Mezi infrastrukturní faktory lze zařadit například kvalitu silničních, železničních a vodních komunikací, dále faktor blízkosti větších letišť, faktor vzdálenosti či náklady na dopravu,
které byly do této skupiny zařazeny z důvodu lepší přehlednosti dotazníku, přestože by více odpovídaly nákladových faktorům. Samotný pojem „infrastruktura“ jako takový lze vyložit hned několika způsoby. Skokan (2004, s. 48) vysvětluje tento pojem jako „životně dlouhodobé zařízení a vybavení materiálního (technického), institucionálního i personálního charakteru potřebné pro ekonomické fungování z hlediska prostoru a dělby práce.“ Infrastrukturu tedy nelze považovat za faktor důležitý pouze pro firmy, protože jak uvádí Maier a kol. (2010, s. 75) „zlepšování dopravních infrastruktur, jehož důsledkem je vyšší komfort dopravy a možnost překonávat v témže čase větší vzdálenosti, je zajisté významné pro rozhodování domácností o místě bydliště, pro prostorové chování klientů při volbě „nadmístních“ zařízení občanského vybavení i pro rozhodování podnikatelů o umisťování jejich podniků a provozoven.“ Mnoho autorů vnímá infrastrukturu také jako faktor stimulující přímé zahraniční investice. Existuje také předpoklad, že při umístění výrobního podniku se klade na dopravní infrastrukturu vyšší důraz než u umístění služeb.
Již dle teorie A. Webera, který doporučoval v závislosti na velikosti dopravních nákladů umístit průmyslový podnik v místě zdroje surovin nebo v místě odbytového trhu, plyne, že ve všech ostatních místech bude muset subjekt počítat s dodatečnými náklady. Od dob Webera však došlo k velkému technologickému pokroku, takže dopravní náklady postupně snižují svůj vliv při rozhodování o lokalizaci (Malecki, 1996, s. 66). Přesto v případě dopravních nákladů možná více než kde jinde záleží na ekonomické činnosti a lze proto formulovat předpoklad, že výše dopravních nákladů a stav dopravní infrastruktury budou podstatnějším faktorem pro průmyslové podniky než pro ekonomické subjekty zabývající se poskytováním služeb.
5.4.1 Stav dopravní infrastruktury
Zde bylo respondenty hodnoceno především to, jak je daná oblast infrastrukturou vybavena31 a jak lze vidět na obr. 30, stav dopravní infrastruktury byl více než polovinou oslovených respondentů hodnocen jako důležitý při rozhodování o lokalizaci.
31 V případě tohoto faktoru lze hodnotit, jaké jsou v dané oblasti dopravní uzly, jaký je stav silnic, jak daleko je dané místo vzdáleno od dálnice nebo jak je dané místo obslouženo veřejnou dopravou.
0 50 100 150 200 250 300
Počet respondentů
nedůležitý ani důležitý ani nedůležitý
důležitý
Hodnocení faktoru
Zdroj: vlastní zpracování
Obr. 30: Hodnocení faktoru stav dopravní infrastruktury
Nejčastěji byl tento faktor v jedenácti zkoumaných sekcích hodnocen respondenty jako
„spíše důležitý“ a největší význam mu byl přisouzen v sekci zásobování vodou, u podniků v oblasti nemovitostí a dále stavebnictví, velkoobchodu a maloobchodu. Nejmenší průměrnou hodnotu získal faktor v oblasti vzdělávání, u profesních činností a v sekci peněžnictví a pojišťovnictví. V případě podniků zabývajících se službami lze obecně předpokládat, že stav dopravní infrastruktury nehraje při jejich lokalizaci tak významnou roli. Výsledky výzkumu tento předpoklad potvrdily, neboť větší vliv na rozhodování měl tento faktor v podnicích sekundárního sektoru, kde byl 73 % respondentů hodnocen jako důležitý, na rozdíl od podniků terciárního sektoru, kde byla důležitost tohoto faktoru vyjádřena pouze 63 % dotázaných.
5.4.2 Náklady na dopravu
Náklady na dopravu lze definovat jako peněžní vyjádření toho, co musí daný subjekt vydat, aby byla přeprava uskutečněna a, jak již bylo řečeno u jednotlivých lokalizačních teorií, dopravní náklady prošly velmi zajímavým historickým vývojem, proto bude tento vývoj nyní stručně shrnut. Dopravní náklady byly v mnoha významných teoriích (viz kap. 2.2.1) považovány za zásadní faktor vysvětlující rozdíly ve využití území a za nejdůležitější
lokalizační faktor. S vývojem dopravy a technologií a díky relativnímu zkracování vzdáleností jejich význam postupně klesal. Dodnes však existují odvětví, která jsou na dopravních nákladech velmi závislá, jelikož vzrostla délka, množství vykonávaných cest a ceny pohonných hmot. Mezi faktory ovlivňující výši dopravních nákladů lze v současnosti zařadit například vzdálenost, rozsah a způsob přepravy, vlastnosti přepravované komodity a kapacitu dopravní infrastruktury.
Obr. 31: Hodnocení faktoru náklady na dopravu
Přestože význam nákladů na dopravu se v průběhu času snižuje, z obr. 31 je zřejmé, že pro většinu firem hraje tento faktor při rozhodování o lokalizaci stále podstatnou roli. Jak vyplynulo z výsledků výzkumu, náklady na dopravu zvažuje při svém umístění 55 % firem, pro 22 % firem je tento faktor nedůležitý a u zbylých 23 % nemá tento faktor ani pozitivní ani negativní vliv. Nejmenší význam tohoto faktoru byl zaznamenán v organizacích vzdělávání, dále u profesních, administrativních činností a v sekci peněžnictví a pojišťovnictví. Naopak nejvíce jsou náklady na dopravu zvažovány v průmyslových podnicích, tzn. ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a zásobování vodou, ve kterých jej jako důležitý při rozhodování označilo 72 % firem. Větší význam v podnicích terciárního sektoru byl zaznamenán v sekcích zabývajících se ubytováním, stravováním, velkoobchodem a maloobchodem, kde jsou však s velkou pravděpodobností více zvažovány náklady, které do dopravy musí vložit zákazník. Lze tak učinit závěr, že náklady na dopravu hrají podstatnější roli v podnicích průmyslu.
6 ANALÝZA LOKALIZAČNÍCH FAKTORŮ MSP
Na hodnocení lokalizačních faktorů působí několik vnějších vlivů a cílem výzkumu bylo charakterizovat alespoň ty stěžejní. Hodnocení zkoumaných lokalizačních faktorů se liší nejen z hlediska ekonomických činností, ekonomických sektorů, ale také například dle velikosti podniku. Obecně lze z výsledků výzkumu učinit závěr, že jako důležité jsou zkoumané lokalizační faktory hodnoceny v podnicích stavebnictví, ubytování, stravování, velkoobchodu a maloobchodu. Naopak nejméně významné jsou dané faktory u profesních, vědeckých a technických činností, u vzdělávání a u sekce S „ostatní činnosti“, které však díky velké vnitřní diferenciaci nebyla věnována přílišná pozornost. Pokud jsou lokalizační faktory hodnoceny dle modu, pak jsou jednotlivé faktory vnímány jako „spíše důležité“
a „absolutně důležité“ nejčastěji u podniků zpracovatelského průmyslu, u stavebnictví, ubytování a u informačních a komunikačních činností. Naopak nejčastěji byly zkoumané faktory hodnoceny jako méně důležité, tedy s hodnocením „spíše nedůležitý“ a „absolutně nedůležitý“ u podniků dopravy, vzdělávání a zásobování vodou. U těchto odvětví nehrají zkoumané faktory při rozhodování o lokalizaci významnější roli a lze je tedy považovat za prostorově neutrální.
Lokalizační faktory byly dále zkoumány dle sektorů a klasifikace na tvrdé a měkké. Dále byla věnována pozornost závislosti hodnocení lokalizačních faktorů na vnějších okolnostech. Nejdříve byl vysloven předpoklad o závislosti mezi hodnocením lokalizačního faktoru a velikostí podniku, dále byla zkoumána závislost mezi hodnocením faktoru a vykonávanou hlavní ekonomickou činností a u vybraných faktorů také závislost hodnocení na atraktivitě regionu.
6.1 POPIS ZKOUMANÝCH ODVĚTVÍ VE VZTAHU K VÝZKUMU A VLIV