Asi tou největší událostí, která proběhla v roce 1969, bylo přistání člověka na Měsíci. Je zcela pochopitelné, že pro děti byla právě tato tou největší akcí z celého roku a je zřejmé, že v nich zanechala veliký dojem. Podle záznamů v kronice:
„Mnoho dětí vyprávělo o těchto událostech, tak jak je vidělo v televizi. K této příležitosti bylo na začátek nastávajícího školního roku secvičeno oslavné pásmo a besídka, na níž se chtěli podílet všichni žáci místní národní školy.52
Samozřejmostí ovšem stále zůstávají kulturní akce, které nesměly chybět v žádném časovém období, na které je práce zaměřena. Takovou akcí je například MDŽ. Z jejího průběhu uvádím citaci ze zápisů z MNV: „Na počest žen a jako dík za jejich pilnou a obětavou práci děti sehrály nádherné a povedené divadelní představení s názvem Vyměněná princezna.“53
V kronice se ke školnímu roku 1969–1970 uvádí: „Nový školní rok byl zaměřen na lepší práci s dětmi a jejich kvalitnější výchovu v duchu socialistických myšlenek.“54 Tato poznámka je v kronice zcela pochopitelná. Samozřejmě období po Pražském jaru, zejména potom, co byl podepsán Moskevský protokol, bylo naprostým opakem toho, na co byli lidé zvyklí v předchozím časovém úseku. A proto bylo nutné i děti přeorientovat na kvalitnější „socialistickou výchovu“. Právě toto se později ukázalo jako klíčové, zejména tedy v časovém období 80. let, kdy se pokaždé na začátku školního roku uvedly principy, kterými bude těchto bodů dosaženo.
V tomto lze spatřit vcelku významný rozdíl mezi 70. a 80 léty.
Pro školu asi tou nejvydařenější kulturní akcí, která proběhla v roce 1970, byl dětský maškarní ples. Samozřejmě právě toto byla jedna z akcí, která se konala hlavně kvůli finančním důvodům. Ovšem samotný fakt, že maškarní ples byl prostě oblíbený jak u dětí, tak i dospělých je nepopiratelný a tyto dva důvody udělaly z této kulturní akce pro venkovského člověka a hlavně rodiče nejpopulárnější akci za celý školní rok.
52 Školní kronika, pozn. 43, školní rok 1969–1970
53 Zápisy MNV Trstěnice, období 1970–1976, rok 1975, uložení Trstěnice p. Polický
54 Školní kronika, pozn. 43, školní rok 1969–1970
34
O tom svědčí záznam v kronice: „Velká obliba této kulturní akce byla znát i na finančním výtěžku z celého plesu, který činil pro mateřskou školu a národní školu 1 480,- Kčs. Po rozhodnutí SRPŠ bylo pro děti zakoupeno gramorádio.“55K této poznámce se dá říct pouze jedno. Jen těžko si člověk může představit, že by lidé dobrovolně přispívali na oslavu 1. máje a jiné akce, pořádané komunistickým režimem. Proto jsem použil označení nejpopulárnější akce.
Důležité jsou i záznamy z MNV. Stěžejní zmínka pro toto časové období je zpráva ze zasedání 17. 4. 1971. Na této schůzi se řešila otázka desky T. G. Masaryka.
Kvůli ní přijel zástupce ONV. Je zajímavé, že teprve po dvou dekádách komunistického režimu u moci se začala tato otázka projednávat. Logickým řešením tohoto problému by bylo, že tento přežitek, připomínající „buržoazní první republiku“ by byl odstraněn rovnou po Vítězném únoru. Tak se ovšem nestalo a proč otázka řešení tohoto problému vydržela až do 70. let je s podivem. Možná tomu tak bylo proto, že zmíněné období bylo obdobím, jak jsem již zmiňoval, normalizace, a MNV chtěl ukázat důležitost komunistického režimu v zemi. Tato deska byla tedy odstraněna a nahrazena připomínkou na „bratrskou pomoc“, respektive byla nahrazena pamětní deskou připomínající vpád vojsk Varšavské smlouvy.
Samozřejmostí také byly přednášky, o kterých jsem se již zmiňoval dříve, ale i v tomto období je dobré si o nich něco málo říci. V roce 1972 byl uspořádán cyklus přednášek na téma: „Historie naší obce, Neplýtvej léky, Od domácího léčení k moderní medicíně, Ženské nemoci, Choroby a škůdci okrasných stromů.“56 Ovšem na rozdíl od předchozích cyklů, které škola za spolupráce MNV pořádala, tyto byly zaměřeny jak pro muže, tak i pro ženy. V principu ovšem tyto přednášky plnily takřka stejnou úlohu, a to navázání lepšího kontaktu mezi rodiči a učiteli.
Mezi další významné události, které byly v tomto období zavedeny, patřilo obnovené promítání filmů, které bylo po určitou dobu zakázáno. Znovu se začalo promítat 12. 11. 1972. Na jeho řádný průběh dohlížela Ivana Nemetová. Proč občané nemohli v naší obci filmy sledovat, zůstává otázkou. Můžeme se pouze domnívat, jaké důvody k zákazu promítání vedly. Tím nejlogičtějším vysvětlením, které se
55 Školní kronika, pozn. 43, školní rok 1969–1970
56 Zápisy MNV Trstěnice, období 1970–1976, rok 1972, uložení Trstěnice p. Polický
35
nabízí, je to, že jsou v té době promítány i filmy, které v 60. letech komunistický režim neschvaluje, a proto nepovoluje. Takových filmů byla celá řada. Vysvětlení je možná velmi jednoduché. K zákazu promítání mohl vést nedostatek finančních prostředků. Ovšem jestli je toto vysvětlení pravdivé nebo k zákazu vedly zcela jiné důvody, kterých v tehdejší době mohla být celá řada, to už se dnes s přesností asi těžko dovíme.
Důležitým přínosem jsou také zprávy o činnosti pionýrské organizace. Ačkoli se tato vzdělávacího procesu žáků v podstatě netýkala, musely do ní být vlastně zapojeny všechny děti plnící povinnou školní docházku. A proto bych se chtěl zmínit i o této organizaci. Samozřejmě i vedoucí pionýrů měli vypracovaný plán práce na určité období. V našem případě byl tento plán vložen do klasického školního plánu.
Tato organizace se účastnila mnoha soutěží, pomáhala při různých oslavách. Pionýři se velkou měrou také podíleli na sběru druhotných surovin, zapojovali se do veřejně prospěšných prací. Činnost pionýrské organizace byla bohatá a zároveň pro obec velmi prospěšná. Více z její činnosti zmíním v dalším časovém období.
Významnou akcí, která proběhla v roce 1977, byla oslava Velké říjnové socialistické revoluce. Právě tato revoluce slavila 60té výročí. Na tuto velkou událost se společně s naší obcí připravovala i sousední obec Džbánice, která při mnoha politických akcích s naší obcí úzce spolupracovala. Vzhledem k významu akce se na jejich přípravách museli podílet kromě žáků školy, rovněž členové všech ostatních složek. V přípravách na tuto událost sehrála významnou roli účast žáků Lidové školy umění z Moravského Krumlova. Je pochopitelné, že pokud se na této oslavě podílely obě vesnice, musel se stejný program pořádat v obou vesnicích. To dokazují záznamy z MNV: Oslava ve Džbánicích měla být provedena 4. 11. 1977, v Trstěnicích potom 7. 11. 1977.“57
Velkou událostí v tomto období bylo vybudování místní knihovny. Ta byla dokončena v roce 1973.58 I přesto, že v naší obci byla knihovna zbudována později, byla pro kulturní život v obci velkým přínosem. Současně sloužila jako jediná společenská místnost v obci a byla využívána několika spolky, které se v naší obci nacházely.
57 Zápisy MNV Trstěnice, období 1976 - 1982, rok 1977, uložení Trstěnice p. Polický
58 Obecní kronika, kniha II., strana 15., uložení – Obecní úřad Trstěnice
36