Česká republika financuje výdaje na aktivní politiku ze dvou zdrojů. Prvním je objem financí poskytnutých ze státního rozpočtu, druhým jsou finance poskytnuté EU.
Zdroje na úrovni státu
Národní prostředky jsou finance rozdělené generálním ředitelstvím do jednotlivých krajů a skrze krajskou pobočku do jednotlivých okresních měst. Objem financí pro jednotlivé krajské pobočky se vypočítává pomocí tzv. koeficientu potřebnosti, vypočteného z mnoha ukazatelů jako jsou počet uchazečů v evidenci ÚP, míra nezaměstnanosti, počet uchazečů do 25 let, počet uchazečů nad 50 let, počet zdravotně postižených osob v evidenci ÚP, počet volných pracovních míst či počet dlouhodobě nezaměstnaných.
Obrázek 6
Národní výdaje na politiku zaměstnanosti v letech 1991–2011
Zdroj: Vlastní zpracování dat z portálu MPSV (výdaje na státní politiku zaměstnanosti)
Do oblasti zaměstnanosti jsou ze státního rozpočtu finance uvolňovány od roku 1991 a z Obrázku 6 je zřejmé, že zpočátku byly výše prostředků určených na APZ a PPZ téměř vyrovnané a postupem let finance směřující na výplatu podpor v nezaměstnanosti zcela
48
převládají. Prvním důvodem tohoto trendu je stále se zvyšující počet nezaměstnaných, kterým je vyplácena v prvních měsících evidence podpora v nezaměstnanosti a tím objem prostředků roste a druhým je skutečnost, že na rozdíl od APZ, kde je možnost čerpat finance z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské Zdroje a Zaměstnanost, pasivní nástroje lze financovat pouze ze zdrojů národních.
Tabulka 4
Státní výdaje na politiku zaměstnanosti v letech 2001–2011v tis. Kč
Státní výdaje na politiku zaměstnanosti
Zdroj: Vlastní zpracování dat z portálu MPSV (Výdaje na státní politiku zaměstnanosti)
Celorepublikové výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 2001–2011 jsou pro názornost uvedeny výše v Tabulce 4. A je patrné, že objem finančních prostředků na výplatu podpor v nezaměstnanosti se stále zvyšuje, k první vlně nárůstu došlo mezi lety 2001 a 2003, vzrostl o téměř dvě miliardy, od roku 2004 do 2008 byl objem vyplacených prostředků téměř neměnný a rapidní nárůst byl zaznamenám v roce 2009, to se výdaje na pasivní politiku více než zdvojnásobily. V následujících dvou letech došlo opět k mírnému poklesu. Údaje za roky 2012 a 2013 zatím nejsou dostupná. U výdajů směřujících do oblasti APZ k tak výrazným rozdílům v jednotlivých letech nedošlo, nejnižší objem prostředků byl profinancován v roce 2003, od tohoto roku až do 2008 objem financí rostl.
49
V roce 2009, kdy i Českou republiku dostihla hospodářská krize, se vyplácelo na APZ méně, další rok vzrostl objem prostředků na úroveň výdajů za rok 2008, rok poté se snížil o celou jednu třetinu na úroveň roku 2004. V této souvislosti je třeba zdůraznit skutečnost popsanou v dalším textu této kapitoly. Od roku 2008 je aktivní politika financována i z evropských zdrojů. Z toho tedy vyplývá, že spolu s čerpáním financí z ESF byl celkový objem prostředků určený aktivní politice zaměstnanosti vyšší.
Prostředky čerpané z ESF
Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, existuje možnost čerpat
finance také právě z EU na základě evropské politiky soudržnosti. Ta se snaží o rovnoměrný společensko-hospodářský rozvoj všech svých členských států a jejich
regionů. Klade si za cíle zmírnit či zcela vymazat ekonomické a sociální propasti mezi jednotlivými státy EU. Toto úsilí je nazýváno „Evropskou politikou hospodářské a sociální soudržnosti “ jinak řečeno kohezní politikou, která má tři základní cíle. Prvním z nich je cíl tzv. konvergence, který je zaměřen na podporu hospodářského a sociálního rozvoje regionů se špatnou ekonomickou a sociální situací. Druhým cílem je regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a třetím evropská územní spolupráce.
Činnosti v rámci politiky zaměstnanosti jsou financovány z Evropského sociálního fondu
(dále ESF). Tyto finanční prostředky však lze získat pouze po předchozích jednáních s Evropskou komisí. Jednotlivé členské země s tímto orgánem sjednávají Operační
programy (dále OP). Stanoví se, ze kterého fondu se bude čerpat, v jaké výši, na co budou prostředky určeny či jaký podíl bude Česká republika spolufinancovat. Plán rozdělení financí se obvykle stanovuje na delší období. V programovém období 2007–2013 měla ČR z ESF k dispozici 3,8 miliard EUR, ty bylo možno čerpat v rámci tří programů a to OP Lidské Zdroje a Zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a pro Prahu byl určen OP Praha–Adaptabilita. Pro oblast zaměstnanosti byl určen OP Lidské zdroje a zaměstnanost (dále OP LZZ) v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí a první finanční prostředky se z něho začaly čerpat v roce 2008 s 15 % spoluúčastí České republiky. Tento program se zaměřoval na několik oblastí, nazývaných osy, které finančně podporoval. Jednalo se o osu Adaptabilita zaměřenou na konkurenceschopnost podniků,
50
dvě osy Aktivní politiky trhu práce, osu Sociální integrace a rovné příležitosti, osu Veřejné správy a veřejné služby, dvě osy Mezinárodní spolupráce a dvě osy Technické pomoci.
Hlavním cílem oblasti Aktivní politika trhu práce bylo zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti. Toho mělo být dosaženo zvýšením zaměstnatelnosti nezaměstnaných či osob na trhu práce ohrožených prostřednictvím efektivního a cíleného využití nástrojů a opatření APZ a současně zvýšením kapacity, komplexnosti a kvality služeb poskytovaných ÚP.27
Z celkového objemu financí určených pro OP LLZ bylo 32,54 % určeno právě na prevenci nezaměstnanosti. Jednalo se tedy o finance, z kterých byly a jsou financovány nástroje APZ, konkrétně rekvalifikace, VPP a SÚPM a jejich objem v jednotlivých letech je znázorněn v Tabulce 5. Je třeba poznamenat, že během období došlo ještě k operativním přesunům finančních prostředků z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost právě do OP LZZ a jelikož ještě nejsou vypořádány všechny závazky vzhledem k dobíhajícím projektům, nelze ještě stanovit konečnou výši profinancovaných prostředků OP LZZ v období 2007–2013.
Tabulka 5
Čerpání z OP LZZ určené pro oblast Posílení aktivních politik zaměstnanosti : Finanční plán – indikativní roční alokace v EUR
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (Operační program lidské zdroje a zaměstnanost)
27ESF. Operační program lidské zdroje a zaměstnanost. [online]. Evropský sociální fond. 17. 7. 2013. [vid.
2014-04-18]. Dostupné v PDF z: http://www.esfcr.cz/file/4976/
51
V současném programovém období pro roky 2014–2020 je prozatím schválen OP Zaměstnanost s finančním objemem z ESF okolo 70 miliard Kč. Návrh tohoto
programu bude vládě předložen v červnu 2014 a má čtyři prioritní osy. První z nich nese název Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly a více než polovina alokace OP Zaměstnanost by opět měla směřovat do ní. Zbylé tři prioritní osy se nazývají Sociální začleňování a boj s chudobou, Sociální inovace a mezinárodní spolupráce a Efektivní veřejná správa.
52
2 PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NÁSTROJŮ APZ V REGIONU JIČÍN
V druhé části diplomové práce jsou aplikovány teoretické poznatky z části předchozí na daný region, okres Jičín. V úvodní části je nejprve vymezen region Jičín z pohledu geografického a demografického, představena činnost Úřadu práce v Jičíně a dále se tato část zabývá aplikací nástrojů APZ v okrese Jičín, nejdříve v podnikatelském, poté ve veřejném sektoru. S ohledem na téma práce je region popsán z pohledu územního rozdělení. Na základě informací získaných od Úřadu práce České republiky, kontaktního pracoviště Jičín (dále ÚP Jičín) je popsáno, které nástroje APZ jsou obcemi nejvíce využívány, jak je získat a jaké jsou podmínky. Pro vyhodnocení využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti obcemi/městy bylo provedeno kvalitativní dotazníkové šetření, v jehož rámci byly osloveny obce, aby zodpověděly otázky týkající se problematiky využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.
Výsledky dotazníkového šetření a nashromážděné informace z úřadu práce jsou v konečné části diplomové práce shrnuty a zhodnoceny. Na základě výsledků jsou navrhnuty opatření pro udržení či zlepšení aktuálního stavu.
53