14.4 Dívka V
14.4.1 Oientační zkouška sluchu
„Cílem zkoušky je zjistit, zda dítě dobře slyší, resp. potvrdit nebo vyloučit sluchovou vadu“ (Tomická, 2006, s. 12).
Zkouška byla provedena následujícím způsobem: dívka stála bokem, zkoušeným uchem ke zkoušející, asistentka přikryla palcem boltec ucha, které nebylo zkou-šené. Dívka měla nejprve opakovat slova s hlubokými a poté s vysokými tóny předříkávaná nejprve hlasitou řečí, poté šeptanou řečí. Stejným způsobem se postu-povalo i u druhého ucha (Tomická, 2006, s. 12).
Zkoušet se začalo ze vzdálenosti 5 m. Pokud dívka slovo neslyšela, zkoušející se přiblížila o 1 m a zkusila jiné slovo. Podrobný průběh zkoušky je zaznamenán v níže uvedené tabulce. Slova, která dívka neopakovala vůbec nebo špatně, jsou označena křížkem a znázorněna červenou barvou. Slova, která dívka opakovala správně jsou zaznamenána barvou modrou.
Tabulka 7: Orientační zkouška sluchu
Dívka slyšela na levé ucho pouze vysoké tóny hlasitou řečí ze vzdálenosti 3 m, šeptanou řečí nezachytila žádné slovo. Na pravé ucho slyšela hlasitou řečí s hluboký-mi tóny pouze jediné slovo ze 2 m. Z řeči s vysokýhluboký-mi tóny zachytila jedno slovo ze 4 m a jedno slovo ze 3 m. Šeptanou řeč nezachytila vůbec. Dle výsledků zkoušky předpokládáme, že se jedná o převodní vadu v pásmu lehké nedoslýchavosti. Ma-mince bylo doporučeno vyšetření na foniatrii.
14.4.2 Jiráskův test školní zralosti
Dívka udělala za necelý rok velký pokrok. Dostala se ze součtu známek 11 na číslo 6, což je posun ze slabšího průměru do nadprůměru. V překreslení skupiny teček se zlepšila v hodnocení o jeden stupeň. Zatímco v loňském roce se sice celek obrysem podobal předloze, ale teček byl dvojnásobek, v letošním roce odpovídá počet i sesta-vení bodů předloze, pouze tři tečky se mírně vychylují. O dva stupně se zlepšilo i hodnocení postavy. V loňském roce měla postava hlavu, trup a končetiny, nohy byly nakresleny dvojčarou, ruce pouze jednoduchou čarou, zakončeny dvěma prsty. V le-tošním roce je postava kompletní, ruce i nohy nakresleny dvojčarou, nechybí pět prs-tů, nohy jsou dole zahnuté. Také hodnocení překreslení psacího písma se zlepšilo o dva stupně. Zatímco v loňském roce se jednalo o pouhé čmárání, letos je zde zna-telná snaha o napodobení, ze kterého lze rozpoznat s dobrou vůli všechna písmena, zřejmé je i členění na tři části.
14.4.3 Zpráva z předškolního vyšetření v PPP
Drobná dívka s dlouhými vlasy zapletenými do copů, tichá, stydlivá, pozvlolna adaptabilní, s menším zájmem o úkoly školního typu. V hovoru méně sdílná, na do-tazy odpovídá jedním slovem. Výslovnost neupravená v oblasti sykavek a rotacis-mů. Lateralita pravostranná, souhlasná, úchop tužky s nesprávnou pozicí třetího prs-tu. Kresba postavy s menším přítlakem na tužku, dvojdimenzionální, po stránce for-mální i obsahové za věkovou normou. Překreslení obrazců s dobrým zrakovým rozli-šováním, s dodržením stranové oreintace a přiměřenou snahou o pěkný výsle-dek. Předpísemné dovednosti přiměřeně rozvinuté. Barvy pojmenuje základní i do-plňkové včetně odstínů s dopomocí, číselnou řadu vyjmenuje mechanicky do 12. Po-jmy pro orientaci v ploše i prostoru nejsou fixovány. Fonematický sluch prozatím ne-rozvinutý, slabiky ve slově vytleská, slyšený rytmus opakuje nesprávně, daří se jen pravidelný rytmus o dvou dobách. Prozatím nevybavuje posloupně dny v týdnu, s menší jistotou jmenuje roční období. V. pracuje s krákodobou koncentrací
po-zornosti, je snadno vyrušitelná vedlejšími podněty z okolí. V zátěži se výrazněji sni-žuje pracovní tempo a projevuje psyhomotorický neklid, neposednost a umocňuje se malá spolupráce. Aktuální posouzení mentálních předpokladů je v pásmu podprů-měru. Dívka má malý všeobecný rozhled, prozatím méně kvalitně usuuje. Krátkodo-bá paměť s menší kapacitou, netrénovaná, mírně je rozvinuto sociální porozumě-ní. Početní dovednosti podprůměrné. Oslabený jazykový cit, menší porozumění ob-sahu otázky a porozumění verbálnímu sdělení.
Závěr: Dívka s menšími předškolními dovednostmi a vědomostmi. K zahájení školní docházky není přiměřeně duševně vyspělá. Doporučen odklad školní docház-ky.
14.4.4 IVP
• Jméno a příjmení: V. (6 let, 3 měsíce)
• Datum narození:
• Škola: Mateřská škola XY
• Vyšetření dne:
• Základní údaje o dítěti: V. je narozena na konci srpna. Rodiče jsou rozvedeni, žije pouze s matkou a bratrem. Maminka se vrací ze zaměstnání až večer, pro-to s péčí o děti vypomáhá babička.
• Závěry z vyšetření: Dívka s menšími předškolními dovednostmi a vědomost-mi. K zahájení školní docházky není přiměřeně vyspělá. Doporučen odklad školní docházky o jeden rok.
• Kontrolní vyšetření:
• Pedagogická diagnóza: V. pracuje s krátkodobou koncentrací pozornosti, je snadno vyrušitelná vedlejšími podněty z okolí. Učitelky z mateřské školy mají
podezření, že V. špatně slyší. S maminkou již byla na foniatrii, kde ale dívka nespolupracovala.
• Organizace a péče:
◦ logopedická péče
◦ ve třídě bude vykonávat individuální úkoly s paní učitelkou XY a YX
◦ možnost konzultací se školním psychologem
◦ doporučeno vyšetření na foniatrii
• Konkrétní náplň v jednotlivých oblastech
• SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ
• Naslouchání – poznávání předmětů podle zvuku, zvířat podle hlasu, hledání předmětu podle zvuku v prostoru, hudební hádanky, rozlišování tónů (dlouhý – krátký, vysoký – hluboký)
• Fonematický sluch – pohybová reakce na změnu rytmu a tempa, opakování rytmu, rytmizace říkadel (vyťukávání), rytmizace slov (vytleskávání), rozlišit počet i délku slabik ve slově, později hlsku, hledání slov začínající na 1. sla-biku ve slově (poslední, hlásku), přiřazování obrázků se stejnou slabikou, hláskou, které slovo nepatří mezi ostatní slova
• Sluchová paměť – zapamatování hlásek, slov, číslic, rozvíjení slovní zásoby vyprávěním jednoduchých příběhů, reprodukovat příběh, pohádku, učit se zpaměti říkadla, básničky, písničky
• ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ
• Rozlišování barev – hledání stejné barvy ve spojení s předmětem, rozlišování základních barev a jejich odstínů, poznávání barev vedlejších
• Rozlišování – čím se obrázky liší, shody v obrázcích, tvarech
• Analýza a syntéza – skládání obrázků, puzzle, dřevěné kostky, dokreslování chybějícíhch částí obrázku
• Rozlišování figury a pozadí – vyhledávání předmětů a tvarů na pozadí
• Zraková paměť – obrázky v řadě, chybějící obrázek, předmět
• Oční pohyby – otevírání a zavírání očí, mrkání, sledování pohybu, z leva do prava klást předměty, jmenovat předměty, barvy, tvary, kreslit vlnovky a dlouhé čáry
• Vizuomotorika – běh mezi překážkami, posunování předmětu po dráze, pro-jíždění dráhy, navlékání korálků, stříhání podle linie, vyznačení cesty v labyrintu, třídění
• GRAFOMOTORIKA – krouživé pohyby celou rukou, zápěstím ve vzduchu, potom kresba „klubíček“ na papír, kresba vlnek, smyček, obloučků na papír, cvičení na prsty, pracovat s větším formátem papíru a cvičit v rytmu říkanek, soustředit se na správný úchop tužky, pracovat v krátkých časových úsecích, rozvíjet kresbu
• MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY – základní početní operace, představa čísla a slovní úlohy, pracovat s názorem v krátkých časových úsecích
• PROSTOROVÁ ORIENTACE – hry na upevnění pojmů v prostoru i v řadě (první, poslední, nad, před, mezi...)
• Procvičovat časové pojmy (dny, měsíce, roční období), zapojovat více do ko-lektivu, mluvit před ostatními, vyřídit vzkaz, postupně prodlužovat dobu soustředěnosti
• Pomůcky: Běžné vybavení mateřské školy (trojhranné tužky a pastelky, grafo-motorická tabule, pracovní listy pro předškoláky, didaktické pomůcky).
• Informace učitelům: Ve třídě se střídají dvě učitelky, obě jsou seznámeny s IVP a řídí se jeho pokyny.
• Způsob ověřování dovedností: Pozorování, individuální práce s učitelkou, hodnocení pracovních listů, kresby, průběžné hodnocení dítěte.
• Spolupráce s rodiči: Rodiče budou s dívenkou docházet na logopedii, doma mohou zařazovat úkoly z časopisů nebo cvičných sešitů pro předškoláky, tré-novat pozornost dívky a dokončení započatého úkolu.
• Finanční zabezpečení:
• Na IVP se podíleli: Paní učitelka XY, PPP.
• Datum:
• Podpisy: Ředitel školy, učitelka, zákonný zástupce, odpovědný pracovník PPP
Závěr
Celá bakalářská práce se zabývala komplexní analýzou problematiky školní zra-losti. V teoretické části jsou definovány pojmy školní zralost a připravenost a je cha-rakterizováno předškolní období z různých hledisek. Uvádíme zde, co by dítě v po-sledním roce před zahájením povinné školní docházky mělo zvládat v oblastech motorického vývoje, kresby a grafomotoriky. Je zde popsán správný úchop a zmíně-na je lateralita a její výzzmíně-nam. Dozvíme se také o vývoji hry a řeči v předškolním věku, včetně problematiky narušené komunikační schopnosti. Následují kapitoly věnované myšlení, zrakovému a sluchovému vnímání. Poté je popsán vývoj dítěte v oblasti emoční a sociální, opomenuta nezůstala ani zralost tělesná. Závěr teoretické části se věnuje předškolnímu vzdělávání z hlediska organizace a hlavních požadavků, pod-mínek a pravidel pro institucionální vzdělávání, zabývá se problematikou nástupu dítěte do školy a odkladem školní docházky.
Praktická část popisuje použité metody, kterými jsou pozorování, dotazník a Ji-ráskův orientační test školní zralosti, průběh průzkumu a následně prezentuje zjištěné výsledky.
Prostřednictvím dotazníku jsme nejprve zjišťovali, jaká je nejproblematičtější ob-last školní zralosti. Velikost zkoumaného vzorku byla 255 dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Z tohoto počtu 124 dětí nevykazuje žádné obtíže v oblastech školní zralosti. Z výsledků vyplynulo, že nejproblematičtější oblastí je po-zornost a soustředěnost, která činí potíže 36 % dětí. Na druhém místě je grafomoto-rika s 29 % a na třetím místě narušená komunikační schopnost s 27 %. Následuje myšlení, celková nezralost, obtíže v sociální a emoční oblasti a nakonec nevyhraněná lateralita.
Dalším zjišťovaným kritériem byl počet dětí s odkladem školní docházky. Zjistili jsme, že z našich 255 sledovaných dětí byl odklad školní docházky udělen 47 dětem, což odpovídá 18 %. Na tomto výsledku se ze 13 % podílí chlapci a z 5 % dívky.
Abychom při zjišťování, jaká je připravenost dětí na školní docházku, nevycházeli pouze z dat získaných pomocí dotazníku, provedli jsme s 35 dětmi v posledním roce před zahájením povinné školní docházky Jiráskův orientační test školní zralosti.
Testy jsme vyhodnotili dle daných kritérií a výsledky jsme zpracovali do grafu a tabulky. Nejvíce dětí dosáhlo výkonu průměrného, konkrétně 31 % dětí. Na druhém místě jsou výkony slabšího průměru, kterých dosáhlo 23 % dětí, a nadprů-měru, který odpovídá 20 % dětí. Následuje výrazný nadprůměr se 14 % dětí, podprů-měr s 9 % dětí a nejméně zastoupena je velmi slabá úroveň výkonu, konkrétně 3 % dětí. Dá se říci, že výsledky testů znázorněné v grafu korespondují s Gaussovou křivkou rozložení IQ v populaci. Tento fakt vypovídá o jisté kvalitě samotného Jirás-kova testu.
V závěru práce jsou uvedeny kazuistiky čtyř dětí, kterým byl udělen odklad školní docházky. Cílem těchto kazuistik je poukázat na individualitu každého dítě-te. Každé z popisovaných dětí je zajímavé něčím jiným. První chlapec je z dvojčat, kdy jeho sestra byla přijata k základnímu vzdělávání, zatímco jemu byl udělen odklad školní docházky. Druhému chlapci bylo diagnostikováno ADHD a vývojová dysfázie. Třetí kazuistika se věnuje chlapci se zkříženou lateralitou. Jako poslední je zde uvedena případová studie dívky, u které měly učitelky podezření na postižení sluchu, což následně potvrdila sluchová zkouška. Podrobný průběh zkoušky je zpra-cován do tabulky. Každé z těchto dětí bylo zároveň testováno pomocí Jiráskova ori-entačního testu školní zralosti rok po sobě a výsledky jsou porovnány. Součástí každé kazuistiky je zpráva z vyšetření školní zralosti v PPP a vypracovaný IVP.
Návrh opatření
Zjistili jsme, že nejproblematičtějšími oblastmi školní zralosti jsou problémy s po-zorností a soustředěností, problémy s grafomotorikou a narušená komunikační schopnost. Je na místě se zamyslet, co tyto problémy způsobuje. Pravděpodobně je to způsobeno dnešní přetechnizovanou a uspěchanou dobou. Rodiče jsou pracovně vy-tíženi a nemají čas si s dětmi hrát, povídat, říkat básničky, malovat... Klasické pastelky, knížky a kvalitní hračky ustupují do pozadí. Populární jsou počítače, te-levize a postavičky moderních pohádek, které jsou pro děti velice přitažlivé, ale ne-rozvíjí je v oblastech, které jsou důležité pro úspěšné zahájení školní docházky. Lze tedy doporučit, aby byli rodiče dostatečně informováni, proč by měli děti vést k činnostem jako je kreslení, učení básniček, písniček, čtení pohádek a aby dětem na-bízeli kvalitní hračky, jako jsou konstruktivní stavebnice, mozaiky a podobně. Všech-ny tyto činnosti trénují nejen pozornost a soustředěnost dítěte, grafomotoriku a řeč, ale i ostatní důležité oblasti. Je možné, že rodiče spoléhají, že toto je úkolem mateř-ské školy. To je jistě pravda, ale mateřmateř-ské školy jsou plné a pokud má učitelka ve tří-dě dvacet i více tří-dětí, nemůže se každému dítěti věnovat individuálně. Řešením by jistě bylo rozšíření sítě mateřských škol a následné snížení počtů dětí na odděleních, čehož se ale jen tak nedočkáme. Proto by si rodiče měli uvědomit, že vývoj dítěte je zásadně v jejich rukách a jak moc mohou dítěti ulehčit start do života, pokud se mu budou náležitě věnovat.
Návrh opatření pro mateřské školy
Pozornost a soustředěnost
• komunikační kruh – stimulovat soustředění, usměrňovat děti – každý den alespoň pár minut
• nabízet dětem „klidnou činnost“ – omalovánky, mozaiky, stavebnice...
• vhodné zájmové aktivity: jóga, flétna, cvičení na balančním míči, keramika
Grafomotorika
• Metoda dobrého startu (Mlčáková, 2009, s. 39 )
• Co si tužky povídaly: grafomotorická cvičení a rozvoj kresby pro děti od 4 do 6 let (Bednářová, 2012)
• Trojhranný program
• Pískovničky
• Malování štětcem s použitím malířského stojanu
• Veškeré výtvarné činnosti
Narušená komunikační schopnost
• Artikulační cvičení
• Dechová cvičení
• Gymnastika mluvidel
• Básničky, písničky, pohádky
• Podpora spontánní komunikace, dbát na správnou výslovnost
• Rozvoj sluchového i zrakového vnímání
• Rozvoj motorických schopností
Návrh opatření pro rodiče
Pozornost a soustředenost
• Četba pohádek
• Rozhovory s dítětem
• Nabídka vhodných činností: stavebnice, kreslení, mozaiky, omalovánky, puzzle, kubus, hlavolamy
• Slovní hry: slovní fotbal, hádanky...
Grafomotorika
• Podporovat spontánní kreslení
• Kreslící tabulky
• Malování křídama
• Malování do písku
• Omalovánky
Narušená komunikační schopnost
• Četba pohádek
• Podpora spontánní komunikace
• Správný mluvní vzor
• Říkanky, písničky s rytmizací (houpání na kolenou, tleskání apod.)
• Dbát na správnou výslovnost, nenásilná korekce
• Napodobování přírodních zvuků, zvuků zvířat
• Hračky motivující k mluvení typu telefon, diktafon, mikrofon...
Seznam zdrojů
ANDERSONOVÁ, et. al., 1993. Dobrý start do školy. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-85282-66-6.
BEDNÁŘOVÁ, J., 2012. Co si tužky povídaly: grafomotorická cvičení a rozvoj kresby u dětí od 4 do 6 let. 1. vyd. Brno: Edika. ISBN 978-80-266-0046-6 (brož.).
BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V., 2007. Diagnostika dítěte předškolního věku. 1. vyd. Brno:
Computer Press. ISBN 978-80-251-1829-0.
BENÍŠKOVÁ, T., 2007. První třídou bez pláče. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1906-1 DITTRICH, P., 1993. Pedagogicko-psychologická diagnostika. 2. upravené vyd. Jinočany:
H&H. ISBN 80-85-467-06-2.
JANOTOVÁ, N., 1996. Rozvíjení zrakového vnímání a odezírání sluchově postižených dětí. 1. vyd. Praha: Septima. ISBN 80-85801-84-1.
KRAHULCOVÁ, B., 2013. Dyslalie – patlavost. 2. rozš. a přeprac. vyd. Praha: Beakra. ISBN 978-80-903863-1-0.
KREJBICHOVÁ, D., 1995. Náprava dyslektických a dysorografických obtíží u žáků zvláštních škol. 2. vyd. Praha: Septima. ISBN 80-85801-41-8.
KUTÁLKOVÁ, D., 2010. Jak připravit dítě do první třídy: obratnost a kresba, smyslové vnímání, řeč a početní představy, výchova, školní zralost a její posouzení. 2. dopl. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3246-6.
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., 2006. Vývojová psychologie. 2. aktualiz. vyd. Praha: Gra-da. ISBN 80-247-1284-9.
MATĚJČEK, Z., DYTRYCH, Z., 1994. Děti, rodina a stres: vybrané kapitoly z prevence psychické zátěže u dětí. 1. vyd. Praha: Galén. ISBN 80-85824-06-X.
MLČÁKOVÁ, R., 2009. Grafomotorika a počáteční psaní. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2630-4 (brož.).
NEBŘENSKÝ, J. 2013. Zápisy do 1. ročníků základního vzdělávání [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [vid. 16.11.2013]. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/tematicky-zamerene-statistiky
RAABE, J., 2012. Vstup do školy: školní zralost. Praha: Raabe. ISBN 978-80-87553-53-4.
RÝDL, K., 1993. Vybíráme školu pro svoje dítě. Praha: Grada. ISBN 80-7169-032-5.
SMĚRNICE MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č. j.: 13710/2001-24 ze dne 6.6.2002 [online]. 2002 [vid
14.11.2013]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/smernice-msmt-k-integraci-deti-a-zaku-se-specialnimi-vzdelavacimi-potrebami-do-skol-a-skolskych-zarizeni SMOLÍKOVÁ, K. aj., 2006. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání [online]. Do-tisk 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. [vid. 11.11.2013] ISBN 80-87000-00-5. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_PV-2004.
SOVÁK, M. Výchovné problémy leváctví. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
SYNEK, F., 1994. Říkáme si s dětmi. 2. vyd. Praha: ArchArt. ISBN 80-901500-0-4.
TOMICKÁ, V., 2006. Speciálně pedagogické metody využitelné v logopedické i speciálně pe-dagogické praxi. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 80-7372-106-6.
VÁGNEROVÁ, M., 1999. Vývojová psychologie. Praha: Portál. ISBN 80-7178-308-0.
ZÁKON č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2004, částka 190, s. 10262–10324 [vid. 11.11.2013]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pd ZELINKOVÁ, O., 2001. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. 1. vyd. Praha:
Portál. ISBN 80-7178-544-X.
Seznam příloh
• Příloha A - Dotazník (viz text na s. 38)
• Příloha B – Gaussova křivka – rozložení IQ v populaci (viz text na s. 46)
Příloha A - Dotazník
Počet dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky
Chlapci Dívky
Z toho: Chlapci Dívky
Bez obtíží v oblastech školní zralosti
Narušená komunikační schopnost
Problémy s pozorností a soustředěností
Problémy v grafomotorice Problémy v kognitivní oblasti (myšlení, orientace ve světě...)
Problémy v sociální a emoční oblasti *
Nevyhraněná lateralita Celková nezralost Děti po odkladu školní docházky
* Problémy v sociální emoční oblasti zahrnují samostatnost v sebeobsluze, oblékání,
manipulaci s běžnými předměty, schopnost zvládnout krátké odloučení od rodiny, navazování dětského přátelství...