• No results found

Nejprestižnější profese v ČR

Náplní učitelské profese je duchovní činnost, která v sobě obnáší především předávání kulturního dědictví z generace na generaci. Záleží pouze na učiteli, zda se rozhodne učitelství uchopit jako poslání nebo čistě jako povolání. Kvalitní učitel by měl svou profesi chápat vždy jako poslání a podle toho přistupovat k žákům i k sobě

Povolání Pořadí

Lékař 1.

Vědec 2.

Učitel na vysoké škole 3.

Zdravotní sestra 4.

Učitel na základní škole 5.

1.2.2 Požadavky na profesi učitele

Na učitele je kladena celá řada požadavků. Řadíme k nim především odborné vzdělání, které je nezbytné pro vykonávání profese učitele. Dále všeobecné vzdělání, s nímž souvisí kulturní a politický rozhled, komunikativní dovednosti, jazykovou kulturu a dovednost práce s moderními technologiemi.

Podstatnou roli v učitelství hrají osobnostní rysy učitele. Učitel musí být především osobností, která je trpělivá, klidná, kreativní, dokáže se přizpůsobit měnícím se podmínkám, umí si získat autoritu, disponuje smyslem pro humor, jde žákům příkladem a dokáže je zaujmout a motivovat. Zmíněným vlastnostem se v opravdovém slova smyslu nelze naučit. K vykonávání profese učitele je nezbytné disponovat určitými sociálními předpoklady, které slouží ke komunikaci s žáky a dospělými.

Z výčtu všech požadavků můžeme nazvat zkušeným učitelem pouze toho učitele, který rozvíjí své profesní dovednosti více jak pět let. Veškeré požadavky na profesi učitele souvisejí s jeho kompetencemi.

Zmíněný souhrn požadavků prezentuje jen základní úroveň potřebnou k vykonávání učitelské profese. Kvalifikovaný učitel ještě nemusí být způsobilý k výkonu svého povolání. Soubor požadavků na profesní standard českého učitele je obsáhlejší. Požadavky stále stoupají. (Vašutová, 2004, s. 39)

1.2.3 Kompetence učitele

Kompetence učitele je chápána jako připravenost vyrovnat se s požadavky na učitelskou roli a zároveň zůstat sám sebou. Kompetence obsahuje znalosti, dovednosti, postoje, zkušenosti, které učitel v průběhu života dále rozvíjí.

(Svobodová, Šmahelová, 2007, s. 85-86)

Nutno podotknout, že klasifikace kompetencí není zcela jednoznačná. Liší se podle různých autorů. Rozlišujeme řadu kompetencí, které se promítají do vyučovacího procesu.

Nejpropracovanější model profesních kompetencí učitele vytvořila J. Vašutová (Dytrtová, Krhutová, 2009, s. 25). Při jeho formulaci vycházela ze současných úloh

o Odborně předmětová kompetence - souvisí se znalostmi v učitelově aprobačním předmětu. Učitel dokáže znalosti integrovat mezi další předměty a tím vytváří mezipředmětové vztahy.

o Didaktická a psychodidaktická - Učitel umí ovládat strategie vyučování a učení, dokáže přizpůsobit metodiku individuálním potřebám žáků.

o Obecně pedagogická - Učitel dokáže ovládat podmínky a postupy výchovy a výuky. Má znalosti o právech dítěte a respektuje je. Podporuje individuální rozvoj žáků a jejich kvalit.

o Diagnostická a hodnotící - Učitel je schopen diagnostikovat žáka se specifickými poruchami učení a chování, dokáže udržet kázeň, dokáže rozvíjet talent u mimořádně nadaných žáků.

o Sociální, psychosociální a intervenční (zasahující) - Učitel dokáže vytvořit a udržet pozitivní klima v kolektivu, ovládá prostředky pedagogické komunikace.

o Manažerská a normativní - Učitel disponuje znalostmi zákonů a vzdělávací politiky. Dokáže vytvářet projekty na kvalitní úrovni. Ovládá administrativní postupy.

o Profesně a osobnostně kultivující - Učitel reprezentuje svojí profesi jeho vědomostmi všeobecného rozhledu a spoluprací s pedagogickými zaměstnanci a žáky.

o Ostatní předpoklady - psychická odolnost a fyzická zdatnost, mravní bezúhonnost

Požadavky na povolání učitele jsou vysoké. Z předchozího výčtu kompetencí jasně vyplývá, že je na učitele kladeno stále více požadavků v závislosti na historickém vývoji. Jak se konkrétně promítají veškeré kompetence učitele a požadavky na něho kladené do vyučovacího procesu? Jaké jsou povinnosti učitele a jak se mění v závislosti na funkci, kterou vykonává, se dozvíme v následující podkapitole.

1.2.4 Povinnosti učitele

Je nutné rozlišit povinnosti učitele, které jsou stanovené právními předpisy od skutečných vykonávaných povinností. Mezi povinnosti, které jsou definovány pracovním řádem zaměstnance nebo zákonem 29/1984 Sb. řadíme: řízení vyučovacího procesu, výchovu a vzdělávání, odborné vedení hodiny, předávání vědomostí, dovedností a zkušeností, přípravu učebních pomůcek, opravu písemných a uměleckých prací žáků, účast na jednáních svolaných ředitelem, celoživotní studium, přípravu na vyučovaní nebo výchovné působení, vedení předepsané pedagogické dokumentace, dozor a dohled nad žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení, které slouží potřebám vzdělávání.

(Vališová, Kasíková, 2001, s. 112).

Jedinečné postavení zaujímá třídní učitel. Funkci třídního učitele by měl zastávat zkušený pedagog, avšak učitelství prvního stupně je výjimkou. Učitel ve většině případů vykonává funkci třídního učitele, přestože za sebou nemusí mít dlouholeté zkušenosti. Třídnictví stanovuje ředitel školy a vymezuje náplň jeho práce.

Mezi pracovní povinnosti třídního učitele patří kontrola docházky a správa třídní knihy, podílení se na výchovných opatřeních, seznámení žáků se školním řádem a základními pravidly chování. Třídní učitel se stará o výzdobu třídy.

Pracovní náplň třídního učitele však zahrnuje poznání žáků v širších souvislostech, jako jsou pozice žáka ve třídě a v rodinném prostředí. Rozvíjení dovedností žáků a poskytnutí pomoci při řešení problémů. Ke splnění veškerých nároků pomáhají metody práce. Řadíme k nim především pozorování a osobní rozhovory. (Vališová, Kasíková, 2011, s. 112)

Zmíněné činnosti jsou učitelům vymezeny předpisem, tudíž je plnit musí. Jaká je však skutečná náplň práce učitelů a s čím vším se ve své praxi setkávají?

Učitelé doučují, vykonávají různá nápravná cvičení a podílejí se na zájmové činnosti žáků. Nezbytnou složkou efektivního vzdělávání a výchovy žáků je

obtížnější než práce s žáky. Učitelé se tak často setkají s řešením osobních problémů žáků a problémů v rodině. Je tedy nezbytně nutné pracovat s klimatem třídy, aby se zamezilo šikaně a jiným problémovým situacím. Učitel by měl ochraňovat žáky před riziky poruch jejich zdravého vývoje. K celoživotnímu vzdělávání učitelů patří účast na kurzech a různých seminářích, které mohou souviset s realizací určitého projektu.

Mezi další činnosti řadíme suplování v jiných ročnících, motivaci a inspiraci žáků, hodnocení, kontrolu a pozitivní ovlivňování postoje žáků.

1.2.5 Profese učitele z pohledu ostatních profesí

Často se setkáváme s negativními názory lidí na učitelské povolání, které se týkají časové dotace učitelů. Učitelé mají prázdniny, ředitelská volna a podle některých i krátkou pracovní dobu. Realita je ovšem taková, že průměrná pracovní doba učitelů základních a středních škol činí 45 hodin 30 minut týdně. Což znamená, že je téměř o tři hodiny vyšší, než stanovená zákonná norma. Také psychické vypětí, jež s sebou nese povolání učitele, není měřitelné. Současné úvazky českých učitelů stanovuje nařízení vlády. Pro učitelky základních škol je vymezeno 22 vyučovacích hodin. Pokud bychom brali profesi učitele z jiného pohledu, najde se mnoho lidí, kteří učitele obdivují. Dalo by se říci, že profese učitele patří mezi nejdiskutovanější témata. (Kurelová, Krejčí a kol 2000, s. 75)

Mnoho lidí negativně hodnotí také finanční stránku profese učitele. Setkáváme se s mnoha rozporuplnými názory jak na osobnost učitele, tak na pracovní podmínky, které s sebou profese učitele nese.

1.2.6 Typologie učitelů

V každém oboru existují vlastnosti, které jsou ve větším rozsahu společné různým jedincům. Učitele můžeme řadit podle různorodých kritérií. Existuje celá řada typologií učitele a jeho osobnosti. Učitele zařazujeme podle druhu a stupně školy, na které vyučují, podle oboru a vyučovacího předmětu, podle vztahu k žákům, podle přístupu k výuce atd. Každý typ osobnosti má sklon upřednostňovat určitý způsob vyučování a vyžadovat od žáků určitý styl učení. V rozdělení typologie

 Druh a stupeň školy, na které učitelé vyučují

V ČR se učitelskému povolání v letech 2000/2001 věnovalo 175 500 fyzických osob. Ve školním roce 2013/14 je počet učitelů vyšší. Lze ho dohledat na internetových stránkách ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Seznam není úplný (Chybí záznamy o učitelích dalších školských institucí VŠ, VOŠ aj).

Pro náš obor je nejdůležitější počet učitelů škol základních.