu k vybraným aspektům vykonávané práce,

otázky č. 7 – 14 se týkají identifikace a zvládání stresových situací pracovníka během provádění přímé péče o klienta,

otázky č. 17 – 19 zjišťují informovanost pracovníků o syndromu vyhoření a možnosti využití supervize při prevenci syndromu vyhoření,

otázka č. 20 je hypotetická, měla by sloužit k odhalení určitých hodnot nebo tužeb pracovníka.

34 Respondentka č. 1

R1 je 22 letá dívka, vyučená v oboru Provoz služeb, svobodná, v zařízení pracuje 3 roky jako pečovatelka. Odpovědi na otázky poskytovala ochotně, přesto však stále kontrolovala pohledem své okolí. Uvedla, že se necítí úplně jistě. Během rozhovoru poposedávala na židli.

Viditelně se jí ulevilo, když rozhovor skončil.

Z odpovědí na otázky č. 1 až 6 vyplynulo, že R1 je spokojena s vykonávanou profesí pečovatelky. Klienti její práci hodnotí pozitivně. Ráda by byla oceněna pochvalou i finančně za svou práci vedením Domova. Uvádí, že její profese je málo finančně ohodnocena, ale

přesto ji chce dále vykonávat. Považuje se za oblíbenou u klientů i zaměstnanců Domova.

V odpovědích na otázky č. 6 až 14 R1 uvedla, že pociťuje nedostatek času na řádné vykonávání svých pracovních povinností, přetížená se však necítí. Trpěla občasnými žaludečními obtížemi, po medikaci ustaly. Spí dobře, na pracovní problémy doma nemyslí.

Migrény se objevují stále. Při práci necítí bezmoc ani stres.

Z odpovědí na okruh otázek č.15 až 19 vyplynulo, že vědomosti R1 o syndromu vyhoření jsou nevelké. Pojem supervize nedokáže vysvětlit. Své vzdělání považuje za nedostatečné, ráda by měla středoškolské vzdělání. Na pracovišti měnit nic nechce, neví.

V odpovědi na otázku č. 20 neuvádí touhu po změně na pracovišti.

Respondent č. 2

R2 je 22 letý muž se základním vzděláním, svobodný, jako pečovatel v Domově pracuje 6 měsíců. Působí vyrovnaně, je klidný, usmívá se. Na otázky odpovídá pomalu a stručně.

Z odpovědí na otázky č. 1 až 6 vyplynulo, že R2 baví práce s lidmi, rád by měl vyšší plat.

Uvádí, že u klientů i zaměstnanců je oblíbený, rád by byl za svou práci oceněn vedením Domova alespoň slovně.

V odpovědích na okruh otázek č. 7 až 14 uvedl, že nedostatek času pociťuje spíše v soukromém životě. Přetížený prací se necítí, když nevykonává činnost, nudí se. Spí dobře, většinou 6 hodin. Uvádí časté žaludeční potíže a průjmy, také trpí častými bolestmi hlavy.

R2 je epileptik, v lékařské péči. Záchvaty epilepsie neuvádí. Stresem v zaměstnání netrpí, ve stresu se cítí, když řeší své osobní problémy.

V odpovědích na otázky č. 15 až 19 R2 uvádí, že ve stresu se cítí, když řeší své osobní problémy, v zaměstnání stresem netrpí. O syndromu vyhoření se učil ve škole, o supervizi ho poučil psycholog, kterého pravidelně navštěvuje. Kvalifikaci by si rád zvýšil absolvováním sanitářského kurzu.

Na otázku č. 20 odpovídá, že by rád změnil hlavně sám sebe, v osobním životě se cítí nejistý.

35 Respondentka č. 3

R3 je 43 letá žena, vystudovala gymnázium, později absolvovala sanitářský kurz. V zařízení pracuje jako pečovatelka 8 let. Je vdaná, má tři dcery. Během rozhovoru je klidná.

Na okruh otázek č. 1 až 6 uvedla spokojenost ve vykonávané profesi, je ráda užitečná.

Nadřízení ji nikdy nepochválí, klienti občas ano, i když občas nebývají spokojení s poskytovanou službou. Mezi zaměstnanci i klienty se považuje za oblíbenou, často jim radí i v osobních záležitostech. Dobře se cítí, když jsou klienti spokojení.

V odpovědích na otázky č. 7 až 14 R3 uvádí, že pociťuje nedostatek času, je přesvědčena, že v této profesi se nemá spěchat. Spěch souvisí s nedostatkem pracovníků, nedostatkem

Supervizi na pracovišti zažila, považuje ji za přínosnou. Kvalifikaci si zvyšuje pomocí kurzů, přednášek a samostudia. působilo zpočátku nejistým dojmem. Později nabyla jistotu a velmi soustředěně odpovídala.

V odpovědích na otázky č. 1 až 6 uvádí uspokojující pocity z vykonávané práce, rovněž

36

problémy myslí doma často, bolesti hlavy nemívá často, spíše tzv. víkendové migrény.

Žaludeční nevolnosti nepociťuje, snídá i obědvá v práci.

V odpovědích na okruh otázek č. 15 až 19 R4 uvádí, že se při výkonu práce necítí být ve stresu. Před časem se zúčastnila přednášky na téma syndromu vyhoření, zaujala ji, přemýšlí o ní. Příznaky syndromu vyhoření subjektivně nepociťuje. Kvalifikace si zvyšuje účastí na kurzech, seminářích a přednáškách, musí si udržet registraci. Vítá školicí akce, které se konají blíže bydlišti a pracovišti.

Na otázku č. 20 uvádí, že by si přála zlepšení finančního ohodnocení pro pracovníky v sociálních službách, zvýšení počtu zaměstnanců v Domově. Za částečnou kompenzaci nedostatku pracovních sil považuje vykonávání odborného výcviku žáků odborného učiliště oboru Pečovatelské práce a studentů oboru Sociální činnost.

Respondentka č. 5

R5 je 37 letá žena, absolvovala učební obor Provoz služeb. V Domově pracuje 15 let, z toho 5 let jako pečovatelka, poté vystudovala dálkově zdravotnickou školu. Nyní pracuje jako všeobecná sestra, je svobodná, bezdětná. Během rozhovoru působí jistým, rázným dojmem.

Z odpovědí na otázky č. 1 až 6 vyplývá, že ji uspokojuje vykonávaná profese všeobecné sestry, ráda pracuje s lidmi. Uvítala by častější slovní a vyšší finanční ocenění ze strany zaměstnavatele, klienti ji občas za provedené služby pochválí. Připouští, že se necítí oblíbená u některých klientů a zaměstnanců.

V odpovědích na otázky č. 7 až 14 uvádí, že nedostatek času při výkonu práce spíše nepociťuje, dovede si práci dobře zorganizovat, problémy s komunikací neuvádí. Spí dobře, asi 7 hodin, pracuje ve směnném provozu. Po noční směně spí někdy přerušovaným spánkem.

Žaludeční obtíže nepociťuje. Jako stresovou situaci uvádí rozhodování při akutních zdravotních problémech klienta.

Na okruh otázek č. 15 až 19 v odpovědích uvádí, že syndrom vyhoření je pro ni známý pojem, považuje ho za moderní téma, zná ho ze školení. Příznaky syndromu vyhoření na sobě nepociťuje, duševní únavu nepociťuje, své problémy si umí vyřešit sama. Vzpomíná na kolegyni, která odešla zřejmě kvůli syndromu vyhoření na jiné pracoviště. Zúčastnila se supervizí na pracovišti, šla spíše z povinnosti, raději si problémy řeší sama. Přínosem supervize na pracovišti si není jistá. Kvalifikaci si zvyšuje účastí na seminářích, přednáškách a kurzech, musí si udržet registraci. Několikrát se přednášek zúčastnila i aktivně. Své další

37

vzdělávání považuje za přínosné, získává nové vědomosti, má možnost si vyměňovat zkušenosti a poznat nová zařízení.

Na otázku č. 20 uvádí, že by zlepšila organizaci a finanční ohodnocení vykonávané práce, raději by pracovala s mobilními klienty.

Respondentka č. 6

R6 je 50 letá žena, absolvovala střední zdravotnickou školu v oboru dětská sestra a porodní asistentka, ve zdravotnictví pracovala asi 19 let jako dětská sestra a porodní asistentka. Má 1 dítě, je vdaná. V zařízení pracuje 11 let, pracoviště změnila z osobních důvodů. Na kladené otázky odpovídá klidně, s rozvahou, občas se usmívá. Klidně reaguje na občasná vyrušení ze strany klientů i ostatních zaměstnanců během rozhovoru. Audiozáznam rozhovoru by uvítala raději, ale přizpůsobí se ostatním.

V odpovědích na otázky č. 1 až 6 uvádí, že ji práce s lidmi uspokojuje, své pracovní povinnosti se snaží plnit co nejlépe. Uznání nadřízených by uvítala častěji, klienti ji pozitivně oceňují často. Jako ideální plat by považovala částku ve výši 25. 000 Kč. Za oblíbenou se považuje u většiny zaměstnanců i klientů, ne však u všech. Vykonává ráda práci, která má smysl, vadí ji složitá, přibývající administrativa. Zbývá pak méně času na přímou práci s klientem.

Z odpovědí na otázky č. 7 až 14 vyplývá, že občas pociťuje nedostatek času na kvalitní provádění své práce. Práci si organizuje dobře. Je pro ni důležité, s kým ve směně spolupracuje, z důvodu dobré organizace práce a pracovní pohody. Pracuje ve směnném provozu, v noci spí asi 6 hodin, po noční směně se jí spí hůře. Trpí migrénami, žaludeční obtíže někdy pociťuje, více po noční směně. O pracovních záležitostech si doma se členy rodiny povídá, rodina je na to zvyklá – část širší rodiny pracuje ve zdravotnictví, pouze manželovi trvalo určitý čas, než si na tyto hovory zvykl. Bezmocná se v práci spíše necítí, pouze když zemře několik klientů v krátké době. Občasný stres považuje za součást života, je dobré umět se problémy vyrovnávat, mít dobré rodinné zázemí.

Na otázky č. 15 až 19 uvádí, že pojem syndrom vyhoření a prevence jeho vzniku jsou jí dobře známy. Zažila syndrom vyhoření u své kolegyně, která pak odešla na jiné pracoviště. Snaží se, aby ji syndrom vyhoření nepostihl. Supervizí na pracovišti se zúčastňuje, tato problematika ji zajímá, považuje supervizi za přínos pro řešení pracovních i osobních problémů. Za hůře zvládnutelnou pro zaměstnance považuje supervizi pracovníků Domova

38

s jeho vedením. Kvalifikaci si udržuje návštěvami přednášek, kurzů, seminářů i samostudia, potřebuje si udržet registraci.

V odpovědi na otázku č. 20 si přeje změnu přístupu společnosti k seniorům, uvádí obavy ze svého stáří a případné závislosti na péči okolí. Dále si přeje, aby došlo ke zvýšení společenské prestiže povolání pracovníka v sociálních službách i ke zvýšení finančního ohodnocení.

39 8. 7 Vyhodnocení dat

Otázka č. 1 – Všichni respondenti uvedli, že se cítí spokojení ve zvolené profesi.

Otázka č. 2 – Všichni respondenti uvedli, že by byli vedením zařízení rádi pochváleni.

Většina respondentů uvedla, že klienti je chválí často za provedenou práci.

Otázka č. 3 - Výše platu pracovníka přímé péče by měla odpovídat částce 18000 až 25000 Kč.

Otázka č. 4 – Oblíbenost u spolupracovníků uvedla polovina respondentů.

Otázka č. 5 – Oblíbenost mezi klienty uvedla více než polovina zaměstnanců.

Otázka č. 6 – Všichni respondenti uvedli, že práce s klienty je zajímá i baví. Přesvědčení nebo syndrom pomáhajících?

Otázka č. 7 – Nedostatek času při výkonu práce pociťuje více než polovina respondentů.

Zanedbatelné množství respondentů uvádí, že si práci umí zorganizovat ke své spokojenosti.

Nedostatek času pociťuje i vrchní sestra.

Otázka č. 8 – Přetížení během výkonu práce pociťuje polovina respondentů, Ostatní uvádí, že si práci dokáží dobře organizovat. Jedna respondentka uvedla jako důvod přetížení složitou administrativu, jsou pro ni důležití i spolupracovníci.

Otázka č. 9 – Všichni respondenti udávají dobu spánku 6 až 8 hodin. Po noční směně pozoruje zhoršenou kvalitu spánku více než polovina respondentů.

Otázka č. 10 – Žaludeční potíže udává více než polovina respondentů. Tyto obtíže dávají respondenti do souvislosti se směnným provozem.

Otázka č. 11 – Bolestmi hlavy netrpí pouze jeden respondent. Ostatní uvádí občasné bolesti hlavy až migrény.

40

Otázka č. 12 – Na pracovní problémy doma myslí více než polovina respondentů. Ostatní respondenti někdy. Pouze jeden respondent uvedl, že nikdy.

Otázka č. 13 – Občasný pocit bezmoci při výkonu své práci uvádí více než polovina respondentů.

Otázka č. 14 – Polovina respondentů při své práci stres nepociťuje, část respondentů uvádí, že někdy se stresováni cítí.

Otázka č. 15 - Více než polovina respondentů má vědomosti o syndromu vyhoření. Při rozhovoru shodně uváděli vzpomínky na spolupracovnici, která právě z tohoto důvodu změnila profesi.

Otázka č. 16 – Respondenti shodně uvedli, že syndrom vyhoření může postihnout každého u nich.

Otázka č. 17 – Více než polovina respondentů uvedla, že se supervize na pracovišti zúčastnila.

Otázka č. 18 - Pouze jedna respondentka pociťuje supervizi na pracovišti jako přínos, ostatní uváděli spíše obavy z nepříjemností, ke kterým po supervizi může dojít.

Otázka č. 19 – Více než polovina respondentů si zvyšuje svou kvalifikaci prostřednictvím kurzů, přednášek a školicích akcí.

Otázka č. 20 – Více než polovina respondentů si přeje zvýšení finančního ohodnocení své práce, zlepšení komunikace nadřízených s podřízenými a zvýšení společenské prestiže své profese.

41

Provedený průzkum odhalil, že pracovníci provádějící přímou péči umí případné stresory velmi dobře identifikovat, rovněž ovládají i metody, jak se se stresovými situacemi vyrovnávat.

Všichni respondenti uvedli, že vykonávání tohoto zaměstnání je uspokojuje, svou práci považují za smysluplnou, stres a zátěžové situace většina respondentů považuje za součást života. Bezmoc při práci respondenti necítí, důležitá je pro ně pohoda na pracovišti a organizace práce.

Velmi zajímavé je zjištění, že by pracovníci uvítali častější slovní hodnocení své práce vedením zařízení, vyhovovalo by jim i zvýšení mezd.

Respondenti vyjádřili přesvědčení, že zlepšení komunikace směrem k pracovníkům přímé péče by vedlo ke zvýšení efektivity práce a pohody na pracovišti. Respondenti jsou si vědomi možných sympatií a antipatií ze strany spolupracovníků i klientů.

Dále z průzkumu vyplynulo zjištění, že pro zpracování zátěžových situací je pro pracovníka významný stupeň jeho vzdělání, délka praxe v oboru, osobní zkušenosti, rodinné zázemí, osobní vztahy a osobnost pracovníka jako taková.

Pravidelně se vzdělávají hlavně všeobecné sestry, z důvodů udržení Osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu tzv. registrace. Respondenti v rozhovoru shodně uvádí, že zvyšování odborné kvalifikace je důležité z důvodů získávání nových poznatků a dovedností.

Protože většina respondentů pracuje ve směnném provozu, objevují se potíže se spánkem, zvláště po nočních službách. Trávicí obtíže udává polovina respondentů.

Protože většina respondentů pracuje ve směnném provozu, objevují se potíže se spánkem, zvláště po nočních službách. Trávicí obtíže udává polovina respondentů.

I dokument Zátěžové situace v pomáhajících profesích Stressful situations in helping professions Technická univerzita v Liberci (sidor 37-58)