Kulturní akce v letech 1978–1989

I dokument ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA V TRSTĚNICÍCH (sidor 38-41)

Toto období začíná rokem 1979. Tento byl velmi významný především pro školu a žáky, protože se nesl v duchu mládeže. Byl to Rok dítěte. Právě na toto téma bylo připraveno několik kulturních akcí. Důležité je ovšem zmínit to, že ani ostatní

„tradiční“ kulturní akce pořádané na počest komunistického režimu nestály stranou.

V tomto časovém úseku děti velmi často navštěvovaly divadlo. Nejčastěji se pořádaly „zájezdy“ do brněnského divadla. Avšak říci, jaký přínos tyto akce pro děti skutečně měly, je vcelku obtížné. Pochopitelně s častější návštěvou už tyto akce nebyly pro žáky nikterak výjimečné. To jde vcelku dobře vyčíst i ze samotných zápisů, které jsou diametrálně odlišné. Například od 70. let jsou plné entuziasmu a „výbuchů dětské radosti“.

Nedílnou kulturní akcí každého školního roku byly výlety, které učitelé plánovali na závěr školního roku. V roce 1981 se školní výlet konal do Moravského krasu. Z dochovaných materiálů je vcelku jasné, že tento výlet byl pro děti nezapomenutelným zážitkem: „Pro děti to byl nádherný zážitek. Měly možnost se projet lodičkou v Punkevní jeskyni, prohlédnout si Macochu. Také navštívily zámek v Rájci. Ke konci výletu byla navštívena Mohyla míru u Slavkova.“59 To, že v dětech tento výlet zanechal tak hluboké a silné dojmy je pochopitelné a logické. Je třeba si uvědomit dobovou situaci. Většina dětí seděla na lodičce poprvé. Vše bylo umocněno plavbou v jeskyni.

Novinkou na škole bylo zavedení zájmových kroužků. Ty byly určeny dětem.

Pro dospělé byly kroužky běžnou činností, kterou škola nabízela od 60. let. Děti si musely počkat na svoje zájmové činnosti do roku 1981. V tomto školním roce se otevřely dva kroužky. První kroužek byl taneční. Děti se učily tanečním pohybům pod vedením ředitelky školy Novotné. Druhým otevřeným zájmovým útvarem na škole byl pěvecký kroužek, který byl veden učitelem Langem.60

Je samozřejmé, že oba kroužky měly na škole velký úspěch. Pohled dnešních, technickými vymoženostmi obklopených dětí, může být jiný. Pokud se však na tuto

59 Školní kronika, díl druhý, školní rok 1980 – 1981, uložení ZŠ Trstěnice

60 Školní kronika, pozn. 59, školní rok 1981–1982

38

skutečnost podíváme očima lidí, zejména potom dětí 80. let minulého století, kdy prakticky žádnou volnočasovou činnost, pořádanou školou, neznaly, je vcelku jasné, že oba kroužky pro děti byly něčím neobyčejně atraktivním. Samozřejmě se tyto dva kroužky velmi dobře sžily a vystoupení jejich členů potom bylo pravidelně zapracováváno do různých oslav a kulturních akcí.

Do jisté míry je s podivem, že plánování výchovy mládeže v 70. letech není přímo podchyceno v záznamech školních kronik. Zmínku o tomto nacházíme až v záznamu kronice pro rok 1982: „Pro tento rok plán spočíval v prohlubování socialistické výchovy mládeže. Dále také uplatnění komplexního přístupu k výchově a vzdělání, prosazení ideovosti a odbornosti, kvality a efektivity výchovně vzdělávacího procesu.“61 Obdobným způsobem by se dal citovat rok za rokem.

Každý rok byl takřka stejný plán, ovšem formulace byla vždy v drobných detailech trochu odlišná.

Postupem času se mírně proměnily i tradiční komunistické akce, jakými byla například oslava MDŽ. V roce 1979 došlo k jistému odchýlení od permanentně se opakujícího scénáře. Tradiční totiž bylo, že děti pro ženy uspořádaly pásmo. V tomto roce bylo vše naopak. Právě místní ženy převzaly do svých rukou iniciativu a pro děti a samozřejmě i občany z vesnice uspořádaly besedu na téma Postavení a funkce ženy ve společnosti.

Velmi důležitou byla také práce pionýrské organizace, o které jsem se již zmiňoval v předchozí kapitole. Velký rozdíl v pramenech pro toto období je ovšem ten, že nyní se zde uvádí kulturní akce a soutěže, na kterých se místní pionýrská organizace podílela. Každoročně od počátku 80. let se tato organizace účastnila několika soutěží. Mezi nejznámější patřila Srnčí trofej. V ní se místní pionýři umístili, jak uvádí kronika na 4. a 5. místě. Celkově je v pramenech jejich činnost hodnocena velmi kvalitně. Za svoji práci získali jeden poukaz na Mezinárodní tábor v Náměšti nad Oslavou.

V roce 1989 je jejich činnost ještě více vyzdvihována tím, že se jak ve skupinové soutěži, tak i v soutěži jednotlivců umisťují na prvním místě. Ovšem zajímavějším faktem je, že o této organizaci, která v naší obci byla založena v roce 196062, nejsou

61 Školní kronika, pozn. 59, školní rok 1982–1983

62 Obecní kronika, pozn. 58, s. 17

39

ve většině případů žádné zmínky. Samozřejmě až na výjimky, které tvoří nepatrnou část z celkových záznamů. V tom případě je dobré si položit otázku, zda činnost pionýrů byla po celou jednu dekádu od svého založení natolik nevýznamná, že o ní nejsou ve většině případů žádné záznamy, a nebo byla prostě z obecní kroniky a školní kroniky jednoduše vynechána špatným přístupem kronikáře.

Je zřejmé, že s pionýrskou organizací úzce spolupracovala základní škola. Akce, na které byla tato spolupráce nejviditelnější, je „Pionýrská pouť“. Tato se konala v roce 1982. V kronice je však popisována velmi stroze a její popis připomíná takřka jakoukoli oslavu pořádanou pro děti. Pro lepší porozumění cituji: Děti měly možnost zazávodit si po vyučování na školním hřišti. Byly pro ně připraveny různé soutěže, které je velmi bavily. Také si mohly vyzkoušet a zdokonalit se v jízdě na kole.“63 Čím byla ovšem tato akce natolik odlišná a významná než běžně pořádané sportovní dny, které mají téměř identický popis, zůstává otázkou.

63 Školní kronika, pozn. 59, školní rok 1981–1982

40

I dokument ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA V TRSTĚNICÍCH (sidor 38-41)