Když se zamiluje kůň – Písničky s notami a akordy pro děti i dospělé

Zdeněk Svěrák spolu se svým kolegou Jaroslavem Uhlířem. Tato knížka je zároveň zpěvníkem, protože u každé písně jsou noty i akordy. Pokud děti umí hrát na nějaký hudební nástroj, mohou si písně samy zahrát. Všechny texty mají i pestrý obrazový doprovod. Knihu ilustrovala Vlasta Baránková a její ilustrace dobře vystihují obsahy písní. Díky těmto ilustracím zaujme knížka na první pohled. Název knihy je odvozen od nejoblíbenější písničky u dětí.

Do této sbírky Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem vybrali své nejúspěšnější hity, které děti znají z pohádek. Je tam to, co mají oba rádi a zároveň to, co považují za nejlepší ze své společné dosavadní tvorby. Jsou to například hity: Kdyby se v komnatách, Statistika, Koloběžka nebo Dělání. Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř sem zařadili i jejich úplně první společnou písničku Strašidýlko Emílek.

Texty jsou v knize seřazeny podle ročního období. Začíná se jarem a létem, kde hlavním motivem textů je láska (Skálo, skálo, skálo, Když se zamiluje kůň). Poté následují oddíl věnovaný vodě (Labutě, Voda, voděnka) a oddíl

35

s motivy lesa jako jsou lesní zvířata, stromy a houby (Trpasličí svatba, Stromy, Zajíc na bobku, Klouzek, Datel). Tímto oddílem se volně přesouváme k podzimu, což naznačují již názvy písní Jabloňový list, Září a Kdybys byla vlaštovkou. Ke konci knihy se objevují texty s tematikou zimy a všeho, co k tomu patří (Severní vítr, Prosinec, Maškarní plesy, Světové Vánoce).

Do hodin českého jazyka se dají vybrat texty, které češtinu oživí a propojí s dalšími výukovými předměty jako je dějepis, zeměpis, přírodopis, občanská výchova, či hudební a výtvarná výchova. Žáci na základě poslechu nebo přečtení textu, kreslí ilustrace, doplňují slova, nebo se zamýšlí nad obsahem vybraného textu, čímž rozvíjí svou kreativitu. Do hodiny literatury je vhodným textem např.

Horymír. Většina textů se dá využít převážně v hodinách slohu. Pro popis pracovního postupu můžeme vybrat např. text Dělání, kdy si žáci vyberou nějakou činnost a popíší ji, čímž budou rozvíjet své logické myšlení a uvědomí si využity při popisu krajiny nebo k subjektivnímu líčení. Viz. pracovní list č. 6 a č.

7 – sloh.

V knize, Když se zamiluje kůň, najdeme i texty, jež jsou plné zdrobnělin.

Nejvíce zdrobnělin obsahuje Trpasličí svatba ( telegrámky, trámek, tchýňka, Papinův hrníček…) Tento text se dá navíc propojit s občanskou výchovou, kdy se děti dozvědí označení některých rodinných příslušníků jako je tchán a tchýně.

Dalším vzdělávacím prvkem je zmínka o Papinově hrnci nebo tradiční svatební pochod. Viz. pracovní list č. 2 – mluvnice.

Jelikož tato kniha obsahuje řadu písní z pohádek, můžeme vybrat několik ukázek a sestavit pro žáky kvíz, v němž budou hádat, v které pohádce se daný text objevuje. Viz pracovní list č. 1 – literatura

Práce s těmito texty je vhodná převážně pro žáky na prvním stupni a pro žáky šestých a částečně i sedmých ročníků.

36 3.8 Mám v hlavě myš Lenku

Publikace obsahuje dvě operky a hudební texty s notami. Knihu svými ilustracemi oživila Vlasta Beránková. Název, který v sobě skrývá slovní hříčku, překvapivě nevymysleli autoři, ale přišli na něj lidé z nakladatelství.

Hlavním motivem textů je láska. Objevuje se např. v závěru operky Červená Karkulka, Mokré plavky, Náušnice z třešní, Včely nebo Vlčí máky.

Operky Budulínek a Červená Karkulka jsou určeny k zdramatizování při nějaké vhodné příležitosti. Závěr Červené Karkulky je odlišný než v klasické pohádce. Z vlka se stane vlk hlídací a myslivec s Karkulkou se do sebe zamilují.

Tyto operky můžeme využít i v hodinách literatury jako motivační texty při výuce o pohádkách.

Publikace nabízí řadu didaktického materiálu, s nímž učitelé mohou pracovat při hodinách českého jazyka.

Texty, s názvem Jevíčko a Vítej na světě, obsahují řadu zdrobnělin, a proto je zařadíme do hodin jako motivaci pro výklad o slovní zásobě (Jevíčko, náměstíčko, Evička, človíček, nožička…) Zeměpisný název obce Jevíčko, jež je odvozen od slova jevit se, dokazuje Svěrákův smysl pro humor.

Svěrákova bohatá slovní zásoba je patrna i v dalším textu Oči a oka, který se dá použít do hodin o slovní zásobě. Viz pracovní list č. 4 – mluvnice. Tento nastane bolest divoká nezapláče, nezamrká

37

To víme, to známe jenom v botě duří

On citron patří do těla Slečna Ječná byla včera to víme, to známe v malinovém houští však okem se to nedělá proto se jí na punčoše to víme, to známe další oko spouští.

Píseň Myš Lenka, podle které nese celá kniha název, je zajímavá tím, že Zdeněk Svěrák si zahrál se slovy. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o myš, která se jmenuje Lenka. Ve skutečnosti se jedná o myšlenku na dívku jménem Lenka. Svěrák vystihl i pocity nešťastně zamilovaného chlapce.

Hra s významy slov se objevuje i v textu Edu vzali k fotografovi. Hlavní postavou této písně je malý chlapec Eda, který šel k fotografovi, ale vyfotografovat se ho nepodaří, protože malý Eda ještě nerozumí některým slovním obratům.

Edu vzali k fotografovi Má fotograf pan Mráček citlivé desky

pěstěný knír

Pozor, teď vyletí ptáček usměj se hezky

a řekni sýr

Zdeněk Svěrák spolu s Jaroslavem Uhlířem do této knihy zařadili i texty s výchovným podtextem. Tyto texty zasahují do oblasti osobnostní a sociální výchovy. Jedná se o písničky Lída a Když jsem já šel do lidušky. Hlavními postavami jsou děti, kterými bylo nejprve opovrhováno, ale díky své píli a úsilí, se v dospělosti staly váženými a slavnými osobnostmi.

Lída je žákyně, o které si všichni myslí, že školu nezvládne. Nakonec se stane doktorkou. V textu se objevuje cizí slovo outsider a akademické tituly, čehož využijeme k další práci s tímto textem. Žáci si procvičí vyhledávání informací z jiných zdrojů a seznámí se s akademickými tituly a obory v lékařství.

38

Do výuky tak zařadíme průřezové téma mediální výchovu a budeme rozvíjet klíčovou kompetenci pracovní.

Lída

Celé mládí Lídu, Lídu dusi-, dusi-, dusili že ztroskotat musí, musí, ať zanechá úsilí Rodiče jí nevěřili, sourozenci teprv ne

Ptali se, proč ze studií nepr-, nepr-, neprchne

Byla outsider (autsajdr) teď říkaj Dr.

Je z ní paní doktorka A tak jí říkaj Dr.

Píseň Když jsem já šel do lidušky, zpívá chlapec, kterému se ostatní děti posmívají. V dospělosti se stane slavným hudebníkem a spolu s dalšími kamarády hraje s kapelou dokonce v Lucerně.

Tato píseň se dá propojit s hudební výchovou, kdy žákům ukážeme jednotlivé nástroje a oni budou hádat jejich názvy.

Oba tyto texty učí žáky uvědomit si své schopnosti a jít si za svými sny, aniž by je cokoli odradilo. Na druhé straně vedou k respektu druhých. Hra na hudební nástroj není nic, čemu by se mělo posmívat. Ze závěrečných slok textů vyplývá, že vynaložené úsilí přineslo kýžené ovoce.