Využití školní knihovny školní družinou a školním klubem na základní škole se přímo nabízí, protože „většina školních družin a klubů jsou součástí daných škol, jen minimum družin nebo klubů má vlastní právní subjektivitu“ (Doubrava 2010) a i z tohoto důvodu je přístup do školní knihovny pro žáky ze školní družiny či školního klubu pod vedením vychovatelek daleko snazší, než když je třeba organizovat exkurze do veřejných knihoven. Školní knihovna je pro potřeby školní družiny a školního klubu neustále k dispozici a vychovatelky mohou po celý rok se školní knihovnou spolupracovat a zařadit aktivity s ní spojené do ŠVP školní družiny, nebo klubu.
Dobrým příkladem využití školní knihovny je její propojení se školním klubem a přesně takto to funguje na ZŠ Sobotka, okres Jičín. Zde je školní klub zřízen pro žáky přímo v prostorách školní knihovny.
Jak uvádí Nejezchlebová (Nejezchlebová 2008): „stále přetrvává představa zaměření školní knihovny jako sbírky doporučené četby a prostoru, který je využíván učiteli českého jazyka“. Je třeba vědět, že takto to v praxi dnes nevypadá a školní knihovna, potažmo studijní a informační centrum, se nemá stávat jen oním studijním prostředím, které se váže pouze na vyučovací proces. Tak jako je ve školní knihovně místo pro studium, jeho protikladem by měl být příjemný prostor pro oddych, relaxaci a popovídání se spolužáky, zázemí pro přemýšlení a v neposlední řadě místo pro trávení volného času, popř. pro skupinové volnočasové aktivity.
Pokud už školní knihovna na škole funguje, je snadné při ní založit čtenářský kroužek nebo redakci školního časopisu. Knihovna jako taková je vhodná pro zastřešování takovýchto aktivit, protože je schopna zajistit velké množství zdrojů v klasické i elektronické podobě. Poskytuje vhodný pracovní prostor a také je zde
38
k dispozici pracovník školní knihovny, který tyto aktivity může v rámci fungování školní knihovny vést, nebo pomáhá jinému pedagogovi s jejich realizací.
Školní knihovna může mít mimo poskytované služby připravený pestrý program pro žáky, pedagogy, rodiče i veřejnost, jehož součástí může být nabídka jednorázových akcí a to např. besedy se spisovateli, přednášky na různá témata, soutěže, nebo knižní bazar s doprovodným programem apod. V současné době jsou velmi oblíbené akce, při kterých účastník stráví ve školní knihovně i noc a jednou z nejznámějších akcí spojenou s takovýmto nocováním je Noc s Andersenem.
Noc s Andersenem je projekt zaměřený na rozvoj dětského čtenářství, který běží od roku 2000, kdy začal v malém měřítku. Nyní se lavina zájmu o noc strávenou v knihovně rozšířila tak, že je to nejen celostátní akce, ale už i mezinárodní. Na internetových stránkách akce Noc s Andersenem je pro každý rok uveřejněn doporučený program, kterého se mohou zúčastnění projektu držet, ale není to podmínkou. Vždy po proběhnutí Noci s Andersenem nejen veřejné knihovny referují o pohádkové noci, kterou pořádaly, ale i školy a školní knihovny s nadšením uveřejňují na svých internetových stránkách fotografie a dojmy zúčastněných. Kupříkladu velice zajímavý program připravila z noci 5. na 6. dubna paní knihovnice společně s vychovatelkou školního klubu na 25. základní škole v Plzni, Chválenická 17.
Další zajímavou jednorázovou akci spojenou s přespáním ve škole popisuje článek v Učitelských novinách, který hovoří o akci s názvem „Putování noční školou“, kterou několikrát do roka realizují na ZŠ v Liberci, Česká 354 − Vesec. Putování noční školou začíná v podvečerních nebo večerních hodinách, kdy se účastníci sejdou a společně si užijí legrace i dobrodružství v prostorách školy. Zde na ně čekají nejrůznější aktivity a jednou zastávkou v jejich putování je i návštěva školní knihovny (Mikešová 2010). V letošním školním roce už zde proběhly dvě akce, při nichž žáci nocovali ve škole.
39
To, že lze ve školní knihovně realizovat i vícedenní volnočasovou akci, dokazuje studijní a informační centrum ZŠ Ostrava – Hrabůvka, Provaznická 64. Školní informační centrum připravilo pro žáky prázdninový projekt s názvem „Se školní knihovnou na cestách“. Žáci společně s paní knihovnicí díky prezentacím a video ukázkám navštívili pět zahraničních zemí, ve kterých se seznámili s jejich kulturou, se spisovateli, s místními specialitami a zajímavými místy. Na závěr každé výpravy si žáci vyrobili suvenýr na památku.
Školní knihovny mají při realizaci programů, které jsou organizovány mimo nabízené služby neomezené pole působnosti, a vše v tuto chvíli záleží na školním knihovníkovi. Cílem jeho snažení by mělo být, aby tyto aktivity rozvíjely čtenářství a čtenářskou gramotnost, osobnost žáka, a aby posilovaly kvalitní využívání volného času. Škola a školní knihovna by jednoznačně měly v tomto směru spolupracovat, protože „škola tvoří samostatný prvek, který silně a pozitivně ovlivňuje rozvoj dětského čtenářství“ (Věříšová et. al. 2007, s. 11). Školní knihovny jsou schopny na toto zareagovat a stát se dalším přirozeným článkem v celém procesu rozvoje čtenářství, neboť ony mají už výše zmiňované neomezené možnosti, díky kterým mohou žákům ukázat, že četba sice vzdělává, ale přináší také radost a zábavu. A právě zde se nabízí ona možnost propojení formální a neformální výchovy, protože škola i volnočasové instituce by měly společně svým působením směřovat ke stejnému cíli, kultivaci mladého člověka.
40