Optimalizace daňového základu

Podnikatel může ušetřit velké množství finančních prostředků volbou vhodné daňové strategie. Ušetřené finance lze použít k dalšímu rozvoji firmy. Způsobů, jak optimalizovat daně, je nepřeberné množství. Jedná-li se o podnikatele využívajícího výdaje paušálem, tak se možnosti snížení základu daně omezí pouze na využití nezdanitelné částky základu daně a slevy na dani. Vede-li však podnikatel daňovou evidenci nebo účetnictví, může optimalizovat svou daňovou povinnost pomocí využití daňově uznatelných nákladů (výdajů) či dalších nástrojů.

Uplatnění ztráty

Dle § 34 ZDP lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje⁴¹. Jelikož zákon závazně nestanovuje způsob odpočtu v jednotlivých zdaňovacích obdobích je možné postupovat tak, aby daňová povinnost byla v jednotlivých letech co nejnižší. V praxi to znamená uplatnění pouze tak velké části ztráty, aby bylo možné maximálně využít odečtů všech nezdanitelných částek a slev (nelze je přesunout do dalšího období).

41 Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 34, odst. 1. Sbírka zákonů 1992, částka 117, s. 3473-3491. (1992)

Spolupracující osoby

Podnikatel, který v daném kalendářním roce dosáhl vysokého zisku může snížit svou daňovou povinnost a zároveň i odvod na sociální pojištění tím, že přerozdělí část svých příjmů a výdajů na spolupracující osobu, která s ním žije ve společné domácnosti, tedy na manžela nebo dítě. Spolupracující osoba nemusí vlastnit živnostenské oprávnění, ale bude mít povinné měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění v případě, že její činnost je považována za hlavní.

Způsob rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby je ustanoven v § 13 ZDP, který definuje, že příjmy dosažené z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela nečinil více než 50 %; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. Podíl rozdělovaných výdajů v ostatních případech spolupráce (rodiče/děti) je nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.⁴²

Podnikatel nemůže spolupracovat se svým dítětem, pokud nedokončilo povinnou školní docházku, nebo se jedná o dítě, na které v daném měsíci uplatňuje daňové zvýhodnění.

Zároveň platí, že nelze v uplatnit slevu na dani na manžela.

Jednorázová pomoc

Vyplatí-li podnikatel svému studujícímu dítěti, které nemá jiné zdanitelné příjmy, odměnu za zajištění jednorázové zakázky ve výši 165 000 Kč, stává se vyplacená odměna jeho daňovým nákladem. Dítě má povinnost podat daňové přiznání a jeho příjem je příjmem

42 Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 13. Sbírka zákonů 1992, částka 117, str. 3473-3491 (1992)

z § 10, jednorázový nahodilý příjem ze zajištění zakázky. Daň ve výši 15 % činí 24.840 Kč a po odečtení základní slevy na dani je daň z příjmu nulová.

Tvorba rezerv

Další daňovou optimalizaci může podnikatel využít vytvořením rezerv na opravy hmotného majetku.⁴³ Tvorba této rezervy je daňově uznatelným výdajem a umožňuje rozpustit výdaje spojené s opravami hmotného majetku, které by byly jednorázovým výdajem jednoho zdaňovacího období, rovnoměrněji do více zdaňovacích období.

Předpokladem uplatnění tvorby rezerv na opravy hmotného majetku do výdajů je splnění podmínek stanovených zákonem o rezervách, tj. závazné dodržení postupů stanovených pro tvorbu a čerpání rezerv, jejich správné zachycení v daňové evidenci či účetnictví, přesné zdokumentování výše vytvářené rezervy i jejího následného čerpání. Rezervy na opravy je oprávněn vytvářet pouze vlastník hmotného majetku, který je podle zákona o daních z příjmů odpisován po dobu pěti a více let, nebo nájemce na základě smlouvy o nájmu podniku, a to u hmotného majetku.

Pořízení zásob, drobného majetku, reklamních předmětů, předplatné

Pořízení zásob je v daňové evidenci daňovým výdajem v okamžiku zaplacení bez ohledu na to, kdy budou spotřebovány nebo prodány. Je tedy možné se zásobit materiálem či zbožím třeba na několik let dopředu. Důležité je zaplatit za zboží a materiál do konce roku.

Podobným způsobem je možné nakoupit drobný hmotný majetek do 40 000 Kč, např.

počítače a další IT zařízení, kancelářské vybavení nebo reklamní předměty.

43Zákon č. 593/1992 Sb.,o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů 1993, částka 119, s. 3565-3567. (1992)

Také předplatné je v plné výši v daňové evidenci výdajem v okamžiku zaplacení bez ohledu na to, k jakému období se vztahuje. Lze tedy zaplatit předplatné na několik let dopředu. V praxi je možné předplatit například odbornou literaturu, reklamu a inzerci apod.

Cestovné podnikatelů a spolupracujících osob

Dalším nástrojem daňové optimalizace je uplatnění výdajů na služební cesty. Aby si mohl cestovní výdaje uplatnit, musí po jejím ukončení sestavit vyúčtování služební cesty.

Při cestách v tuzemsku si může podnikatel pro rok 2014 uplatnit stravné při pracovních cestách delších než 12 hodin, a to v rozmezí

• 120 Kč až 123 Kč, trvá-li pracovní cesta více než 12 hodin, maximálně 18 hodin;

• 160 Kč až 191 Kč, trvá-li pracovní cesta více než 18 hodin;

• u služební cesty kratší než 12 hodin nelze u podnikajících fyzických osob tuzemské stravné uplatnit.⁴⁴

Daňová uznatelnost stravného je řešena v § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Zahraniční stravné přísluší podnikateli ve stejné výši jako zaměstnancům, kapesné při zahraničních cestách lze uplatnit maximálně ve výši 40 % stravného.⁴⁵

Použije-li podnikatel na služební cestu soukromé vozidlo činí náhrady 3,70 Kč za vykázaný km. Za pohonné hmoty lze náhrady uplatnit buď v prokázané výši dle dokladu nebo pevnou cenu stanovenou ve Vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí.. Pro rok 2014 byly stanoveny následovně:

44 Vyhláška č. 435/2013 Sb.,o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, §3 Sbírka zákonů 2013, částka 171, str. 7335 (2013)

45Vyhláška č. 354/2013 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2014. Sbírka zákonů 2013, částka 140, str.6431 (2013)

• 35,70 Kč pro benzin natural 95 oktanů;

• 37,90 Kč pro benzin natural 98 oktanů;

• 36,00 Kč pro naftu.⁴⁶

Náhrady za pohonné hmoty se počítají podle průměrné spotřeby dle technického průkazu a kilometrů ujetých na služební cestě. Na soukromé auto nelze uplatňovat žádné další výdaje paušální ani skutečné. Zároveň je třeba v měsících, kdy bylo použito ke služební cestě, zaplatit silniční daň.

Paušál na dopravu

Při malém počtu ujetých kilometrů, pokud se poplatníkovi nevyplatí účtovat skutečné náklady a pravidelně sepisovat knihu jízd, je možné na každé auto uplatnit měsíční paušál ve výši 5 000 Kč. Pokud je stejný vůz částečně používán i mimo podnikatelské účely, snižuje se paušál na 4 000 Kč za měsíc. Paušální výdaj na dopravu je možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období. Podmínkou je, aby byl paušál uplatňován během celého roku, aby auto nebylo bezúplatně půjčené a aby byl podnikatel registrován k silniční dani. ⁴⁷

Paušální výdaje zahrnují spotřebované pohonné hmoty a parkovné související s použitím vozidla na příslušné pracovní cestě. Další výdaje spojené s provozem vozidla se v základu daně uplatňují standardně v prokázané výši⁴⁸ (např. odpisy vozidla, výdaje na opravy a údržbu, nájemné, výměna pneumatik, silniční daň, dálniční poplatky, dlouhodobý pronájem parkovacích míst apod.).

46 Viz. cit. č. 44 , §4

47 Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 24. odst. 2 zt. Sbírka zákonů 1992, částka 117, s. 3473-3491. (1992)

48 pokud je auto zařazeno do obchodního majetku

Využití daňových odpisů

V zásadě platí, že daňově lze odpisovat hmotný i nehmotný majetek, který není dle ustanovení ZDP z daňového odpisování vyloučen. Daňové opisování hmotného majetku se řídí § 30 – § 32 ZDP a nehmotný majetek podléhá zejména ustanovením § 32a ZDP. Podnikatel může využít několik technik použití daňových odpisů k optimalizaci základu daně:⁴⁹

Poplatník, který potřebuje zvýšit základ daně z důvodu využití nároku na odpočitatelné položky od základu daně nebo slev na dani, může využít možnosti neuplatnění daňových odpisů. Výši daňových odpisů, která by na daný zdaňovací rok připadla, podnikatel vypočte a zaeviduje, ale tyto odpisy nebude pro snížení daně využívat. Doba odpisování se v tomto případě neprodlužuje a odpisování se nepřesouvá do dalších let. Ze stejného důvodu je možné daňové odpisy přerušit. Přerušení daňových odpisů je možné použít pouze u odpisování hmotného majetku. Lze to učinit na jakoukoliv dobu bez ohledu na způsob odepisování. Po dobu přerušení odpisování není vlastní daňový odpis vůbec počítán a není ani evidován a při dalším pokračování odpisování. je nutno postupovat tak, jako by k přerušení vůbec nedošlo.

Využití nižších než maximálních ročních odpisových sazeb u rovnoměrných odpisů je možné v případě, kdy by použití maximálních ročních odpisových sazeb snižovalo základ daně natolik, že by nebylo možné využít uplatnění daňové úlevy. Pokud je zvolena nižší odpisová sazba, zvyšuje se tím i počet let odpisování. Některé podnikatelské subjekty mohou navýšit v 1. roce odpisování o 10, 15 nebo 20 % jak rovnoměrný, tak zrychlený odpis hmotného majetku zařazený do 1. – 3. odpisové skupiny. Základní podmínkou je, že je podnikatel prvním vlastníkem takto odpisovaného hmotného majetku. ⁵⁰

49 VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2012. 7. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012, ISBN 978-80-247-4114-7, s. 95-99

50 Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 31 odst. 1b, c a § 32 odst. 2a.

Sbírka zákonů 1992, částka 117, s. 3473-3491. (1992)

Zrychlené daňové odpisy je výhodnější použít při vynaložení vyšších daňových výdajů či nákladů při pořízení hmotného majetku, protože tyto odpisy umožňují odepsat v prvních letech odpisování ve srovnání s rovnoměrnými odpisy vyšší částku, v posledním roce odpisování jsou však naopak odpisy výrazně nižší.⁵¹

Podnikatelé, kteří pořídili hmotný majetek v časovém období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010, zařazený do 1. nebo 2. odpisové skupiny, a jsou jeho prvními vlastníky mohou využít mimořádných odpisů, pomocí nichž lze takový majetek odepsat za mnohem kratší dobu, než je tomu v případě rovnoměrných či zrychlených daňových odpisů.

Pokud by byly vzaty v úvahu všechny možnosti odepisování majetku, bylo by zjištěno, že existuje opravdu velká škála způsobů odpisování. Pravdou ale je, že u nově pořízeného majetku se využití daňových odpisů pro úpravu základu daně se nejlépe uplatňuje, protože v případě již odpisovaného majetku jsou možnosti již trochu omezené.

Finanční leasing

Podmínky pro zahrnutí nájemného u finančního leasingu najatého majetku do daňových výdajů jsou stanoveny v § 24 odst. 4 písm. a – c ZDP. Splátky se stávají daňovým výdajem v plné výši okamžikem zaplacení a za splnění podmínek, že doba finančního leasingu činí minimálně stejnou dobu jako doba daňového odpisování, po skončení doby nájmu dojde k převodu vlastnických práv k předmětu nájmu na nájemce a prodejní cena je nižší než zůstatková cena při rovnoměrném odpisování a předmět finančního leasingu je zahrnut do obchodního majetku nájemce, který ho již neodepisuje, protože byl odepsán u leasingové společnosti.

51 Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 32. Sbírka zákonů 1992, částka 117, s. 3473-3491. (1992)