Metoda 5S

Metoda 5S, stejně jako většina nástrojů štíhlé výroby, byla vyvinuta v Japonské firmě TOYOTA a je tedy součástí TPS (Toyota Production System). TPS tvoří ucelený systém pro zlepšení postavení podniku na trhu. Hlavním cílem je zaměření na efektivnost výroby a kvalitu výrobků. Metoda 5S stejně jako většina metod TPS pro zavádění štíhlé výroby se během druhé poloviny 20. století dostávala do podniků v USA i Evropě.[12]

Metoda 5S je základním kamenem kaţdého štíhlého systému. Štíhlé pracoviště je takové pracoviště, na kterém se nachází pouze to, co je potřebné a to na místech která jsou k tomu přesně určená. Na pracovišti se tedy nacházejí pouze ty předměty, které přidávají hodnotu výslednému výrobku. Jedná se tedy o odstranění nepotřebných předmětů a věcí z pracoviště, udrţování pořádku na pracovišti, standardizaci uspořádání a organizace pracoviště. Velice důleţitý je také fakt, aby pracoviště bylo uspořádáno podle poţadavků pracovníků.

Proč se metoda nazývá 5S

Tento nástroj štíhlé výroby se skládá ze základních pěti kroků (obr. 2.4), které vedou k eliminaci plýtvání na pracovišti. Jak jiţ bylo zmíněno metoda 5S byla vyvinuta v Japonské firmě TOYOTA a název symbolizuje začáteční písmena pěti kroků: 1.Seiri, 2.Seiton, 3.Seiso, 4.Seiketsu, 5.Shitsuke.

Obr 2.4:Metoda 5S [13]

2.7.1. Krok SEIRI (setřídění):

Prvním krokem je setřídění, coţ znamená odstranit z pracoviště všechny předměty, které nejsou nutné pro současnou práci na pracovišti.

Cílem prvního kroku je oddělit poloţky, které:

 musí být na pracovišti (ponechat na pracovišti),

 nemusí být na pracovišti (najdeme vhodné skladovací místo),

 nemají být na pracovišti (odstranit z pracoviště).

Největší problém v tomto kroku nastává u předmětů, u kterých si nejsme přesně jisti, jak často jsou pouţívané a zda mají být odstraněny nebo nikoliv. Proto se zavádí označování červenými visačkami (obr. 2.5), coţ je jednoduchá metoda pro identifikaci potenciálně nepotřebných předmětů v podniku. Pro efektivní zavedení označování červenými visačkami musí být vytvořena červená zóna, pro skladování předmětů označených červenými visačkami, které vyţadují další ohodnocení. Kaţdý podnik si sám určuje, jaká nezbytná data jsou uvedena na červených visačkách, důleţitá pro další identifikaci předmětu. Z pravidla nesmí chybět tyto tři základní údaje: uţitečnost předmětu pro provedení práce, četnost pouţití, a mnoţství předmětu pro provedení práce. Po určitém časovém úseku, jehoţ délku si nastavuje kaţdý podnik individuálně, se provádí vyhodnocení. Z údajů jsme následně schopni rozeznat potřebné a nepotřebné předměty a jejich optimální mnoţství.

Obr. 2.5: Červená visačka [15]

2.7.2. Krok SEITON (uspořádání):

Cílem druhého kroku je najít vhodné místo pro uloţení předmětů, které jsme vytřídili v prvním kroku. Kaţdou poloţku musíme uspořádat tak, aby ji mohl kdokoliv:

 snadno vzít,

 pouţít,

 vrátit na své místo.

Uspořádání se skládá ze dvou částí. V první části se zabýváme rozhodnutím, týkající se vhodných umístění předmětů. Při tomto rozhodování jsou důleţité dvě zásady: jak předměty skladovat a ekonomika pohybu pracovníků. V druhé části se zabýváme identifikací nejlepších umístění, která určíme z hlediska ekonomie, ergonomie a frekvence pouţívání (často a občas pouţívané). Identifikaci provádíme proto, aby bylo na první pohled vidět, zda je daný předmět na svém místě a v poţadovaném mnoţství, a to pomocí čtyř druhů značení: značení štítky, nátěrem, barevným kódováním a označením hranice předmětu (obr. 2.6).

Tento krok je velmi důleţitý, protoţe odstraňuje mnohé druhy plýtvání v podniku.

Obr. 2.6: Značení pomocí štítků a nátěru.[14]

2.7.3 Krok SEISO (úklid):

Ve třetím kroku je třeba definovat oblasti, které je potřebné v rámci místa pracoviště uklízet.

Rozdělíme místa pracoviště na oblasti tymů, které budou mít na starosti jen svou oblast, a definujeme:

 Co je třeba uklízet?

 Kdo bude tuto činnost vykonávat?

 Kdy a jak často?

 Jaké prostředky k tomu budou potřebovat?

Při úklidu bychom měli vyhledávat zdroje znečištění a pracovat na jejich odstranění. Důleţitou myšlenkou je, ţe úklid a čištění je formou kontroly.

2.7.4 Krok SEIKETSU (standardizace):

Čtvrtým krokem je standardizace, která je dopadem správného zachování prvních tří kroků - třídění, zavedení pořádku a čistota. Základním cílem standardizace je zabránit problémům v prvních třech krocích, z jejich zavedení udělat denní zvyk a zajistit, ţe všechny tři kroky jsou udrţovány v plně zavedeném stavu.

Zavádění standardizace se skládá ze dvou částí:

1.část:

Vztahuje je s k vytvoření návyku dodrţování z třídění, nastavení pořádku a čistoty. Třemi kroky v tomto procesu jsou: 1) přidělení zodpovědnosti za pracovní úkoly prvních třech kroků 5S; 2) zavedení povinností prvních třech kroků 5S do pravidelných pracovních činností; 3) kontrola dodrţování prvních třech kroků 5S. Při dodrţování podmínek prvních třech kroků 5S musí kaţdý vědět, za co je přesně zodpovědný a kdy, kde a jak má co provádět.

2.část:

Jedná se o převedení konceptu standardizace na další úroveň: prevence. Abychom standardizaci převedli na vyšší úroveň, musíme se ptát ,,proč?". Proč se (i přes procedury třídění) hromadí nepotřebné předměty? Proč se nástroje (i přes procedury nastavení pořádku) vracejí zpět nesprávně? Proč se podlahy (i přes procedury čistoty)

zašpiní? Kdyţ se opakovaně ptáme ,,proč", nakonec najdeme zdroj problému a můţeme ho výrazně zlepšit i případně odstranit.

Dokonalé setřídění

Dokonalá standardizace

+

= Dokonalé uspořádání

+

Dokonalý úklid

2.7.5 Krok SHITSUKE (sebedisciplína):

Pátý krok, sebedisciplína, znamená vytvořit ze spolehlivého dodrţování správných procedur dlouhodobý návyk. Bez ohledu na to, jak dobře jsou zavedeny první čtyři kroky 5S, nebude dlouho systém 5S fungovat bez závazku vůči jeho zachování.

Na rozdíl od prvních čtyř kroků 5S, pátý krok nemůţe být zaveden pomocí mnoha technik, ani jej nejde změřit. Avšak můţou vedoucí pracovníci a společnost vytvořit podmínky nebo skladby, které pomohou zachovat závazek vůči zavádění 5S.

Některé nástroje podporující zachování 5S ve společnosti:

 Slogany 5S.

 Plakáty 5S.

 Příručky.

 Fotografie a příklady pracovišť kde je jiţ 5S zavedeno.

 Prohlídky oddělení kde je jiţ 5S zavedeno.

[14], [15]

3 PRAKTICKÁ ČAST

Tato část bakalářské práce se zabývá zefektivněním pracoviště montáţe elektroskříní, zavedením metody 5S a odhalením a následnou redukcí, případně úplnou eliminací zdrojů plýtvání ovlivňujících toto pracoviště. Vyuţívá zde postupu metody DMAIC, která se pouţívá k řešení problémů a k zavádění nových změn.