Modelový příklad výpočtu daně z příjmů podnikající fyzické osoby v České

6.1 Modelový příklad výpočtu daně z příjmů podnikající fyzické osoby v České republice

Pan XY podniká v oboru instalatérství na základě živnostenského oprávnění. Žije ve společné domácnosti s manželkou a mají dva syny, 17 a 21 let. Obě děti studují, mladší střední a starší vysokou školu. Manželka je doma bez příjmů. Za rok 2012 vykázal pan XY příjmy ze svého podnikání v celkové výši 1 569 000 Kč a výdaje ve skutečné výši 782 000 Kč. Manželé pronajímají byt ve společném vlastnictví. Příjmy z nájmu za rok 2012 činily 102 000 Kč, v roce 2012 v něm nerealizovali žádné opravy. Na dům, ve kterém bydlí, byl poskytnut hypotéční úvěr, uhrazené úroky z hypotečního úvěru za rok 2012 byly potvrzeny ve výši 56 200 Kč. Pan XY poskytl finanční dar škole, ve které studuje jeho syn, ve výši 50 000 Kč. Od penzijního fondu získal potvrzení ve výši 14 100 Kč. Částka na dokladu za životní pojištění byla vykázána ve výši 3 600 Kč.

69 Tabulky a informace pro daně a podnikání 2013

Pan XY podniká v oboru, který je, dle přílohy č. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, zařazen mezi živnosti řemeslné.

Tato skutečnost umožňuje poplatníkovi v maximální míře optimalizovat jeho daňovou povinnost, neboť může dle § 7 odst. 7a ZDP uplatnit ke svým zdanitelným příjmům z živnostenského podnikání řemeslného paušální výdaje ve výši 80 % těchto příjmů.

V podstatě je na jeho rozhodnutí, bude-li vykazovat skutečné výdaje, nebo rozhodne-li se pro uplatnění výdajů paušálem, z výpočtů uvedených v tabulce č. 16 je však zřejmé, že varianta použití výdajového paušálu je pro pana XY o mnoho výhodnější.

Tab. 16: Výpočet daně z příjmů podnikatele využitím skutečných výdajů a výdajového paušálu Rok 2012 Výdaje ve skutečné výši výdaje paušálem 80% žádné opravy byly příjmy z pronájmu upraveny o paušální výdaj ve výši 30 %. Po odečtení slev na dani a daňového zvýhodnění na obě vyživované děti, zůstala podnikateli daň

k úhradě ve výši 34 587 Kč. Ve druhém případě je situace pro poplatníka velmi příznivá, neboť jsou v tomto případě zdaněny jeho příjmy z podnikání pouze z 20 %, a přestože nebyly plně využity odčitatelné položky (dar byl odečten pouze ve výši 38 520 Kč, tedy do výše 10 % základu daně), slevy na dani za poplatníka a vyživovanou manželku zcela pokryly vypočtenou daň. Nulová daňová povinnost poskytla poplatníkovi možnost čerpat daňový bonus v celé výši 26 808 Kč. Rozdíl mezi oběma variantami je 61 395 Kč.

Pokud by pan XY použil v roce 2012 výdajového paušálu poprvé, musel by podat dodatečné daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, a v tomto dodatečném daňovém přiznání zvýšit základ daně o všechny neuhrazené pohledávky a nespotřebované zásoby a snížit základ daně o všechny neuhrazené závazky tohoto předchozího období. ⁷⁰

Následně je sledována změna daňových povinností stejného poplatníka dle platné legislativy roku 2013. Příjmy pana XY činily 1 687 450 Kč a skutečné výdaje k nim 712 400 Kč. Příjmy z pronájmu bytu se zvýšily na 120 000 Kč, ani v roce 2013 nebyly žádné prokazatelné výdaje. Pan XY opět poskytl dar škole ve výši 50 000 Kč, potvrzení o uhrazených úrocích z hypotečního úvěru bylo vystaveno na 49 800 Kč. Dále bylo předloženo potvrzení na penzijní pojištění se státní účastí ve výši 16 300 Kč a potvrzení o životním pojištění ve výši 3 800 Kč.

Následující tabulka č. 17 ukazuje, že i pro rok 2013 je pro podnikatele výhodnější uplatnit výdaje paušálem. Nová je však skutečnost, že od roku 2013 si již nemohou podnikatelé, využívající ke stanovení svých výdajů paušály, uplatnit daňové slevy na dítě ani na manžela či manželku. Možnost uplatnění nezdanitelných částí základu daně jim zůstala.

70 Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 23 odst. 14. Sbírka zákonů 1992, částka 117, str. 3473-3491 (1992)

Tab. 17: Výpočet daně z příjmů podnikatele využitím skutečných výdajů a výdajového paušálu

V tabulce je ukázáno, že pokud by poplatník uplatňoval výdaje v prokázané výši, mohl by ve svém daňovém přiznání využít jak slevu na vyživovanou manželku, tak i slevu na děti.

Přesto je pro něho výhodnější varianta uplatnění výdajového paušálu, kdy obě výše zmíněné slevy na dani uplatnit nesmí. Rozdíl mezi oběma možnostmi je v tomto případě 42 807 Kč.

Dalším, ještě výhodnějším způsobem, jak v roce 2013 optimalizovat daňovou povinnost, je možnost zapojení manželky do podnikání jako spolupracující osoby. Ačkoliv si podnikatel uplatňující výdaje paušálem nesmí odečíst slevu na manželku nebo na dítě, není toto zakázáno spolupracující osobě. V tabulce č. 18 je demonstrován postup při převedení části příjmů a výdajů na spolupracující osobu.

Tab.18: Výpočet daně z příjmů podnikatele za přispění spolupracující osoby daňové povinnosti ve výši 585 Kč. Podnikatelova manželka je povinna jako spolupracující osoba přiznat převedené příjmy a výdaje ve vlastním daňovém formuláři. V svém daňovém přiznání si uplatní základní slevu na poplatníka a na děti, v tomto konkrétním případě si tedy může nárokovat daňový bonus ve výši 26 343 Kč.

V poslední ukázané variantě je předchozí situace ještě rozšířena o další spolupracující osobu. V tomto případě může podnikatel převést na dvě spolupracující osoby, manželku a syna, pouze 30 % příjmů a výdajů celkem. V této variantě je mimo převedených příjmů a výdajů (na manželku 10 % a na syna 20 %) přesunuta také povinnost přiznat příjmy z pronájmu z podnikatele na manželku. Výpočty v tabulce č. 19 ukazují, že i tato varianta

Tab. 19: Výpočet daně z příjmů podnikatele za přispění dvou spolupracujících osob 585 Kč, a nechat manželku uplatnit daňové zvýhodnění za obě děti. Na konec této kapitoly je nutné zdůraznit, že všechny výše popsané varianty jsou zjednodušené a nepočítá se v nich s odvody zdravotního a sociálního pojištění.

6.2 Modelový příklad výpočtu daně z příjmů podnikající fyzické osoby