Nyní se dostáváme k jednomu z hlavních cílů našeho výzkumu. Jeho účelem bylo provést komparaci výsledků žáků v pátém ročníku s výsledky získané o rok později v šestém ročníku a určit, zda na přechodu mezi dvěma stupni došlo k nějakým změnám, případně v kterých oblastech a jak velké změny to byly. Jak jsme již deklarovali, zamýšlený výzkum bohužel po změnách, které způsobil výrazný odliv žáků, nešlo již takto přesně realizovat. My jsme se ale i nadále snažili co nejvíce přiblížit původnímu záměru a přinést konkrétní informace, které se k sociálnímu klimatu školních tříd a přechodu mezi stupni vážou a naznačit, jakým směrem se klima nově uspořádaných šestých tříd ubíralo.
Regulérní porovnávání hodnot minulých a současných tříd již není možné, pokusíme se proto alespoň o částečné porovnání.
Uvědomujeme si, že porovnávat původní páté třídy se zcela novými šestými třídami nemůže přinést relevantní výsledky. Na druhou stranu jsou však obě třídy stále více jak z poloviny tvořeny svými původními žáky. Z tohoto důvodu bychom rádi nabídli alespoň jakési experimentální porovnání těchto pátých a šestých tříd, přestože jsou mezi nimi nově rozděleni i žáci bývalé třídy V. C. Proto tato komparace slouží pouze jako orientační ukazatel změn jednotlivých proměnných, je to zároveň jeden z mála způsobů, jak se pokusit tyto dva nové celky porovnat. Jsme si vědomi, že se o výsledky nelze plně opírat a že jsou jen jakýmsi pokusem o srovnání dvou dnes již různých celků. Jejich orientační
Spokojenost Třenice Soutěživost Obtížnost Soudržnost 11,00
76
srovnání má pomoci přispět k interpretaci změn na přechodu mezi stupni a zároveň nám může pomoci ukázat, jak se obě třídy se všemi změnami vyrovnaly.
Tabulka 18: Výsledky aktuálního stavu klimatu pátých a šestých tříd
Spokojenost Třenice Soutěživost Obtížnost Soudržnost
V. VI. V. VI. V. VI. V. VI. V. VI. důvodů, budeme-li však vycházet z dat původních pátých tříd, jejichž žákovské zastoupení v současných šestých třídách převažuje, můžeme alespoň nezávisle komentovat, zda se teoreticky situace v jednotlivých proměnných spíše zlepšila či zhoršila. Popřípadě zda míra hodnot stoupla či klesla. Údaje v závorkách představují směrodatné odchylky.
U varianty A (zahrnující výsledky V. A a VI. A) došlo k určitému úbytku spokojenosti v šestých třídách, u varianty B (zahrnující výsledky V. B a VI. B) byl výsledek pátých a šestých tříd téměř totožný.
V proměnné třenice u varianty A došlo k nárůstu hodnot, tedy zhoršení stavu, varianta B opět vykazuje stejné hodnoty v obou ročnících.
Nárůst soutěživosti zaznamenala opět pouze varianta A, u varianty B jsou hodnoty téměř stejné.
Rozdíl v nárůstu obtížnosti vykazuje více varianta A, hodnoty u varianty B jsou opět velmi podobné, je však viditelný nepatrně větší rozdíl než u předešlých proměnných této třídy.
V soudržnosti třídy došlo u varianty A k určitému nepříliš velkému úbytku hodnot, u varianty tříd B tyto hodnoty naopak lehce stouply, celkově jsou však nižší než třídy A.
Nezávisle na rozdělení jednotlivých tříd na A, B nebo C se můžeme pokusit porovnat proměnné v pátých třídách spolu s výsledky u jednotlivých proměnných v šestých třídách v tabulce 19. Díky tomu můžeme jednoduše porovnat, v jakých hodnotách se pohybovaly páté třídy a v jakých se nyní pohybují třídy šesté. Hodnoty aktuálního stavu klimatu pátých tříd pocházejí z druhého měření.
77
Tabulka 19: Výsledky aktuální formy klimatu všech tříd souhrnně
Spokojenost Třenice Soutěživost Obtížnost Soudržnost V. A 12,68 (1,94) v prostředku pásma či už se pohybují spíše hraničně.
Proměnná spokojenost vykazovala až na třídu V. B vyšší hodnoty v pátých třídách než ve třídách šestých. Celkově však V. B měla hodnotově blíže k výsledkům tříd šestých.
Z uvedených hodnot by se s nadsázkou dalo říci, že oproti pátým třídám se spokojenost třídy zhoršila. Pásmo běžných hodnot je v rozmezí 10-14,4.
Hodnoty třenic byly v pátých třídách taktéž celkově nižší než v šestých třídách, až na V. B, ta se opět více přibližuje hodnotám šestých tříd. V šestých třídách tedy pravděpodobně došlo spíše ke zhoršení tohoto stavu, otazníkem však zůstává třída V. B, jejíž hodnoty jsou v porovnání s ostatními pátými třídami velice rozdílné. Pásmo běžných hodnot uvádí Lašek 6,9-13,1.
Soutěživost žáků obou ročníků je velmi obdobná, nelze ji hodnotit tak, že by stoupla či klesla, neboť VI. B má velmi podobné výsledky jako dvě páté třídy a rozdíly jsou mezi ročníky velmi malé. Naopak hodnoty u VI. A jsou oproti pátým třídám vyšší.
Pásmo běžných hodnot uvádí hodnoty 9,7-14,8. Naše hodnoty se celkově pohybují spíše u dolní hranice.
Dá se říci, že vnímání obtížnosti učení u žáků v šestých třídách vzrostlo, hodnoty šestých tříd jsou zde vyšší než hodnoty tříd pátých. Třída V. B se opět nejvíce přibližuje hodnotám šestých tříd. Pásmo běžných hodnot je zde v rozmezí 6,2-11,1. Hraniční je zde V. C, která je nejblíže spodní hranici.
78
Hodnoty soudržnosti třídy se v pátých i šestých třídách pohybují v širším rozmezí, tudíž nelze opět přesně říci, zda došlo ke zvýšení či snížení. Na první pohled ale oba ročníky vykazují podobné tendence. Pásmo běžných hodnot je 6,4-12,9.
Budeme-li uvažovat, zda v některé z proměnných převažuje hodnotově pátý či šestý ročník, dalo by se souhrnně, velmi obecně a zcela nezávisle říci, že spokojenost v šestých třídách se nepatrně snížila, zvýšily se třenice a obtížnost.
Z výsledků naší interpretace však nelze usuzovat žádné přímé závěry. Zcela jistě na přechodu stupňů ke změnám v sociálním klimatu došlo. Na této změně se podílela celá řada faktorů, zejména změna ve struktuře tříd a zároveň samotný přechod na druhý stupeň ZŠ. Co se na změně podílelo více a co méně zůstává otázkou. Hodnoty všech tříd se pohybovaly v pásmu běžných hodnot uváděných Laškem, žádná ze tříd se nenacházela mimo toto pásmo.
Na první pohled je patrné, jak nesnadné je porovnávat dvě natolik rozdílné struktury. Uvedené tabulky a interpretace nám nikdy plně nenahradí to, co bychom získali, pokud by nedošlo ke slučování tříd. Pohybujeme se tedy pouze v rovině určité simulace.