pracovních listů pomoci pedagogům s účelným využitím stráveného času. Důležitá je kvalita grafické a estetické stránky pracovních listů.
Hodnota pracovního listu
Hodnota pracovního listu se odráží v problémovém vyučování – učení se poznáním problémové situace a správným způsobem vyřešit daný problém. Nalézám zde výchovu prožitkem. Vytvářím situace vhodné k učení a kladu důraz na práci se zážitky. Pracovní list má strukturální vázanost a logičnost daných informací. Pracovní list má smysl a hodnotu pro žáky. Pracovní list působí kvalitně esteticky a graficky.
4.3 Motivace
Všichni se můžeme shodnout v názoru, že „pozitivní motivace je učební činností žáka a je důležitou, pokud ne přímo zásadní podmínkou jeho školní úspěšnosti.“ (Lokšová, Lokša 1999, s. 9)
Motivace je soubor podnětů, které vedou k povzbuzení organismu. Motivaci lze dělit na vnitřní a vnější. Vnější motivací rozumíme takovou stimulaci (povzbuzení, odměnu), která má podněty z vnějšího prostředí. V mém případě podněty z prostředí DinoParku, který je sám o sobě dostatečně motivujícím prvkem. Vnitřní motivací lze charakterizovat zájem a potřeby konkrétního člověka. Motivace vychází z jeho vnitřního světa a je také velmi důležitá.
Již od prvního ročníku na vysoké škole nám profesoři kladli na srdce, ať nikdy nezapomeneme činnost uvést motivací. Pro dítě je motivace velice důležitá. Dokáže probudit jeho zájem a udržet pozornost na činnost delší dobu. Nicméně motivace musí být podána správně. V mé práci jsem se snažila motivací zahájit celou činnost, kterou Vám nyní představím: „Vítejte na dobrodružné výpravě, kde Vás za okamžik Tunel času přenese v čase, až do dob dávno minulých, kde objevíte tajemný svět dinosaurů. Vaším úkolem bude pozorně studovat druhohorní přírodu, kde se skrývají odpovědi. Abyste přežili, musíte správně zodpovědět všechny připravené otázky, které naleznete ve Vašem
44
deníku. Velice důležitá je spolupráce ve skupině, víc hlav, víc ví. Musíte držet pospolu, tím se ochráníte před nebezpečím, které číhá na každém kroku. Hodně štěstí!“
Tato motivace se mi povedla, děti byly napjaté, co je čeká dále. Časově jsem si tuto činnost ohraničila na tři hodiny, ale dětem jsem dala dostatek času, který budou potřebovat. Neřekla jsem dětem, že na práci mají tři hodiny. Počítala jsem, že na představení aktivity dětem mi bude stačit půl hodina. Děti jsem pouštěla v intervalu dvou minut. Předpokládala jsem, že činnost dětem bude trvat nejdéle devadesát minut. Z tohoto důvodu jsem si stanovila časovou dotaci tři hodiny, která byla žádána od třídních učitelů, aby měli pojem o čase, kdy se přibližně vrátí zpátky do školního prostředí. Děti nepociťovaly nedostatek času. Dávala jsem důraz na správné vyplnění pracovního listu.
Motivací pro děti bylo i to, že když všechny otázky zodpověděly a donesly mi pracovní list, mohly se podívat po celém DinoParku a do částí, které nenavštívily v rámci pracovního listu. Nejvíce žáky zajímalo: 4D kino, x-box, DinoTrek (stezka odvahy pro malé dobrodruhy), DinoRace (vozítka, která se řídí pouze pohybem rukou). Myslím si, že odměna byla dostatečně motivující. Učitelé by si mohli na konci vyhodnocení vymyslet mnoho jiných motivačních závěrů, např. vyhodnotit nejlepší tři skupiny, celkového vítěze aj. Učitelé dostali do rukou správně vyplněný pracovní list, takže potom mohli dětem říci, jak zněly odpovědi na otázky.
Při tvorbě a formulaci otázek jsem se snažila, aby byly otázky pro děti dostatečně různorodé, pestré a motivující. Podle Pettyho (1996, s. 40) uvádím sedm nejběžnějších důvodů, proč se žáci chtějí učit:
1. Věci, které se učím, se mi hodí.
2. Kvalifikace, kterou studiem získám, se mi hodí.
3. Při učení mívám obvykle dobré výsledky a tento úspěch mi zvyšuje sebevědomí.
4. Když se budu dobře učit, vyvolá to příznivý ohlas mého učitele nebo mých spolužáků.
5. Když se nebudu učit, bude to mít nepříjemné (a dosti bezprostřední) důsledky.
6. Věci, které se učím, jsou zajímavé a vzbuzují moji zvědavost.
7. Zjišťuji, že vyučování je zábavné.
45
Při volbě úkolů jsem kladla především důraz na zajímavá témata. Snažila jsem se běžné typy úkolů obohatit, např. běžnou slovní úlohu jsem obohatila tím, že si děti musely nejdříve informace doplnit a pak teprve úlohu musely spočítat. Potom si mohly uvědomit, jak dinosauři byli opravdu velicí. Snažila jsem se vždy střídat jednodušší úkoly se složitějšími. S většinou témat se žáci již seznámili ve škole a museli zapátrat v paměti, ale byly zde i úkoly, na které museli přijít sami nebo si o nich něco přečíst a až potom doplnit odpověď. Cíleně jsem zařadila i úkoly, které jsou pro žáky těžší, aby se jednoduché úkoly pro ně nestaly demotivující.
Objevují se zde i úkoly praktické, kde se neptám na správnou odpověď, ale žáci musí něco splnit, např. 1. úkol: „… a projděte Tunelem času do minulosti Země. “ Tunel času je točící se roura, která je určitě pro většinu žáků zábavná, nejde vidět na konec a děti se po vylezení ocitnou v jiné době, v době dinosaurů. 10. úkol zní „Najděte strom, kterým se dostanete do 2. patra.“ Děti budou stoupat po točitých schodech asi 6 metrů do 2. patra.
Děti si zde procvičí svojí fyzičku, která je přímo žádoucí u dobrodruha. 15. úkol děti nabádá k tomuhle: „Správný dobrodruh se ničeho nebojí i vy přejděte skleněný most...“
Zde děti prokážou svojí odvahu, kde pod sebou vidí dění v běžném světě. Samozřejmě jsem i počítala s tím, když nějaké dítě bude zdravotně znevýhodněné (epilepsie, strach z výšek aj.). Vždy je pro tyto děti připravena cesta jiná, taková, která umožní dítěti splnit úkol jiným způsobem. Tunelem času může dítě projít i vedle. Místo stromu s mojí pomocí vyjede nahoru výtahem, kde se shledá se svojí skupinou. Skleněný most může překonat kontroluje, trestá. Žáci více poslouchají, než produkují.
Strnulost vyučovacích metod, přístupů, úkolů, fádnost.
Málo tvořivosti, málo se rozvíjí fantazie, imaginace, originalita myšlení a řešení problémů.
Nízká komplexnost přípravy do života. Žák mnohdy ani neví, na co mu budou osvojené poznatky v praxi.
46
Velké množství informací, které musí žák dostat, protože jsou předepsané učebními osnovami.
Klade se velký důraz na známky.
Zdůrazňování soutěží – demotivačně působí neustálé srovnávání s nejlepšími žáky.
Podle mého názoru by motivací měla začínat každá aktivita, která děti bude stimulovat po celou dobu trvání. Důležitá je i vnitřní motivace dítěte. Dítě do ničeho nenutíme nebo se může stát, že činnost bude pro žáka ještě více demotivující. Důležité je si motivaci velmi důkladně naplánovat, aby dávala smysl a byla pro žáky dostatečně motivující. Myslím si, že každý učitel by měl být tvořivý. Tvořivost je totiž také součást motivace.