49
6 Výsledky výzkumného šetření – interpretace a hodnocení dat
V této části práce se zabýváme rozborem dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo celkem 178 respondentů. Z městských škol tzn. 2. ZŠ, 5. ZŠ. 6. ZŠ v Chebu pocházelo 91 žáků. Vesnické školy reprezentovalo 87 žáků – ZŠ Dolní Žandov, Plesná, Skalná, děti staršího školního věku, žáci osmých ročníků. Za účelem přehlednosti jsme zvolili tento postup, nejprve srovnáváme výsledky šetření mezi městskými a vesnickými školami a dále vyhodnocujeme některé otázky dle konkrétní školy. Uvedená struktura hodnocení je žádoucí, protože ne všechny školy v okrese Cheb provádějí sociometrické šetření v oblasti šikany. Vzhledem k tomu, že zjištěné skutečnosti hodláme prezentovat na setkání Týmu, pro mládež, za účelem větší přehlednosti konkrétní výsledky uvádíme pouze v číslech. V případech, kde jsou výsledky markantní, používáme i procentuální vyjádření.
6.1. Konkrétní výsledky srovnání městských a vesnických škol 1. Kde jsi získal/a první informace o šikaně?
Uvedená otázka je nedílnou součástí řady despitážních dotazníků. Vzhledem k tomu, že součástí výzkumu je i snaha získat přehled o tom, jak probíhá informovanost žáků o šikaně na jednotlivých školách, považujeme tuto otázku za velmi žádoucí. Při její volbě jsme vycházeli z předpokladu, že většina žáku jako hlavní informační zdroj uvede školní prostředí, bohužel jsme se mýlili. Dnešní generace dětí je jiná – počítačová.
Ze zjištěných výsledků zobrazených v grafu č. 1 lze vypozorovat, že 41 žáků městských škol považuje internet za první informační kanál o šikaně. Naopak 28 respondentů z vesnických škol uvádí jako prvotní zdroj informací školu, internet je až na druhém místě. Markantní rozdíl mezi žáky obou škol lze vyčíst z numerického vyhodnocení grafu pod níže uvedeným textem. Celkem 15 respondentů vesnických škol uvedlo, že informace o šikaně získalo od rodičů. V případě městských škol tuto skutečnost uvádí pouze 3 z 91 dotazovaných. Na základě tohoto zjištění se můžeme domnívat, že komunikace mezi žáky z venkova a jejich rodiči je podstatně vyšší.
V uvedené informaci je ovšem klíčové, jakým způsobem komunikace s rodiči následně ovlivňuje chování dětí. To bohužel dostatečně ověřit nelze.
Kde jsi získal/a první informace o šikaně?
Městské školy
Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
ve škole od kamarádů od rodičů z internetu z jiných
V uvedené otázce proto zjišťujeme, zda žáci vesnických a městských škol zaujímají stejné postoje k šikaně. Každý z respondentů měl na výběr ze čtyř možností (škola, kamarádi, rodiče, internet) a poslední nabídka odpovědi byla otevřená. Jednotliví žáci tak měli možnost vyjádřit, které jednání považují za šikanování.
Původně jsme chtěli do uvedené otázky zařadit širokou škálu možností, ale na základě doporučení internetové stránky www.proškoly.cz, odkud čerpáme sociometrické dotazníky pro naši školu, jsme zvolili shora uvedenou nabídku odpovědí, kde mohou respondenti ještě vyjádřit svůj názor.
51 Graf č. 2
0 10 20 30 40 50 60
Které jednání považuješ za šikanování?
Městské školy
Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
posmívání vyhrožování krádež věcí bití jinak Městské
školy 9 22 12 43 5
Vesnické
školy 3 14 16 52 2
Ve shora uvedené tabulce zjišťujeme, že celkem 95 žáků – 53 % vesnických a městských škol zařadilo bití na první místo. Žáci městských škol ve 22 dotaznících na druhé místo zařadili vyhrožování, naopak 16 dotazovaných z vesnických škol považuje na druhém místě za šikanování krádež věcí. V možnosti odpovědět jinak čtyři žáci městské školy odpověděli fackování, v jednom případě rány pěstí. Dva žáci vesnické školy shodně uvedli jako otevřenou odpověď – pomluvy. Z otevřené části otázky se na základě individuálních odpovědí můžeme domnívat, že na některé škole probíhá šikana.
3. Máš strach z některého spolužáka z vaší třídy či školy?
Touto otázkou, která nabízí pouze dvě možné odpovědi (ano/ne) jsme se snažili zjistit, zda na školách jak vesnického, tak i městského typu existuje spolužák, který je „významný“ svým nežádoucím chováním. V podstatě se může jednat o potencionálního agresora.
Máš strach z některéhoho spolužáka z vaší třídy či školy?
Městské školy Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
ano ne ze svého spolužáka, což představuje 18 % z dotazovaných. Na vesnických školách má strach ze svého spolužáka 9 žáků z 87 dotazovaných, to znamená 10 %. Zjištěných výsledku se lze domnívat, že na městských školách vzhledem k vyváženému poměru dotazovaných je více potencionálních „agresorů“. Bohužel uvedené zjištění nemusí být směrodatné. Ve městě je daleko větší počet dětí. Zda se jedná o možné agresory, nám pomáhají zjistit další otázky dotazníku.
4. Viděl/a jsi, že by v tvé třídě nebo škole bylo opakovaně někomu ubližováno?
Vyhodnocením uvedené otázky jsme se pokusili zjistit, zda na konkrétní škole dochází k pravděpodobným útokům. Respondenti měli opět možnost výběru ze dvou odpovědí. Touto otázkou jsme se snažili navázat na zjištěné skutečnosti z otázky č. 3.
53 Graf č. 4 a)
0 20 40 60 80
ano ne
Viděl /a jsi, že by v tvé třídě nebo škole bylo opakovaně někomu ubližováno?
Městské škola Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
ano ne
Městské
školy 23 68
Vesnické
školy 15 72
Z grafických údajů můžeme zjistit, že na městských školách je výskyt dotazovaného jednání četnější. Ve 23 dotaznících byla uvedena odpověď ano z 91 dotazovaných. Na vesnických školách odpovědělo 15 žáků kladně z 87. Vzhledem k tomu, že zjištěné výsledky šetření budou prezentovány na setkání „Týmu pro mládež“ pro přehlednost zjištěné výsledky rozpracováváme dle konkrétních škol.
Níže uvedený graf zahrnuje konkrétní případy, kdy žáci byli svědkem napadání svého spolužáka ve třídě nebo škole. K nejčetnějším útokům během školního roku docházelo na 6. ZŠ (městská škola). Z dotazníkového šetření bylo zjištěno celkem 10 případů. Na školách vesnického bylo nejvíce případů zaznamenáno na ZŠ Skalná – 9 případů. Pro další využití zjištěné údaje zobrazujeme níže dle konkrétních škol v grafu č. 4 b), kde zastoupení městských škol je znázorněné modře, vesnické školy zeleně.
54 Graf č. 4 b)
2.ZŠ 5.ZŠ 6.ZŠ Žandov Skalná Plesná 8
5
10
4
9
2
Viděl/a jsi, že by v tvé třídě nebo škole bylo opakovaně někomu ubližováno?
Městské školy Vesnické školy
5. Informoval/a si některého učitele o tom, že je někomu ubližováno?
Uvedenou otázkou jsme se pokusili ověřit, jak jsou žáci vstřícní a otevření hovořit o šikaně. Je všeobecně dáno, že šikana – agrese je velmi citlivé téma, o kterém se bojí žáci hovořit. Často se tak děje ze strachu, bezmocnosti či nepochopení.
Graf č. 5
0 20 40 60 80
ano ne
Informoval/a si některého učitele o tom, že je někomu ubližováno?
Městské škola Vesnické školy
55
Získané odpovědi částečně charakterizují klima třídy – školy a zároveň i práci pedagogů s kolektivem. Při zařazení otázky do dotazníku jsme vycházeli ze skutečnosti, že žáci venkovských škol budou vstřícnější v rámci komunikace na uvedené téma. Klima na venkovských školách bude díky zejména počtu žáků lepší v rodinném duchu.
Numerické vyhodnocení grafu
ano ne
Městské
školy 9 82
Vesnické
školy 17 70
Zjištěné hodnoty ve shora uvedené tabulce a grafu svědčí o tom, že žáci vesnických škol jsou otevřenější v rámci oznamování případů ubližování svému spolužákovi. Z 87 uvedlo 17 respondentů odpověď ano, tedy necelých 20 %. Na školách městského typu uvedlo odpověď ano pouze 9 žáků z 91 dotazovaných, tedy necelých 10
%. Náš předpoklad se tedy naplnil. Jak jsme již uvedli na začátku, komunikaci žáků ovlivňuje klima, které se jeví z mého pohledu na vesnických školách o poznání lepší.
Samozřejmě uvedené tvrzení nemusí vždy platit. Každý pedagog by si určitě přál výsledky lepších hodnot.
6. Jakým způsobem je ubližováno tvým spolužákům?
Tato otázka navazuje na předchozí otázku č. 3. Na základě doporučení školského portálu www.proskoly.cz jsme zvolili dostatečně výstižné formy šikanování, jedna z možností byla otevřená, kde žáci uváděli další konkrétní formu ubližování na jejich škole či případně třídě. Při volbě odpovědí jsme vycházeli z praktických zkušeností zejména Koláře (2003). Při tvorbě dotazníku není potřeba tvořit širokou škálu odpovědí. Pokud do nabídky odpovědí zahrneme i méně významné skutečnosti – jevy – charakteristiky šikany, v našem případě např.
škádlení, odmítání komunikace, vyloučení z kolektivu apod., výsledcích šetření zjistíme, že skoro šedesát procent dotazovaných bylo šikanováno. Proto shora uvedená otázka byla cílená, za účelem zjištění četnosti konkrétního nežádoucího jednání, zejména zjištění typu školy.
56 Graf č. 6
0 5 10 15 20
Jakým způsobem je ubližováno spolužákům v tvým spolužákům?
Městské škola Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
Městské školy Vesnické školy Celkem
posmívání 18 11 29
Vyhrožování 9 7 16
fackování 12 5 17
údery pěstí 3 0 3
jinak 5 2 7
Na základě dotazníkového šetření, žáci jako nejčastější formu ubližování označují posmívání, a to jak na městských, tak i vesnických školách. Podobně se respondenti obou typů škol vyjádřili k vyhrožování. V případech fackování byl zaznamenán zřetelný početní rozdíl na školách městského typu, kde 12 z 91 respondentů odpovědělo, že se konfrontovalo s uvedeným typem nežádoucího jednání. Na školách vesnického typu označilo fackování pouze 5 žáků z 87 dotazovaných. Nejhrubější forma násilí – údery pěstí byla zaznamenána ve třech případech na škole městského typu, konkrétně na 6. ZŠ v Chebu. Na možnost odpovědět jinak reagovalo 7 žáků. Ve čtyřech případech žáci uvedli braní peněz, a to
57
opět na 6. ZŠ. V jednom případě se jednalo o ničení osobních věcí na 2. ZŠ v Chebu.
Na škole vesnického typu ZŠ Skalná dva žáci jako odpověď uvedli pomluvy.
7. Označ místo ve škole, kde dochází k šikanování nejčastěji?
Tuto otázku jsme kladli záměrně. Z předchozích odpovědí vyplynulo, že formy šikany se projevují na obou typech škol. Bohužel na městských školách jsou útoky četnější dokonce s projevy přímé agrese – fackování a údery pěstí. Na základě zkušeností (ZŠ Cheb – Kostelní) jsme se domnívali, že většina respondentů označí jako místo šikanování šatny nebo toalety, kde jsou děti pod minimálním dozorem.
V podstatě se jedná o nedostatečně kontrolovaná místa, kde se často projevují prvky násilí. Vzhledem k tomu, že jednotlivé školy jsou různorodé stavebním řešením a možnostmi aktivit dětí, byla zvolena následující škála odpovědí.
Numerické vyhodnocení otázky Městské školy
četnost
Vesnické školy
četnost Celkem
třída 8 4 12
chodba školy 6 2 8
šatny 4 1 5
tělocvična 0 0 0
jídelna 3 0 3
hřiště 7 2 9
dvůr školy 0 7 7
toalety 11 4 15
Zjištěné výsledky zaznamenané ve shora uvedené tabulce naše předpoklady, že nejčastější místo, kde se odehrává šikana, jsou šatny a toalety se naplnily pouze částečně. Respondenti obou typů škol sice označili na prvním místě toalety, ale na druhém místě označily školní třídu. Jako třetí nejčetnější místo šikany žáci označili chodbu školy. Z uvedených výsledků je patrné, že četnější výskyt šikany se projevuje na městských školách.
58 Místa napadení dle konkrétní městské školy
Městské školy 2. ZŠ 5. ZŠ 6. ZŠ
třída 3 0 5
chodba školy 2 1 3
šatny 1 0 3
jídelna 2 1 0
hřiště 2 1 4
toalety 3 2 6
Z rozboru se lze domnívat, že nejčetnější výskyt protiprávního jednání – šikany se vyskytuje na 6. ZŠ. Jako nejčetnější místo napadání žáci označili toalety následně školní třídu. Jako třetí rizikové místo ve škole respondenti označují školní hřiště. Nejméně případů napadení bylo zaznamenáno na 5. ZŠ.
Místa napadení dle konkrétní vesnické školy
Vesnické školy Dolní Žandov Skalná Plesná
třída 1 3 0
chodba školy 0 2 0
šatny 0 0 1
hřiště 0 1 1
toalety 2 2 0
dvůr školy 3 4 0
Na rozdíl od městských škol označilo 7 respondentů jako nejčastější místo napadání školní dvůr, a to na ZŠ Skalná a Plesná. Jak jsme již uvedli v úvodní charakteristice škol, každý objekt má specifické stavební řešení a zároveň možnosti volnočasových aktivit a odpočinku dětí. ZŠ Skalná a Plesná disponují školním dvorem, kde mohou děti zejména během velkých přestávek v době příznivého počasí odpočívat. Uvedený prostor se svou rozlohou stává obtížně kontrolovaný, pro
59
potencionální agresory je zároveň vhodným prostředím pro šikanu. Uvedené výsledky jsou určitě podnětné pro činnost preventistů.
8. Jak se zachováš, když někdo ubližuje tvému spolužákovi/spolužačce?
Cílem uvedené otázky bylo zjistit postoj adolescentů k projevům šikanování, což byl také jeden s cílů prováděného výzkumu. Respondenti měli opět na výběr z pěti možností. Jednotlivé postoje zobrazuje níže uvedený graf a tabulka.
Graf č. 8
0 10 20 30 40 50
Jak se zachváš, když někdo ubližuje tvému spolužákovi/spolužačce?
Městské školy Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
Městské školy Vesnické školy
Ignoruji takové jednání 19 11
Snažím se pomoci
ubližovanému 47 39
Nedělám nic 14 5
Přidám se 2 0
Napíši oznámení do
schránky důvěry 9 16
Na uvedenou otázku odpovědělo celkem 162 respondentů ze 178 dotazovaných, bohužel 16 respondentů vesnických škol se k otázce vůbec nevyjádřilo. Tato skutečnost se nestala poprvé, patrně je to dána tím, že jsme se přímo neúčastnili
60
vyplňování dotazníku na venkově. Z uvedených odpovědí, lze zjistit, že přístup dotazovaných k šikaně, jak ne městských, tak na venkovských školách je obdobný.
Většina žáků (53 %) na první místo zařadila odpověď, kde se v případě šikany snaží pomoc ubližovanému. Na druhé místo zařadili respondenti ignorování nežádoucího jednání. Markantní rozdíl mezi žáky obou typů škol se projevuje v oznámení do schránky důvěry. Ze zjištěných hodnot vyplývá, že žáci venkovských škol pro oznámení nežádoucího jednání využívají schránky důvěry. Dva žáci městských škol označili odpověď – přidám se. Z uvedeného se lze domnívat, že se může jednat o přímé agresory.
9. Domníváš se, že by měl být někdo z tvé třídy potrestán, protože šikanuje ostatní spolužáky?
Uvedenou otázkou jsme chtěli navázat a zároveň potvrdit zjištěné výsledky v otázkách č. 4 a č. 5, kde jsme se dotazovali respondentů, zda viděli, že bylo opakovaně někomu ve třídě ubližováno a jakým způsobem.
Graf č. 9
0 10 20 30 40 50
ano ne
nevím
Domníváš se, že by měl být někdo z tvé třídy potrestán, protože šikanuje ostatní spolužáky?
Městské školy Vesnické školy
Z níže uvedené tabulky zjišťujeme, že na položenou otázku reagovalo všech 178 respondentů. Na městských školách odpověď ano potvrdilo 19 žáků. Na školách vesnického typu potvrdilo potrestání 12 žáků.
61 Numerické vyhodnocení grafu
ano ne nevím
Městské
školy 19 23 49
Vesnické
školy 12 48 27
Markantní rozdíly se projevují v záporné odpovědi – ne. Zatímco na městských školách, uvedlo odpověď – ne 23 (25%) respondentů, na vesnických školách to bylo 48 respondentů, což představuje 55 %. Pro další využití zjištěných výsledků bylo potřeba rozpracovat výsledky dle konkrétních škol, které uvádíme v níže uvedených tabulkách.
9. Domníváš se, že by měl být někdo z tvé třídy potrestán, protože šikanuje ostatní spolužáky? Odpověď ano/ne/nevím
Odpovědi respondentů potvrzují zjištěné skutečnosti již z předešlého dotazování, konkrétně z otázky č. 4. Nejvyšší výskyt agresorů se vyskytuje na ZŠ Skalná, nejméně na ZŠ Plesná.
V případě městských škol lze ze získaných výsledků opět usuzovat, že nejvyšší výskyt agresorů je na 6. ZŠ, kde i 14 respondentů použilo vyhýbavou odpověď nevím. Nejmenší počet agresorů se nachází na 5. ZŠ.
Vesnické školy Dolní Žandov Skalná Plesná
Odpověď – ano 3 7 2
Odpověď – ne 13 9 26
Odpověď – nevím 8 15 4
Městské školy 2. ZŠ 5. ZŠ 6. ZŠ
Odpověď – ano 3 1 9
Odpověď – ne 17 26 7
Odpověď – nevím 9 5 14
62
10. Informoval tě někdo, jak máš postupovat, když tě někdo začne šikanovat?
Cílem této otázky bylo zjistit, na kterých typech škol probíhá lepší informovanost v oblasti šikany zejména prověřit, zda jsou žáci poučeni, jak mají postupovat v případech konfrontace s tímto nežádoucím jevem. Respondenti měli na výběr ze dvou možností ano/ne.
Informoval tě někdo, jak máš postupovat, když tě někdo začne šikanovat?
Městské školy Vesnické školy
Numerické vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10
ano ne
Městské
školy 54 37
Vesnické
školy 46 41
Na základě výsledků uvedených v grafu nelze s určitostí konstatovat, že na školách městského typu probíhá větší informovanost v oblasti šikany. Zjištěné výsledky spíše charakterizují činnost preventistů a pedagogických pracovníků v jednotlivých školách.
Nejlépe jsou informováni žáci 5. ZŠ (městská škola) a ZŠ Plesná (vesnická škola).
Nejmenší osvěta v oblasti šikany probíhá na 6. ZŠ a ZŠ Skalná, kde byl na základě prováděno průzkumu zjištěn největší počet případů výskytu šikany.
63
11. Zakroužkuj činnosti, které vaše škola proti šikaně uskutečňuje?
Městské školy Vesnické školy
přednášky 14 8
projektové dny 7 19
filmy o šikaně 11 6
informační brožury
nástěnky 18 13
jiné 4 0
Ze zjištěných údajů může vypozorovat určité rozdíly v prováděných aktivitách konkrétních škol. Zatímco na školách městského typu žáci označili nejčetnější aktivitu školy v oblasti šikany informační brožury a nástěnky, žáci vesnických škol uvádějí projektové dny. Na základě zkušeností, ale také názorů odborníků se domníváme, že účinnější formou informovanosti a prevence na školách jsou právě projekty. Například v zahraniční publikaci – Schule leiten und gestalten se doslova uvádí: „Projekty se staly prostředky, které mění tradiční kulturu školy. Redukují vzájemné izolace lidí, nedostatek komunikace a rizika rutinní práce, představují potenciál odstraňující nežádoucí vlivy“(Fischer, Schratz, 1993, s. 86). Na druhé straně nelze uvádět, že ta či ona prevence je lepší, důležité je jaký má účinek. Určitě dobrou formou prevence je návštěva soudních jednání, kde se řeší trestné činy, jako je ublížení na zdraví, násilí, krádež, neplnění vyživovací povinnosti. Uvedený způsob prevence praktikuje dle výsledků prováděného výzkumu 5. ZŠ. V dotazníku 4 žáci v možnosti jiné uvedli, že navštěvují soudní jednání.
12. Jak často se během školního roku uskutečňují aktivity – programy zaměřené proti šikaně?
Je zřejmé, že přístup škol k šikaně je různorodý. Některé šikanu podceňují a konkrétní kroky prevence uskutečňují až po nepříjemných událostech. Aktivity některých škol v této oblasti se projevují pouze na papíře v podobě nenaplněné strategie v preventivním programu. Vždy záleží na vedení školy a konkrétních učitelích, jak tomuto nežádoucímu jevu přistupují. Uvedenou otázkou jsme se
64
prostřednictvím respondentů snažili zjistit četnost prevence na jednotlivých školách. Respondenti měli na výběr ze čtyř možností.
Graf č. 12
0 10 20 30 40 50
Jak často se během školního roku uskutečňují aktivity programy zaměřené proti šikaně?
Městské školy Vesnické školy
Numerické vyhodnocení otázky.
Městské školy Vesnické školy
každý měsíc 0 6
1x ročně 47 29
3x ročně 25 34
Více x za rok 8 15
Neuskutečňují se 11 3
Na venkovských školách celkem 49 (56%) respondentů uvedlo, že škola provádí aktivity zaměřené proti šikaně 3x a více x za rok. U městských škol uvedlo tuto odpověď 33 respondentů, což představuje z celkového počtu dotazovaných žáků městských škol 36 %. Pouze 6 žáků odpovědělo, že aktivity provádí každý měsíc.
Tuto činnost provádí učitel na ZŠ Plesná v rámci třídních hodin, jak jsme se následně informovali.
65
Numerické vyhodnocení otázky dle konkrétní školy
Na základě odpovědí žáků se lze domnívat, že nejvíce aktivit – prevence provádí 5. ZŠ (městská škola) a ZŠ Plesná (venkovská škola). Naopak nejméně aktivit se uskutečňuje na 6. ZŠ a ZŠ Dolní Žandov.
13. Domníváš se, že tvá škola je schopna ochránit své žáky před šikanou?
Zájmem každé školy – pedagoga je, aby se děti cítily ve škole dobře a bezpečně.
Utváření pozitivního klima2 nejen v jednotlivých třídách, ale v celé škole bývá někdy problém. I zkušeným pedagogům může vytváření pozitivního klimatu ve třídě činit značné potíže, zvláště pokud máme ve třídě několik potencionálních agresorů či dětí s poruchami pování. V takovém případě je žádoucí řešit případné problémy komplexně za účasti spolupráce dalších učitelů, výchovné poradkyně a metodika prevence. Tuto skutečnost podrobněji popisujeme v případových studiích, kde v třídních kolektivech nebylo klima zcela ideální, proto patrně nebyla šikana odhalena včas. Pokud si škola nedokáže se šikanou poradit, zejména v druhé fázi po odhalení, tzn. léčení kolektivu, je žádoucí, obrátit se na příslušnou PPP, kde funguje preventista, který má se zvládáním takových situací zkušenosti.
V rámci této otázky jsme se snažili získat postoje žáků jednotlivých škol.
Respondenti měli na opět na výběr ze tří možností (ano, ne, nevím).
2 Dle měření z roku 2015 mezinárodní organizací PISA (Programme for International Student
2 Dle měření z roku 2015 mezinárodní organizací PISA (Programme for International Student