3 Zdeněk Svěrák – Literární tvorba pro děti
3.5 Jazykové prostředky
jsem chudý, jsem sláb, nemocen
(Severní vítr – Když se zamiluje kůň)
K ozvláštnění autor využívá i zvukovou stránku jazyka, čímž vyvolává určitý dojem, představu nebo pocity. Některé texty v nás probouzejí i smyslové vjemy.
25
(Maminčin perník – Když se zamiluje kůň)
Jiné texty zas dokážou vyvolat fyzické pocity jako je zima nebo teplo. hodní lidé doplácejí na svou důvěru.
Z textů, jejichž námětem je láska, vyzařují pocity zamilovanosti, naděje,
26 Míval stáj roubenou, bílý štít
Kde je dům holubí a ta dívka kde spí
Vždyť to ví, že jsem chtěl pro ni žít
(Holubí dům – Když se zamiluje kůň)
Harmoniko foukací To si musíš pamatovat Že ta holka nemá cit Když se může takhle chovat
Celé léto jsem jí hrál a byl jsem jí sympatický Ani jsem se nenadál Zmizela mi jako vždycky
(Harmoniko foukací – Když je pěkné počasí)
Texty Zdeňka Svěráka jsou jedinečné také v tom, že jsou psané v ich – formě. Čtenář nebo posluchač se lépe vžívá do dané situace a obsah textu vnímá hlouběji. Texty také esteticky ozvláštňuje, k čemuž využívá některé zvukové figury vycházející z opakování hlásek a slov. Mezi tyto figury patří nejčastěji anafora.
Když je konec mezi námi když mi nikdo nevěří přátelím se s rostlinami přátelím se se zvěří.
(Kamarádka lípa – Když se zamiluje kůň)
27
Texty Zdeňka Svěráka jsou oblíbené i díky své melodičnosti a živosti. Ze slovní zásoby vhodně vybírá slova, která se vzájemně rýmují a texty jsou tak
Další jazykový prostředek, který v textech hojně spatřujeme, je opakování celých veršů nebo slov jdoucích za sebou.
Postůj chvíli, chvíli, chvíli
28 výchovným zaměřením. V řadě textů je skryto nějaké ponaučení.
V hodinách českého jazyka se dají propojit s dalšími předměty. Historický námět má např. text Horymír, který se dá využít v hodinách, kdy se probírá Alois Jirásek a jeho Staré pověsti české. Žáci se zkráceně ale výstižně dozvědí o osudu Horymíra a jeho koně Šemíka. Velice známá píseň je i Statistika sahající do oblasti matematiky. V Elektrickém valčíku žáci získávají poznatky z fyziky.
Dozvědí se, co je to elektrický proud a jak vzniká zkrat. Text obsahuje odborné názvosloví: elektrický proud střídavý, pojistky, fáze a zkrat. Kromě odborného vzdělání, žáci obdrží i varování před případným nebezpečím.
Při krátkém spojení dvou drátů dojde k takzvanému zkratu
Kdo má pojistky námi předepsané tomu se při zkratu nic nestane Kdo si tam nastrká hřebíky vyhoří a začne od píky.
( Elektrický valčík – Jaké je to asi v Čudu)
Dalším předmětem je např. výchova ke zdraví. Text, Zhubla Nina, nabádá ke zdravé výživě. Děti varuje před sladkostmi, jejichž nadměrné pojídání může vést k obezitě.
Své zastoupení si najde i zeměpis. Několik textů obsahuje konkrétní zeměpisná místa, jako je Praha, řeka Dyje, Bouzov, Konopiště, Japonsko atd. Žáci tato místa mohou vyhledávat v zeměpisném atlase.
29 personifikace, protože datel se zde chová a jedná stejně jako lékař pro lidi. Mimo jiné se dětský posluchač dozví i to, že povinností lékaře je pomáhat, i když zrovna není ve formě.
neb když měl v Praze promoci
všem stromům slíbil pomoci (Datel – Když se zamiluje kůň)
Texty Zdeňka Svěráka pomáhají ve výuce rozvíjet i některé klíčové kompetence. Vyhledáváním neznámých slov ve slovnících vede k rozvoji klíčové kompetence k učení. Zdeněk Svěrák nabádá děti k slušnému chování, učí je vnímat a respektovat druhé, což rozvíjí kompetenci sociální a personální.
Upozorňuje i na různé odlišnosti, které jsou mnohdy důvodem k šikaně (Brýle, Rovnátka, Když jsem já šel do lidušky - hra na hudební nástroj). Velice známý text Dělání rozvíjí klíčovou kompetenci pracovní. Práce se přirovnává k léku. (Dělání, dělání všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék).
Z průřezových témat se objevuje hlavně osobnostní a sociální výchova.
V oblasti osobnostního rozvoje můžeme tyto texty využít pro rozvoj smyslového vnímání, kde budeme rozvíjet sluch, postřeh a kreativitu. Žákům předložíme text, kde budou vynechaná některá slova. Žáci podle smyslu slova doplní a poté se pro
30
jejich kontrolu pustí nahrávka. Pro rozvoj kreativity zadáme, aby žáci vymysleli text obdobný.
Do oblasti sociálního rozvoje patří texty, které pečují o dobré vztahy mezi lidmi a podporují rozvoj pozornosti vůči různým odlišnostem. Například text Rovnátka poukazuje na dnes již zcela běžný doplněk pomáhající vracet krásu.
Některé texty také zasahují do oblasti morální. Nejvhodnějším příkladem z této oblasti je písnička Není nutno. Žáci si uvědomí, že na světě není důležité být bohatý, ale mnohem důležitější je mít kamarády, s nimiž se dá zažít spousta legrace. Penězi si kamarády a zábavu nekoupí. Tento text může sloužit i jako text motivační do hodiny občanské výchovy, jejímž tématem budou hodnoty lidského života. S žáky na toto téma povedeme diskuzi, čímž se zároveň rozvíjí schopnost komunikovat, vést dialog a vyjádřit vlastní názor, který si žák dokáže obhájit.
Multikulturní výchovu najdeme v textu Světové Vánoce, který poukazuje na různé národy světa. Mediální výchovu budeme rozvíjet hledáním neznámých slov na internetu.
3.7 Jaké je to asi v Čudu
Tato publikace vyšla v září 2003, kterou poprvé ilustrovala brněnská malířka Vlasta Baránková. Svůj název dostala podle stejnojmenné písničky. Je určena pro děti od 8 let.
Do knihy jsou zařazeny nejen písňové texty, ale také Svěrákovy pohádky a povídky pro děti. Pohádky nejsou klasické pohádky s nadpřirozenými bytostmi, ale personifikují se věci denní potřeby, jako jsou např. hrábě. Ve Svěrákových pohádkách vystupují i zvířata, která mluví a myslí jako lidé. Zdeněk Svěrák díky své pedagogické praxi ví, jak děti přemýšlejí a dokáže se jim přiblížit jak v jazykové, tak i společenské sféře. Nejlépe je to zachycené v povídce O požáru mlýna, kde si pohrává s doslovným významem ustálených rčení (chodit spát se slepicemi, neví, kde mu hlava stojí, malovat čerty na zeď, i stěny mají uši atd.)
,,Z pohledu dospělého to bývá humor hodně přímočarý a někdy až laciný, právě takový však děti ocení nejvíc. Jednou textem dokonce prosvitne smysl pro
31
dětskou vulgaritu: ,,Když to všechno spapají/pak ještě (vždycky) pětatřicet kakají, kakají, kakají, přičemž je míněno pití kakaa.“10
Texty Zdeňka Svěráka získaly obdiv i díky jejich zasazení do současnosti.
Objevuje se básnička o dívce s rovnátky, povídka o chlapci, který používá Bohoušek. Neustále se raduje, a proto mu říkají Radovan. Je mu zhruba pět let a spolu se svou kamarádkou Kateřinkou a psem Kvikem poznává svět. V každém příběhu se objevuje záporná postava – výrostek Hugo, který neustále škodí, ale na konci je vždy spravedlivě potrestán. Příběhy o Radovanovi byly zpracovány i jako večerníček.
Do hodin českého jazyka se tyto příběhy o Radovanovi dají využít pro práci se slovními hříčkami. Najdeme zde např. Vánoce jsou za dveřmi nebo zlaté ruce. Zdeněk Svěrák tyto hříčky dokázal pěkně vysvětlit, tak aby je děti kamarádce tak blízko, aby jí v té mlze dobře viděl do tváře, protože si vzpomněl, že maminka jednou chtěla navlíknout jehlu a hledala brýle tak usilovně, že převrátila celý pokoj vzhůru nohama, a nakonec je měla jenom pošoupnuté nahoru na čelo. Kateřinka své brejličky na čele neměla. Ale čeho si Radovan všiml – měla skoro úplně vyplakané oči. Když ty vyplakané oči viděl, dostal jeden
10 ČERMÁKOVÁ, D. Fenomén Zdeněk Svěrák. 2. vyd. Copyroght Imagination of People, 2012, str. 157
11 SVĚRÁK, Z. Radovanovy radovánky. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1994, str.15
32
ze svých skvělých nápadů. Mrkev! – zvolal. Vzal Kateřinku za ruku a vedl ji mezi záhony. Mrkev? – divila se holčička. Mrkev je na oči nejlepší, - řekl zahradnický chlapeček, tahaje ze země oranžovou karotku. – Kdo jí mrkev, ten dobře vidí. To říkal tatínek a tatínkovi to říkal doktor Kmet.“12
Příběhy o Radovanovi jsou vhodné pro žáky na prvním stupni. Pro práci s žáky na druhém stupni bylo vybráno několik slovních hříček a úkolem žáků bude určit jejich význam. Tato aktivita se hodí pro žáky šestých ročníků k rozvoji slovní zásoby.
Hříčky: jíst vtipnou kaši, mlynáři se perou, Vánoce jsou za dveřmi, mít zlaté ruce, venku je pěkný samec.
Mezi nejznámější texty z této knihy jistě patří Není nutno, Mléčný bar, Elektrický valčík, Barbora píše z tábora a Dělání.
Písnička ,,Není nutno“ byla psána pro filmovou pohádku Tři veteráni na vysloužilí vojáci, kteří dostanou od skřítků kouzelné předměty - klobouk, harfičku a bezedný měšec. Při své cestě dojdou do jednoho království, kde však o tyto vzácné dary přijdou. Hlavní myšlenkou této pohádky je uvědomování si hodnot v lidském životě, s čímž souvisí i text písně Není nutno. Děti by si měly uvědomit, že moc a peníze nejsou v životě to nejdůležitější.
Další text, který má i výchovný cíl, je Dělání. Žáci se s touto písničkou mohli setkat v pohádce Princové jsou na draka. Text pojednává o důležitosti a významu práce.
Z této knihy se dá vybrat velké množství didaktického materiálu, s nímž lze pracovat při mluvnici a slohu v šestých ročnících. Pro procvičování pravopisu jsou vhodné texty Semiška a Dravci, kde si žáci zopakují vyjmenovaná slova.
Viz. pracovní list č. 8. Procvičování pravopisu přídavných jmen přivlastňovacích
12 SVĚRÁK, Z. Radovanovy radovánky. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1994, str.36
33
nabízí text Ninini. Viz. pracovní list č. 7. Kniha obsahuje i text pro nácvik správné artikulace. Jedná se o píseň s názvem Nastává máj, ve kterém je použita pouze jedna samohláska a. Další píseň k procvičování učiva je i Jaro dělá pokusy. Tento text se dá využít pro procvičování větných členů a zároveň k rozvoji slovní zásoby. Viz pracovní list č.10. Text je oslavou jara, a proto je vhodné ho do výuky zařadit v jarním období. Píseň žáky rozveselí a motivuje k další činnosti.
Jako motivační text může být vybrána i píseň s názvem Křížovky, kde žáci budou rozvíjet slovní zásobu. Do výuky se hodí i pro mezipředmětové vztahy.
Slohovou hodinu můžeme zpestřit např. pohádkou O požáru mlýna skládající se ze slovních hříček, které mají doslovný význam. ,,Když to tatínek uslyšel, ztratil hlavu. Nevěděl jsem v té chvíli, co dřív: zda hasit, či pomáhat otci při hledání hlavy. Ještě ke všemu odněkud volala maminka, co se stalo, a nikdo nevěděl odkud, poněvadž maminka měla vždycky práce až nad hlavu, takže na ni nebylo vidět.“13 Viz. pracovní list. č. 1. – sloh.
Zdeněk Svěrák do této knihy zařadil i velice pěkný příběh nazvaný ,,Pane Dufek, neznáte dobrý vtip?, kde hlavní postavou je malý chlapec Karel Chmára.
Jeho oblíbenou činností je telefonovat lidem podle telefonního seznamu. Když se dovolá, chce po dotyčném, aby mu řekl 2 vtipy, jež si poté zapíše. Pokud mu nikdo nic neřekne, napíše si k danému jménu poznámku např. Dubec Kamil – nic nezná a rozčiluje se.
Pan Dufek ovšem chlapce neodmítl a dokonce se s ním i osobně sešel.
Vtipy z této povídky bychom mohli využít ve slohových hodinách nebo k větným rozborům. Viz. pracovní list č. 1 – mluvnice.
,,Vejce potkalo tmu a tma povídá: Kam jdeš vejce? A vejce říká: Já nevím, tady je tma.“
,,Má to šest nohou a tři oči. – Jan Žižka na koni. Vtip o Žižkovi můžeme využít nejen pro pobavení, ale i k propojení s dějepisem.
,,Je to měkký a dá se to jíst, ale je to neprůstřelný.“ - ,,Pudink v tanku“
Do slohových hodin věnovaných popisu se dá použít text Psí divadlo. Je to příklad textu, v němž se zvířata chovají jako lidé. Vzdělávacím prvkem je
13 SVĚRÁK,Z. Jaké je to asi v Čudu. 1. vyd. Praha: Fragment, 2003. str.7
34
vyjmenovávání ras psů a žáci mohou jednotlivé rasy popisovat. Viz. pracovní list č. 5 (sloh)
Dalším textem vhodným do výuky jsou Rovnátka. Viz. pracovní list č. 2 (sloh). Tento text je zasazen do současnosti, protože rovnátka dnes nosí velké množství žáků. Výchovným cílem je, aby si žáci uvědomili důvod jejich nošení a zabránilo se případným sociálně patologickým jevům, jako je šikana. Navíc se tento text dá propojit s přírodopisem nebo výchovou ke zdraví.
Svým obsahem do současného světa vstupuje i text Auta. Při práci s tímto textem, mohou žáci rozvíjet slovní zásobu doplňováním vynechaných slov. Tento text nabízí i propojení s několika jinými předměty jako je zeměpis, dějepis, občanská výchova či výtvarná výchova. Pro posilování klíčových kompetencí žáci vyhledávají informace o značkách aut na internetu nebo vedou diskuzi nad klady a zápory automobilového průmyslu, čímž do češtiny zařadíme environmentální výchovu.
3.8 Když se zamiluje kůň – Písničky s notami a akordy pro děti i dospělé Kniha, Když se zamiluje kůň, obsahuje 40 písňových textů, které složil Zdeněk Svěrák spolu se svým kolegou Jaroslavem Uhlířem. Tato knížka je zároveň zpěvníkem, protože u každé písně jsou noty i akordy. Pokud děti umí hrát na nějaký hudební nástroj, mohou si písně samy zahrát. Všechny texty mají i pestrý obrazový doprovod. Knihu ilustrovala Vlasta Baránková a její ilustrace dobře vystihují obsahy písní. Díky těmto ilustracím zaujme knížka na první pohled. Název knihy je odvozen od nejoblíbenější písničky u dětí.
Do této sbírky Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem vybrali své nejúspěšnější hity, které děti znají z pohádek. Je tam to, co mají oba rádi a zároveň to, co považují za nejlepší ze své společné dosavadní tvorby. Jsou to například hity: Kdyby se v komnatách, Statistika, Koloběžka nebo Dělání. Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř sem zařadili i jejich úplně první společnou písničku Strašidýlko Emílek.
Texty jsou v knize seřazeny podle ročního období. Začíná se jarem a létem, kde hlavním motivem textů je láska (Skálo, skálo, skálo, Když se zamiluje kůň). Poté následují oddíl věnovaný vodě (Labutě, Voda, voděnka) a oddíl
35
s motivy lesa jako jsou lesní zvířata, stromy a houby (Trpasličí svatba, Stromy, Zajíc na bobku, Klouzek, Datel). Tímto oddílem se volně přesouváme k podzimu, což naznačují již názvy písní Jabloňový list, Září a Kdybys byla vlaštovkou. Ke konci knihy se objevují texty s tematikou zimy a všeho, co k tomu patří (Severní vítr, Prosinec, Maškarní plesy, Světové Vánoce).
Do hodin českého jazyka se dají vybrat texty, které češtinu oživí a propojí s dalšími výukovými předměty jako je dějepis, zeměpis, přírodopis, občanská výchova, či hudební a výtvarná výchova. Žáci na základě poslechu nebo přečtení textu, kreslí ilustrace, doplňují slova, nebo se zamýšlí nad obsahem vybraného textu, čímž rozvíjí svou kreativitu. Do hodiny literatury je vhodným textem např.
Horymír. Většina textů se dá využít převážně v hodinách slohu. Pro popis pracovního postupu můžeme vybrat např. text Dělání, kdy si žáci vyberou nějakou činnost a popíší ji, čímž budou rozvíjet své logické myšlení a uvědomí si využity při popisu krajiny nebo k subjektivnímu líčení. Viz. pracovní list č. 6 a č.
7 – sloh.
V knize, Když se zamiluje kůň, najdeme i texty, jež jsou plné zdrobnělin.
Nejvíce zdrobnělin obsahuje Trpasličí svatba ( telegrámky, trámek, tchýňka, Papinův hrníček…) Tento text se dá navíc propojit s občanskou výchovou, kdy se děti dozvědí označení některých rodinných příslušníků jako je tchán a tchýně.
Dalším vzdělávacím prvkem je zmínka o Papinově hrnci nebo tradiční svatební pochod. Viz. pracovní list č. 2 – mluvnice.
Jelikož tato kniha obsahuje řadu písní z pohádek, můžeme vybrat několik ukázek a sestavit pro žáky kvíz, v němž budou hádat, v které pohádce se daný text objevuje. Viz pracovní list č. 1 – literatura
Práce s těmito texty je vhodná převážně pro žáky na prvním stupni a pro žáky šestých a částečně i sedmých ročníků.
36 3.8 Mám v hlavě myš Lenku
Publikace obsahuje dvě operky a hudební texty s notami. Knihu svými ilustracemi oživila Vlasta Beránková. Název, který v sobě skrývá slovní hříčku, překvapivě nevymysleli autoři, ale přišli na něj lidé z nakladatelství.
Hlavním motivem textů je láska. Objevuje se např. v závěru operky Červená Karkulka, Mokré plavky, Náušnice z třešní, Včely nebo Vlčí máky.
Operky Budulínek a Červená Karkulka jsou určeny k zdramatizování při nějaké vhodné příležitosti. Závěr Červené Karkulky je odlišný než v klasické pohádce. Z vlka se stane vlk hlídací a myslivec s Karkulkou se do sebe zamilují.
Tyto operky můžeme využít i v hodinách literatury jako motivační texty při výuce o pohádkách.
Publikace nabízí řadu didaktického materiálu, s nímž učitelé mohou pracovat při hodinách českého jazyka.
Texty, s názvem Jevíčko a Vítej na světě, obsahují řadu zdrobnělin, a proto je zařadíme do hodin jako motivaci pro výklad o slovní zásobě (Jevíčko, náměstíčko, Evička, človíček, nožička…) Zeměpisný název obce Jevíčko, jež je odvozen od slova jevit se, dokazuje Svěrákův smysl pro humor.
Svěrákova bohatá slovní zásoba je patrna i v dalším textu Oči a oka, který se dá použít do hodin o slovní zásobě. Viz pracovní list č. 4 – mluvnice. Tento nastane bolest divoká nezapláče, nezamrká
37 Zdeněk Svěrák si zahrál se slovy. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o myš, která se jmenuje Lenka. Ve skutečnosti se jedná o myšlenku na dívku jménem Lenka. Svěrák vystihl i pocity nešťastně zamilovaného chlapce.
Hra s významy slov se objevuje i v textu Edu vzali k fotografovi. Hlavní
Zdeněk Svěrák spolu s Jaroslavem Uhlířem do této knihy zařadili i texty s výchovným podtextem. Tyto texty zasahují do oblasti osobnostní a sociální výchovy. Jedná se o písničky Lída a Když jsem já šel do lidušky. Hlavními postavami jsou děti, kterými bylo nejprve opovrhováno, ale díky své píli a úsilí, se v dospělosti staly váženými a slavnými osobnostmi.
Lída je žákyně, o které si všichni myslí, že školu nezvládne. Nakonec se stane doktorkou. V textu se objevuje cizí slovo outsider a akademické tituly, čehož využijeme k další práci s tímto textem. Žáci si procvičí vyhledávání informací z jiných zdrojů a seznámí se s akademickými tituly a obory v lékařství.
38
Do výuky tak zařadíme průřezové téma mediální výchovu a budeme rozvíjet klíčovou kompetenci pracovní.
Lída
Celé mládí Lídu, Lídu dusi-, dusi-, dusili že ztroskotat musí, musí, ať zanechá úsilí Rodiče jí nevěřili, sourozenci teprv ne
Ptali se, proč ze studií nepr-, nepr-, neprchne
Byla outsider (autsajdr) teď říkaj Dr.
Je z ní paní doktorka A tak jí říkaj Dr.
Píseň Když jsem já šel do lidušky, zpívá chlapec, kterému se ostatní děti posmívají. V dospělosti se stane slavným hudebníkem a spolu s dalšími kamarády hraje s kapelou dokonce v Lucerně.
Tato píseň se dá propojit s hudební výchovou, kdy žákům ukážeme jednotlivé nástroje a oni budou hádat jejich názvy.
Oba tyto texty učí žáky uvědomit si své schopnosti a jít si za svými sny, aniž by je cokoli odradilo. Na druhé straně vedou k respektu druhých. Hra na hudební nástroj není nic, čemu by se mělo posmívat. Ze závěrečných slok textů vyplývá, že vynaložené úsilí přineslo kýžené ovoce.
3.9 Když je pěkné počasí
Tato kniha zaujme na první pohled díky ilustracím Vlasty Baránkové.
Obsahuje opět dvě tzv. operky, což jsou zhudebněné pohádky. V knize ještě najdeme deset písní nejen s doprovodnou ilustrací, ale opět i s notami a akordy.
Kniha začíná operkou O šípkové Růžence a je uzavřena zhudebněnou pohádkou O dvanácti měsíčkách.
Zdeněk Svěrák v popisu knihy napsal, že operky můžou děti nastudovat s kamarády a předvést spolužákům nebo žasnoucím rodičům. Tyto operky by
39
učitelé mohli využít při besídkách, zápisech prvňáčků nebo jiných kulturních akcích školy.
Pro práci v hodinách českého jazyka je vhodná např. píseň Na zahrádce.
Pro práci v hodinách českého jazyka je vhodná např. píseň Na zahrádce.