• No results found

J. Bentham - portrét

In document ZÁKLADNÍ POJMY A PŘÍSTUPY (Page 17-0)

11 Jeremy Bentham. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-12+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham.

17

2.1.1 Život a základní myšlenky

Jeremy Bentham se narodil 15. února 1748 v Londýně v Houndsditch. Jeho ro-diče, matka Alica Whitehorn a otec Jeremiah Betham, měli sedm dětí, z nichţ byl Jere-my nejstarší. Byl povaţován za mimořádně nadané dítě, jelikoţ uţ v dětství mluvil la-tinsky a francouzsky. Vyrůstal v konzervativní rodině pod vedením svého otce, úspěš-ného advokáta. V roce 1755 nastoupil do Westminsterské školy. Kdyţ mu bylo deset let, zemřela mu matka. Proto se nejdůleţitějšími osobami v jeho ţivotě staly babičky, které ho výrazně ovlivnily.12

V tomto velice sloţitém období mu nejvíce pomohl bratranec jeho matky, John Mulford, který v něm objevil a podporoval zájem o botaniku, chemii a medicínu. Uţ ve dvanácti letech byl Jeremy zapsán na univerzitu v Oxfordu. Nikdy tam nebyl spoko-jený, protoţe ho trápily noční můry a strach z duchů, který ho nadále provázel celý ţi-vot. V devatenácti letech dostal povolení vystupovat u soudu.13 V roce 1763 získal titul bakaláře a později i magistra (1766). K ukončení školy musel přísahat na třicet devět článků anglikánské církve, které pojednávaly o víře a disciplíně, ale Jeremy nechtěl, ne-boť se s články neztotoţňoval. Na druhou stranu si také moc dobře uvědomoval, ţe kdyby nepřísahal, vedlo by to ke zničení vztahu s otcem, který předpokládal, ţe se jeho syn stane právníkem. Nakonec Jeremy přísahal, ale litoval toho.

V roce 1762 se celá rodina přestěhovala do nového domu. Následující rok byl Jeremy přijat do Lincoln´s Inn, přičemţ zároveň studoval práva na Oxfordu.14 Jeremy neměl rád poezii, tvrdil, ţe básnici jsou neupřímní, kdyţ píšou něco, o čem vědí, ţe není pravda. Měl velmi rád hudbu a byl dokonce výborným hráčem na klávesové nástroje.

Po vzoru otce Jeremy nějaký čas pracoval jako advokát, i kdyţ nebyl tak úspěš-ný. Zabýval se spíše právní vědou a morální filozofií.15 Na svých cestách se setkal s celou řadou významných lidí, jako například s J. B. Sayem nebo s d´Alembertem. Sti-hl procestovat Evropu od Francie aţ po Rusko. V roce 1792 byl dokonce jmenován čestným občanem Francie. V témţe roce jeho otec zemřel a Jeremy zdědil veškerý jeho

12 Jeremy Bentham. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-09+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham.

13 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Sandel [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-2/.

14 SCHOFIELD, Philip. Bentham: A Guide For The Perplexed, s. 2-3.

15 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Sandel [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-2/.

18 majetek. Rozhodl se usadit ve Wesminsteru, kde se skoro 40 let věnoval psaní reforem týkajících se práva a společnosti. Jeho pokus vykonávat aktivně právo byl neúspěšný a trval jenom krátce. Rok 1769 povaţuje za ten, kdy našel smysl ţivota. Po vzoru spous-ty tehdejších myslitelů jako např. Voltaire, David Hume, Joseph Priestley a dalších, se-stavil vlastní verzi principu utility.16 Napsal velké mnoţství rukopisů, např. nejznámější trestní právo An Introduction to the Principles of Morals and Legislation. Většina jeho děl však vyšla aţ po jeho smrti.17

Bentham byl první myslitel, který zastával volební právo pro vzdělané ţeny.

Chtěl, aby se některé činy právně netrestaly, protoţe nenacházel důvod, proč by měl být člověk potrestán za něco, co neškodí jemu ani nikomu jinému (např. homosexualita ne-bo právo na rozvod). Na druhou stranu byl pro zvýšení trestů pro zločince a vrahy. Kaţ-dá z jeho reforem vedla ve své podstatě pouze k jedinému cíli a tím bylo omezovat li-dem utrpení a působit jim co nejvíce štěstí. Na této myšlence pak zaloţil filozofický směr, který později jeho student a nástupce John Stuart Mill nazval utilitarismem.

V roce 1823 Bentham spoluzaloţil časopis s názvem Wesminster Review, který se zabýval především názory filozofických radikálů. Prostřednictvím tohoto časopisu a některých svých vlivných přátel, měl Bentham dosti značný vliv na politické a i právní myšlení dané doby.18

Obrázek 3: J. Bentham - hlava figuríny

16 SCHOFIELD, Philip. Bentham: A Guide For The Perplexed, s.3.

17 Tamtéž, s.4.

18 Jeremy Bentham. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-09+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham.

19 Obrázek 4: J. Bentham – figurína

Co se týče ekonomie, zastával myšlenky jako: minimální mzda pro kaţdého, po-vinné zdravotní pojištění, státní podpora hospodářství a růstu populace nebo volných úrokových sazeb.19 Během svého ţivota se potkal se spisovatelem a filozofem Jamesem Millem, který se stal jeho dlouholetým přítelem. Bentham si přál, aby aţ zemře, byla jeho mrtvola vypreparována a vystavena na univerzitě v Londýně – University College London, kterou pomáhal zaloţit. Chtěl totiţ, aby byl uţitečný i po smrti a zároveň si také přál inspirovat další generace myslitelů. Kdyţ zemřel jako starý mládenec 6. června 1832 v Londýně, stalo se skutečně tak, jak si přál. Při návštěvě univerzity dodnes najdeme jeho vystavené vypreparované tělo. Originální není pouze jeho hlava, protoţe její preparace se údajně nezdařila.20 Benthama přinášejí na kaţdé zasedání uni-verzitní rady a záznamy ho evidují jako přítomného, leč nehlasujícího.21

19 Jeremy Bentham. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-09+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham.

20 Tamtéž.

21 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Sandel [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-2/.

20 Jeho největší myšlenky a ideje převzalo a dále šířilo mnoho dalších advokátů a filozofů jako John Stuart Mill, John Augustin nebo Herbert Spencer. Dodnes zůstává Bentham jedním z nejvlivnějších teoretiků práva.22 chce laskavost, se zachováme jinak, kdyţ jsme naštvaní nebo šťastní.

Z toho Bentham vychází, kdyţ vysvětluje hlavní zásadu jeho utilitarismu – princip užitku (principle of utility), který spočívá v myšlence, ţe lidé by měli co nejví-ce maximalizovat štěstí a zároveň se tím zbavit bolesti.

2.1.3 Měřítko

Jak se má tedy obyčejný člověk nebo zákonodárce chovat, aby maximalizoval štěstí? Na tuto otázku má Bentham jasnou odpověď, pouţít princip uţitku jako standard správného jednání. Ten měří a sčítá jednotlivé skutky podle toho, kolik způsobují slasti a bolesti. Následný výsledek ukazuje tendenci daného skutku, která je spíše ke slasti, nebo k bolesti. Logicky by měly být schváleny pouze ty, které podporují štěstí a radost a naopak odsouzeny ty skutky, které působí bolest a utrpení. Bentham je dělí na vyšší a nižší. Za hodnotnější vyšší povaţuje takové, které poskytnou silnější a déletrvající ra-dost.

22 Jeremy Bentham. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-09+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham.

23 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Www.sandel.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-1/.

24 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Sandel [online]. 2012 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-2/.

21 Benthamovo měřítko

 1. intenzita – jak je silný poţitek/bolest

2. trvání – jak dlouho daný poţitek/bolest trvá

 3. jistota/nejistota – co bude pravděpodobně výsledkem akce

4. blízkost/rozlehlost – za jak dlouho od vykonané akce se dostaví pocit

 5. plodnost – jestli to pravděpodobně povede k dalším poţitkům

 6. ryzost – v jaké míře jsou přítomny další pocity

 7. míra – kolik osob je spojeno s danou akcí 25

Po sečtení a odečtení všech bodů na měřítku získáme výsledek a zjistíme tak, jestli naše jednání přináší štěstí či bolest. Míra potěšení by měla převýšit míru bolesti.

Uvedu jednoduchý příklad pro lepší pochopení. Představme si situaci:

kapsář nám ukradne peněženku, kde máme sto korun, které zrov-na nutně potřebujeme. Hodnota je stejná jak pro nás, tak pro kapsáře.

Oba si za sto korun koupíme stejně. Krádeží nám ale kapsář způsobil bo-lest a problém, naopak on je šťastný že si o trochu přilepšil.

Jsou v tomto případě naše bolest a jeho potěšení stejné? Bentham tvrdí, ţe ne.

Naše bolest ze ztráty v konečné fázi převáţí kapsářovu radost ze zisku. Situace můţe být ale i jiná.

Kapsář nám opět ukradne peněženku se sto korunami. Tentokrát, máme v kabelce ještě obálku se spoustou peněz, které jsme právě vyhráli v loterii. Hodnota stokoruny se opět nemění ani pro nás ani pro kapsáře, ale nyní je kapsář ve velmi tíživé životní situaci a každá koruna mu velice pomůže. V této situaci si možná ani nevšimneme, že nám schází stokoru-na, ale kapsář z ní má ohromnou radost.

Nyní kapsářova radost převáţí naší bolest nad ztrátou a výsledek je opačný neţ v první situaci. Tento příklad nám ukazuje to, ţe vţdy bude existovat střet mezi zájmy

25 The History of Utilitarianism. Standford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2009 [cit. 2013-02-09].

Dostupné z: http://plato.stanford.edu/entries/utilitarianism-history/.

22 jedné nebo druhé osoby.26 Bentham byl přesvědčen, ţe tak, jak se dá princip uţitku aplikovat na jednotlivce, tak lze uplatnit i na celou společnost v podobě principu co nej-většího dobra pro co největší počet lidí.

2.1.4 Princip největšího dobra pro co největší počet

Všichni lidé jsou vedeni stejným principem uţitku a rozhodují tak, aby byli co nejvíce šťastní. Součet všech těchto zájmů tvoří společnost, která se snaţí dosáhnout všeobecného štěstí. K tomu je potřeba, aby byly stát a právo organizovány tím způso-bem, ţe tento princip bude ve společnosti zajištěn. Je tudíţ nutné aplikovat princip nej-většího dobra pro co největší počet. Tím Bentham myslí, ţe zájmy nej-většího počtu méně mocných lidí by měly být vyzdviţeny nad zájmy menšího počtu mocnějších lidí, ale také to, ţe pokud nějaká určitá výhoda nemůţe být poskytnuta všem, pak by měla být poskytnuta co největšímu počtu lidí.27 „Jeho tvrzení mají kvantitativní povahu a vy-cházejí z konkrétních činů. Zda je daný čin v souladu s pravidlem či zákonem, předsta-vuje druhotnou otázku – prvořadé je dosažené štěstí.“28

Jedním z příkladů můţe být situace, kterou uvádí v jedné ze svých přednášek současný americký filozof, působící na Hardvardské univerzitě, Michael Sandel. Zkuste si představit následující situaci:

„Předpokládejte, že jste strojvedoucí a váš vlak se právě řítí po kolejích rychlos-tí 60 km/hod. Na trati pracuje pět dělníků. Chcete zastavit, ale nemůžete, protože máte rozbité brzdy. Cítíte se zoufale, protože víte, že když vlak nezastavíte, tak jistě zemřou.

Ale všimnete si, že po pravé straně je odbočka a vy tedy můžete s vlakem odbočit na druhou kolej. Zjistíte ale, že na konci této koleje pracuje jeden dělník. Řízení vlaku je v pořádku takže můžete, pokud budete chtít, odbočit na vedlejší kolej. Zabijete jednoho, zachráníte pět. Na rozhodnutí máte pouhých pár sekund.”29

26 Tamtéž.

27 MULGAN, Tim. Understanding Utilitarianism, s. 9.

28 THOMPSON, Mel. Přehled etiky. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 2004, s. 94. ISBN 80-7178-806-6.

29 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Sandel [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-1/.

23 Obrázek 5: Princip největšího dobra - vlak

Co je v této chvíli správné udělat? Co byste udělali? Naprostá většina lidí by od-bočila na vedlejší kolej a zabila jednoho člověka. Proč? Důvod je jednoduchý. Je lepší, kdyţ zemře pouze jeden člověk neţ pět lidí. Právě tento argument je klíčový a podporu-je princip největšího dobra pro co největší počet lidí.

Zmíněný princip největšího dobra nám tedy říká, ţe určitý čin je dobrý, pokud maximalizuje štěstí. To znamená, pokud uspokojí tolik preferencí, kolik je moţné. Na-bízí se zde otázka, čí zájmy jsou důležitější? Will Kymlicka se ve své knize Utilitaris-mus zabývá tímto problémem. Má na něj jednoduchou odpověď. Ničí zájmy nejsou dů-leţitější. Všechny mají stejnou hodnotu, ať jsou číkoli a jakékoli. Pokud budou uspoko-jeny ty, které má většina lidí, aby se naplnil princip nejvyššího dobra, tak to logicky znamená, ţe ne všechny preference budou uspokojeny. Někteří lidé mají “smůlu”, po-kud se jejich preference neshodují s většinou. Je zde vidět, ţe více neţ na největší počet je kladen důraz na největší dobro.30

Bentham zasvětil utilitarismu celý svůj ţivot. Jeho nástupce John Stuart Mill na něho navázal a velice se jím inspiroval. Většinu času se jeho teorie snaţil obhájit pro-ti různým kripro-tikám, ale zároveň také „zdokonalit”, protoţe on sám v řadě věcí s Ben-thamem nesouhlasil. Millem a jeho utilitaristickými myšlenkami se budu zabývat v ná-sledující kapitole.

30 KYMLICKA, Will. Contemporary political philosophy, s.21.

24

2.2 John Stuart Mill

John Stuart Mill byl anglický filozof, empirik, politický ekonom, liberální poli-tik a ţák Jeremyho Benthama.31

Ţivotu a základním myšlenkám J. S. Milla se budu věnovat v první podkapitole.

Druhá podkapitola se bude týkat principu nejvyššího poţitku a bude přecházet do násle-dující podkapitoly, která se týká jejich sčítání. Poslední podkapitola se zabývá pojmem štěstí a jeho interpretací z hlediska Johna Stuarta Milla.

Obrázek 6: J. S. Mill - portrét

31 John Stuart Mill. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-12+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/John_Stuart_Mill.

25

2.2.1 Jeho život a základní myšlenky

John Stuart Mill je všeobecně povaţován za nejvýznamnějšího anglického filo-zofa a myslitele 19. století. Narodil se 20. května 1806 v Londýně, kde také strávil vět-šinu svého ţivota. Pocházel z velice vzdělané rodiny. O veškerou jeho výuku se staral jeho otec James a také filozof a přítel J. Benthama.32

James byl původem Skot, který se přistěhoval do Londýna a stal se významnou osobností mezi radikálními filozofy. Uţ od tří let Johna učil logice, politické ekonomii, trestnímu právu a psychologii. V předškolním věku malý John uměl řecky a učil se la-tinsky, proto pro něho nebyl ţádný problém si uţ ve čtrnácti letech přečíst většinu klasi-ků v řečtině a latině a v jedenácti napsat historii Římského práva. Asi největší vliv na jeho dílo mělo studium Benthamových fragmentů právních důkazů, které ho neje-nom inspirovaly, ale zároveň upevnily ve snaze reformovat svět v zájmu lidského poţit-ku. Jiţ ve dvaceti letech trpěl těţkými depresemi, které neustávaly po dobu pěti let.

Z nich ho dostalo aţ čtení Wordsworthovy poezie a seznámení s jeho budoucí ţenou Harriet Taylorovou.33

Stejně jako jeho otec pracoval pro Východoindickou společnost. V roce 1851 se oţenil s nedávno ovdovělou Harriet, která ho ve všem podporovala. Na krátký čas byl dokonce členem parlamentu. Působil jako liberální poslanec dolní komory britského parlamentu, ale jen do té doby neţ uvedl svou řeč ve prospěch volebního práva ţen. Stať On Subjection of Women (O poddanství žen) nebyla úspěšná. Z toho důvodu jiţ dále ne-byl zvolen. 34

Známým se stal díky svým dvěma dílům: Systému logiky (1843), který přinesl okamţitý a veliký úspěch a Zásadám politické ekonomie (1848), ve kterých se zabývá rozdíly mezi hospodářskými zájmy společnosti a zájmy skutečnými (př. ochrana ţivot-ního prostředí). 35

32 MULGAN, Tim. Understanding Utilitarianism, s.20.

33 John Stuart Mill. Standford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2007 [cit. 2013-02-09+. Dostupné z:

http://plato.stanford.edu/entries/mill/.

34 MULGAN, Tim. Understanding Utilitarianism, s.20.

35 John Stuart Mill. Standford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2007 [cit. 2013-02-09+. Dostupné z:

http://plato.stanford.edu/entries/mill/.

26 V roce 1859 napsal knihu O svobodě, jejímţ hlavním tématem je obrana práv jednotlivce a menšin.36 O dva roky později se stal autorem díla Utilitarismus, které ob-hajuje tezi, nabádající k úsilí o maximalizaci potěšení pro všechny bytosti. Toto dílo můţeme povaţovat za obhajobu Benthamovy práce. Dále Mill působil i jako lektor uni-verzity v Edingburgu.37

Jeho ţena na něho měla větší vliv neţ by se mohlo zdát. Byla to ona, kdo ho při-vedl na myšlenku zlidštění celé dosavadní koncepce utilitarismu. Milla velice zasáhla Harrietina smrt během jejich výletu do Evropy. Ta byla pochována v Avignonu, kde Mill zůstal, aby tak mohl být na blízku její památce. V jeho pozdní práci mu značně pomohla Helen, dcera jeho ţeny. Ta mu byla na blízku i na sklonku ţivota a po jeho smrti vydala jeho nejdůleţitější díla, Tři eseje o náboženství (Three Essays on Religion). Mill zemřel ve Francii v Avignonu ve věku 67 let a je pochován vedle své milované manţelky.

2.2.2 Princip užitečnosti

Millův utilitarismus, stejně jako Benthamův, je zaloţen na požitku. Obyčejný člověk si pod slovem poţitek představí něco, co si můţe dopřát jednou za čas a zaţívá u toho velice příjemný pocit. Ale Mill poţitkem nemyslí „hýřivé“ naloţení se svým ţi-votem. Tvrdí, ţe je nutné myslet dopředu na důsledky toho, co právě děláme, protoţe podle nich bychom měli hodnotit naše jednání.38

Z toho vychází princip užitečnosti, podle kterého se jednání posuzuje jako správné díky tomu, jak moc se snaţí přinést co největší štěstí co nejvíce lidem. Člověk by se měl tedy chovat takovým způsobem, aby udělal radost co největšímu počtu lidí.

Problém se nachází v tom, ţe kaţdému člověku udělá radost něco jiného. Někdo je šťastný z nového jízdního kola, jiný ţe dokončil studium. Existuje nesčetné mnoţství poţitků, proto je zde na místě otázka, zda mají všechny stejnou hodnotu. Pro co byste se raději rozhodli? Pro dobrou zprávu, kterou očekáváte uţ dlouho nebo raději pro kou-pel v horké vaně se spoustou pěny po těţkém dni? Kaţdý by moţná odpověděl jinak.

Člověk si na základě svých vlastních zkušeností zvolí, jaká hodnota či poţitek je

36 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Sandel [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-2/.

37 MILL, John Stuart. Utilitarismus, s. 13-14.

38 BENN, Piers. Ethics, s. 62.

27 pro něho lepší. Poţitky bychom proto neměli redukovat na jednu stupnici, jak to udělal Bentham, ale měli bychom je podle Milla ještě dále dělit.39

2.2.3 Dělení požitků

„S principem užitečnosti je zcela slučitelné uznávat, že některé druhy potěšení jsou více žádoucí a hodnotnější než jiné. Bylo by absurdní si myslet - zatímco při hod-nocení všech ostatních věcí se uvažuje kvalita stejně jako kvantita – že by hodhod-nocení potěšení mělo závist pouze na kvantitě.“40

Zatímco Bentham chápe člověka kvantitativně, Mill počítá ještě s kvalitou. Jeho dělení poţitků je následovné: vyšší (intelektuální a morální radovánky) a nižší (fyzické formy potěšení). Jak uţ z názvu vyplývá, Mill povaţoval za hodnotnější poţitky ty vyš-ší. Můţe však on sám rozhodnout co je vyšší, hodnotnější, cennější poţitek oproti niţ-šímu a bezcennému poţitku? Rozhodně nemůţe. Zastává takový názor, ţe nikdo nemá právo rozhodovat za celé lidstvo co je lepší a co horší. I názor menšiny můţe být správ-ný.

Nejlépe by si měl člověk vyzkoušet oba poţitky. Kaţdá svobodná a vzdělaná osoba pak přirozeně preferuje jeden nad druhým. Ty poţitky, které preferuje většina lidí, Mill řadí do kategorie vyšších.41

„Jestliže jednomu ze dvou potěšení dávají přednost všichni nebo skoro všichni, kteří mají zkušenost s oběma, a to bez ohledu na pocit, že mu mají dát přednost z mravních důvodů, pak je to potěšení více žádoucí.“42

Podle Milla můţe dojít i k takové situaci „(...), že mnozí lidé, kteří jsou schopni vyšších potěšení, občas pod vlivem pokušení dávají před nimi přednost nižším. To však je zcela slučitelné s plným udáváním nadřazenosti vyšších potěšení. Lidé často ze sla-bosti charakteru volí bližší dobro, i když vědí, že je méně hodnotné; a to neméně, když

39 BENN, Piers. Ethics, s.63.

40 MILL, John Stuart. Utilitarismus. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2011, s. 45. ISBN 978-80-7429-140-1.

41 John Stuart Mill. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://en.wikipedia.org/wiki/John_Stuart_Mill#Utilitarianism.

42 MILL, John Stuart. Utilitarismus. 1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2011, s. 45-46. ISBN 978-80-7429-140-1.

28 volí mezi dvěma tělesnými slastmi, než když volí mezi potěšením tělesným a duchov-ním.“ 43

Můţeme si to ukázat na jednoduchém příkladu. Představme si situaci, při které přijdete domů unavení po celodenní namáhavé práci. Máte dvě moţnosti. Buď se

Můţeme si to ukázat na jednoduchém příkladu. Představme si situaci, při které přijdete domů unavení po celodenní namáhavé práci. Máte dvě moţnosti. Buď se

In document ZÁKLADNÍ POJMY A PŘÍSTUPY (Page 17-0)

Related documents