Modelový příklad výpočtu daně z příjmů podnikající fyzické osoby v Německu83

I dokument 1. Vymezení daně z příjmů v rámci daňové soustavy v ČR (sidor 83-105)

6. Možnosti daňové optimalizace - případová studie

6.2 Modelový příklad výpočtu daně z příjmů podnikající fyzické osoby v Německu83

Z důvodu porovnání byla pro modelovou situaci použita stejná data jako v předchozí části, která byla přepočítána zvoleným kurzem 25 Kč/EUR. Pan XY podniká v oboru instalatérství na základě živnostenského oprávnění v Žitavě (obecní koeficient pro rok 2012 je 408 %). S manželkou žijí ve společné domácnosti a mají dva syny. Obě děti studují, mladší (17 let) střední a starší (21 let) vysokou školu. Manželka zůstává v domácnosti a nemá vlastní příjmy. Za rok 2012 vykázal pan XY příjmy ze svého podnikání v celkové výši 62 760 EUR a výdaje ve skutečné výši 31 280 EUR. Manželé pronajímají byt ve společném vlastnictví. Příjmy z nájmu za rok 2012 činily 4 080 EUR, v roce 2012 realizovali opravy na bytě ve výši 2 248 EUR. Za rok 2012 zaplatil za potřeby do školy pro své děti ve výši 2 000 EUR.

Výpočet daně z příjmu za rok 2012 je ukázán v následující tabulce č. 20.

Tab. 20: Výpočet daně z příjmů pomocí zdanění jednotlivce a společným zdaněním 2012

Rok 2012 Podnikatel Manželka v

domácnosti

Neupravený základ daně 32 396,00 EUR 916,00 EUR 33 312,00 EUR Zvláštní výdaje - Schulgeld (max 30 %) 600,00 EUR 0,00 EUR 600,00 EUR

Odečet živnostenské daně (3,8×241,5) 917,70 EUR 0,00 EUR 917,70 EUR

Částka k úhradě 5 623,30 EUR 0,00 EUR 2 768,47 EUR

Zdroj: vlastní zpracování

V prvním sloupci tabulky je ukázáno, jakým způsobem by pan XY počítal daň z příjmů jako samostatný (svobodný) jedinec. Pro výpočet této daně je použita základní tabulka

z pronájmu zůstává pod hranicí zdanitelných příjmů. Vzhledem ke skutečnosti, že je v domácnosti a nemá jiné vlastní příjmy je pro pana XY výhodnější použít německou verzi společného zdanění manželů, které je demonstrováno ve třetím sloupci. Podkladem pro výpočet daně ze společného základu daně je tabulka s příznivěji nastaveným daňovým zatížením manželů (Splittingtabelle 2012, viz příloha G). Daňová úspora v případě použití společného zdanění manželů je 2 855 EUR. Kromě daně z příjmů odvede ještě živnostenskou daň ve výši 986 EUR a solidární příplatek ve výši 341 EUR.Celkem tedy zaplatí 4 095 EUR (tj. přes 102 tisíc Kč). Výpočet živnostenské daně je obsažen v tabulce č. 21. Vypočtená základní částka je součástí výpočtu daně z příjmů.

Tab. 21: Výpočet živnostenské daně

Výpočet daně z podnikání 2012 2013

Zisk z podnikání ke zdanění 31 480 EUR 39 002 EUR

Zaokrouhlení 31 400 EUR 39 000 EUR

Nezdanitelná částka -24 500 EUR -24 500 EUR

Mezisoučet 6 900 EUR 14 500 EUR

Základní sazba daně 3,50 % 3,50 %

Základní částka daně 241,50 EUR 507,50 EUR

Koeficient obce 408 % 420 %

Daň z podnikání 985,32 EUR 2 131,50 EUR

Zdroj: vlastní zpracování

Příjmy pana XY za rok 2013 činily 67 498 EUR a skutečné výdaje 28 496 EUR. Příjmy z pronájmu bytu se zvýšily na 4 800 EUR, výdaje na údržbu činily celkem 1 992 EUR.

Pan XY opět hradil svým dětem potřeby do školy ve výši 2 000 EUR. Obecní koeficient města Žitavy byl pro rok 2013 stanoven ve výši 420 %. Výpočet daně z příjmů pro rok 2013 je uveden v tabulce č. 22.

Tab. 22: Výpočet daně z příjmů pomocí zdanění jednotlivce a společným zdaněním 2013

Rok 2013 Podnikatel Manželka v

domácnosti

Odečet živnostenské daně (3,8×507,5) 1 928,50 EUR 0,00 EUR 1 928,50 EUR

Částka k úhradě 7 497,93 EUR 0,00 EUR 4 078,67 EUR

Zdroj: vlastní zpracování

V roce 2013 pan XY uspoří 3 420 EUR, za předpokladu, využije–li společného zdanění manželů. Živnostenská daň bude odvedena ve výši 2 132 EUR a solidární příplatek ve výši 491 EUR. Celkem tedy odvede 6 702 EUR (tj. 167,5 tisíce Kč.). Také v případě německého podnikatele nebyly brány v úvahu odvody zdravotního a sociálního pojištění.

6.3 Porovnání výsledků vyplývajících z výpočtů

Výpočty ukázaly, že v České republice je při faktickém zisku téměř ¾ mil. Kč možné vyhnout se pomocí legálních nástrojů daňové optimalizace placení daně. Prvotním počinem českého podnikatele bylo použití výdajového paušálu. Zde je nutné podotknout, že této výhody mohou využít pouze živnostníci a zemědělci. V důsledku této skutečnosti se projevuje podstatný rozdíl mezi zdaněním živnostníka v ČR a v Německu. Zatímco německý živnostník podléhá mimo daně z příjmů ještě dani živnostenské, český živnostník odvádí zpravidla daně nulové nebo minimální. Relativně znevýhodněni jsou v České republice neřemeslnné činnosti, kterým zákonodárce nastavil nižší výdajové paušály.

V Německu naopak tito podnikatelé nepodléhají živnostenské dani, proto je jejich konečné daňové zatížení nižší.

Jak ukázala praxe letošního roku, slevy na dani na manželku a daňová zvýhonění na děti jsou, přes vládou nastavená omezení, i nadále uplatňovány v rámci slev spolupracujících osob. Využití spoluracující osoby je silným optimalizačním nástrojem také pro poplatníky vedoucí daňovou evidenci nebo účtující, neboť přerozdělením příjmů a výdajů na další osobu získávají možnost snížit svou daňovou povinnost o další částky nad rámec vlastních slev na dani.

Český podnikatel dosáhl v roce 2012 zisku 787 tisíc Kč. Při této výši zisku neuhradil daň z příjmů, naopak ještě inkasoval daňové bonusy ve výši 26 808 Kč. Německý podnikatel při stejné výši zisku odvedl na dani z příjmů, živnostenské dani a solidárním příspěvku částku ve výši 4 095 EUR (tj. přes 102 tisíc Kč.). V roce 2013 realizuje český pan XY zisk ve výši 975 tisíc Kč. Při tomto zisku odvede státu na dani z příjmů 585 Kč a jeho manželka jako spolupracující osoba uplatní daňový bonus na obě děti v celé výši 26 808 Kč.

Podnikatel v Německu odvede 6 702 EUR (tj. přibližně 167,5 tis. Kč). Nutno však říci, že od státu získá za oba roky přídavky na děti ve výši 4 416 EUR, což je v hrubém přepočtu přibližně 110 400 Kč.

Po porovnání odvodového zatížení podnikatele z České republiky a z Německa lze konstatovat, že ačkoliv konstrukce výpočtu daně je v obou zemích velmi podobná, možnosti, jak optimalizovat svou daňovou povinnost se výrazně liší. Český podnikatel může i při vysokých příjmech poměrně snadno dosáhnout nulové daňové povinnosti.

Německý podnikatel při podobně vysokých příjmech a výdajích odvede daň z příjmů a také daň živnostenskou.

Nejúčelnějším optimalizačním nástrojem se v České republice stalo využívání výdajových paušálů, které umožňují některým podnikatelům zdaňovat pouze 20 % celkových příjmů.

Dalším nástrojem jsou možnosti uplatnění slev na dani, daňových zvýhodnění a odpočtů od daňového základu. Mimo to má podnikající fyzická osoba ještě možnost využít institutu spolupracující osoby, což se stalo velmi oblíbenou formou optimalizace zejména v roce 2013, když bylo omezeno čerpání slev na dani na manželku nebo na dítě poplatníkům využívajícím výdajových paušálů. Jiné možnosti může využít podnikatel, vedoucí účetnictví nebo daňovou evidenci, úpravami daňového základu pomocí nástrojů

Naproti tomu podnikatel v Německu nemá tak široký prostor ani takové množství optimalizačních nástrojů. Kromě institutu společného zdanění manželů může ke snížení daně využít především úpravy základu daně, ať už pomocí odečtů od základu daně nebo v rámci řízení nákladů firmy, např. nástroji uvedenými v kapitole 4.3.

Závěr

Cílem této diplomové práce bylo porovnat metodiku výpočtu daně z příjmů podnikajících fyzických osob v České republice a v Německu, porovnat možnosti daňové optimalizace a analyzovat výběr této daně v obou zemích.

Daňové systémy České republiky a Německa vykazují řadu společných znaků, existují ovšem aspekty, ve kterých se oba systémy odlišují. Nejvýraznější rozdíl lze spatřovat ve skutečnosti, že poměr mezi výběrem přímých a nepřímých daní je v Německu dlouhodobě vyrovnaný, zatímco v České republice tvoří inkaso z přímých daní pouze třetinu celkových daňových příjmů. Dalším rozdílným znakem je fakt, že německá daňová soustava zahrnuje druhy daní, které se v podmínkách České republiky nevyskytují. Jako příklad lze uvést daň z podnikání nebo solidární příplatek, o něž se daňová zátěž německých daňových poplatníků zvyšuje. Výnos daně z příjmů fyzických osob se na celkovém daňovém výnosu podílí z 18 %, zatímco v Německu činí 30 %. Výše inkasa daně od podnikajících fyzických osob se na celkovém inkasu daně z příjmů fyzických osob podílí v obou zemích přibližně z 20 %. Rozdílné však jsou částky odvedené daně přepočtené na osobu. Zatímco v České republice v roce 2009 jeden podnikatel odvedl 20 057 Kč, podnikatel v Německu odvedl 12 896 EUR (tj. více než 300 tis. Kč).

Z analýzy inkasa daně podnikajících fyzických osob vyplynulo, že výše inkasa v roce 2009 (rok po vypuknutí ekonomické krize) byla v České republice nejvíce ovlivněna daňovou reformou implementovanou v roce 2008, jejíž těžiště spočívalo v zavedení lineární sazby daně a slev na dani. V tomto roce de facto sehrála úlohu vládou původně nezamýšleného protikrizového opatření. Aplikací nově zavedené konstrukce daně došlo k razantnímu snížení inkasa od této skupiny podnikatelů. Ještě v roce 2007 odvedlo daně téměř 80 % všech podnikatelů, v roce 2008 se podíleno na výnosu z této daně pouze 40 % a v posledním sledovaném roce 2012 již jen 34 % podnikatelů.

V Německu inkaso v roce 2009 administrativně nijak narušeno nebylo. Sice došlo rovněž ke snížení inkasa daně z příjmů podnikajících fyzických osob, tento propad však nebyl tak razantní. Důvod lze spatřovat v projevující se ekonomické krizi, čemuž nasvědčuje i zvýšený počet uplatňovaných ztrát. Naštěstí v Německu byla vláda schopna na krizi reagovat přijetím konjunkturálního balíčku. Na rozdíl od České republiky v Německu vykazuje daň ve výši 0 EUR pouze třetina podnikatelů.

Lze konstatovat, že metodika výpočtu daně z příjmů podnikajících fyzických osob v obou srovnávaných zemích velmi podobná, přestože každý systém má svá specifika. Největší rozdíl spatřuji v možnosti využití výdajových paušálů namísto vykazování výdajů ve skutečné výši. Tuto možnost německá legislativa neumožňuje, zatímco v České republice je jedním z nejvíce využívaných optimalizačních nástrojů. Dalším rozdílným znakem jsou druhy odpočtů od základu daně a slev na dani. Německá legislativa připouští poměrně rozsáhlé množství nezdanitelných částí základu daně, ale slevy na dani zde, kromě odpočtu části daně z daně z podnikání, de facto neexistují. V České republice oproti tomu tvoří slevy na dani významnou optimalizační položku pro stanovení konečné daně.

Na případové studii bylo prokázáno, že v České republice je možné i při vysokých příjmech a poměrně nízkých výdajích vykázat nulovou nebo velmi malou daň z příjmů.

Česká legislativa umožňuje podnikatelům poměrně široký manévrovací prostor k různým úpravám, ať už daňového základu nebo daně samotné. Velmi příznivě nastavené výdajové paušály a významné částky daňových slev podnikatelům slouží jako vysoce efektivní nástroj daňové optimalizace. Německý poplatník naproti tomu takové možnosti nemá. Svůj daňový základ snižuje především pomocí operací v rámci vykazování zisku (ztráty), uplatněním odpočtů od základu daně a využitím příznivěji nastavených sazeb při tzv.

společném zdanění manželů. Obecně tedy platí, že německý podnikatel je oproti českému více zatížen daní z příjmů fyzických osob. K tomuto je nutné dodat, že poplatníci v obou zemích jsou ještě zatíženi celou řadou dalších daní, které nemalou měrou ovlivňují jejich celkové daňové zatížení a potažmo i jejich další činnosti.

Jak bylo zmíněno v úvodu této diplomové práce, deficit českého státního rozpočtu se stále prohlubuje a je potřeba se zabývat jeho příjmovou stranou. Dle mého názoru je jednou z možností, jak zvýšit daňové příjmy, orientace na posílení inkasa daní od podnikajících fyzických osob. V České republice vykazuje 66 % těchto podnikatelů nulovou daňovou povinnost. Je proto potřeba, v rámci uplatnění principu daňové spravedlnosti, přehodnotit až příliš široce nastavené výdajové paušály a výše slev na dani. Jelikož v současné době plní výdajové paušály pouze úlohu silné daňové optimalizace, nabízí se otázka, zda je do budoucna v našem daňovém systému vůbec zachovat. V Německu jsou výdajové paušály zcela neznámým pojmem a vládě se daří vybírat daně i navzdory probíhající ekonomické krizi. Dle mého názoru by bylo vhodné v rámci Evropské unie usilovat o hlubší harmonizaci přímých daní s cílem zjednodušit a zprůhlednit inkaso těchto daní.

Na závěr bych chtěla podotknout že složitost daňové legislativy a její neustálé změny znejisťují podnikatelskou sféru (jsou nepředvídatelné) a navíc jsou zdrojem dodatečných nákladů. Proto by měla vláda usilovat o zjednodušení stávajícího odvodového systému.

Seznam použité literatury

Seznam citací

BAKEŠ, M. et al. Finanční právo. 5.aktualiz. vyd. Prana: C.H. Beck, 2009.

ISBN 978-80-7400-801-6

BORNHOFEN, M. Steuerlehre 2 Rechtslage 2011. 32. übearbeitete Auflage Wiesbaden:

Sprincer Gabler, 2012. ISBN 978-3-8349-3264-8

ČESKO. Ministerstvo financí, Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2012. 2013 [online]. 1.vyd. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2013-06-03 [vid.

2014-02-27]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ dane/

danova-statistika

ČESKO. Ministerstvo financí, Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1.

pololetí 2013 [online]. 1.vyd. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2013-09-05 [vid.

2014-02-27]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statniho-rozpoctu/2013/vlada-zprava-plneni-sr-1-pol2013-14574

ČESKO. Tabulky a informace pro daně a podnikání 2013. 9. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 92-64-02577-4

ČESKO. Vyhláška č. 354/2013 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2014.In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2013, částka 140, s. 6431. [vid. 2014-03-14]. ISSN 1211-1244. Dostupné z:

http://www.mvcr.cz/soubor/sb0140-2013.pdf.

ČESKO. Vyhláška č. 435/2013 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2013, částka 171, s. 7335. [vid. 2014-03-14]. ISSN 1211-1244. Dostupné z:

http://www.mvcr.cz/soubor/sb0171-2013.pdf

ČESKO. Zákon č. 2/1993 Sb.,o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů

České republiky [online]. 1993, částka 1, s. 17–23. [vid. 2014-03-12].

ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/sb0001-1993-2-1993.pdf.

ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2012, částka 33, s. 1026-1365. [vid. 2014-03-14]. ISSN 1211-1244.

Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/sb0033-2012-89-2012.pdf.

ČESKO. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 1991, částka 87, s. 2122-2160. [vid. 2014-03-14]. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/sb087-91.pdf.

ČESKO. Zákon č. 563/1991 Sb.,o účetnitví, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 1991, částka 107, s. 2802–2809. [vid. 2014-03-14].

ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/sb107-91-1.pdf.

ČESKO. Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In:

Sbírka zákonů České republiky [online]. 1992, částka 117, s. 3743–2916. [vid. 2014-02-01]. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/sb117-92-2.pdf.aspx

ČSSZ. Přes milion OSVČ čeká podání Přehledu za rok 2011, In: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Praha:, 2012-03-02 [vid. 2014-03-15]. Dostupné z:

http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012-03-02-pres-milion-osvc-ceka-podani-prehledu-za-rok-2011.htm

HARTMAN, R. Grundregeln für den Steuerabzug von Bewirtungskosten, In: Haufe-Lexware.com [online]. Freiburg: 2013-09-08 [vid. 2014-02-16]. Dostupné z:

http://www.lexware.de/buchhaltung-und-steuern/bewirtungskosten-zehn-steuertipps-fuer-geschaeftsessen-und-betriebsfest

KOPECKY, V. Steuervergünstigungen für Kinder: Kinderfreibetrag. In: Imacc [online].

Linden: IMACC, Ratgeber für Finanzen, Steuer, Lohn & Gehalt, 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://imacc.de/steuer/einkommensteuer/kinderfreibetrag/

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN978-80-7357-574-8.

LEXWARE on-line Redaktion. Reisekostenreform 2014: Die wichtigsten Änderungen auf einen Blick. In: Haufe-Lexware.com [online]. Freiburg: 2013-10-13 [vid. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.lexware.de/buchhaltung-und-steuern/reisekostenreform-2014-die-wichtigsten-aenderungen-auf-einen-blick

MORÁVEK, D. Babišovy daňové plány odhaleny. Chce omezit výdajové paušály a opět odložit JIM In: Podnikatel.cz [online]. 2014-03-20 [vid. 2014-03-27]. Dostupné z:

http://www.podnikatel.cz/clanky/babisovy-danove-plany-odhaleny-chce-omezit-vydajove-pausaly-a-opet-odlozit-jim/

NĚMECKO. Abgabenordnung in der Fassung der Bekanntmachung vom 1. Oktober 2002 (BGBl. I S. 3866; 2003 I S. 61), die zuletzt durch Artikel 13 des Gesetzes vom 18.

Dezember 2013 (BGBl. I S. 4318) geändert worden ist [online] Dostupné z:

http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/ao_1977/gesamt.pdf

NĚMECKO. Datensammlung zur Steuerpolitik. In: Bundesministerium der Finanzen [online]. Ausgabe Jan. 2012 [vid. 2014-03-25]. Dostupné také z: http://www.axel-troost.de/serveDocument.php?id=2072&file=0/7/c58.pdf

NĚMECKO. Datensammlung zur Steuerpolitik In: Bundesministerium der Finanzen [online]. Ausgabe Nov. 2013 [vid. 2014-03-25]. Dostupné z http://www.bundesfinanzministerium.de/Content/DE/Downloads/Broschueren_Beste

llservice/2014-01-31-datensammlung-zur-steuerpolitik-2013.pdf?__blob=publicationFile&v=7

NĚMECKO. Einkommensteuergesetz in der Fassung der Bekanntmachung vom 8.

Oktober 2009 (BGBl. I S. 3366, 3862), das zuletzt durch Artikel 11 des Gesetzes vom 18. Dezember 2013 (BGBl. I S. 4318) geändert worden ist [online] Dostupné z:

http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/estg/gesamt.pdf

NĚMECKO. Gewerbesteuergesetz in der Fassung der Bekanntmachung vom 15. Oktober 2002 (BGBl. I S. 4167), das zuletztdurch Artikel 4 des Gesetzes vom 26. Juni 2013 (BGBl. I S. 1809) geändert worden ist [online] Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/gewstg/gesamt.pdf

NĚMECKO. Handelsgesetzbuch in der im Bundesgesetzblatt Teil III, Gliederungsnummer 4100-1, veröffentlichten bereinigten Fassung, das zuletzt durch Artikel 1 des Gesetzes vom 4. Oktober 2013 (BGBl. I S. 3746) geändert worden ist [online].

Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/hgb/gesamt.pdf NĚMECKO. Steuern von A bis Z . In: Bundesministerium der Finanzen. [online]. 2011

[vid. 2014-02-28]. Dostupné z:

http://www.bundesfinanzministerium.de/Content/DE/Downloads/Broschueren_Beste llservice/2012-06-16-steuern-von-a-z.pdf?__blob=publicationFile&v=13

OECD. Fundamental Reform of Personal Income Tax, OECD Tax Policy Studies, No. 13 [online] 1. vyd.: OECD Publishing, 2006-05-31 [vid. 2014-04-03]. 140 s.

ISBN 92- 64-02577-4. Dostupný z:

http://browse.oecdbookshop.org/oecd/pdfs/product/2306081e.pdf.

SCHWEIZER R. Steuerlehre Aus- und Weiterbildung für Schule und Praxis. 10.

aktualisierte Auflage Ludwigshafen: Friedrich Kiehl Verlag GmbH, 2008.

ISBN 978-3-470-49660-3

STARÝ, M., et al. Dějiny daní a poplatků. 1. vyd. Praha: Havliček Brain Team, 2009.

ISBN 978-80-87109-15-1

VALOUCH, P. Účetní a daňové odpisy 2012. 7. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012, ISBN 978-80-247-4114-7

VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. Praha:

VOX, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9

ZAJÍČKOVÁ, M., R. BOHÁČ a I. VEČEŘ. Základ daně z příjmů a DPH ve vybraných státech EU z pohledu daňové harmonizace. 1.vyd. Praha: Leges, 2012.

ISBN 978-80-87576-21-2.

Seznam bibliografie

Česko. Zákon č. 593/1992 Sb.,o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 1992, částka 119, s.

3565–3567 [vid. 2014-03-14]. ISSN 1211-1244. Dostupné z:

http://www.mvcr.cz/soubor/sb119-92.pdf.

DITTMANN, W., et al. Steuer sparen 2011 leicht gemacht. 9. Auflage Freiburg: Haufe-Lexware, 2011. ISBN 978-3-648-00165-3

ELLER, P. 111 Steuertipps fürKleinbetriebr und Freiberufler. 4. Auflage Frankfurt am Main: Bund-Verlag, 2010. ISBN978-3-7663-3993-5

HAMBERGER, K.a F. BARNER. Steuersparbuch für Freiberufler und Selbstständiger. 5.

aktualisierte Auglage Berlin:Walhalla Fachverlag, 2003. ISBN 3-8029-3715-5

Německo. Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland In: Bundesgesetzblatt Teil III, Gliederungsnummer 100-1, veröffentlichten bereinigten Fassung, das zuletzt durch Artikel 1 des Gesetzes vom 11. Juli 2012 (BGBl. I S.1478) geändert worden ist [online] Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/gg/gesamt.pdf

Seznam příloh

Příloha A Vývoj standardních odpočtů do roku 2005... 97

Příloha B Progresivně klouzavá sazba daně 1994-2007 ... 98

Příloha C Metodika výpočtu daně z příjmů v Německu ... 99

Příloha D Údaje poskytnuté GFŘ pro analýzu inkasa daně v ČR... 100

Příloha E Údaje použité pro analýzu inkasa daně v Německu ... 102

Příloha F Grundtabelle 2012, část využitá k výpočtu ... 104

Příloha G Splittingtabelle 2012, část využitá k výpočtu ... 105

Příloha A Vývoj standardních odpočtů do roku 2005

Tabulka A1: Standardní odpočty let 1999 – 2005

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000-2003 2004 2005

Na poplatníka 20 400 21 600 24 000 26 400 28 800 32 040 34 920 38 040 38 040 38 040 Na dítě 9 000 10 800 12 000 13 200 14 400 18 000 21 600 23 520 25 560 x

Na manželku/-la 12 000 12 000 12 000 12 000 16 800 18 240 19 884 21 720 21 720 21 720

Částečná invalidita 6 000 6 000 6 000 6 000 6 000 6 000 6 540 7 140 7 140 7 140

Úplná invalidita 12 000 12 000 12 000 13 080 14 280 14 280 14 280 Držitel ZTP-P 36 000 36 000 36 000 36 000 42 000 42 000 45 780 50 040 50 040 50 040

Student x 6 000 6 000 6 000 9 600 9 600 10 464 11 400 11 400 11 400

Zdroj: Zákon o dani z příjmů , vlastní zpracování

Příloha B Progresivně klouzavá sazba daně 1994-2007

Tabulka B1:Sazba daně 1994-1995

od CZK do CZK

0 60 000 15%

60 000 120 000 9 000+20% 60 000

120 000 180 000 21 000+25% 120 000 180 000 540 000 36 000+32% 180 000 540 000 1 080 000 151 200+40% 540 000 1 080 000 a výše 367 200+47% 1 080 000

168 000 252 000 29 400+25% 168 000 252 000 756 000 50 400+32% 252 000 756 000 a výše 211 680+40% 756 000

102 000 204 000 15 300+20% 102 000 204 000 312 000 35 700+25% 204 000

312 000 a výše 62 700+32% 312 000

121 200 218 400 14 544+19% 121 200 218 400 331 200 33 012+25% 218 400

331 200 a výše 61 212+32% 331 200

ze základu daně

daň ze základu přesahujícího

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha C Metodika výpočtu daně z příjmů v Německu

Zdroj: BUNDESMINISTERIUM DER FINANZEN, vlastní zpracování

Příloha D Údaje poskytnuté GFŘ pro analýzu inkasa daně v ČR

Příloha E Údaje použité pro analýzu inkasa daně v Německu

Data pro rok 2007

E2: Data pro rok 2009

Zdroj: Datensammlung, Ausgabe 2013

Příloha F Grundtabelle 2012, část využitá k výpočtu

Zdroj: http://www.grundtabelle.de/Grundtabelle-2012.pdf

Příloha G Splittingtabelle 2012, část využitá k výpočtu

Zdroj: http://www.splittingtabelle.de/Splittingtabelle-2012.pdf

I dokument 1. Vymezení daně z příjmů v rámci daňové soustavy v ČR (sidor 83-105)