Navýšení těsnícího žebra o 0,7 mm

I dokument ZAVEDENÍ VÝROBKU DO SÉRIOVÉ VÝROBY S VYUŽITÍM PROCESU ESC (sidor 84-103)

(Zdroj: Vlastní).

Díl byl upraven do T2 testování.

6.5 Testování produktu v T2

V této části je provedeno ověření designové změny z testování T1, zdali nápravné opatření bylo aplikováno a těsnící žebírko bylo navýšeno dle nové výkresové dokumentace. Pro ověření bylo provedeno měření dle náměrového protokolu.

Po ověření správnosti náměrové tolerance těsnícího žebra bylo zahájeno testování T2 dle projektového plánu. Nejprve se začalo testem Leak Tightness, pro ověření nápravného opatření. Únik vzduchu byl při tomto testu ve specifikaci, kterou požadoval zákazník, proto se mohlo pokračovat dalšími testy. Po testu Leak Tigtnes, bylo třeba ověřit váhu, protože na HVACu byly provedeny designové změny. U těchto dvou testů byly naměřeny výsledky v toleranci, proto bylo možné začít testy Air Flow Distribution a Noise Analasys, které byly stanoveny a domluveny zákazníkem před začátkem testování. Test air Flow nebyl v této části testován, protože v testovací části vyšly výsledky měření v zákaznické toleranci. Test není třeba opakovat.

Zvýšení těsnícího žebra z nominální hodnoty 1,5 mm na 1,9 mm.

85

Tabulka 16: Přehled provedených testů s výsledky v T2.

T2 Výsledky testů

Leak Tightness OK

Weight Targets OK

Air Flow Distribution OK

Noise analysis OK

(Zdroj: Vlastní).

6.5.1 Ověření nápravného opatření

Před testováním T2 bylo třeba provést ověření nápravného opatření, zda-li prostřední těsnící žebro bylo navýšeno o danou hodnotu.

Na obrázku 25 je vidět, že se změnila nominální hodnota výšky těsnícího žebra z 1,5 mm na 2,2 mm. Pro ověření správnosti byla dvířka naměřena opět v devíti bodech a u obou kavit výška žeber odpovídala toleranci výkresové nominální hodnoty.

Obrázek 25: Naměřené hodnoty výšky těsnících žeber na dvířkách.

(Zdroj: vlastní).

86

Dvířka jsou vyladěna do správné tolerance. Je tedy možné zahájit testování a ověření designové změny v testování T2.

6.5.2 Leak tightness

Poté, co byla ověřena navržená designová změna a výsledky vyšly toleranci nominální hodnoty, je třeba opakovat test Leak Tigtness.

Tento test byl prováděn za stejných podmínek jako v testování T0 a T1, kdy je HVAC natlakován na 200 Pa a pomocí laboratorního zařízení se měří celkový únik vzduchu, který byl naměřen 110 l/min, což splňuje toleranci specifikovanou zákazníkem 120 l/min.

Tabulka 17: Výsledek testu Leak Tightness – celkový únik vzduchu.

Typ Specifikace bylo na dvířkách pod těsnícím žebrem. Jak je zřejmé z vyhodnocovací tabulky, bodový únik vzduchu byl naměřen v místě největšího úniku 5 l/min, tudíž byla splněna specifikace zákazníka.

Tabulka 18: Výsledek testu Leak Tightness – bodový únik vzduchu.

Typ Specifikace

87

Aktuální náměr potvrdil simulaci z testování T1. Nyní test vychází, je možné pokračovat v naplánovaném testování.

6.5.3 Weight Targets

Tento test se opakuje, protože na daném kuse byly provedeny designové změny, proto bylo třeba ověřit váhu kusu. Test Weight Targets, byl opět prováděn za pomoci digitální váhy. V tabulce 19 je zaznamenáno, že váha se zvýšila o 5 g. Provedené změny jsou malé, jsou stále ve specifikaci.

Tabulka 19: Výsledek testu Weight Targets.

Typ Specifikace

6.5.4 Air Flow Distribution

Tento test navazuje na test air Flow, který vyšel v toleranci, proto bylo možné pokračovat testem air Flow Distribution, který řeší procentuální rozdělení vzduchu jednotlivými klapkami, které jsou otevřené při daném módu.

Test je specifikován zákazníkem dle Lastenheftu. Tato specifikace je blíže popsaná v kapitole 5.2.

Měření se provádí pomocí laboratorního zařízení při napětí motoru 12 V, kdy na HVACu je namontováno potrubí pro distribuci vzduchu do jednotlivých výduchů (Defrost, Foot, Bi-level 50 %, Face). Potrubí je vyrobeny podle modelu jako je v autě a jednotlivé módy se nastavují pomocí kontrolního panelu.

88

Tabulka 20: Výsledky testu Air Flow Distribution.

OUTLET LAH 12V LAH 12V LAH 12V LAH 12V

DEFROST 72 ± 4 72,1 0 0 0

Jak je zřejmé z tabulky 20, všechny hodnoty vyšly v hodnotách, které jsou v toleranci určené zákazníkem. Test není třeba opakovat.

6.5.5 Noise Analasys

Pokud je ve výrobku nějaká rotační část a fouká z ní vzduch, je zde riziko, že díl bude vyvíjet hluk. Pro zákazníka je důležité, aby díl jako takový při specifikovaných podmínkách splňoval určitou hodnotu v dB – úroveň hluku. Specifikace určuje, při jakých tlakových podmínkách a při jakém průtoku vzduchu se měření provádí, ve kterých modech, co má být zalepené, co má být odlepené a zkoumá se také pozice mikrofonu, který zvuk zaznamenává. Tyto podmínky jsou blíže popsány v kapitole 5.2.

Měření probíhá ve speciální hlukové komoře, kde by pozadí hluku nemělo přesáhnout 23 dB, jinak by do samotného měření hluku HVACu byl měřen i hluk z okolí, což by ovlivnilo výsledek testu. Při měření je důležité co nejvíce eliminovat hluky, proto by neměly být v komoře nepotřebné předměty.

U tohoto testu je důležité nastavení mikrofonu. Mikrofon je vzdálen od HVACu 1000 mm a 250 mm nad nejvyšší hrankou klimatizační jednotky – obrázek 16. Jinak postavený mikrofon by mohl ovlivnit výsledné hodnoty měření.

Dle specifikace jsou měřeny módy Face, Foot, Defrost při stanovených tlakových podmínkách -350 Pa, napětí na motoru 3, 6, 9 a 12,5 V. Průtok vzduchu a další hodnoty

89

z měření vyplynou – otáčky motoru (RPM) a naměřená úroveň zvuku v dB, která nesmí přesáhnout 58 dB.

Tabulka 21: Výsledky testu Noise analasy.

FACE MAX testovacím módu Face, protitlaku 350 Pa a při napětí motoru 13,5 V. Tudíž specifikace byla splněna.

90

6.6 Uvolnění produktu do sériové výroby

Uvolnění do sériové výroby probíhá na základě uvolňovacího meetingu za účasti top managementu a projektového týmu, kde jednotlivá oddělení prezentují stav projektu před uvolněním do sériové výroby.

QA inženýr prezentuje výsledky, které musejí splňovat požadavky zákazníka dle stanovených specifikací. Díly musí být uvolněny také zákazníkem, tudíž ohodnoceny za Note 1. Tato známka je přidělena v případě, že díl je možné zastavět do vozidla. Je tedy nutné, aby byly splněny všechny testy a funkce specifikované zákazníkem, nevychýlit se z tolerance, která je specifikována v technické dokumentaci, a aby kusy vyráběné na sériové lince splnily sériové podmínky.

Z výsledků, které jsou znázorněny v tabulce 22 je patrné, že díly splnily zákaznické specifikace, tudíž je možné je uvolnit do sériové výroby.

Na základě všech prezentovaných výsledků za jednotlivá oddělení se top management rozhodl, že projekt může být uvolnění do sériové výroby.

Tabulka 22: Výsledky provedených testů.

HVAC verze Název testu Specifikace Výsledek

2-zone LHD Weight Targets LAH 5.10. OK

2-zone LHD Air Flow LAH 6.4.1.1. OK

2-zone LHD Air Flow Distribution LAH 6.4.1.2. OK

2-zone LHD Leak Tightness LAH 6.4.1.3. OK

2-zone LHD Noise Analasys LAH 6.4.1.4. OK

(Zdroj: Vlatní)

Jak již bylo zmíněno, ESC procedura (příloha 2) je obecná procedura platná pro všechny části Denso korporace, musí být tedy přehledná a univerzální. Z tohoto důvodu není možné, aby tato procedura obsáhla všechny detailní odpovědnosti, úkoly a dílčí

91

cíle. Prvním předpokladem k úspěšnému řízení projektu ze strany QA inženýra je bližší specifikace jeho role, odpovědností a úkolů k jednotlivým fázím projektu.

92

Závěr

Cílem mojí diplomové práce bylo popsat, jak se zavádí výrobek do sériové výroby dle ESC procedury. Dílčími cíli, kterými lze dosáhnout společného cíle – uvolnění produktu do sériové výroby, bylo prověření a dodržování procedury ESC.

Při psaní diplomové práce jsem nejdříve musela pochopit a popsat proces při plánování procedury ESC, na toto téma hovořit s pracovníky, kteří se na projektu podílejí, přijmout jejich požadavky a detailně je analyzovat a následně je vyhodnotit.

Při studiu literatury jsem se snažila o porovnání teorie a praxe při práci inženýra předsériové kvality. Na základě správného chodu při řízení projektu ve společnosti Denso jsem bylo nutné rozšířit požadavky ESC procedury, která je platná pro všechny části Denso korporace, musí být tedy přehledná a univerzální. Z tohoto důvodu není možné, aby tato procedura obsáhla všechny detailní odpovědnosti, úkoly a dílčí cíle. Úkolem bylo tyto položky více konkretizovat a tím byl vytvořit jakýsi detailní plán aktivit kvality inženýra předsériové výroby pro jednotlivé milníky projektu. Tento detailní plán nezůstane ale omezen pouze na potřeby této diplomové práce – ze strany firmy Denso může být využit jednak jednotlivými zodpovědnými QA inženýry a jednak QA managementem. QA inženýrovi může tento detailní plán aktivit posloužit jako vodítko pro jeho práci a plánování aktivit na pozadí projektového plánu a ESC procedury. Pro management firmy může být tento detailní plán aktivit využit k identifikaci a kontrole stavu plnění důležitých úkolů v čase, anebo při nástupu nového QA inženýra k jeho rychlému a efektivnímu zaškolení.

Na základě rozšířené ESC procedury byla konkrétně popsána případová studie průběh řízení projektu, na kterém se podílí inženýr předsériové kvality. Tato část zahrnuje plánování, ve kterém byl vytvořen plán testů, tak aby využití laboratoří bylo co nejefektivnější. Tento plán byl rozdělen do tří ladících smyček, kde bylo provedeno testování produktu. V první ladící smyčce byl identifikován vysoký únik vzduchu v klimatizační jednotce. Pro identifikaci chyby a navržení nápravného opatření byl použit nástroj kvality – metoda 5 x proč. Toto nápravné opatření bylo pak aplikováno do ladící smyčky dvě. Zde bylo nápravné opatření ověřeno a znovu přetestováno.

Přestože byl problém odstraněn, klimatizační jednotka po přetestování stále nesplňovala zákaznickou specifikaci. Byla tedy provedena opětovná identifikace problému za pomoci metody 5x proč a pro zjištění příčiny byl použit další důležitý

93

nástroj kvality - Ishikawův diagram. Na základě určení příčiny vysokého úniku vzduchu v klimatizační jednotce bylo navrhnuto nápravné opatření do ladící smyčky tři. V ladící smyčce tři bylo nejdříve provedeno ověření nápravného opatření. Po ověření nápravného opatření díl splňoval zákaznickou specifikaci, proto bylo možno pokračovat v požadovaných testech dle testovacího plánu. Po splnění všech testů dle testovacího plánu se potvrdila správnost nápravného opatření a díl splnil všechny potřebné specifikace. Výsledky požadovaných testů byly v zákaznické toleranci.

Projekt MQB TT, kterým se tato práce zabývala, byl úspěšně uvolněn zákazníkem a nyní se již vyrábí v sériové výrobě.

94

Seznam použité literatury

[1] VEBER, Jaromír. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. 2. aktualizované vydání.

Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 204 s. ISBN 978-80-247-1782-1.

[2] FIALA, P. Řízení projektu. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 2002. 174 s. ISBN 80-245-0448-0.

[3] SKALICKY, J., Z. VOSTRACKY. Projektový management. 2. vyd. Plzeň: ZČU, 2000. 188 s. ISBN 80-7082-590-1.

[4] SVOZILOVA, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006.

353 s. ISBN 80-247-1501-5.

[5] SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality. 4. vydání. Praha: VSEM 2012. 44 s.

ISBN 978-80-86730-88-2.

[6] FREHR, H.U. Total Quality Management. 1. vydání. Brno: UNIS, 1995. 258 s.

ISBN 3–446–17135 –5.

[7] ROSENAU, M. Řízení projektů. 3. vydání. Brno: Computer Press, a. s., 2007.

377 s.ISBN 978-80-251-1506-0.

[8] CHVALOVSKÝ, V. Řízení projektů aneb překážkový běh na dlouhou trať. 1. vyd.

Praha : ASPI, 2005. 132 s. ISBN 80-7357-085-8.

[9] NENADÁL, J. Moderní management jakosti. 1. vydání. Praha: Managemnt Press, s.r.o., 2008. 377 s. ISBN 978-80-7261-186-7.

[10] HOYLE, D. Automotive Quality Systems Handbook. 2. vydání. Amsterdam:

Elsevier Butterworth Heinemann, 2005. 560 s. ISBN 0-7506-6663-3.

[11] KUBÍČKOVÁ, L., K. REIS. Řízení změn ve firmách a jiných organizacích. 1.

vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 136 s. ISBN 978-80-247-4564-0.

[12] NĚMEC, V. Projektový management. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 184 s. ISBN 80-247-0392-0.

[13] DOLEŽAL, J., P. MÁCHAL, B. Lacko. Projektový management podle IPMA. 1.

Vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 507 s. ISBN 978-80-247-2848-3.

95 [14]Principy řízení projektu. Dostupné z:

http://www.ccvj.cz/UserFiles/File/euprolek/M4/obecne-principy-rizeni-projektu-cast-1-studijni-text.pdf?PHPSESSID=b2fd91af92c696b06f67c34a36e5becd.

online. vid. 2014-12-11.

[15] LÝSEK, P. Skripta: Stastical Process Control. Process management group, 2014.

[16] LÝSEK, P. Skripta: Failure Mode an Effect analysis. Process management group, 2014.

[17] Denso Manufacturing Czech s.r.o. Logo společnosti, 2010. Dostupné z:

http://www.denso.cz. online. vid. 2014-11-20.

[18] Denso Manufacturing Czech s.r.o. Pohled na závod DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., 2010. Dostupné z: http://www.denso.cz. online. vid. 2014-11-12.

[19] Organizační struktury. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/typy-organizacnich-struktur-cleneni-2840.html#!&chapter=3. online. vid. 2014-11-10.

[20] HYTURA, M.. Management jakosti. 1. vydání, Brno: VŠB – TUO, 2007. 209 s.

ISBN 978-80-248-1484-1.

[21] Histogram. Dostupné z: http://www.ikvalita.cz/tools.php?ID=24. online.

vid. 2014-12-10.

[22] Vývojové diagramy. Dostupné z: http://www.ikvalita.cz/tools.php?ID=25. online.

vid. 2014-12-10.

[23] Bodový diagram. Dostupné z: http://www.ikvalita.cz/tools.php?ID=28. online.

vid. 2014-11-14.

[24] Specifikace zákazníka – Lastenheft.

96

Seznam příloh

Příloha 1 - Rozdíl mezi klimatizační jednotkou MQB B a MQB TT...I Příloha 2 - Výtažek z přehledu ESC procedury ... ...II Příloha 3 - Výtažek z ISIR plánu z projektu MQB TT...III Příloha 4 - Ukázka přehledu ohodnocování otevřených položek při uvolňovacím meetingu ... ...IV Příloha 5 - Výtažek Quality Control Sheet projektu MQB TT ... ...V Příloha 6 - Výtažek kvality standardu projektu MQB TT ... ...VI Příloha 7 – Procesní FMEA ... ...VII

I

Příloha 1 - Rozdíl mezi klimatizační jednotkou MQB B a MQB TT

MQB B

MQB TT

II

Příloha 2 - Výtažek z přehledu ESC procedury

III

Příloha 3 - Výtažek z ISIR plánu z projektu MQB TT

IV

Příloha 4 - Ukázka přehledu ohodnocování otevřených položek při uvolňovacím meetingu

V

Příloha 5 - Výtažek Quality Control Sheet projektu MQB TT

VI

Příloha 6 - Výtažek kvality standardu projektu MQB TT

VII

Příloha 7 – Procesní FMEA

I dokument ZAVEDENÍ VÝROBKU DO SÉRIOVÉ VÝROBY S VYUŽITÍM PROCESU ESC (sidor 84-103)