Mladá Boleslav v meziválečném období

Na sklonku první světové války se v Mladé Boleslavi zformoval Ná-rodní výbor, který se připravoval na převzetí moci od rakouských úřadů. Do jeho čela byli zvoleni představitelé místní inteligence. Jednatelem se stal Jan Dubický. Podobně jako v Praze a na jiných místech proběhlo předání a převzetí v celku pokojnou cestou. Dne 29. října 1918 proběhla na Staroměstském ná-městí manifestace, na níž bylo proklamováno vyhlášení samostatné Českoslo-venské republiky. První důležitá legislativní akce, jíž se republika po pádu mo-narchie chtěla vyrovnat s minulostí, byla od roku 1919 uskutečněná pozemko-vá reforma a zrušení šlechtických výsad. Na Boleslavsku patřili k největším vlastníkům půdy především Kinští (Lysá nad Labem – Benátky) a Valdštejno-vé (Mnichovo Hradiště). Značná část pozemků byla rozdělena stovkám drob-ných rolníků a reformě podlehly i četné podniky, cukrovary, cihelny, pivovary, pily, sladovny a lihovary.²⁹ Podle řádu voleb do Národního shromáždění z roku 1920 se stalo město Mladá Boleslav střediskem župy. V prosinci 1928 byla sloučena okresní samospráva s politickým úřadem (okresní úřad), v jehož čele byl právnický úředník se služebním titulem okresního hejtmana, který ze záko-na předsedal okresnímu výboru a okresnímu zastupitelstvu. Politický okres mladoboleslavský se skládal ze soudních okresů mladoboleslavského a novo-benáteckého o rozloze celkem 56 832km². Soudní okres Mladá Boleslav měl celkem 61 obcí a 77 osad. ³⁰

Mladá Boleslav se v letech první republiky výrazně profilovala jako průmyslové město. Po krátké poválečné krizi i navzdory pozdější krizi na po-čátku 30. let se opět rozvíjely četné zdejší podniky, především strojírenské. Na předválečnou výrobu navázala někdejší strojírna Antonína Dobrého, později pod názvem Rolnická strojírna a slévárna, obnovena byla také výroba v automobilce Laurin a Klement. V roce 1925 došlo k začlenění mladobole-slavské automobilky do plzeňského koncernu Škoda, což vedlo k dalšímu

29 HERČÍK, Karel: Čtení o Mladé Boleslavi. 2., rozš. vyd. Mladá Boleslav: Infocentrum Mladá Boleslav, 2010, s. 35 – 40. ISBN 978-80-254-8459-3.

30 Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propaga-ce Čech a Moravy, 1941. Řada A; sv. 24., s. 30 – 35.

voji podniku. K prosperujícím podnikům patřila továrna na akumulátory. Slavoj. Stavěli je zaměstnanci závodů, živnostníci a řemeslníci. Město se roz-růstalo a přibýval počet obyvatel. V roce 1930 bylo ve městě Mladá Boleslav 19 604 obyvatel. Během deseti let se výrazně zvýšil počet obyvatel. V roce 1940 byl počet obyvatel v Mladé Boleslavi odhadován na 20 000 lidí. Hospo-dářský život v Mladé Boleslavi se neomezoval jen na hranice městského ka-tastru, ale přeléval se stále častěji i za hranice města, zejména do obcí Čejetic, kde bylo nádraží, cukrovar, mlékárna a Dlabačův mlýn. Dále do Dalovic, kde byla prádelna Klinger, do Vince, kde byla továrna na kyslík Ozon a do Řepova, kde byly městské cihelny. Úzká hospodářská souvislost byla i mezi Mladou Boleslaví a Kosmonosy, které se přibližovaly stavebně. Část domů byla posta-vena na katastru obcí Bezděčín a Chrást, jiná část se blížila katastru obcí Jem-níky. Stavebně se velmi blížila i obci Debř a Josefův Důl. Celá mladoboleslav-ská aglomerace měla podle sčítání, provedeného v roce 1931, necelých 40 000 obyvatel.³²

Období mezi dvěma světovými válkami znamenalo pro Mladou Bole-slav nebývalý stavební rozvoj. V letech 1923 – 1939 byl starostou v Mladé Boleslavi Karel Šerák a právě do té doby spadá značných počet nových veřej-ných budov, které vhodně doplnily městskou infrastrukturu.³³ Novostaveb v Mladé Boleslavi vznikla celá řada a většinou se jednalo o školní budovy.

Postavena byla nová budova pro školu ženského povolání v ulici Boženy Něm-cové, která byla stavěna podle návrhu architekta V. Bolecha. V roce 1928

31 MĚSTECKÁ, Sylva: Mladá Boleslav. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2011. Zmizelé Čechy, s.

35 – 37. ISBN 8074320944.

32 HERČÍK, K.: c. d., s. 38 – 40.

33 Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propaga-ce Čech a Moravy, 1941. Řada A; sv. 24., s. 50 – 55.

le projektu Adolfa Benše byla postavena nová budova pro hospodyňskou školu na konci Jičínské ulice. Na třídě T. G. Masaryka byla v roce 1936 postavena podle návrhu architekta Vojtěcha Brožka budova obchodní akademie, v Laurinově ulici vyrostla ve 30. letech škola pojmenovaná podle prezidenta republiky Edvarda Beneše. V letech 1937 a 1938 byla přestavěna hlavní budo-va Klaudiánovy nemocnice a dostavbou dalších pavilónů byl rozšířen celý are-ál nemocnice.³⁴

Velkou událostí v Mladé Boleslavi byla v roce 1927 Výstava severních Čech, kterou uspořádal Národohospodářský ústav po severovýchodní Čechy.

Výstaviště bylo zaplněno desítkami pavilonů a další výstavní prostory byly v blízkých školách. Výstava trvala celé tři měsíce a zúčastnila se jí téměř tisí-covka vystavovatelů z různých průmyslových oborů. Mezi více jak půl milio-nem návštěvníků byl i prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Po skončení výstavy získal celý výstavní prostor parkovou úpravu.³⁵

V meziválečném období v Mladé Boleslavi bohatě vzkvétal kulturní ži-vot. Ochotníci ze spolku Kolár pravidelně hráli v městském divadle, vedle nich zde vystupovaly i profesionální soubory, někdy i jednotliví herci. Na dobré úrovni byla mladoboleslavská filharmonie, i když její členové nebyli profesio-nální hudebníci. Dále se rozvíjela činnost řady starších boleslavských spolků.

K těmto spolkům přibylo ještě množství dalších zájmových uskupení, kultur-ních a vzdělávacích, dobročinných a podpůrných, hospodářských, odborových a také sportovních a tělovýchovných. O sportovní úroveň mladé generace se staraly četné kluby a organizace, jako byly Sokol, Junák, tenisté, plavci a vesla-ři, cyklisté, fotbalisté a hokejisté. Ve městě Mladá Boleslav vycházela celá řada novin a časopisů, z nichž nejznámější byly Mladoboleslavské listy, Stráž Poji-zeří, obrana lidu, Rodný kraj, Národní zájmy, České listy aj. Vysokou úroveň měl vlastivědný sborník Boleslavan, který vydával význačný školský a kulturní činitel, spisovatel Karel Sellner od roku 1926 až do roku 1941, kdy bylo vydá-vání nacisty zastaveno.³⁶

34 MĚSTECKÁ, S.: c. d., s. 37 – 39.

35 Tamtéž, s. 30 – 35.

36 HERČÍK, K.: c. d., s. 35 – 39.

Dne 15. března 1939 byla Mladá Boleslav obsazena vojsky wehrmach-tu. Československá armáda musela vyklidit všechny zdejší vojenské objekty a předat je Němcům. Krátce po příchodu armády byla v Mladé Boleslavi zřízena služebna tajné policie a následovalo zatýkání osob, které nevyhovovaly režimu.

Především to byli komunisté a začala perzekuce Židů. Zanedlouho vypukla druhá světová válka a díky těmto dramatickým událostem prošla Mladá Bole-slav a její obyvatelstvo mnoha těžkými zkouškami.³⁷