Sestava cviků bude aplikována dvakrát až třikrát týdně dvacet minut, ke konci tréninkové jednotky, po dobu dvou měsíců – května a června ve Ski klubu Jablonec nad Nisou ve skupině mladšího žactva. Děti budou vytestovány před a po zaměření se na protahování nejčastěji a nejvíce zkracovaných svalových skupin. Ze zjištěných, naměřených hodnot budou následně vyvozeny závěry o úrovni flexibility u dětí.
Nakonec je vypracováno doporučení pro další trénink běžeckého lyžování u dětí mladšího školního věku. V příloze diplomové práce je přiložen zmiňovaný kompletní dvouměsíční program s nastíněným programem tréninku a také strečinkovým cvičením.
Jednotlivé cviky vypisovány nebyly, jelikož se různě variovaly, zmíněné jsou svalové skupiny, na které se cvičení zaměřovalo.
Popis výzkumu
Druhé testování proběhlo na konci měsíce května. Tehdy již děti pravidelně docházely na tréninky a měly několikrát týdně zátěž. Třetí, závěrečné měření, bylo provedeno na konci června, tedy po dalším měsíci trénování, přičemž v tréninku bylo vždy věnováno 10–20 minut protahovacím cvikům. Samotné testování probíhalo v prostorách tělocvičny, kde bylo zajištěno stabilní prostředí (nebylo ani přílišné horko, ani zima, či
47
déšť). Konečný počet 24 testovaných dětí vznikl tak, že byla analyzována data dětí, které se účastnily všech tří testování, tudíž mohly být údaje použity k následnému vyhodnocení.
Od zákonných zástupců dětí má autorka práce podepsán informovaný souhlas k provedení testování u vybraných dětí. Autorka má také povolení od předsedy oddílu Ski klubu Jablonec nad Nisou a trenéra a vedoucího skupiny dětí mladšího školního věku k uskutečnění testování u vybraných dětí.
Motorické testy
U testů je vyžadována standardizace, které bylo dosaženo dodržením podmínek objektivity, validity a reliability, ty jsou hlavními kritérii kvalitního testování. Získané hodnoty jsme vzájemně porovnali a zaznamenali do předem připravené tabulky
Platnost neboli validita testu stanovuje stupeň přesnosti. Přesností se zjišťuje určitý znak, který má být měřen. Validita znázorňuje vztah testu ke kritériu.
Spolehlivost testu neboli reliabilita označuje možný počet chyb a hlavně úroveň přesnosti měření, proto byla testování opakována a zaznamenány hodnoty shodného či velmi podobného výsledku. Objektivita testu či souhlasnost označuje stupeň nezávislosti výsledku na osobě, která testuje. Testy by byly dokonalé, pokud by testující dosáhli při testování totožných výsledků (Neuman, 2003). Testující byly dvě, jelikož jsem měla pomocnou ruku v podobě další trenérky, která pomáhala při přípravě dětí, jejich příchodu i organizaci. Objektivity bylo dosaženo, jelikož testující znala vždy jen hodnoty aktuálního měření a ne ty předchozí. Nemohla tedy vylepšovat naměřené hodnoty, či motivovat děti k dosažení jiných, lepších výsledků.
Dle struktury motorických testů byly prováděny testy individuální z hlediska počtu testovaných osob. Test byl realizován jako testový systém. Ten je složen z většího počtu samostatně hodnocených zkoušek, které tvoří celek. Systémy se dělí na testové baterie, kde jsou testy standardizovány společně, jejich výsledky se kumulují a tvoří skóre celé baterie (např. Fitnesdiagnostika, Gdaňský test, Illinoiský test, Všeobecný kondiční test, aj.) a dále na v našem případě testové profily, což je volnější seskupení samostatně standardizovaných a skórovaných testů, kde se neuvádí společný výsledek.
48 Motorické testy flexibility použité v práci
Pro testování úrovně flexibility byly zvoleny standardizované testy motorických schopností, které je možné provádět na kolektivech v terénu. Vybrali jsme čtyři vysvětlí a předvede, že chodidla jsou od sebe vzdáleny cca 10 cm. Proband se zvolna předkloní, nesmí kmitat a při napjatých nohách se snaží dosáhnout co nejníže respektive nejhlouběji. Takto musí vydržet minimálně dvě sekundy. Pro testování se zjišťuje
Uvedené hodnoty jsou v cm (Neuman, 2003).
Druhým testem zjišťujeme stav svalů zadní strany stehen a ohebnost páteře.
Výhodou je, že oproti předklonu je eliminován vliv gravitace. K testování jsou potřebné pravítko, švédská lavička či deska a přiměřeně vysoká dřevěná bedýnka, nad deskou se nachází ve výšce 25 cm podložka s měřidlem v nulové hodnotě. Testování zahajujeme opět až po úvodním zahřátí svalů a rozhýbání. Proband si sedne, opře chodidla o lavičku. Musí mít natažené nohy. Pozvolna se předklání a snaží se dosáhnout co nejdále za špičky nohou a ruce tam udržet alespoň dvě sekundy. Měříme přesah prstů za chodidla, potom jsou hodnoty zaznamenány zelenou barvou, pokud k nim nedosáhne, uvádí se záporná hodnota červenou barvou). Test se provádí 2x a zapisuje se pouze druhá naměřená hodnota. Výsledky jsou uvedeny v cm zaokrouhlených na celá čísla (Janda a kol., 2004).
Třetím testem je přednožování vleže. Test slouží k zjištění protažení flexorů kyčlí a svalů na zadní straně stehen. Cílem testu je zjištění míry protažení svalů dolních
49
končetin nebo naopak jejich zkrácení. Tentokrát se do pohybu zapojí jiné svalové skupiny. Pro provedení testu je potřebný úhloměr a delší tyč, díky níž odečteme dosažené hodnoty. Proband leží podél stěny na zádech. Na stěně je nakreslený úhloměr.
Testovaná osoba vícekrát pomalu zvedne napnutou nohu tak, aby druhá noha ležela napjatá na podložce. Je nutné ohlídat, aby se proband neprohýbal v bedrech, respektive, aby se bedra nezvedala od podložky. Testovaný zvedá napnutou končetinu až do okamžiku, kdy se noha začne v kolenním kloubu ohýbat, nebo se druhá noha začíná zvedat z podložky. Tehdy úhel změříme. Přiložením tyče pod nohu testovaného směrem od hýždě k patě. Na úhloměru na stěně zjistíme úhel, který svírá přednožená noha s podložkou. Stejný postup provedeme i u druhé nohy. Výsledky jsou uvedeny ve stupních (Neuman, 2003).
Čtvrtý jednoduchý test je možno provádět se všemi věkovými kategoriemi. Díky němu posoudíme pohyblivost kloubů ramenních a zkrácení svalů. Proband ve stoji spatném s horními končetinami v upažení pozvolna vede svou pravou ruku za hlavu dlaní na záda na lopatky, druhou levou ruku hřbetem na záda spodem, takže se prsty rukou mají spojit mezi lopatkami. Pokud se ruce překrývají, jsou naměřené hodnoty kladné, tudíž označeny zeleně. Jestliže se testovaný nedotkne druhé ruky ani konečky prstů, měřené hodnoty jsou záporné a označeny červeně. Dotek prstů představuje nulovou hodnotu. Při výměně pozice obou paží se postup testu opakuje. Není dovolené, aby se proband přitahoval konečky prstů a předvedl tak zisk lepších hodnot. Nesmí dojít ani k lordotizaci páteře. Pohyby při cvičení musí být pozvolné a pomalé, neboť švihnutí a kmity jsou nežádoucí. Testování je důležité objektivita a co nejpřesnějšího provádění.
Měří se od konce nejdelšího prstu obou rukou, zpravidla prostředníčku nebo prsteníčku.
Výsledky jsou uváděny v cm (Janda a kol., 2004).
Testování bylo prováděno pomocí odpovídajících cviků, zaměřených na určité kloubní spojení nebo na svalovou partii, u nichž jsme testem chtěli změřit úroveň flexibility. Z každého měření se získaly výsledky, hodnoty, stanovené v centimetrech či stupních, případně ze zjištěných výsledků určíme body a budeme dále porovnávat statisticky jednotlivé hodnoty mezi sebou. Hodnoty jsme zaznamenali v centimetrech nebo ve stupních a dále s nimi pracovali. Uvedené testy je možné provádět nejen v tělocvičnách, ale i venku v přírodě.
50
V námi zvolených zkouškách byla měření provedena obvykle při nebo ke konci tréninkové jednotky v době od 17.00 do 17.30 hodin. Děti byly na začátku tréninků seznámeny s průběhem, s důležitostí daného výzkumu a s významem měřených hodnot, dozvěděly se také, co se s hodnotami bude provádět. Současně jim bylo vysvětleno, že cílem není naměření nejvyšších hodnot, ale správné provedení cviků. Po úvodu trenérka provedla s dětmi rozběhání se zaměřením na zahřátí organismu, rozcvičení a mírné protažení svalstva, zejména toho, které bylo předmětem měření. Následně byly děti seznámeny se správným způsobem provedení cviku a viděly názornou ukázku. Testy byly realizovány jednotlivě, přičemž u každého testu bylo stejné pořadí dětí, a to podle ročníku narození.
51
6 VÝSLEDKY TESTOVÁNÍ
Způsob zpracování výsledků
Naměřené hodnoty z testů byly zaznamenány do vyhotovených tabulek, z nichž byly výsledky přepisovány v programu Microsoft Excel do vytvořených tabulek.
Následně byl celý soubor se všemi hodnotami přepočítán přes funkci směrodatné odchylky, také byl vypočítán tzv. aritmetický průměr jakožto středová hodnota, nicméně je zde zmíněn jen orientačně, jelikož lepší vypovídací hodnotu má právě směrodatná odchylka či modus. Vypočtené hodnoty byly zařazeny do bodů a v rámci bodu byla zjištěna jejich četnost. Díky získaným hodnotám bylo možné potvrdit či vyvrátit výše stanovené hypotézy.
Výsledky a jejich analýza
Testy byly prováděny ve skupině žactva ve Ski klubu Jablonec nad Nisou.
Celkem bylo vytestováno 35 chlapců i dívek ve věku 10–13 let. Na objasnění hypotézy bylo použito 24 dětí, které se zúčastnily všech testování (po období volna, měsíce, kdy děti převážně odpočívají a věnují se nejrůznějším aktivitám s jejich rodiči, po měsíčním tréninkovém nasazení a po dvouměsíčním trénování s nasazením strečinkového programu.) Děti nebyly více rozdělovány do podskupin, přesto by výsledky mohly být rozděleny na hodnoty dívek a chlapců, jelikož jejich počet vychází přesně na polovinu tedy 12 dívek a 12 chlapců.
52 Tabulka 5: Předklon ve stoji (cm)
Jméno
53 Předklon ve stoji
Graf 1: Grafické znázornění přesahu v předklonu ve stoji
přesah (cm)
54 Zhodnocení měření předklonu ve stoji
U dívek se očekávalo, že budou dosahovat lepších výsledků než chlapci. Tento předpoklad se potvrdil. Ukázalo se také, že nejen chlapci jsou zkrácení a někdy až příliš.
Při běhu na lyžích i při letním zatížení, tedy při běhu, hrách zaměřených na rychlost, obratnost a aktivitách navyšujících sílu dochází k zatížení zádových svalových skupin a ke zkracování svalových skupin zadní strany dolních končetin. Cvičení u dětí mladšího školního věku je potřebné jako prevence proti zraněním, ale hlavně k udržení moc potřebné míry pohyblivosti, která se u dětí zhoršuje. Na testování se ukázalo, že více než polovina dětí je velice zkrácena a jelikož nedělají jiné aktivity, musí se už v tomto věku zařazovat cvičení přímo v trénincích. Domácí cvičení není v silách trenérů zajistit, pohlídat, je to forma tréninku, která je v mnoha rodinách brána jako nepotřebná, časově ztrátová.
Po prvním měření následovalo zatížení při trénincích, přičemž se 14 dětí i přes zatížení o 1–2 cm zlepšilo, což ukazuje, že i rozcvičení při tréninkové jednotce posouvá a zlepšuje flexibilitu hamstringů, uvolňuje svaly zad, pletence ramenního, šíje a paží.
Třetí měření prokázalo, že strečink jako řádné rozcvičení a také protažení po tréninkové jednotce přinášejí kýžené ovoce. Na dětech bylo znát, že se pravidelným nedlouhým protahováním zlepšují a že jim cviky nedělají již takové obtíže. Testování ukázalo zlepšení dokonce o 1–3 cm, což je jasným ukazatelem, že kromě tréninkové zátěže je potřebná regenerace svalových skupin k tomu, aby děti mohly vykonávat pohyb bez bolestí a obav ze zranění.
Tabulka 6: Statistické hodnoty měření přesahu v předklonu ve stoji (cm)
Hodnoty 1. testování 2. testování 3. testování
55
Minimální hodnoty byly naměřeny u chlapce, který na tréninky chodí pravidelně, věnuje se k tomu i jiným pohybovým aktivitám, zejména cyklistice s jeho otcem. Jeho zatížení je veliké a vzhledem k množství jeho energie a radosti z pohybu pro mne nebylo překvapením zjištění, že se doma absolutně neprotahuje. Při trénincích je pro něho protahování tzv. ztrátou času, jelikož by čas mohl využít běháním, skákáním apod.
Maximální hodnoty dosažené testováním byly naměřeny u dvou dívek, které poctivě, pravidelně chodí na tréninky. Jedna z nich věnuje protahování čas kvůli zlepšení zdravotního stavu, druhé s tím pomáhají rodiče, zejména maminka s ní cvičí dvakrát týdně zhruba patnáct minut nebo ji vodí s sebou na powerjógu.
Hlavním ukazatelem zlepšení flexibility zejména hamstringů bylo to, že 22 probandů dokázalo vylepšit svůj výkon, respektive dosáhnout hlouběji pod rovinu nebo alespoň blíže ke špičkám nohou. Zkrácené hamstringy a bederní svalstvo trápí sportovce neustále a díky cvičení se dá přinejmenším předejít bolesti z namožených svalů a zkrátit doba potřebná pro regeneraci.
56 Tabulka 7: Předklon v sedě, sed dosažný (cm)
Jméno
57
Předklon v sedě, sed dosažný
Graf 2: Grafické znázornění přesahu v předklonu v sedě, sed dosažný
přesah (cm)
58 Zhodnocení měření předklonu v sedě
Při testování sedu dosažného se ukázalo, jak špatně na tom probandi jsou s pohyblivostí páteře a svalových skupin zad, kyčlí a flexibilitou hamstringů.
Tabulka 8: Statistické hodnoty přesahu v předklonu v sedě, sed dosažný (cm) Hodnoty 1. testování 2. testování 3. testování
Minimální hodnota –14 –13 –10
Průměrná hodnota –5 –3,71 –1
Maximální hodnota 2 3 5
Směrodatná odchylka 4,9 4,78 4,62
Modus –10 –5 –3
Medián –5,5 –4,25 –0.75
Aritmetický průměr –2,7 –1,6 0,6
Minimální hodnoty byly naměřeny u stejného chlapce, jenž měl nejhorší výsledky při předklonu ve stoji. Průměrné hodnoty ukazují nelichotivé výsledky. Děti mají velice zkrácené svalstvo zad i dolních končetin. Z výsledků měření je vidět, že jim protahování výrazně pomohlo, tedy zlepšení v průměru o 4 cm je jasným ukazatelem prospěšnosti.
A i když nebylo u průměrných hodnot dosaženo kladného čísla, tak na dětech byl vidět posun k lepšímu.
Maximální hodnoty vykázal chlapec, který pochází ze sportovně založené rodiny.
Nejvíce preferují běžecké lyžování, přesto je nadšený z jakéhokoliv pohybu a dalo by se říci, že je pohybově velice nadaný, že zvládne různé hry, cviky i pohyby. Chlapec dle jeho slov cvičí pravidelně doma několik minut, což mě těší, jelikož je na něm znát, že si uvědomuje potřebu strečinku. Je možné, že to vidí u svých rodičů a ti ho k tomu také vedou.
59 Tabulka 9: Přednožování vleže pravá/levá noha
Jméno
60
Přednožování vleže (pravá noha)
Graf 3: Grafické znázornění přednožení vleže (pravá noha)
dosažený úhel (stupně)
61
Přednožování vleže (levá noha)
Graf 4: Grafické znázornění přednožení vleže (levá noha)
dosažený úhel (stupně)
62 Zhodnocení měření přednožování vleže
Tímto testem se zjišťovala zejména flexibilita hamstringů. Při testování jsme museli hodně hlídat správné provedení cviku, jelikož ve snaze dosáhnout co nejlepšího výsledku krčily děti nohu v koleni. Rozdíly mezi pravou a levou nohou nebyly extra výrazné, téměř by se dalo říci zanedbatelné.
Tabulka 10: Statistické hodnoty přednožování vleže pravá/levá noha
Hodnoty protahování na konci každé tréninkové jednotky. Šedesát stupňů je ukazatelem toho, že by se strečink neměl zanedbávat v jakémkoliv věku a sportu. Není potřebný, jen pokud již nastalo zranění, je důležitý zejména jako prevence před poškozením a zraněním a také jako prostředek k tomu, aby se mohlo i dítě správně vyvíjet a hýbat.
Maximální dosažená hodnota je naopak vysoká, není to ideální, že by bylo u dětí naměřeno devadesát stupňů, nicméně měření neprobíhalo u gymnastů, ale u lyžařů.
Dosáhnutí osmdesáti či pětaosmdesáti stupňů je skvělý výsledek, ukazatel dobré míry flexibility. Je potřeba tuto míru udržovat.
Podíváme-li se na směrodatnou odchylku, zjistíme, že se rozdíly mezi dětmi snižovaly právě díky pravidelnému cvičení. V prvním a druhém měření byly rozdíly mezi pravou a levou nohou znatelné, ve třetím měření se tento rozdíl ztratil.
63
Tabulka 11: Zkouška dotyku prstů za zády pravá/levá paže (cm)
Jméno
64
Přesah dotyku prstů za zády (pravá paže)
Graf 5: Grafické zobrazení přesahu prstů při dotyku za zády (pravá paže)
přesah (cm)
65
Přesah dotyku prstů za zády (levá paže)
Graf 6: Grafické zobrazení přesahu prstů při dotyku za zády (levá paže)
přesah (cm)
66 Zhodnocení měření dotyku prstů za zády
Zkouškou dotyku prstů za zády posuzujeme kloubní pohyblivost horních končetin, zejména pohyblivost v ramenních kloubech. Bereme v úvahu, že dané cvičení děti znají z rozcviček před tréninkem. Také to, že pro dostačující kloubní pohyblivost stačí, když se prostřední prsty dotýkají nebo mírně překrývají. Samozřejmě jde cvik na jednu paži lépe, na druhou o trochu hůře, proto jsou v tabulkách vždy dvě hodnoty.
Tabulka 12: Statistické hodnoty přesahu prstů při dotyku za zády (cm)
Hodnoty
1. testování 2. testování 3. testování pravá levá pravá levá pravá levá
Minimální hodnota -10 -9 -9,5 -8,5 -8 -8
Průměrná hodnota -1,5 -2,14 -0,96 -1,75 0,48 -0,54
Maximální hodnota 2 -2,5 2 2 4 2,5
Směrodatná
odchylka 3,23 3,33 3,05 3,03 3,13 3,10
Modus 1 0,5 1 1 2 2
Medián 0 -1 0,5 -0,5 1,75 0,75
Aritmetický průměr -1,5 -2 -1 -1,75 0,5 -0,5
67 síly pro práci s hůlkami a švihových pohybů a odrazů nohou. Jako prevence je vhodné posilovat podpůrné svaly těla, zlepšovat udržování rovnováhy a „správné provádění pohybů z hlediska správného zatížení a ochrany kloubů,“ ramenních a kolenních (Grosser, 1999).
Sestava několika cviků je vybrána tak, aby se vyrovnávalo případné jednostranné zatížení. Testy pro svaly posturální určují optimální míru protažení určitých svalových skupin. Pokud jedinec splní kontrolní cvik, je evidentní, že má dobrou pohyblivost příslušných kloubních spojení a dostatečnou elasticitu limitujícího svalstva a vazů.
Cviky jsou vybrány tak, aby se protahovaly vybrané svalové skupiny. Jedná se ale o vždy o jeden z možných cviků, přičemž cviky je potřeba variovat, aby děti cvičení bavilo, aby cvičení mělo žádoucí účinek a také, aby u dětí nedocházelo ke snižování flexibility vlivem zanedbávání důležité části tréninkových jednotek.
V praxi při běžeckém lyžování by se strečinková cvičení měla používat po každém tréninku, aby nedocházelo k přetěžování svalů a nepříjemným zraněním již v mladším školním věku. Je třeba vést děti k pohybu a radosti z něj. Strečink je vhodný pro zdraví jedince, trenéři by měli vyvolat u svěřenců zájem o zlepšování vlastní flexibility, připravovat cvičení tak, aby bylo pravidelné, pestré a zábavné. Také učit děti tomu, že přiměřená míra flexibility napomáhá k provedení správného pohybu a že díky němu mohou provozovat jakýkoliv pohyb potažmo sport. Doporučila bych využití strečinkových prvků nejen na začátku či na konci tréninkové jednotky, ale i v jejím průběhu, např. při štafetách jako různé variace startovních poloh.
68