Metoda prostého zápočtu daně se Slovinskem

I dokument Seznam obrázků (sidor 63-85)

Číslo a název řádku Poplatník

321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 54 050 Kč

322 Výdaje x

323 Daň zaplacená v zahraničí 2 432,00 Kč

324 Koeficient zápočtu 7,40

325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 8 107,44 Kč

64

326 Daň uznaná k zápočtu 2 432,00 Kč

327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 0 Kč

Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3

Daň vyměřená ve Slovinsku byla nižší, než hodnota daně uznané k zápočtu. Bylo nezbytné, aby poplatník XY v daňovém přiznání pro kalendářní rok 2016 odvedl zbývající částku 5 675 Kč, která vyrovná daň v ČR.

4.2 Národní příjmy

Pro potřeby daňového přiznání je nutné znát úhrn příjmů dosažených v České republice.

Poplatník XY je zaměstnán v rezortním sportovním centru Olymp Ministerstva vnitra jako instruktor sportu, kde každý měsíc obdrží plat za odpracované hodiny. Zaměstnavatel za poplatníka XY odvádí důchodové a zdravotní pojištění, poplatník XY uplatňuje slevu na poplatníka a na studenta. Od zaměstnavatele poplatník XY obdržel v únoru 2017 potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, které zahrne do daňového přiznání.

Zároveň má s Českým svazem biatlonu uzavřenou smlouvu o zajištění reklamních, marketingových a osobních práv. V této smlouvě má stanovenou fixní částku i jakýsi bonus, který na základě dosažených výsledků stanovenými kritérii této smlouvy může Českému svazu biatlonu po uplynutí zimní sezony vyfakturovat na základě živnostenského oprávnění, které se k dané činnosti vztahuje.

4.3 Výdaje

Poplatník XY má běžné výdaje osobního života jako kterýkoliv jiný občan. Mezi tyto výdaje patří platba hypotéky, platba energií, platba životních pojistek, výdaje na pohonné hmoty, stravování a mobilní telefon apod. Výdaje na sportovní potřeby a oblečení jsou v kompetenci Českého svazu biatlonu, případně Olympu Ministerstva vnitra. Jistou dotaci a značné přilepšení v zahraničí na běžné výdaje představuje pro poplatníka XY vyplacení zahraničního stravného ve výši 40 % z tarifu pro příslušnou zemi podle zákoníku práce.

65

Protože poplatník XY nemá výdaje, které by mohl promítnout do nákladů svého podnikání a jeho příjem nedosahuje hodnoty 2 000 000 Kč, je pro něj optimální využít metodu paušálních výdajů ve výši 60 % z dosažených příjmů za rok 2016.

4.4 Daňové přiznání

Podle zákona o daních z příjmů vzniká povinnosti podat daňové přiznání každému, jehož roční příjmy přesáhly 15 000 Kč. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob podává daňový rezident nejpozději do 31. března následujícího roku po uplynutí zdaňovacího období.

Pokud daňové přiznání zpracoval a předkládá daňový poradce na základě plné moci k zastupování, která byla uplatněna u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty, pak je možné podání daňového přiznání o tři měsíce odložit.

V příloze A této práce je vypracované Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které podává poplatník XY jako rezident České republiky. Poplatník XY měl v roce 2016 příjmy ze zaměstnání, mezinárodní příjmy ze sportovních soutěží a příjmy z reklamní činnosti.

Všechny tyto příjmy jsou zahrnuty v daňovém přiznání a následně je vypočtena daň, kterou musí poplatník XY odvést ve prospěch státu.

Daňové přiznání obsahuje dvě přílohy, seznam zahraničních příjmů a šest samostatných listů. V příloze č. 1 daňového přiznání je proveden výpočet dílčího základu daně ze samostatné činnosti a příloha č. 3 daňového přiznání obsahuje výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí. V seznamu, který je určen pro poplatníky uplatňující nároky na vyloučení dvojího zdanění, jsou uvedeny příjmy ze zahraničí a údaje o zaplacené dani.

Samostatné listy pak vyobrazují příjmy přepočtené na české koruny v jednotlivých státech, které jsou označeny dle příslušeného kódu státu.

Základ daně v modelové studii je stanoven ze všech příjmů v roce 2016. Příjmy jsou uvedeny v druhém oddíle daňového přiznání, které se skládají z:

a) Dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle

§ 6 zákona o daních z příjmů. Úhrn příjmů od zaměstnavatele činil 233 170 Kč a zaměstnavatel odvedl za zaměstnance povinné odvody ve výši

66

79 282 Kč. Dílčím základem daně ze závislé činnosti je tedy součet těchto dvou hodnot a činí 312 452 Kč.

b) Dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti podle

§ 7 zákona o daních z příjmů. Tento dílčí základ daně se skládá ze dvou příjmů, a to příjmů z reklamní činnosti a mezinárodních příjmů, jejichž výše jsou uvedeny v příloze č. 1 daňového přiznání. Příjem z reklamní činnosti činil 72 460 Kč a při uplatnění 60% výdajového paušálu byly vypočteny výdaje ve výši 43 476 Kč. Na stejném principu byly vypočteny výdaje z mezinárodních příjmů, když celkový úhrn příjmů ze zahraničí byl ve výši 281 917 Kč a po následném uplatnění 60% výdajového paušálu výdaj tvořil 169 150 Kč. Sečtením obou příjmů, tedy částek 72 460 Kč a 281 917 Kč byl vypočten celkový příjem ve výši 354 377 Kč. Stejně tak byl proveden součet výdajů v hodnotách 43 476 Kč a 169 150 Kč, kde výsledek činil 212 626 Kč. Následným rozdílem mezi příjmy a výdaji byl vypočten dílčí základ daně ze samostatné činnosti. Jeho hodnota je 141 751 Kč.

Celkový základ daně tvoří částka po sečtení příjmů ze závislé a samostatné činnosti podle vzorce 2.

í čí á ě § 6 + í čí á ě § 7

= á ě ří ů

(2) 312 452 č + 141 751 č = 454 203 č

Po sečtení dílčích základů daně je výsledkem hodnota 454 203 Kč. Tato částka se dle zákona zaokrouhluje na celé sto koruny dolů, v tomto případě tedy na 454 200 Kč.

Následně dochází k výpočtu daně, jejíž sazba je pro fyzické osoby stanovena na 15 % (§ 16 ZDP). 15 % ze základu daně 454 200 Kč činí 68 130 Kč.

V příloze č. 3 daňového přiznání jsou uvedeny příjmy ze zahraničí. V rámci smluv o zamezení dvojího zdanění, které má Česká republika uzavřené s jednotlivými státy tak vznikla daň, kterou je možné započíst v České republice. Jedná se o úhrn daní uznaných

67

k zápočtu v jednotlivých státech. Po sečtení těchto hodnot z jednotlivých samostatných listů přílohy vyjde částka 36 618,20 Kč, která bude uznána k zápočtu. Zároveň je v této příloze uvedena daň neuznaná k zápočtu, tedy přeplatek daně, který vznikl v zahraničí. Její hodnota je ve výši 35 471,80 Kč.

V závěru přílohy č. 3 daňového přiznání je vypočtená částka, jako rozdíl daně a daně uznané k zápočtu (viz vzorec 3).

ň § 16 á + á í ýš í ě § 16 á

− ň á á č = ň

(3) 68 130 č − 36 618,20 č = 31 511,80 č

Vypočtená částka dle výše uvedeného vzorce je celková daň, která se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Po zaokrouhlení výsledné částky má daň hodnotu 31 512 Kč.

V rámci platné legislativy může poplatník XY jako poplatník daně uplatnit slevu na poplatníka a slevu na studenta. Výsledná daň se mu tedy o tyto slevy sníží. Základní sleva na poplatníka je ve výši 2 070 Kč na měsíc, v součtu dvanácti měsíců se jedná o celkovou hodnotu 24 840 Kč/rok. Sleva na studenta je ve výši 4 020 Kč za celý rok.

Součet těchto slev tvoří hodnotu 28 860 Kč a po jejich odečtení činí celková daň 2 652 Kč.

Poplatník XY dostal od zaměstnavatele potvrzení o sražených zálohách na daň z příjmů ze závislé činnosti, které mu byly každý měsíc strženy z platu. Tato záloha se nyní může uplatnit ve výpočtu konečné daňové povinnosti. Úhrn záloh činil 19 455 Kč a po následném započtení daňové povinnosti v hodnotě 2 652 Kč vyjde konečný výsledek k zaplacení daně. Daňová povinnost byla nižší než výše záloh sražených zaměstnavatelem, proto v tomto případě poplatníkovi vzniká přeplatek ve výši 16 793 Kč. Poplatník XY má možnost podat žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob, který mu bude vrácen do 30 dnů.

Celková daň je relativně nízká hned z několika důvodů:

68

§ daň ze závislé činnosti odvádí zaměstnanec pravidelně každý měsíc ze svého platu ve formě zálohy,

§ daň z mezinárodních příjmů je placena přímo v zahraničí; pouze v jediném případě (Slovinsko) byla odvedena daň do výše 15 % v České republice z důvodu nižší sazby v zahraničí,

§ příjmy z reklamní činnosti byly ve srovnání s jinými příjmy malé a po vypočtení 15% sazby daně z rozdílu příjmů a výdajů byla daň ve výši 4 347,60 Kč.

Na základě přílohy č. 1 daňového přiznání – příjmy podle § 7, jsou vypracovány přehledy o příjmech a výdajích OSVČ pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Odvody se vypočítávají z dílčího základu daně. Daň z příjmů v případě doplatku platí poplatník bankovním převodem nebo poštovní poukázkou na účet příslušného krajského finančního úřadu.

V této kapitole byly shrnuty veškeré příjmy dosažené v zahraničí v rámci závodů světového poháru v biatlonu. U všech příjmů byla aplikována mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění a metodou prostého zápočtu byla stanovena daň, jejíž část byla uplatněna v daňové povinnosti poplatníka XY. Zároveň poplatník XY dosáhl příjmů na území České republiky ze závislé činnosti a příjmů z podnikání, které byly rovněž zdaněny. Po sečtení dílčích základů daně a po odečtených slevách na dani vznikl poplatníkovi XY přeplatek na dani pro rok 2016.

69

Závěr

Hlavním cílem této bakalářské práce byla analýza zdaňování příjmů profesionálních sportovců v podmínkách české legislativy a vybraných státech Evropské unie a USA. Hned v první kapitole byl nastíněn nedostatečný výklad českého práva, kdy je obtížné určit správné postavení profesionálního sportovce jako daňového subjektu. Hlubší identifikace povahy či charakteristika sportovní činnosti pak pomohla rozklíčovat postavení profesionálního sportovce a pohlížet na něj jako na osobu samostatně výdělečně činnou provozující živnost nebo nezávislé povolání, anebo jako zaměstnance provozující závislou činnost podle zákona o daních z příjmů.

Jediná právní úprava sportu a sportovní organizace je ukotvena v zákonu o podpoře sportu, který byl doplněn a aktualizován k 1. 1. 2017, avšak sport definuje pouze ve všeobecné podstatě tělesné kultury a je zřejmé, že chybí jakékoliv stanovisko, jak pohlížet na příjmy sportovců z hlediska zdanění. Tento zákon se více zabývá finančními dotacemi, post sportovním uplatněním profesionálního sportovce nebo rozvojem sportu v rámci školství a tělovýchovy. Ve srovnání s jinými státy Evropské unie se zde nabízí řešení, které by jednoznačně vytyčilo právní problematiku a ukotvilo tak oblast sportovního práva v legislativě České republiky tak, jak je běžné v ostatních zemích.

Z pohledu daní z příjmů je pak na sportovce nahlíženo jako na osobu samostatně výdělečně činnou, která zdaňuje své příjmy podle § 7 nebo osobu v zaměstnaneckém poměru vykonávající závislou činnost podle § 6 zákona o daních z příjmů. Naskýtá se i možnost, že sportovec je pouze amatér a tudíž příjmy, kterých dosáhne příležitostně a nepřesáhnou tak hodnotu ve výši 30 000 Kč za zdaňovací období, jsou zahrnuty v § 10 jako ostatní příjmy a následně jsou tyto příjmy od daně osvobozeny. Zároveň jsou od daně z příjmů osvobozeny veškeré jednorázové příjmy, které nedosahují hodnoty 10 000 Kč. Toto pravidlo neplatí v případě profesionálního sportovce, který zdaňuje své příjmy podle § 7.

V praxi je často patrné, že profesionální sportovec je v České republice zaměstnaný sportovním rezortním centrem nebo v případě kolektivního sportovce klubem, ale zároveň vykonává podnikatelskou činnost jako vedlejší zdroj jeho příjmů na základě živnostenského oprávnění. Živnostenské oprávnění nejčastěji slouží k fakturování sponzorských darů a dodatečných odměn v rámci reklamní činnosti.

70

Problematika mezinárodního zdanění příjmů byla řešena již od meziválečného období, avšak jednotná ustanovení přišla až v 50. letech minulého století, kdy modely smluv o zamezení dvojího zdanění vypracovaného v rámci OEEC (pozdějšího OECD) začaly být přijímány v rámci členských státu tohoto integračního uskupení.

Na základě modelových smluv OECD a OSN se řídí zdanění v mezinárodním měřítku, kdy jednotlivé státy mezi sebou uzavírají mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění a následně je implementují do své legislativy. Vytvořením mezinárodním smluv tak nevzniká nebezpečí, že by příjmy dosažené v zahraničí byly zdaněny dvakrát, resp. unikly zdanění. V případě sportovců je klíčový článek 17 modelové smlouvy OECD, který říká, že příjmy dosažené v zahraničí jsou zdaněny ve státě zdroje. Veškeré další výpočty daně ve státě rezidence pak probíhají na základě metody prostého zápočtu daně.

Podrobnou rešerší daní z příjmů v jednotlivých státech Evropské unie a USA v rámci modelové studie této práce bylo zjištěno, že výše daně je v řadě evropských zemí

srovnatelná s daní z příjmů

v České republice. Ve většině států občané na rozdíl od České republiky podléhají progresivnímu zdanění. Z historického hlediska je všeobecně známo, že skandinávské země mají hluboce vybudovaný sociální systém s velkou mírou přerozdělování finančních zdrojů, avšak po analýze vyšlo najevo, že od tohoto systému země postupně upustily a míra zdanění není odlišná např. od středoevropských zemí, jako je např. Itálie a Německo. Konkrétně v případě Německa nebo Itálie je v daňovém systému země ukotvena solidární nebo regionální daň v rámci daně z příjmů. Veškeré příjmy sportovce jsou zdaněny ve státě zdroje srážkovou daní, která je rozdílná pro jednotlivé státy. Výše srážkové daně se pohybuje v rozmezí od 15 do 30 %. Sportovec následně podává daňové přiznání v České republice, kde zahraniční příjmy započte metodou prostého zápočtu.

V závěru celé práce bylo podáno daňové přiznání poplatníka XY za zdaňovací období 2016. Do celkových příjmů byly zahrnuty mezinárodní příjmy a příjmy dosažené na území České republiky v rámci závislé a podnikatelské činnosti. Poplatník XY vykázal přeplatek na dani, o jehož vrácení požádal.

Analýza sportovní činnosti profesionálního sportovce s následnou aplikací v modelové studii byla v souladu s danou tuzemskou i mezinárodní legislativou, a proto výsledné daňové přiznání podané fiktivním sportovcem lze považovat za platné a účelné.

71

Seznam použité literatury

Citace

BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 5., upr. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. Beckovy právnické učebnice. ISBN 9788074008016.

BENDA, Václav. Daň z přidané hodnoty v roce 2016 a od 1.1.2017. Praha: Svaz účetních České republiky, 2017. Metodické aktuality Svazu účetních. ISBN 978-80-87367-75-9.

Bílá kniha o sportu. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007.

ISBN 978-92-79-06547-7.

Daňové zákony 2017: úplná znění platná k 1.1.2017. 26. vydání. Praha: Grada, 2017. ISBN 978-80-271-0451-2.

DOVALIL, Josef. Olympismus. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-871-7.

European Commission. Special Eurobarometer 412 – Sport and physical activity. 2014.

ISBN: 978-92-79-36836-3.

HOBZA, Vladimír. Aplikovaná ekonomie sportu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-4321-8.

International Biathlon Union. IBU Biathlon Guide. OrtmannTeam GmbH. 2016. ISSN 1728-449X.

JURČÍK, Radek. Daňové systémy v České republice a v mezinárodním srovnání se zaměřením na aktuální trendy. Ostrava: Key Publishing, 2015. Monografie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-176-4.

KUKLÍK, Jan. Sportovní právo. Praha: Auditorium, 2012. ISBN 978-808-7284-285.

NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz.

a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 9788074786266

72

NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 9788073576660.

OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance:

financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: Grada, 2010. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3228-2.

Rada Evropy. Evropská charta sportu. MŠMT ČR. 1994.

RADVAN, Michal. Finanční právo a finanční správa – berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-807239-230-8.

RYLOVÁ, Zuzana. Mezinárodní dvojí zdanění. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-511-5.

SEKOT, Aleš. Sociologické problémy sportu. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2562-8.

SLUKA, Tomáš. Profesionální sportovec: právní a ekonomické aspekty. Praha: Havlíček Brain Team, 2007. ISBN 80-903609-5-5.

SOJKA, Vlastimil. Mezinárodní zdanění příjmů: smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. Daňová řada (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-035-6.

TUREK, Petr. Metody zamezení dvojího zdanění a jejich využití v českém daňovém právu. Praha. 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta.

Vedoucí práce JUDr. Petr Kotáb, Ph.D.

VRTALOVÁ, Jana. Zdaňování příjmů sportovců a umělců v ČR a EU. Brno. 2014.

Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně-ekonomická fakulta. Vedoucí práce doc. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.

VYŠKOVSKÁ, Magdaléna. Výklad smluv o zamezení dvojího zdanění ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu a Conseil d'Etat (Francie). Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Daňová řada (Wolters Kluwer ČR). ISBN 9788073575502.

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. Praha: Linde, 2013. ISBN 978-80-7201-925-0.

73

Elektronické dokumenty

Businessinfo. 2017. Spojené státy americké: základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [online]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spojene-staty-americke-zakladni-charakteristika-18545.html#sec7

Český olympijský výbor. 2017. Duální kariéra 2017 získává finální podobu [online].

Duální kariéra [cit. 2017-03-31]. Dostupné z: http://dualcareer.cz/dualni-kariera-2017-ziskava-finalni-podobu

Eprávo. 2017. Novela zákona o podpoře sportu [online]. Podpora sportu ve formě dotace

ze státního rozpočtu [cit. 2017-03-31]. Dostupné z:

https://www.epravo.cz/top/clanky/novela-zakona-o-podpore-sportu-104847.html)

Europa. 2017. Income taxes abroad – Sweden [online]. Your Europe [cit. 2017-04-25].

Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/citizens/work/taxes/income-taxes-abroad/sweden/index_en.htm

Ministerstvo financí ČR. 2017. Dvojí zdanění [online]. Přehled platných smluv [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv

NERUDOVÁ, Danuše. Zdaňování příjmů rezidenta České republiky ze zdrojů v zahraničí.

Dataři online – portál daňových poradců a profesionálů. 2007. [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d1929v2690-zdanovani-prijmu-rezidenta-ceske-republiky-ze-zdroju-v-zah/?search_query=$issue=1I32

Nordisketax. 2017a. Norway [online]. Tax rates and limits 2017 [cit. 2017-04-16].

Dostupné z: https://www.nordisketax.net/main.asp?url=files/nor/eng/i07.asp

Nordisketax. 2017b. Sweden [online]. Tax rates and limits 2017 [cit. 2017-04-16].

Dostupné z: https://www.nordisketax.net/main.asp?url=files/sve/eng/i07.asp

OECD. 2015. Model Tax Convention on Income and on Capital 2014 [cit. 2017-04-20].

OECD Publishing, Paris. DOI: http://dx.doi.org/10.1787/9789264239081-en

74

Legislativní prameny

Einkommensteuergesetz U. S. Code

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zakon o dohodnini

75

Bibliografie

KUNEŠOVÁ, Hana, Aleš KOCOUREK, Pavla BEDNÁŘOVÁ, Eva CIHELKOVÁ a Miloš NOVÝ. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-502-2.

LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-320-1.

ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Praha: C.H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-413-9.

TRESCH, Richard W. Public sector economics. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2008.

ISBN 978-0-230-52223-7.

76

Seznam příloh

Příloha A ... 77

77

Příloha A

Příloha A obsahuje PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob v rozsahu 4 stran. Součástí tiskopisu PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob je PŘÍLOHA č. 1 a č. 3 a SEZNAM pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění. Přílohy k PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob jsou v rozsahu 4 stran.

1

Otisk podacího razítka fi nančního úřadu

25 5405 MFin 5405 vzor č. 23

1. ODDÍL – Údaje o poplatníkovi

06 Příjmení 07 Rodné příjmení 08 Jméno(-a)

09 Titul 10 Státní příslušnost 11 Číslo pasu

Adresa místa pobytu v den podání DAP

12 Obec 13 Ulice / část obce 14 Číslo popisné/orientační

15 PSČ 16 Telefon / mobilní telefon 17 E-mail 18 Stát

Adresa místa pobytu na území České republiky, kde se poplatník obvykle ve zdaňovacím období zdržoval Řádky 23 až 28 vyplňte pouze v případě, že nemáte bydliště (trvalý pobyt) na území České republiky.

Adresa místa pobytu k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje

Řádky 19 až 22 vyplňte pouze v případě, že adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se DAP podává, je rozdílná od adresy v den podání DAP.

19 Obec 20 Ulice / část obce 21 Číslo popisné/orientační 22 PSČ

23 Obec 24 Ulice / část obce 25 Číslo popisné/orientační

26 PSČ 27 Telefon / mobilní telefon 28 E-mail

05 DAP zpracoval a předkládá daňový poradce na základě plné moci k zastupování, ano ne

která byla uplatněna u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty1)

05a Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem1) ano ne

Datum

podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) za zdaňovací období (kalendářní rok) nebo jeho část2) od do

dále jen „DAP“

29 Kód státu – vyplní jen daňový nerezident 29a Výše celosvětových příjmů

30 Transakce uskutečněné se zahraničními spojenými osobami1) ano ne

Než začnete vyplňovat tiskopis, přečtěte si, prosím, pokyny.

Finančnímu úřadu pro / Specializovanému fi nančnímu úřadu

Územnímu pracovišti v, ve, pro

466 01 XXX XXX XXX --- ČESKÁ REPUBLIKA

--- --- ---

2. ODDÍL – Dílčí základ daně, základ daně, ztráta 1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 zákona)

3. ODDÍL – Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem 31 Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

3. ODDÍL – Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem 31 Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

I dokument Seznam obrázků (sidor 63-85)