• No results found

KVANTITATIVNÍ ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ VPP A VS V OBCÍCH

In document 1 2 3 2 3 (Page 80-86)

V předchozí kapitole byly stanoveny podmínky pro získání příspěvku VPP či možnosti využití VS. Tato kapitola se zabývá využitím těchto nástrojů APZ v číslech za období 2010–2012. Pro dosažení přesných a relevantních závěrů byly z velké části využity interní statistiky a záznamy ÚP ČR v Jičíně.

2.6.1 Obce využívající APZ

V jednotlivých letech 2010–2012 lze obecně sledovat tendenci rostoucího zájmu o VPP.

Všechna větší města okresu, jmenovitě město Hořice, Jičín, Lázně Bělohrad, Nová Paka, Sobotka,Vysoké Veselí a Miletín využívala VPP v průběhu celého období. Obce s nižším počtem obyvatel obvykle využívaly VPP ve chvíli, kdy počet uchazečů o zaměstnání překročil deset UoZ v obci. Bylo to jednak z důvodu, že v tu chvíli byl větší výběr koho na VPP umístit, ale také existovala možnost případného nahrazení jednoho uchazeče jiným v případě nespokojenosti s uchazečem či nalezení si jiného zaměstnání uchazečem umístěným na VPP. Nejvyšší počet obcí využívajících VPP byl v roce 2011. V roce 2012 počet obcí a měst využívajících VPP klesl, což bylo zapříčiněno aplikací veřejné služby, která měla z velké části suplovat nástroj VPP.

Tabulka 10

Zdroj: Vlastní zpracování údajů z ÚP Jičín Obce využívající VPP v jednotlivých letech

Ukazatel Rok

2010 2011 2012

Počet obcí využívajících VPP 36 46 29

81

Nástroj VPP nemusí bezvýhradně využívat pouze obce, ačkoliv pro ně je především určen.

V roce 2010 můžeme sledovat využívání příspěvku VPP i jinými subjekty. Jedná se však o subjekty poskytující veřejnosti prospěšné práce, tedy především neziskové organizace, spolky či charity. Interní zdroje ÚP v Jičíně evidují v roce 2010 takových subjektů 7, v roce 2011 to byly již pouze 3 subjekty a v roce 2012 VPP využívají bezvýhradně města a obce, popřípadě jejich příspěvkové organizace.

2.6.2 Volná místa vytvářena v obcích a městech aplikací nástrojů APZ

Obce tedy za podpory nástrojů APZ vyvážejí nová pracovní místa. Jedním z hlavních indikátorů pro hodnocení poptávky měst o obcí po příspěvcích na VPP a VS je počet vytvořených pracovních míst podpořených ÚP ČR v Jičíně. Z Obrázku 18 je možné zjistit, nejen kolik volných pracovních míst bylo v letech 2010–2012 vytvořeno, ale i z jakých zdrojů byla tato místa financována.

Obrázek 18

Počet vytvořených pracovních míst v rámci VPP financovaných z jednotlivých zdrojů Zdroj: Vlastní zpracování údajů z ÚP Jičín

82

V letech 2010 a 2011 byl poměrně vyrovnaný počet vytvořených pracovních míst

prostřednictvím VPP. Oproti tomu velký pokles nastal v roce 2012, bylo to právě v důsledku prosazované veřejné služby. Možnost vytvoření VPP v roce 2012 byla

uskutečnitelná pouze u těch obcí, kde nebyl dostatek vhodných uchazečů umístitelných na veřejnou službu. V případě, že v obci byl dostatek uchazečů, kteří mohli veřejnou službu vykonávat, byla s takovou obcí sepsána dohoda o výkonu veřejné služby a společně s tím měla obec možnost vzít do pracovního poměru osobu zvanou „koordinátor veřejné služby“

a takové osobě byly hrazeny mzdové náklady do výše 15 000 Kč. Hlavní pracovní náplní koordinátora byl především dohled, úkolování a koordinování uchazečů umístěných na veřejné službě.

Teprve po době zpravidla tří měsíců mohly obce zažádat o VPP, kdy se na tyto pozice dostaly osoby vykonávající předtím právě veřejnou službu. VPP tedy byl nástroj pro obce v roce 2012 „za odměnu“. V regionu se našel i nezanedbatelný počet obcí, které od začátku tento nástroj kritizovaly a odmítly s ÚP uzavřít dohodu o výkonu veřejné služby. Takové obce v roce 2012 zaměstnance na VPP nezískaly.

2.6.3 Finanční prostředky vynaložené na APZ v městech a obcích

V předešlých podkapitolách byl popsán počet obcí a počet míst podpořených nástrojem VPP v okrese Jičín v letech 2010–2012. Další sledovaný parametr je objem finančních prostředku vynaložených na tento nástroj.

Jak bylo popsáno v Kapitole 1.7, zdroje financování nástroje VPP jsou dva. Prvním z nich je část ze státního rozpočtu určená na aktivní politiku zaměstnanosti a druhým jsou finance z Evropského sociálního fondu, poskytované skrze Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost.

83

Pro příjemce příspěvku je z velké části nepodstatné, z jakých zdrojů je realizováno financování daného místa. Pro ÚP to však v případě čerpání ze zdrojů ESF znamená vyšší administrativní zatížení. Musí být vytvářeny propagační letáky (viz Příloha I), dále seznámení se zařazením do projektu podepisovaný UoZ umístěným na VPP (viz Příloha J) a odlišný formulář vyúčtování opatřený předepsanými logy (viz Příloha K). Oproti tomu, je-li UoZ podpořen ze zdrojů národních, není třeba propagačních letáků ani seznámení.

Obrázek 19

Poměr využívání zdrojů národních a z ESF v jednotlivých letech na nástroje VPP

Zdroj: Vlastní zpracování údajů z ÚP Jičín

Data ÚP ČR v Jičíně ohledně vyplacených prostředků na nástroj APZ jsou znázorněna na Obrázku 19. Je patrné, že největší objem prostředků vynaložených na VPP byl profinancován v roce 2010 a lze se jen dohadovat, co to zapříčinilo, zda rostoucí propagace nástrojů APZ či rostoucí míra nezaměstnanosti. I zde je patrný výrazný pokles poskytnutých prostředků v roce 2012. Důvodem bylo jednak upřednostňování nástroje veřejná služba a také to, že od 1. ledna 2012 ÚP ČR používal nový informační systém a výdaje na VPP v roce 2012 se opravdu týkají plateb provedených v roce 2012. Oproti

84

tomu, výdaje na VPP v předešlých dvou letech v sobě zahrnují i závazky do následujícího roku. Na veřejnou službu v roce 2012 bylo vynaloženo 510 000 Kč z národního rozpočtu a 1 962 000 Kč z ESF (OP LZZ). Tyto finanční prostředky byly použity na mzdové náklady koordinátorů veřejné služby, kterých bylo ve sledovaném regionu 25. Během roku 2012 uzavřelo s ÚP v Jičíně celkem 30 subjektů (29 obcí a Technické služby Hořice s.r.o.) dohodu o veřejné službě, dvě obce z tohoto počtu sice dohodu uzavřely, ale veřejnou službu u nich nikdo nevykonával. Dá se tedy předpokládat, že tuto dohodu obce uzavřely jen z toho důvodu, aby jim později byl poskytnut právě příspěvek na VPP. Nejmenší obcí, která měla s ÚP uzavřenou dohodu o veřejné službě a byl jí schválen koordinátor, byl Češov s 208 obyvateli.

2.6.4. Fenomén veřejné služby

Institut veřejné služby byl do zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, zakotven s účinnosti od 1. ledna 2009. Byl též zakotven do zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., tedy se nejedná o nástroj nikterak nový. Ovšem v minulosti nebyl využíván.

Veřejná služba je jedna z možností, jak zachovat pracovní návyky a dovednosti dlouhodobě nezaměstnaných. U veřejné služby lze pozorovat i jakýsi sociální rozměr, a to v tom smyslu, že podporuje sociální začlenění osob a dále také zvyšuje jakousi participaci dlouhodobě nezaměstnaných na životě a chodu obce, čímž může přispívat i k lepším vztahům mezi občany. Cílem VS tedy z velké části bylo podpoření vlastní aktivity osob v hmotné nouzi při řešení své životní situace. Díky práci pro obec lidem po šesti měsících pobírání příspěvku na živobytí neklesala tato dávka na úroveň existenčního minima.

V okrese Jičín se v roce 2012, kdy byla veřejná služba velmi aktivně ÚP ČR nabízena a realizována, zapojilo celkem 30 realizátorů veřejné služby. Oficiální data o veřejné službě jsou zveřejněna pouze na krajských úrovních, proto jsou následující data uvedena za

85

celý kraj. V Královéhradeckém kraji to bylo celkem 219 realizátorů veřejné služby.

Veřejná služba byla za rok 2012 v Královéhradeckém kraji nabídnuta celkem 2 615 uchazečům o zaměstnání. Z toho veřejnou službu vykonávalo 1 145 uchazečů. Sankčně vyřazeno bylo 91 klientů z důvodu odmítnutí nástupu na VS. Celkem 138 klientů doručilo vážné zdravotní důvody a dalších 96 ukončilo evidenci dobrovolně.

Před samotnou realizací veřejné služby v obci musela tato obec uzavřít s ÚP ČR tzv. „Smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby“ a poté jim byli vysíláni uchazeči

vybraní k výkonu veřejné služby. Uchazeče si obec nemohla zvolit sama, výběr provádělo oddělení zprostředkování. Vybíráni byli uchazeči, kteří byli v evidenci vedeni nepřetržitě déle než jeden rok nebo v posledním tříletém období vedeni v evidenci ÚP ČR v součtu déle než 1 rok nebo uchazečům, u nichž existovalo podezření na výkon nelegální práce či účelovou evidenci. Obec musela vést evidenci o lidech a odpracovaných hodinách. Pokud UoZ byl po výkonu VS a měl být dále zaměstnán u obce na VPP, pak obec získala na takového zaměstnance příspěvek maximální výši.

Veřejná služba využívaná aktivně v roce 2012 se ukázala jako neefektivní a jak obcemi, tak především samotnými uchazeči jako málo vítaná. Nález Ústavního soudu z prosince 2012 o neslučitelnosti výkonu veřejné služby s Ústavou České republiky definitivně ukončil tento projekt a neočekává se, že by měl být, ani v jiné upravené formě, aplikován.

86

2.7 KVALITATIVNÍ ZHODNOCENÍ APLIKACE

In document 1 2 3 2 3 (Page 80-86)