72
6.4 Informace pro preventisty – vyhodnocení výzkumných otázek
Jak již bylo uvedeno v minulé kapitole, na základě zkušeností a doporučení zejména Koláře (1997) a Říčana (2010) byly stanoveny níže uvedené výzkumné otázky, které korespondují s obsahem vytvořeného dotazníku uvedeného v přílohách diplomové práce (viz příloha č. 1). I když z větší části nacházíme odpovědi na jednotlivé otázky přímo v hodnocení dotazníkového šetření (graf a tabulky č. 4–9), pro větší přehlednost považujeme za žádoucí uvést jejich souhrnný přehled.
Z důvodu výstižnosti výsledky uvádíme zejména v konkrétních číslech.
Otázka č. 1
Jaké zkušenosti mají žáci 8. ročníků základní školy se šikanou?
Konkrétní poznatky vychází zejména z těchto otázek:
o Zda žáci viděli, že bylo někomu ve třídě či škole opakovaně ubližováno.
o Jakým způsobem bylo ubližováno spolužákům.
o Označení místa ve škole, kde dochází k šikanování nejčastěji.
o Zda by měl být někdo potrestán, protože šikanuje ostatní spolužáky.
Jako přínosné uvádíme tyto skutečnosti:
Městské školy – počet zaznamenaných případů šikany a rizikových míst
6. ZŠ – 10 případů, zároveň zde byla zaznamenána nejhrubší forma agrese údery pěstí, ve čtyřech případech žáci uvedli braní peněz. K zaznamenanému jednání dle respondentů nejčastěji dochází na toaletách, hřišti a ve třídě.
Celkem 9 žáků se domnívá, že měl být někdo potrestán za šikanování spolužáků.
2. ZŠ – 8 případů, projevy šikany žáci označují v tomto pořadí: posmívání -vyhrožování - fackování, na uvedené škole bylo zaznamenáno oznámení ničení věcí. Jako nejčetnější místo napadení žáci uvádějí školní třídu a toalety.
Tři žáci navrhují potrestání spolužáka za šikanu
5. ZŠ – 5 případů, na uvedeném typu městské školy byl zaznamenán nejnižší výskyt šikany, která má podobu posmívání a vyhrožování. Jiné formy žáci nesdělili. Pouze jeden respondent navrhuje potrestat spolužáka za šikanu.
73
Vesnické školy – počet zaznamenaných případů šikany a rizikových míst
ZŠ Skalná – 9 případů, na této škole vesnického typu byl zaznamenán nejčetnější výskyt šikany, jako nejčastější projevy žáci uvádí fackování 5x, posmívání, vyhrožování. Odpověď jinak využili dva respondenti, kteří škálu projevů rozšiřují o pomluvy. Na rozdíl od škol městského typu zde označují respondenti jako rizikové místo školní dvůr, kde ke zmíněným projevům dochází, dále školní třídu. Celkem sedm žáků se domnívá, že je potřeba potrestat spolužáka, který šikanuje ostatní.
ZŠ Žandov – 4 případy, za projevy šikany respondenti označili vyhrožování, posmívání. Stejně jako v případě ZŠ Skalná je nejrizikovějším místem školy dvůr poté toalety. Potrestání spolužáka vyžadují tři respondenti.
ZŠ Plesná – 2 případy, jako nejčastější projevy respondenti uvádějí posmívání a vyhrožování. Na rozdíl od předchozích dvou vesnických škol, označují jako nebezpečné místo školní hřiště a dále šatny.
Otázka č. 2
Na jakém typu školy se šikana vyskytuje častěji?
Při stanovení uvedené otázky jsme předpokládali, že výskyt šikany bude na školách vesnického typu nižší. Tento předpoklad se sice naplnil, ale numerické výsledky nejsou až tak markantní. Na školách městského typu bylo zaznamenáno 23 případů šikany, na školách vesnického typu 15. Z uvedeného zjištění nelze ovšem jednoznačně konstatovat, že na městských školách se šikana vyskytuje častěji. Dle dotazníkového šetření je na prvním místě s nejvyšším výskytem šikany sice 6. ZŠ (městská škola), ale na druhém místě se objevuje ZŠ Skalná (vesnická škola). Jak jsme již uvedli v předešlé části, šikanu na škole ovlivňuje řada faktorů. Jedním z nich může být i struktura žáků. Ze zkušenosti víme, že 6. ZŠ slouží jako spádová pro okolní obce a zároveň školu navštěvují děti ze sociálně znevýhodněného prostředí z chebské lokality Halkova. Ve škole dochází k časté migraci dětí na základě znepokojených rodičů. V případě uvedené školy se dal předpokládat i vyšší počet případů. Přes všechny uváděné skutečnosti se domníváme, že hlavní roli na školní
74
šikaně sehrávají učitelé, kteří zásadně ovlivňují klima třídy – školy. Výskyt šikany je zcela individuální záležitost dle konkrétního typu školy.
Otázka č. 3
Jsou žáci ze strany školy o šikaně dostatečně informováni?
Na uvedenou otázku částečně odpovídáme při hodnocení hypotézy č. 2, přesto si dovolujeme uvést několik poznatků. Obecně lze konstatovat, že žáci jak městských, tak i vesnických škol mají dostatečné povědomí o šikaně, dokážou tento nežádoucí jev charakterizovat (výsledky dotazníkového šetření otázka č.1–2). První informace o šikaně získali respondenti městských škol převážně z internetu, na vesnicích se přiklání k informovanosti ze strany školy. Na druhé straně se žáci nechtějí o probíhající šikaně zmiňovat. Skoro 8O % dotazovaných obou typů škol žádného učitele neoslovilo – neoznámilo, když došlo na ubližování spolužákovi (graf č. 5). Patrně velkou roli, zde hraje strach a bezmocnost, ale i nízká informovanost ze strany školy.
Z hlediska prováděných aktivit zaměřených proti šikaně (graf č. 12) se nejvíce angažuje 5. ZŠ a ZŠ Plesná. Za účelem informovanosti žáků uskutečňují projektové dny více jak 3x ročně. Nejmenší počet prevenčních činností byl zjištěn na 6. ZŠ a ZŠ Dolní Žandov. Dle odpovědí respondentů se na školách aktivity zaměřené na šikanu neuskutečňují nebo maximálně 1x do roka (graf č. 12).
V podstatě zjištěné výsledky v otázkách informovanosti odpovídají počtu případů šikany zjištěných na konkrétních školách. Informovanost ze strany škol na podkladě číselných výsledků je různorodá. Jednotlivé školy přistupují k této žádoucí povinnosti zcela individuálně. Závěrem k této otázce si dovolíme tvrdit, že informovanost žáků ze strany zmiňovaných škol je většinou na průměrné úrovni.
K uvedenému hodnocení jsme dospěli na základě četnosti činností, které uskutečňují nebo vůbec neprovádí. Řadu z nich představuji v níže uvedené kapitole doporučení pro konkrétní školy a jejich preventisty.
75