• No results found

Návrh programu zaměřeného na rozvoj klíčových kompetencí pro zájmový útvar

V této kapitole se autor pokusí dostát stanovenému cíli práce a předložit návrh programu pro zájmový útvar „Sportovní hry“. Ten je již mnoho let zařazen v nabídce zájmových útvarů, které jsou každoročně otevírány na základní škole Dr. Miroslava Tyrše v České Lípě a vždy se těší značné návštěvnosti žáků i jejich oblibě. Již v předchozím textu práce je uvedeno, že není povinností školy vytvořit v administrativní podobě program pro zájmové útvary – a uvedená základní škola této možnosti využívá.

Když tedy autor přišel s nabídkou, že by se rád v rámci bakalářské práce o sestavení tohoto programu pokusil, setkal se s velmi vstřícným postojem jak u kolegyně, která útvar vede, tak u vedení školy i koordinátorek ŠVP, které mu přislíbily pomoc a podporu.

Postup tvorby programu je následující: stanovení cílů, popis klíčových kompetencí, popis činností, kompletace.

Stanovení a rozdělení cílů a jejich naplnění by se dalo v rámci programu tohoto zájmového útvaru charakterizovat takto:

1. Kurikulární cíle (v oblasti znalostí se jedná o rozšíření znalostí o sportovních hrách a dovednostech s nimi spojených, v oblasti postojů a hodnot se jedná zejména o

„povzbuzování se navzájem“ a „jednání fair play“ – které byly hodnoceny jako osvojené, v oblasti dovedností jde o to propojit teorii s praxí a zvýšit zručnost při hrách).

2. Skupinové cíle (zde se projevily nedostatky v oblasti kompetence sociální a personální, když žáci nepovažovali za osvojenou - u sportovních her tak relativně samozřejmou - „spolupráci při společných úkolech“ a „nacházení vlastního místa ve skupině“).

3. Individuální cíle (žáci si chtějí zasportovat, pobavit se u toho, popovídat si o sportu apod., nicméně i v této rovině si kladou za cíl zlepšit „rozvoj schopnosti odhalovat vlastní chyby“).42 (Činčera, 2007, str. 35)

Rozepsání klíčových kompetencí do jednotlivých položek vztahujících se ke sportovním hrám není autorovým vlastním dílem, je převzaté ze školního vzdělávacího programu

42 Činčera, 2007, str. 35

43

Základní školy Choceň.43 Po prostudování několika různých školních vzdělávacích programů, ve kterých byla tematika sportovních her zpracována, se autorovi jevila tato varianta jako nejvhodnější a domnívá se, že tímto způsobem by bylo možné je naplnit i v rámci popisovaného zájmového útvaru.

Kompetence občanská je rozepsána do těchto položek: získávání pohybových dovedností a rozvíjení pohybových schopností, respektování přesvědčení druhých lidí, odmítání útlaku a hrubého zacházení, uvědomování si povinnosti postavit se proti fyzickému i psychickému násilí, poskytování pomoci a záchrany, zodpovědné rozhodování, stanovení krátkodobých i dlouhodobých cílů.

Kompetence sociální a personální: spolupráce při dosahování společných úkolů, povzbuzování se navzájem, chování v duchu fair play a tolerance, zodpovědnost, informovanost o negativních stránkách sportu (doping), nacházení vlastního místa ve skupině.

Kompetence k učení: získání poznatků o tělesné fyziologii, sledování sportovních soutěží, činnosti směřující ke zdravému životnímu stylu, ochota zapojit se do hry, sportování ve volném čase, sledování svých sportovních výkonů, sledování sportovních soutěží, osvojování si a rozvíjení nových pohybových dovedností.

Kompetence komunikativní: prezentace poznatků a zážitků ze sledování sportovních utkání či školních soutěží, vytváření vztahů mezi učitelem a žáky, kvalitní spolupráce a komunikace, vhodná komunikace v herních situacích, jasné a stručné vyjadřování, kvalitní spolupráce.

Kompetence pracovní: dodržování zdravotních a bezpečnostních zásad, vedení k vytrvalosti, bezpečné a šetrné zacházení s náčiním, účast na údržbě sportovišť, dodržování hygienických zásad, péče o sportovní výstroj.

Kompetence k řešení problémů: vytváření představy o vhodném využívání volného času, zapojování žáků do závodů, turnajů a do jejich organizace, rozvoj schopnosti odhalovat vlastní chyby, užívání odborného názvosloví, gest a signálů, aktuální upravování pravidel dle nastalých podmínek.44

Popis činností, které v rámci zájmového útvaru probíhají je následující: osvojení pravidel sportovních her a bezpečnost při jejich realizaci, herní cvičení a utkání, útočné herní

43 ZÁKLADNÍ ŠKOLA CHOCEŇ: ŠVP: [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné na: http://

http://www.zschocen.cz/dokumenty/svp/63_64_SVP_osnovy_SpV.pdf.

44 Tamtéž

44

činnosti jednotlivce (nabíhání, uvolňování s míčem a bez míče, zpracování míče, střelba, vedení míče, obcházení protihráče, výběr místa), obranné herní činnosti jednotlivce (bránění hráče s míčem, bez míče, odebírání míče, výběr místa), herní kombinace („přihraj a běž“, vzájemné zajišťování, výměna místa), herní systémy (rychlý protiútok, postupný útok, osobní obrana, rozehrání standardních situací), hry na rozvoj důvěry a spolupráce (mašinky, volný pád, pavučina, lodě v mlze apod.).

Finální podoba programu obsahuje jednak stručné informace o zájmovém útvaru (pro koho je určen, časové vymezení apod.), dále pak v tabulkové podobě zpracovanou jeho náplň, výstupy a rozvíjené kompetence. Následuje konkrétní podoba programu, jež je znázorněna i v tabulce. Na závěr jsou uvedeny některé možnosti pro evaluaci popsaných činností.

POPIS PROGRAMU ZÁJMOVÉHO ÚTVARU „SPORTOVNÍ HRY“

Název zájmového útvaru: Sportovní hry

Časové vymezení: útvar je určen pro chlapce navštěvující druhý stupeň základní školy. Schůzky probíhají dvakrát týdně a jejich délka je 60 minut.

Organizační vymezení a zázemí: Zájmový útvar je realizován především ve velké školní tělocvičně a na školním hřišti. Zcela výjimečně se využívá tělocvična malá.

V případě vhodného počasí lze využít i přírodní okolí školy.

Obsahové vymezení: Obsahem jsou především sportovní hry podle výběru žáků a učitele, dále pak hry, relaxační techniky, soutěže.

Vymezení cílů: podchycení a rozvíjení zájmu o sport, dodržování bezpečnosti odpovídající dané aktivitě, vzájemná důvěra a odpovědnost, zdokonalování fyzické kondice, osvojování pravidel sportovních her.

Rozvíjení klíčových kompetencí: kompetence občanská (získávání pohybových dovedností a rozvíjení pohybových schopností, respektování přesvědčení druhých lidí, odmítání útlaku a hrubého zacházení, uvědomování si povinnosti postavit se proti fyzickému i psychickému násilí, zodpovědné rozhodování), kompetence sociální a personální (spolupráce při dosahování společných úkolů, pohybu, zdravého životního stylu, povzbuzování se navzájem, chování v duchu fair play a tolerance), kompetence k učení (ochota zapojit se do hry, zájem sportovat ve

45

volném čase, sledování svých sportovních výkonů, osvojování si a rozvíjení nových pohybových dovedností), kompetence komunikativní (vytváření vztahů, vhodná komunikace v herních situacích, jasné a stručné vyjadřování, kvalitní spolupráce a komunikace), kompetence pracovní (dodržování zdravotních a bezpečnostních zásad, vytrvalost, bezpečné a šetrné zacházení s náčiním, dodržování hygienických zásad, péče o sportovní výstroj), kompetence k řešení problémů (zapojování žáků do závodů, turnajů a do jejich organizace, rozvoj schopnosti odhalovat vlastní chyby, užívání odborného názvosloví, gest a signálů, aktuální upravování pravidel dle nastalých podmínek).

Tabulka č. 10 Činnosti, jejich výstupy a rozvíjené kompetence

ČINNOST VÝSTUPY KOMPETENCE bezpečné a šetrné zacházení s náčiním, dodržování hygienických zásad, péče o

kompetence k učení (ochota zapojit se do hry)

kompetence k řešení problémů (zapojování žáků do závodů, turnajů a

46

kompetence sociální a personální (spolupráce při dosahování společných úkolů)

kompetence sociální a personální (spolupráce při dosahování společných úkolů, chování v duchu fair play a schopnosti odhalovat vlastní chyby, užívání odborného názvosloví, gest a signálů)

kompetence komunikativní (vytváření vztahů, vhodná komunikace v herních

47

situacích, jasné a stručné vyjadřování) kompetence občanská (odmítání útlaku a hrubého zacházení)

kompetence sociální a personální (spolupráce při dosahování společných úkolů, povzbuzování se navzájem) kompetence komunikativní (vytváření vztahů, kvalitní spolupráce a komunikace)

Zdroj: Vlastní práce autora

PRŮBĚH PROGRAMU ZÁJMOVÉHO ÚTVARU „SPORTOVNÍ HRY“

Začátkem celého společného školního roku je úvodní schůzka, kde je prostor jak pro vzájemné seznámení účastníků (skrze různé seznamovací hry), tak i pro určení pravidel bezpečnosti, fair play a fungování skupiny.

Další hodiny by potom bylo dobré rozdělit do opakujících se period, kdy se vždy čtyři lekce (tedy v podstatě dva týdny) budeme věnovat nějaké konkrétní sportovní hře a zlepšování pro ni potřebných schopností žáků. Tento „trénink” proložíme i dalšími aktivitami, jako jsou právě různé důvěrové či kooperační hry.

Návrh programu založený na sportovní hře basketbal tedy obsahuje základní šablonu pro tvorbu veškerých dalších lekcí s jinými sportovními hrami. Součástí této šablony je i

„bonusová lekce“. Ta může být buď tréninková či “na přání”. Při tréninkové zvolíme sportovní hru my, abychom dali jejímu nácviku dostatečný prostor. Pokud je lekce na přání, zvlolí si libovolnou sportovní hru z výběru sami žáci.

Základem je však ono kvarteto lekcí s danou strukturou programu, které by se souhrnně dalo nazvat cyklus, ve kterém rozvíjíme jak znalosti sportovních her, tak i obranné a

48

útočné schopnosti týmu jednotlivců. K tomu se navíc připojují již zmíněné hry na rozvoj důvěry a spolupráce. Účelem těchto lekcí je skloubit všechny zmíněné aspekty do funkční a zábavné formy, která by pak byla aplikovatelná v různých podobách i na zbytek školního roku.

Lekce nemusíme využívat pouze v navrhovaném cyklu, samozřejmě je můžeme v případě potřeby i opakovat a libovolně vkládat. Potřebujeme-li například více času na nácvik dovednotí pro hru, můžeme po 3. lekci zařadit opět 2. lekci. Vše samozřejmě s ohledem na jejich logickou posloupnost.

Všechny aktivity vztahující se k míčovým hrám jsou koncipovány tak, aby je bylo možné realizovat především ve školní tělocvičně. Výjimkou je kopaná, pro kterou je vhodnější prostředí nedalekého sportovního stadiónu. Pomůcky jsou vždy voleny s ohledem na konkrétní hru. Prakticky vždy jsou využity rozlišovací dresy, v případě házené branky, u florbalu navíc hokejky a ochranné pomůcky pro brankáře. Ke každé míčové hře je určen pro ni speciální míč.

Důvěrové hry mají pomůcky specifické pro každou hru. U hry Pavučina se jedná o pevný provaz nebo lano, v případě realizace venku je zapotřebí několik stromů, pokud se hra hraje uvnitř, lze využít tyče na šplh či jiné nářadí. Při hře Pád důvěry je zapotřebí jakékoli vyvýšené místo (pokud jsme v tělocvičně, ideální je švédská bedna, venku se dá padat například ze zad spolužáka, který dělá „kozu“). Hra Mašinky (bez ohledu na prostředí, kde je realizována) nevyžaduje pomůcky žádné (a většinou tomu tak je i u jiných her zaměřených na rozvoj důvěry a spolupráce – což je jejich velká přednost).

Program je postaven tak, aby bylo jasné, jaký druh aktivity zvolit a jaká je jejich posloupnost. Konkrétně pak volíme nácvikovou část s ohledem na zvolenou sportovní hru, důvěrové hry s ohledem na potřeby skupiny a drobné hry dle uvážení, pro zábavu a odreagování. Relaxační techniky je možno čerpat z publikace uvedené v daném odstavci.

Jednotlivé lekce jsou jak znázorněny v tabulce, tak i samostatně popsány.

Úvodní schůzka

Rozcvička a seznamovací hry

Hned po příchodu zařadíme rozcvičku, obsahující několik koleček okolo tělocvičny a základní protahovací cviky. Jelikož není hodina zaměřená vyloženě na trénink sportovní hry, není třeba dělat kompletní klasickou rozcvičku, obsahující všechny nezbytné části.

49

Dále zařadíme aktivity na seznámení účastníků. Předpokládá se, že kroužek bude započat spolu se školním rokem, a proto se jeho osazenstvo nebude plně znát, takže tyto hry jsou na místě.

Jméno a gesto: Stoupneme si do kruhu a každý postupně řekne své jméno a udělá k němu nějaký pohyb či gesto, které ho charakterizuje. Ostatní pak oboje zopakují. Takto se postupně vystřídají všichni.

Posílání jména: Pro zopakování jmen si v kruhu začneme posílat znamení, kterým je tlesknutí směrem k nějaké osobě, spolu s vyslovením jejího jména. Daná osoba pak musí znamení poslat stejným způsobem co nejrychleji dál. Pro ztížení je možné při tlesknutí říci jméno osoby, na kterou má námi určená osoba znamení dále poslat.

Honička se jmény: Rozpustíme kroužek, určí se jedna baba (či dvě), která honí ostatní. Při předání však musí říci jméno toho, koho chytla. Pro ztížení je možné určit, že při předání baby se řeknou dvě až tři jména těch, kterým se má baba dále předat.

Vybíjená se jmény: Jedná se o klasickou jednoduchou vybíjenou, kdy ten, kdo někoho trefí míčem, danou osobu „vybil“, a ta si jde tím pádem sednout. K tomu lze však přidat, že daná osoba je vybitá pouze v případě, že házeč řekne správně její jméno.

Představení se, sdělení vlastních očekávání a určení pravidel

Po předchozí aktivitě rozložíme po zemi žíněnky do kruhu a sedneme si na ně. Žákům se představíme a sdělíme jim, které sporty nás baví, které děláme závodně, co jen rekreačně a třeba i to, kolik času sportům denně věnujeme. Ty samé informace necháme říci postupně i je.

Dále se zeptáme, které sporty by si na kroužku chtěli zahrát a jaká od toho mají očekávání.

Doprostřed kruhu ze žíněnek dáme na půl přeložený balicí papír a fixy. Do jedné čtvrtiny pak zapisujeme očekávání žáků a do druhé sportovní hry, které by si zde rádi zahráli.

Když dostanou všichni prostor pro vyjádření, přejdeme ke třetí části povídacího kolečka, kterou je společné určení pravidel. Zeptáme se žáků, která pravidla by tu chtěli, ať už ve hrách či mimo ně, aby se tu cítili příjemně. Občas můžeme zkusit něco navrhnout, ale žáci by je měli vymyslet především sami. Tato pravidla je necháme zapsat na druhou, zatím nepoužitou polovinu balicího papíru. Na pravidlech se ale musí shodnout všichni dohromady. Pokud s ním jeden člověk nesouhlasí, nezapíše se.

Na konec povídacího kolečka necháme žákům prostor, pokud chtějí říci ještě něco, co dosud nezaznělo. Pak přejdeme k poslední části úvodní hodiny.

50

Sportovní hra

Po povídacím kolečku dáme žákům na výběr z několika sportovních her, ke kterým zrovna máme pomůcky. Hře dle jejich výběru pak věnujeme většinu zbylého času.

Reflexe a závěr

Po dohrání hry s žáky uděláme vydýchání a několik protahovacích cviků na závěr. U toho jim řekneme otázky, na které si mohou vymyslet odpovědi:

Co se ti na hře nejvíce líbilo nebo nelíbilo? Jak se vám v týmu spolupracovalo? Hráli jste jako tým, nebo spíše jako jednotlivci?

Když dokončíme cvičení, stoupneme si do kruhu a míč ze hry využijeme jako mluvicí totem. Mluví ten, kdo ho má v ruce. Pokud chce někdo něco dodat, míč se mu hodí. Tak je možno se podělit o odpovědi na předchozí otázky. Na závěr se rozloučíme.

1. schůzka

Tato hodina je zaměřená na seznámení s pravidly nové sportovní hry a na její ozkoušení.

Žáci zde zjistí, jak se hra hraje, vyzkouší si ji a budou tak moci získat dostatek podnětů pro náplň další hodiny.

Přivítání

Žáky uvítáme na hodině a máme-li natrénovaný nějaký společný pozdrav, vykonáme jej.

Rozcvička

Varianty rozcvičky jsou různé, zde je jedna z nich: Začneme několika kolečky okolo tělocvičny volným tempem. Následně se rozestavíme a cvičíme na místě. Začneme od kotníků a postupně prokroužíme všechny klouby končetin a krk. Pokračujeme dotykem prstů na špičky u nohou při propnutých kolenech. Dále kroužíme celou nohou, postupně vystřídáme obě a přejdeme ke kroužení celými pažemi. Nejdříve jedním směrem, pak druhým směrem a nakonec každá jiným. Rozcvičku zakončíme několika kliky při zpevnění celého těla.

Úvod do sportovní hry

V této části žákům představíme vybranou sportovní hru a její pravidla jasnou a smysluplnou formou, nejlépe názorně. Tedy jim přímo na hřišti ukážeme, kde kdo stojí, co je účel, co je povolené a co nikoli, které území má jaké vlastnosti. Stejně názorně jim můžeme ukázat dané sportovní náčiní a práci s ním.

51

Pro konkrétní příklad můžeme zvolit například hru basketbal. Zde tedy vysvětlíme účel hry, množství hráčů v týmu, jejich role, bodovaná území, povolené způsoby pohybu či předání míče a podobně. Ty žákům i předvedeme, od čehož je možné přejít k další části hodiny.

Nácvik základních dovedností pro hru

Zde je třeba žáky naučit dovednostem potřebným pro danou sportovní hru. V případně basketbalu můžeme začít tím, že žákům rozdáme jeden míč do dvojice a necháme je si házet napříč tělocvičnou. Oběma rukama, pak jednou rukou, vyzkoušet můžeme i hod zády ke spoluhráči. Vzdálenost můžeme zvyšovat. Od toho přejdeme k driblování. Nejdříve na místě, jednou rukou, druhou rukou a předávání. Následně s driblováním každý oběhne svého partnera, vrátí se zpět na místo a míč mu hodí, aby mohl vyrazit on.

Pak můžeme přejít k hodu na koš. Nejdříve z místa oběma rukama, pak jednou rukou. Dále s driblováním za běhu a podobně. Můžeme tak dojít až k přihrávkám útoku ve dvojici na koš s tím, že jiná dvojice koš brání.

Když jsme si jisti, že všichni žáci ovládají základní potřebné dovednosti, přejdeme k další části.

Sportovní hra

V této části si žáci vyzkouší sportovní hru v plné formě. Rozdělíme je tedy do týmů, poradíme s rozestavením či určením rolí a pustíme se do hry. Při hře sledujeme, zda všichni správně chápou, co se po nich chce, mají jasno v pravidlech a ovládají potřebné dovednosti. Bylo by dobré, aby nám na čistou hru vyšlo přinejmenším deset minut i s tím, že nám zbude adekvátní čas na závěrečné zhodnocení.

Zhodnocení dojmů ze hry

V této části provedeme s žáky vydýchání a u toho jim položíme několik otázek na promyšlení. Například: Jak vás hra bavila? Je něco, co vám hře opravdu vadilo, nebo se vám naopak hodně líbilo? Co vám šlo nejlépe a co nejhůře?

Po vydýchání je necháme se k otázkám vyjádřit. Díky tomu můžeme zjistit, zda hra bude či nebude patřit mezi oblíbené, případně na jaké dovednosti bychom se měli zaměřit příští hodinu.

Závěr

Po ukončení povídacího kolečka provedeme společný pozdrav a před rozchodem oznámíme žákům, na co se mohou příští lekci těšit, čímž je i mírně namotivujeme.

52 2. schůzka

Toto setkání je zaměřené na zdonalení herních dovedností a práci s nimi.

Přivítání, rozcvička spojená se sportovní hrou

Dáme každému basketbalový míč a začneme několika kolečky s driblingem okolo tělocvičny, každý svým tempem. Následně se rozestavíme a provedeme protahovací a dynamické cviky s míčem. Postupně můžeme přejít i k přihrávkám ve dvojicích či krátkým útokům na koš. Ne však něco dlouhého, abychom se rychle dostali k samotné hře.

Sportovní hra

Rozdělíme žáky do dvou skupin. První skupina vytvoří herní týmy hrající zápas proti sobě.

Žákům druhé skupiny dáme k dispozici list, do kterého mohou zapisovat průběh utkání a poznámky k výkonům jednotlivých hráčů. Nejdříve jedna polovina žáků hraje a druhá je sleduje, následně se po 6-7 minutách prohodí.

Zhodnocení silných a slabých stránek týmu i jednotlivců

Provedeme krátké vydýchání a zeptáme se žáků, čeho si během hry všímali. Co ostatním šlo nebo naopak nešlo? A jak se jim hrálo s dalšími spoluhráči? Přihrávali si, nebo hrál každý sám za sebe? Učíme je, jak dávat konstruktivní kritiku a jak takovou kritiku také přijímat. Můžeme připojit i svůj názor ohledně toho, co by bylo dobré ještě trénovat.

Rozvoj dovedností a spolupráce pro danou sportovní hru

Zde je prostor pro trénování vybraných dovedností. Pokud se jedná například o dovednosti útočné či obranné, můžeme zvolit útoky dvojic na koš, který je bráněn další dvojicí. V případě potřeby lépe definovat a procvičit role v týmu zadáme tu samou aktivitu s tím, že proti sobě stojí členové jednoho týmu.

Pokud se jedná o týmovou spolupráci, zvolíme například aktivitu, kdy musí jedno družstvo dostat míč z jedné strany na druhou, aniž by mohlo driblovat, a druhé mu v tom brání.

Naučíme tak žáky si přihrávat a dávat jasné signály spoluhráčům.

Naučíme tak žáky si přihrávat a dávat jasné signály spoluhráčům.