Nástroj čistší produkce lze aplikovat v různém rozsahu od samostatného vnitropodnikového procesu až po celopodnikovou aplikaci pomocí tzv. hodnocení možností čistší produkce (CPU, 2018). Vstupy do tohoto hodnocení jsou data z materiálové a energetické analýzy.
Výstupy jsou varianty řešení problému z environmentálního a ekonomického hlediska.
(Gonel, 2015) Metodika čistší produkce se skládá z přípravy, předběžného hodnocení, organizace, analýzy, výběru vhodného řešení a realizace. (Tsai, 2017)
Prvním krokem je příprava. Během příprav je důležité, aby byl zaručen pozitivní přístup vedení podniku pro konkrétní využití tohoto nástroje. Pokud je zajištěna podpora vedení, je vhodné tuto podporu vyjádřit i oficiálním prohlášením o environmentální politice, které veřejně a obecně stanovuje základní cíle podniku ohledně ochrany životního prostředí.
(Brady, 2013)
Po zajištění podpory vedení a veřejném prohlášení o environmentální politice je následujícím krokem předběžné hodnocení. Během tohoto kroku se vyhodnocuje, v jaké oblasti podniku a při jaké činnosti dochází k významné tvorbě emisí v předem stanoveném období. K tomu dopomáhá přehled nejvýznamnějších materiálových (popř. energetických) vstupů a emisních (popř. odpadových) výstupů s ohledem na technologie v celém podniku.
Důležité je rovněž finanční vyjádření ztráty v důsledku emisí nebo odpadů. Pomocí těchto Čistší produkce
Minimalizace emisí a odpadu u zdroje
Technologická změna
Organizační změna
Materiálová změna
Energetická změna Recyklace
22
dat je pak určeno konkrétní zaměření čistší produkce v rámci konkrétní části výrobního procesu nebo dalších procesů v podniku. (Lechleitner, 2015)
Třetím krokem je samotná organizace. Při organizaci se vyčlení kompetentní zaměstnanci do pracovní a řídící skupiny. Řídící skupina nese odpovědnost za průběh projektu a zajišťuje soulad mezi zájmy vedení podniku a činnostmi pracovní skupiny. Stanovuje cíle, deleguje pravomoci, schvaluje změny a zajišťuje finanční zdroje. Vzhledem k těmto činnostem mají členové řídící skupiny obvykle vysokou manažerskou pozici. (Wagner, 2015) Pracovní skupina zajišťuje realizaci plánu přímo ve výrobním procesu nebo v rámci jiného procesu v podniku. Získávají potřebná data pomocí analýz, zjišťují možné překážky a navrhují a zhodnocují možná řešení, která poté řídící skupina schvaluje. V pracovní skupině jsou obvykle zaměstnanci s odbornými znalostmi a zkušenostmi z dané oblasti. Během kroku organizace je nejdůležitější stanovit cíle, vytvořit plán na jejich splnění a identifikovat možné překážky v jejich splnění. Dále je potřeba přesně určit pravomoci konkrétních členů obou skupin a za jaké kroky budou přímo odpovědni. (Harllee, 2017)
Při analýze se zjišťují environmentální dopady vybrané vnitropodnikového procesu nebo části procesu pomocí podrobnější analýzy materiálových nebo energetických vstupů a následných emisních nebo odpadových výstupů. Analýza se provádí v předem stanoveném rozsahu a je pro ni potřeba zajistit potřebnou dokumentaci, která slouží jako zdroj dat. Může se tedy jednat o různé výpisy, výkazy, směrnice a příručky. Rovněž se blíže charakterizují emise nebo odpady a jejich finanční vyjádření. (Krčma, 2016)
Díky analýze, která umožňuje zhodnotit aktuální stav, je možné navrhnout varianty řešení situace. Tyto varianty jsou navrženy pracovní skupinou. Během tohoto kroku je důležitá vzájemná spolupráce a efektivní komunikace všech členů pracovní skupiny. (Harllee, 2017)
Šestým krokem je výběr varianty. Posuzuje se zde, zda je podnik technicky schopný zvládnout navrhované varianty. Tím je myšleno zajištění nové technologie, její obsluhy, potřebných materiálových vstupů apod. Dále se zde posuzuje environmentální zhodnocení odrážející pozitivní environmentální dopad a ekonomické zhodnocení odrážející úspory plynoucí ze zavedení řešení. Na základě porovnání těchto hledisek je pak vybrána vhodná varianta řešení. (Doorasamy, 2015)
23
Předposledním krokem je realizace. U nejvhodnější varianty se přehledně zpracují všechny informace, aby pak mohly být srozumitelně předloženy řídící skupině, která rozhoduje o provedení realizace řešení. Posledním krokem je vyhodnocení výsledků po realizaci nejvhodnější varianty řešení. (ICF, 2018)
24
4 Uhlíková stopa
Služební cesty jsou zdrojem emisí, jejichž dopad může být snížen pomocí nástroje čistší produkce, jak bylo řečeno v předchozí kapitole. Tato kapitola se věnuje vysvětlení pojmu uhlíkové stopy tvořené emisemi a jejím následkům na životní prostředí. Dále vysvětluje její výpočet a definuje ekonomickou zodpovědnost za uhlíkovou stopu.
Tento pojem označuje množství skleníkových plynů, které byly vyprodukovány libovolnou lidskou činností a které byly vypuštěny do atmosféry, kde mají vliv na klimatické změny (Menon, 2014). Ukazatel uhlíkové stopy tedy nezachycuje jen množství samotného oxidu uhličitého, ale bere v potaz i další skleníkové plyny. Mezi ně patří metan, oxid dusný, fluorované plyny apod. Pro jednodušší souhrnnou vypovídací hodnotu jsou ale tyto ostatní skleníkové plyny přepočítány na množstevní ekvivalent oxidu uhličitého podle jejich síly vlivu na skleníkový efekt. (Třebický, 2017)
Oxid uhličitý je do atmosféry uvolňován spalováním fosilních paliv a organických materiálů.
Významným zdrojem je výroba elektřiny spalováním uhlí, zemního plynu a ropných derivátů. Dále je to doprava a průmyslová činnost. Průmyslová činnost může vytvářet uhlíkovou stopu nejen kvůli spotřebě energie ve formě elektřiny nebo spalováním paliv, ale může ji také vytvářet při chemických reakcím během výroby. Tato znečišťující chemická reakce může být pozorována např. při výrobě cementu. (EPA, 2016)
Na tvorbu metanu má člověk vliv především zemědělskou činností v podobě vedlejšího produktu živočišné výroby kvůli biologickým procesům uvnitř každého organismu. Metan je rovněž uvolňován do atmosféry během zpracování, přepravy a využívání zemního plynu.
Jeho úplnému úniku při jakékoliv manipulaci je obtížné zamezit vzhledem k tomu, že se jedná o plyn lehčí než vzduch. Lze říci, že tvorba metanu je také ovlivněna lidskou potravinovou hospodárností, protože metan je přírodním produktem při rozkládání organického odpadu. (Nyman, 2015)
Oxid dusný rovněž vzniká při spalování paliva. Jeho uvolňované množství je závislé na technologii, druhu fosilního paliva a údržbě stroje. Stejně jako oxid uhličitý je také uvolňován chemickými reakcemi při výrobě. V tomto případě to je často výroba syntetických vláken. V případě zemědělství to je výroba a používání hnojiv.(Menon, 2014)
25