• No results found

Metodologie výzkumné práce

2.1 Metodologie výzkumné práce

Metodologie výzkumného projektu vyžaduje stanovení základních fází.

V první fázi formulujeme cíle výzkumu, uvedeme výzkumné otázky a stanovíme hypotézy. Následuje popsání diagnostického nástroje a zkoumaného souboru. Dále představíme školský subjekt, ve kterém bylo šetření realizováno. V poslední části představíme podmínky našeho šetření.

2.1.1 Cíle výzkumu

Cílem realizovaného šetření je zjistit představy žáků 1. stupně o ideální učitelce a tyto představy porovnat s reálnou zkušeností s jejich konkrétní třídní učitelkou.

Dalším cílem je porovnání představ o ideálních vlastnostech učitelů s vlastnostmi konkrétních třídních učitelů u tří věkově odlišných skupin respondentů - žáků 1., 3.

a 5. třídy.

2.1.2 Výzkumné otázky

Na základě prostudování odborné literatury byly stanoveny výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1 k cíli 1: Jaký je poměr shody mezi ideálem učitele a faktickou představou jednotlivých respondentů?

Výzkumná otázka č. 2 k cíli 1: V jakém poměru jsou respondentem definované ideální vlastnosti vůči konkrétnímu vyučujícímu?

Výzkumná otázka č. 1 k cíli 2: Jak se proměňuje pohled žáků – respondentů na učitele v průběhu 1. stupně ZŠ?

2.1.3 Hypotézy

Na základě položených výzkumných otázek stanovujeme následující hypotézy:

 H1: Žáci 1. 3. a 5. třídy považují za nejdůležitější osobnostní vlastnosti učitele (V porovnání s charakteristikami pedagogicko - psychologickými a didaktickými).

 H2: S rostoucím věkem bude klesat žákova potřeba spolupráce rodiny se školou.

 H3: Shoda představ žáků o ideální učitelce s vnímanými vlastnostmi jejich konkrétní třídní vyučující bude vyšší než 50%.

 H4: Shoda představ žáků o ideální učitelce s vnímanými vlastnostmi jejich konkrétní třídní vyučující bude s přibývajícím věkem respondentů klesat.

2.1.4 Výběr diagnostického prostředku a jeho popis

Ve výzkumném šetření byla využita metoda osobního dotazování. Metodu provádí výzkumník v přímém kontaktu s respondentem. Využila jsem metodu polostrukturovaného rozhovoru, jehož podstatou je předem připravená struktura otázek. Pořadí otázek není závazné. Metoda polostrukturovaného rozhovoru má své výhody i nevýhody. Oproti strukturovaným rozhovorům umožňuje vyšší míru vzájemnosti mezi tazatelem a respondentem. Tazatel se nemusí striktně držet předepsané struktury otázek, což mu umožňuje okamžitě reagovat na respondentovy odpovědi a měnit sled otázek. Nevýhodou může být nechtěné ovlivňování odpovědí respondentů. K tomu dochází špatným zformulováním tazatelových otázek.

(Skutil, 2011, s. 89).

Konstrukce otázek pro rozhovor

Při formulaci otázek byl zohledněn věk respondentů, především se zřetelem na srozumitelnost. Dotazník byl rozdělen na dvě části. Obě části dotazníku byly inspirovány prací V. Holečka, jenž se zabýval ideálními vlastnostmi učitele, které

2. Didaktické dovednosti (zájem o práci, schopnost učitele podat výklad, odborná připravenost

3. Pedagogicko - psychologické charakteristiky (způsob hodnocení, vztah k žákům). (Průcha 2002, s. 61).

K výzkumné otázce č. 1 k cíli 1 (Jaký je poměr shody mezi ideálem učitele a faktickou představou jednotlivých respondentů?) jsme sestavili dotazník, obsahující 15 otázek, které postihovaly všechny tři zmíněné oblasti (osobnostní vlastnosti, didaktické dovednosti a pedagogicko-psychologické charakteristiky).

K výzkumné otázce 2 k cíli 1 (V jakém poměru jsou respondentem definované ideální vlastnosti vůči konkrétnímu vyučujícímu?) jsme sestavili dotazník obsahující 15 otázek, směřujících k vyjádření vlastností konkrétního vyučujícího. Otázky v druhé části dotazníku striktně korespondovaly s otázkami v první části dotazníku.

(Viz příloha 1)

2.1.5 Předvýzkum

Cílem realizovaného předvýzkumu bylo zajistit co nejobjektivnější podmínky a kvalitní metody vlastního výzkumného šetření. Na základě závěru předvýzkumu jsem provedla dílčí úpravy souboru kladených otázek, které jsem posléze zohlednila při samotném šetření.

Pro předvýzkum jsem zvolila dvě žákyně 4. třídy.

Respondentka A. K.

Respondentka A. K. je má sestra. Znala jsem sestřiny názory na její třídní učitelku. Třídní učitelka působí přísným dojmem a při výuce využívá autoritativního přístupu, který je pro žákyni A. K. demotivující. Projevuje se jejím strachem a obavami z výsledků. Při rozhovoru respondentka uvedla, že se nerada učí s touto paní učitelkou, jinak by ji škola bavila. Z výsledků vyplynulo, že učitelka nemá smysl pro humor, který žákyni velmi schází. Na druhou stranu umí pracovat s moderními technologiemi, je ochotná pomoci a s ostatními kolegy vyhází dobře.

I přes všechny její kladné vlastnosti, nesplňuje představu žákyně o ideální učitelce.

Druhá respondentka, která se zúčastnila výzkumného šetření. Není semnou v žádném příbuzenském svazku.

Respondentka N. S.

Žákyně základní školy v Ústí nad Labem. Třídní učitel ji vyučuje od září školního roku 2013/4, proto mohou být její poznatky omezeny nedostatečným poznáním osobnosti učitele. Respondentka uvedla, že jí škola nebaví vůbec a nerada se učí, přesto jí vyhovuje styl výuky učitele i jeho osobnost. Výsledky, kterých ve škole dosahuje, jsou na dobré úrovni. Učitel je podle ní vtipný, spolehlivý, dokáže pracovat s moderními technologiemi, má dostatečnou autoritu. Z celkového hodnocení pak vyplývá, že učitel naplňuje představu žákyně o ideálu.

Podrobné zhodnocení předvýzkumu je uvedeno v příloze č. 2

2.1.6 Výběr zkoumaného souboru a jeho charakteristika

Do výzkumného šetření byli zapojeni žáci 1., 3. a 5. třídy základní školy. Jedná se o běžné třídy nespecifického zaměření. Celkový počet žáků zařazených do výzkumného šetření byl 74. Všech 74 žáků se výzkumu zúčastnilo. Ve škole kde bylo šetření realizováno, jsem absolvovala svoji učitelskou praxi. Z toho důvodu jsem zvolila právě tyto respondenty. Všechny žáky vyučovala třídní učitelka od 1.

třídy.

Tabulka 3 Rozdělení žáků zapojených do šetření podle pohlaví a tříd

1. třída % 3. třída % 5. třída % Počet žáků celkem

Chlapci 14 52% 14 50% 9 47% 37

Dívky 13 48% 14 50% 10 53% 37

Celkem 27 100% 28 100% 19 100% 74

2.1.7 Průběh a podmínky realizovaného šetření Podmínky šetření

Praktická část byla realizována na vybrané základní škole v Liberci ve školním roce 2013/14 (v měsících leden, únor, březen). Základní škola se nachází v klidném prostředí nad zoologickou a botanickou zahradou.

Celkový počet pedagogů na vybrané škole je 38 (včetně ředitele a zástupce).

Z toho 8 vychovatelek školní družiny.

Ve školním roce 2013/14 navštěvuje základní školu 540 žáků umístěných do 21. tříd. Z toho je 13 tříd evidováno na 1. stupni.

Cílem šetření bylo zjistit představy žáků 1., 3. a 5. třídy o ideálním učiteli a porovnat je s vlastnostmi jejich konkrétní třídní učitelky. Vzhledem k věku respondentů, zejména žáků 1. a 3. třídy bylo vhodné využít metodu polostrukturovaného rozhovoru.

Původně jsem zamýšlela provést realizaci šetření v 5. třídě pouze formou dotazníku, nicméně z dotazníku bychom se nedozvěděli podstatné informace, které chceme v šetření obsáhnout. Proto jsem při realizaci výzkumu v 5. třídě rovněž využila metodu polostrukturovného rozhovoru.

Průběh šetření

První realizované šetření proběhlo v lednu 2014 v 1. třídě. Vzhledem k počtu žáků trvalo cca 3 týdny. Třídní učitelka byla ochotná, díky tomu jsem měla dostatek času vést s žáky rozhovory i v průběhu vyučování. Při realizaci šetření se linie obou dotazníků prolínaly. Proto bylo důležité žákům jasně formulovat otázky, aby rozpoznali, kdy se ptám na ideálního učitele a kdy na konkrétní třídní vyučující.

S každým žákem jsem samostatně vedla cca 30 minutový polostrukturovaný rozhovor. Po dokončení realizovaného šetření v 1. třídě jsem uskutečnila šetření ve třídě 3. a 5. V obou třídách byl postup stejný. Nejméně času zabrala realizace rozhovorů v 5. třídě vzhledem k počtu respondentů. Celkový čas strávený s žáky nad rozhovory činil cca 10 týdnu.