Za účelem zpracování praktické části diplomové práce vycházíme z kvantitativní metodologie sběru dat formou dotazníku, kde používáme zavřené, otevřené i polootevřené otázky. Při sestavení dotazníku jsme vycházeli z jednoduchých otázek, které jsou jasně formulované – pochopitelné a odpovídají věku dětí. Vzhledem k tomu, že každý dotazník by měl volbou otázek naplňovat určité psychometrické požadavky, při jeho tvorbě jsme částečně využili dotazník pana Koláře, který je určen pro zachycení prvotních signálů šikany v třídním kolektivu (Kolář 1997, s. 142). Některé otázky jsme doplnili, abychom zjistili skutečnosti, které potřebujeme pro stanovený cíl a zároveň se vyhnuli otázkám, jež nelze prakticky využít. Kromě uvedeného vycházíme ze zkušeností základní školy, kde provádíme pravidelná sociometrická šetření prostřednictvím internetové služby
46
www.proskoly.cz. Ukázky uvedeného šetření uvádíme pro názornost v přílohové části práce. Tato forma sociometrických šetření se stala nedílnou součástí preventivního programu školy.
Časový harmonogram zpracování:
Příprava výzkumu 10/2016 – 12/2016
Teoretická část DP 01/2017 – 03/2017
Empirická část DP 05/2017 – 06/2017
Vyhodnocení a zpracování výsledků 07/2017 – 08/2017 5.4. Příprava výzkumu a popis vlastního zkoumání
Z odborné literatury je zřejmé, že k výběru výzkumného vzorku je potřeba přistupovat zodpovědně, zvažovat limity a cílovou skupinu, pro kterou je výzkum směřován – určen (Sluková, Sochůrek, 2013). Na základě zkušeností z edukačního procesu jsme si jako výzkumný vzorek záměrně zvolili žáky 8. ročníků ze tří chebských škol a ze tří škol venkovského typu. Podle pedagogů se jedná o děti rozvážné, zklidněné a ochotné spolupracovat. Žáci sedmých ročníků jsou roztěkaní, nevybouření z pohledu učitelů patří k nejnáročnějším ročníkům v základní škole. Naopak žáci v devátém ročníku jsou v závěru své působnosti na ZŠ pohodlní, nemají chuť vytvářet nové věci.
V rámci výzkumu jsme zpracovaný dotazník po dohodě s třídními učiteli městských škol předkládali osobně v rámci odpoledního vyučování. Většina chebských škol disponuje větším počtem osmých ročníků, proto jsme volili třídy vždy s podobným početním zastoupením obou pohlaví. Pokud bychom se na uvedenou skutečnost nezaměřili, patrně by výsledky výzkumu byly poněkud více zkreslené. Vycházíme totiž ze skutečnosti, že chlapci mají větší zkušenosti se šikanou než dívky, proto je důležitá vyváženost pohlaví. Po předložení dotazníků jsme dětem vysvětlili cíl prováděného průzkumu, zodpověděli případné otázky a zároveň zaručili anonymitu, kterou řada žáků vyžadovala. Osobní účastí při zpracování jsme si tak zajistili 100 % návratnost předložených dotazníků a zároveň jsme mohli poznat nové žáky. Na školách venkovského typu zpracovali dotazníky kolegové, kteří po předchozí domluvě přislíbili pomoc a zároveň poskytli počty dětí navštěvující osmé ročníky. Předběžným šetřením bylo zjištěno, že počet respondentů je 178 místo 150 plánovaných.
47
5. 5. Základní charakteristika školských zařízení 5. 6. Městské školy zahájila již v roce 1893, tehdy jako měšťanská škola. Historický objekt prošel během své působnosti rozsáhlou vnitřní rekonstrukcí.
V současné době má kapacitu pro 550 žáků s družinou. Jako výzkumný vzorek byli vybráni žáci 8. B.
Uvedená základní škola byla dostavěna v roce 1970. Ještě téhož roku zahájila provoz.
Díky výhodné poloze blízko nádraží, bazénu jí navštěvují nejen žáci spádových oblastí, ale i děti dojíždějící z blízkého okolí. V současné době navštěvuje školu cca 500 žáků.
Předmětem výzkumu této školy byli žáci 8. A.
Škola začala vzdělávat první žáky v roce 1961. Na základě stavebních úprav má kapacitu 450 žáků. Součástí objektu školy jsou tři tělocvičny, dvě školní hřiště a budova samostatných dílen. Významnou aktivitou instituce je spolupráce se základní školou ve Weiherhammmeru (DEU) a to nejen v oblasti vzdělávání, ale i sportu a kultury. Do výzkumu byli zapojeni žáci 8. A.
5. základní škola Cheb také spolupracuje se základní školou ve Weiherhammeru (SRN) a v průběhu školního roku se žáci i učitelé partnerských škol příležitostně setkávají na sportovních a společenských akcích.
bojuje proti šikaně ve školních kolektivech po celé ČR. Další významnou aktivitou školy je zapojení do projektu EKOŠKOLA. Předmětem výzkumu byli žáci 8. A.
Tato vesnická škola zahájila první vyučování již v roce 1891. V současné době slouží jako spádová škola pro okolní obce s kapacitou 300 žáků. Kromě preventivního programu všeobecně zaměřeného na patologické jevy, neuskutečňuje významné aktivity v oblasti šikany. Za zmínku stojí spolupráce s německou školou v Kemnathu, která probíhá jak na úrovni jazykového vzdělávání, tak i v oblasti sportu.
První naše návštěva partnerské školy v KemnathuBudova uvedené školy spojené s mateřskou školou pochází ze 70 let.
Současná kapacita je 250 žáků, někteří dojíždí z okolních vesnic. Škola nemá metodika prevence, tuto funkci zajišťuje výchovný poradce. Mezi významné aktivity lze zařadit
První naše návštěva partnerské školy v Kemnathu
49
6 Výsledky výzkumného šetření – interpretace a hodnocení dat
V této části práce se zabýváme rozborem dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo celkem 178 respondentů. Z městských škol tzn. 2. ZŠ, 5. ZŠ. 6. ZŠ v Chebu pocházelo 91 žáků. Vesnické školy reprezentovalo 87 žáků – ZŠ Dolní Žandov, Plesná, Skalná, děti staršího školního věku, žáci osmých ročníků. Za účelem přehlednosti jsme zvolili tento postup, nejprve srovnáváme výsledky šetření mezi městskými a vesnickými školami a dále vyhodnocujeme některé otázky dle konkrétní školy. Uvedená struktura hodnocení je žádoucí, protože ne všechny školy v okrese Cheb provádějí sociometrické šetření v oblasti šikany. Vzhledem k tomu, že zjištěné skutečnosti hodláme prezentovat na setkání Týmu, pro mládež, za účelem větší přehlednosti konkrétní výsledky uvádíme pouze v číslech. V případech, kde jsou výsledky markantní, používáme i procentuální vyjádření.
6.1. Konkrétní výsledky srovnání městských a vesnických škol 1. Kde jsi získal/a první informace o šikaně?
Uvedená otázka je nedílnou součástí řady despitážních dotazníků. Vzhledem k tomu, že součástí výzkumu je i snaha získat přehled o tom, jak probíhá informovanost žáků o šikaně na jednotlivých školách, považujeme tuto otázku za velmi žádoucí. Při její volbě jsme vycházeli z předpokladu, že většina žáku jako hlavní informační zdroj uvede školní prostředí, bohužel jsme se mýlili. Dnešní generace dětí je jiná – počítačová.
Ze zjištěných výsledků zobrazených v grafu č. 1 lze vypozorovat, že 41 žáků městských škol považuje internet za první informační kanál o šikaně. Naopak 28 respondentů z vesnických škol uvádí jako prvotní zdroj informací školu, internet je až na druhém místě. Markantní rozdíl mezi žáky obou škol lze vyčíst z numerického vyhodnocení grafu pod níže uvedeným textem. Celkem 15 respondentů vesnických škol uvedlo, že informace o šikaně získalo od rodičů. V případě městských škol tuto skutečnost uvádí pouze 3 z 91 dotazovaných. Na základě tohoto zjištění se můžeme domnívat, že komunikace mezi žáky z venkova a jejich rodiči je podstatně vyšší.
V uvedené informaci je ovšem klíčové, jakým způsobem komunikace s rodiči následně ovlivňuje chování dětí. To bohužel dostatečně ověřit nelze.
Kde jsi získal/a první informace o šikaně?
Městské školy
Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
ve škole od kamarádů od rodičů z internetu z jiných
V uvedené otázce proto zjišťujeme, zda žáci vesnických a městských škol zaujímají stejné postoje k šikaně. Každý z respondentů měl na výběr ze čtyř možností (škola, kamarádi, rodiče, internet) a poslední nabídka odpovědi byla otevřená. Jednotliví žáci tak měli možnost vyjádřit, které jednání považují za šikanování.
Původně jsme chtěli do uvedené otázky zařadit širokou škálu možností, ale na základě doporučení internetové stránky www.proškoly.cz, odkud čerpáme sociometrické dotazníky pro naši školu, jsme zvolili shora uvedenou nabídku odpovědí, kde mohou respondenti ještě vyjádřit svůj názor.
51 Graf č. 2
0 10 20 30 40 50 60
Které jednání považuješ za šikanování?
Městské školy
Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
posmívání vyhrožování krádež věcí bití jinak Městské
školy 9 22 12 43 5
Vesnické
školy 3 14 16 52 2
Ve shora uvedené tabulce zjišťujeme, že celkem 95 žáků – 53 % vesnických a městských škol zařadilo bití na první místo. Žáci městských škol ve 22 dotaznících na druhé místo zařadili vyhrožování, naopak 16 dotazovaných z vesnických škol považuje na druhém místě za šikanování krádež věcí. V možnosti odpovědět jinak čtyři žáci městské školy odpověděli fackování, v jednom případě rány pěstí. Dva žáci vesnické školy shodně uvedli jako otevřenou odpověď – pomluvy. Z otevřené části otázky se na základě individuálních odpovědí můžeme domnívat, že na některé škole probíhá šikana.
3. Máš strach z některého spolužáka z vaší třídy či školy?
Touto otázkou, která nabízí pouze dvě možné odpovědi (ano/ne) jsme se snažili zjistit, zda na školách jak vesnického, tak i městského typu existuje spolužák, který je „významný“ svým nežádoucím chováním. V podstatě se může jednat o potencionálního agresora.
Máš strach z některéhoho spolužáka z vaší třídy či školy?
Městské školy Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
ano ne ze svého spolužáka, což představuje 18 % z dotazovaných. Na vesnických školách má strach ze svého spolužáka 9 žáků z 87 dotazovaných, to znamená 10 %. Zjištěných výsledku se lze domnívat, že na městských školách vzhledem k vyváženému poměru dotazovaných je více potencionálních „agresorů“. Bohužel uvedené zjištění nemusí být směrodatné. Ve městě je daleko větší počet dětí. Zda se jedná o možné agresory, nám pomáhají zjistit další otázky dotazníku.
4. Viděl/a jsi, že by v tvé třídě nebo škole bylo opakovaně někomu ubližováno?
Vyhodnocením uvedené otázky jsme se pokusili zjistit, zda na konkrétní škole dochází k pravděpodobným útokům. Respondenti měli opět možnost výběru ze dvou odpovědí. Touto otázkou jsme se snažili navázat na zjištěné skutečnosti z otázky č. 3.
53 Graf č. 4 a)
0 20 40 60 80
ano ne
Viděl /a jsi, že by v tvé třídě nebo škole bylo opakovaně někomu ubližováno?
Městské škola Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
ano ne
Městské
školy 23 68
Vesnické
školy 15 72
Z grafických údajů můžeme zjistit, že na městských školách je výskyt dotazovaného jednání četnější. Ve 23 dotaznících byla uvedena odpověď ano z 91 dotazovaných. Na vesnických školách odpovědělo 15 žáků kladně z 87. Vzhledem k tomu, že zjištěné výsledky šetření budou prezentovány na setkání „Týmu pro mládež“ pro přehlednost zjištěné výsledky rozpracováváme dle konkrétních škol.
Níže uvedený graf zahrnuje konkrétní případy, kdy žáci byli svědkem napadání svého spolužáka ve třídě nebo škole. K nejčetnějším útokům během školního roku docházelo na 6. ZŠ (městská škola). Z dotazníkového šetření bylo zjištěno celkem 10 případů. Na školách vesnického bylo nejvíce případů zaznamenáno na ZŠ Skalná – 9 případů. Pro další využití zjištěné údaje zobrazujeme níže dle konkrétních škol v grafu č. 4 b), kde zastoupení městských škol je znázorněné modře, vesnické školy zeleně.
54 Graf č. 4 b)
2.ZŠ 5.ZŠ 6.ZŠ Žandov Skalná Plesná 8
5
10
4
9
2
Viděl/a jsi, že by v tvé třídě nebo škole bylo opakovaně někomu ubližováno?
Městské školy Vesnické školy
5. Informoval/a si některého učitele o tom, že je někomu ubližováno?
Uvedenou otázkou jsme se pokusili ověřit, jak jsou žáci vstřícní a otevření hovořit o šikaně. Je všeobecně dáno, že šikana – agrese je velmi citlivé téma, o kterém se bojí žáci hovořit. Často se tak děje ze strachu, bezmocnosti či nepochopení.
Graf č. 5
0 20 40 60 80
ano ne
Informoval/a si některého učitele o tom, že je někomu ubližováno?
Městské škola Vesnické školy
55
Získané odpovědi částečně charakterizují klima třídy – školy a zároveň i práci pedagogů s kolektivem. Při zařazení otázky do dotazníku jsme vycházeli ze skutečnosti, že žáci venkovských škol budou vstřícnější v rámci komunikace na uvedené téma. Klima na venkovských školách bude díky zejména počtu žáků lepší v rodinném duchu.
Numerické vyhodnocení grafu
ano ne
Městské
školy 9 82
Vesnické
školy 17 70
Zjištěné hodnoty ve shora uvedené tabulce a grafu svědčí o tom, že žáci vesnických škol jsou otevřenější v rámci oznamování případů ubližování svému spolužákovi. Z 87 uvedlo 17 respondentů odpověď ano, tedy necelých 20 %. Na školách městského typu uvedlo odpověď ano pouze 9 žáků z 91 dotazovaných, tedy necelých 10
%. Náš předpoklad se tedy naplnil. Jak jsme již uvedli na začátku, komunikaci žáků ovlivňuje klima, které se jeví z mého pohledu na vesnických školách o poznání lepší.
Samozřejmě uvedené tvrzení nemusí vždy platit. Každý pedagog by si určitě přál výsledky lepších hodnot.
6. Jakým způsobem je ubližováno tvým spolužákům?
Tato otázka navazuje na předchozí otázku č. 3. Na základě doporučení školského portálu www.proskoly.cz jsme zvolili dostatečně výstižné formy šikanování, jedna z možností byla otevřená, kde žáci uváděli další konkrétní formu ubližování na jejich škole či případně třídě. Při volbě odpovědí jsme vycházeli z praktických zkušeností zejména Koláře (2003). Při tvorbě dotazníku není potřeba tvořit širokou škálu odpovědí. Pokud do nabídky odpovědí zahrneme i méně významné skutečnosti – jevy – charakteristiky šikany, v našem případě např.
škádlení, odmítání komunikace, vyloučení z kolektivu apod., výsledcích šetření zjistíme, že skoro šedesát procent dotazovaných bylo šikanováno. Proto shora uvedená otázka byla cílená, za účelem zjištění četnosti konkrétního nežádoucího jednání, zejména zjištění typu školy.
56 Graf č. 6
0 5 10 15 20
Jakým způsobem je ubližováno spolužákům v tvým spolužákům?
Městské škola Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
Městské školy Vesnické školy Celkem
posmívání 18 11 29
Vyhrožování 9 7 16
fackování 12 5 17
údery pěstí 3 0 3
jinak 5 2 7
Na základě dotazníkového šetření, žáci jako nejčastější formu ubližování označují posmívání, a to jak na městských, tak i vesnických školách. Podobně se respondenti obou typů škol vyjádřili k vyhrožování. V případech fackování byl zaznamenán zřetelný početní rozdíl na školách městského typu, kde 12 z 91 respondentů odpovědělo, že se konfrontovalo s uvedeným typem nežádoucího jednání. Na školách vesnického typu označilo fackování pouze 5 žáků z 87 dotazovaných. Nejhrubější forma násilí – údery pěstí byla zaznamenána ve třech případech na škole městského typu, konkrétně na 6. ZŠ v Chebu. Na možnost odpovědět jinak reagovalo 7 žáků. Ve čtyřech případech žáci uvedli braní peněz, a to
57
opět na 6. ZŠ. V jednom případě se jednalo o ničení osobních věcí na 2. ZŠ v Chebu.
Na škole vesnického typu ZŠ Skalná dva žáci jako odpověď uvedli pomluvy.
7. Označ místo ve škole, kde dochází k šikanování nejčastěji?
Tuto otázku jsme kladli záměrně. Z předchozích odpovědí vyplynulo, že formy šikany se projevují na obou typech škol. Bohužel na městských školách jsou útoky četnější dokonce s projevy přímé agrese – fackování a údery pěstí. Na základě zkušeností (ZŠ Cheb – Kostelní) jsme se domnívali, že většina respondentů označí jako místo šikanování šatny nebo toalety, kde jsou děti pod minimálním dozorem.
V podstatě se jedná o nedostatečně kontrolovaná místa, kde se často projevují prvky násilí. Vzhledem k tomu, že jednotlivé školy jsou různorodé stavebním řešením a možnostmi aktivit dětí, byla zvolena následující škála odpovědí.
Numerické vyhodnocení otázky Městské školy
četnost
Vesnické školy
četnost Celkem
třída 8 4 12
chodba školy 6 2 8
šatny 4 1 5
tělocvična 0 0 0
jídelna 3 0 3
hřiště 7 2 9
dvůr školy 0 7 7
toalety 11 4 15
Zjištěné výsledky zaznamenané ve shora uvedené tabulce naše předpoklady, že nejčastější místo, kde se odehrává šikana, jsou šatny a toalety se naplnily pouze částečně. Respondenti obou typů škol sice označili na prvním místě toalety, ale na druhém místě označily školní třídu. Jako třetí nejčetnější místo šikany žáci označili chodbu školy. Z uvedených výsledků je patrné, že četnější výskyt šikany se projevuje na městských školách.
58 Místa napadení dle konkrétní městské školy
Městské školy 2. ZŠ 5. ZŠ 6. ZŠ
třída 3 0 5
chodba školy 2 1 3
šatny 1 0 3
jídelna 2 1 0
hřiště 2 1 4
toalety 3 2 6
Z rozboru se lze domnívat, že nejčetnější výskyt protiprávního jednání – šikany se vyskytuje na 6. ZŠ. Jako nejčetnější místo napadání žáci označili toalety následně školní třídu. Jako třetí rizikové místo ve škole respondenti označují školní hřiště. Nejméně případů napadení bylo zaznamenáno na 5. ZŠ.
Místa napadení dle konkrétní vesnické školy
Vesnické školy Dolní Žandov Skalná Plesná
třída 1 3 0
chodba školy 0 2 0
šatny 0 0 1
hřiště 0 1 1
toalety 2 2 0
dvůr školy 3 4 0
Na rozdíl od městských škol označilo 7 respondentů jako nejčastější místo napadání školní dvůr, a to na ZŠ Skalná a Plesná. Jak jsme již uvedli v úvodní charakteristice škol, každý objekt má specifické stavební řešení a zároveň možnosti volnočasových aktivit a odpočinku dětí. ZŠ Skalná a Plesná disponují školním dvorem, kde mohou děti zejména během velkých přestávek v době příznivého počasí odpočívat. Uvedený prostor se svou rozlohou stává obtížně kontrolovaný, pro
59
potencionální agresory je zároveň vhodným prostředím pro šikanu. Uvedené výsledky jsou určitě podnětné pro činnost preventistů.
8. Jak se zachováš, když někdo ubližuje tvému spolužákovi/spolužačce?
Cílem uvedené otázky bylo zjistit postoj adolescentů k projevům šikanování, což byl také jeden s cílů prováděného výzkumu. Respondenti měli opět na výběr z pěti možností. Jednotlivé postoje zobrazuje níže uvedený graf a tabulka.
Graf č. 8
0 10 20 30 40 50
Jak se zachváš, když někdo ubližuje tvému spolužákovi/spolužačce?
Městské školy Vesnické školy
Numerické vyhodnocení grafu
Městské školy Vesnické školy
Ignoruji takové jednání 19 11
Snažím se pomoci
ubližovanému 47 39
Nedělám nic 14 5
Přidám se 2 0
Napíši oznámení do
schránky důvěry 9 16
Na uvedenou otázku odpovědělo celkem 162 respondentů ze 178 dotazovaných, bohužel 16 respondentů vesnických škol se k otázce vůbec nevyjádřilo. Tato skutečnost se nestala poprvé, patrně je to dána tím, že jsme se přímo neúčastnili
60
vyplňování dotazníku na venkově. Z uvedených odpovědí, lze zjistit, že přístup dotazovaných k šikaně, jak ne městských, tak na venkovských školách je obdobný.
Většina žáků (53 %) na první místo zařadila odpověď, kde se v případě šikany snaží pomoc ubližovanému. Na druhé místo zařadili respondenti ignorování nežádoucího jednání. Markantní rozdíl mezi žáky obou typů škol se projevuje v oznámení do schránky důvěry. Ze zjištěných hodnot vyplývá, že žáci venkovských škol pro oznámení nežádoucího jednání využívají schránky důvěry. Dva žáci městských škol označili odpověď – přidám se. Z uvedeného se lze domnívat, že se může jednat o přímé agresory.
9. Domníváš se, že by měl být někdo z tvé třídy potrestán, protože šikanuje ostatní spolužáky?
Uvedenou otázkou jsme chtěli navázat a zároveň potvrdit zjištěné výsledky v otázkách č. 4 a č. 5, kde jsme se dotazovali respondentů, zda viděli, že bylo opakovaně někomu ve třídě ubližováno a jakým způsobem.
Graf č. 9
0 10 20 30 40 50
ano ne
nevím
Domníváš se, že by měl být někdo z tvé třídy potrestán, protože šikanuje ostatní spolužáky?
Městské školy Vesnické školy
Z níže uvedené tabulky zjišťujeme, že na položenou otázku reagovalo všech 178 respondentů. Na městských školách odpověď ano potvrdilo 19 žáků. Na školách vesnického typu potvrdilo potrestání 12 žáků.
61 Numerické vyhodnocení grafu
ano ne nevím
Městské
školy 19 23 49
Vesnické
školy 12 48 27
Markantní rozdíly se projevují v záporné odpovědi – ne. Zatímco na městských školách, uvedlo odpověď – ne 23 (25%) respondentů, na vesnických školách to bylo 48 respondentů, což představuje 55 %. Pro další využití zjištěných výsledků bylo potřeba rozpracovat výsledky dle konkrétních škol, které uvádíme v níže uvedených tabulkách.
9. Domníváš se, že by měl být někdo z tvé třídy potrestán, protože šikanuje ostatní spolužáky? Odpověď ano/ne/nevím
Odpovědi respondentů potvrzují zjištěné skutečnosti již z předešlého dotazování, konkrétně z otázky č. 4. Nejvyšší výskyt agresorů se vyskytuje na ZŠ Skalná, nejméně na ZŠ Plesná.
V případě městských škol lze ze získaných výsledků opět usuzovat, že nejvyšší výskyt agresorů je na 6. ZŠ, kde i 14 respondentů použilo vyhýbavou odpověď nevím. Nejmenší počet agresorů se nachází na 5. ZŠ.
Vesnické školy Dolní Žandov Skalná Plesná
Vesnické školy Dolní Žandov Skalná Plesná