• No results found

Pro investory je velmi důležité seznámit se s budoucím vedením společnosti, znát jejich profesní minulost, schopnosti, jakou úlohu budou plnit ve společnosti a jejich osobní ambice a cíle. V popisu organizační struktury, se uvádí počet zaměstnanců, jejich pozice, kompetence, odbornost, popis pracovního místa. (BusinessInfo.cz, 2012)

17 1.6 Marketing

Marketingová strategie spočívá ve výběru cílového trhu, umístění produktu na trhu a zvolení marketingového mixu. Taková strategie pomáhá produktu se od ostatních odlišit a stát se pro zákazníka žádaným. Do marketingového mixu se zahrnuje produkt, cena, distribuce a propagace. (BusinessInfo.cz, 2012)

1.7 Finanční plán a přílohy

Časové rozvržení celého projektu se uvádí v realizačním projektovém plánu. Finanční plán ukazuje reálnost celého projektu a jeho finanční náročnost. V plánu jsou zahrnuty náklady, výnosy, finanční analýza atd. Úspěšnost a úskalí projektu vyjadřuje SWOT analýza, která rozděluje vnitřní a vnější vlivy na společnost do čtyř kategorií, a to na silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Podnikatelský plán končí přílohami, ve kterých jsou uvedeny např. životopisy manažerů, analýzy trhu atd. (BusinessInfo.cz, 2012)

18

2 Právní formy podnikání

V roce 2014 došlo k významné změně v legislativě České republiky. Začal platit nový občanský zákoník (NOZ), který je obecně právním předpisem. NOZ vymezuje činnosti spojené s podnikáním, práva a povinnosti fyzických a právnických osob v obchodních závazkových vztazích. Podobu právních forem podnikání a jejich přesné vymezení upravuje zákon o obchodních korporacích (ZOK). (Rydvalová, 2014)

2.1 Podnikatel

Termín podnikatel vymezuje občanský zákoník. Podnikatele charakterizuje jako osobu, která vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo podobným způsobem, pokud tak činí soustavně za účelem dosažení zisku. Jak uvádí NOZ, za podnikatele se obecně považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Zákon považuje obecně za podnikatele osobu, která má k podnikání opatřeno živnostenské nebo jiné oprávnění k podnikání (podle jiného zákona). (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)

2.2 Živnostenské podnikání

Živnost je soustavná činnost provozována samostatně, pod vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost, za účelem dosažení zisku, za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnostenská oprávnění pro vykonávání některých činností musí vlastnit jak fyzické, tak právnické osoby. Všeobecné podmínky pro fyzické osoby k provozu živnostenského podnikání jsou plná svéprávnost a bezúhonnost. Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti mohou být po splnění zákonných podmínek vykonávány na základě ohlášení. Žádosti o živnostenské oprávnění vyřizuje příslušný živnostenský úřad, který vydá žadateli živnostenské oprávnění. Druhou formu živnostenského podnikání, tedy koncesovanou živnost, může jen osoba se státním povolením k provozování koncese. Živnostník vystupuje pod svým jménem a ručí za svou podnikatelskou činností svým majetkem. Výhodami jsou např. menší administrativní zatížení při zakládání živnosti oproti obchodním korporacím, osobní kontrola nad živností, a v neposlední řadě nepředepsaná výše základního kapitálu. (Zákon č.455/1991 Sb., živnostenský zákon)

19

Největší nevýhodou samostatného podnikání je absolutní ručení za vzniklé závazky samotným podnikatelem, který ručí celým svým majetkem. Další nevýhodou je obecně omezený přístup ke kapitálu. (Rydvalová, 2014)

2.3 Právnická osoba

Jedná se o vytvoření právnického seskupení osob, nebo i jedné osoby, za účelem dosažení společného cíle. Právní osobnost má právo vystupovat v právních vztazích. K těmto účelům potřebuje mít svého právního zástupce. (Rydvalová, 2014)

Právnické osoby se dělí podle nového občanského zákoníku na PO podle soukromého práva a PO podle veřejného práva. Jak už z názvu vyplývá, PO podle veřejného práva se řídí zvláštními zákony o veřejných institucích. Soukromé právo je obsaženo v občanském zákoníku, podle něj se dělí právnické osoby na korporace, fundace a ústav (společenství osob a majetku). Bakalářská práce se věnuje obchodním korporacím, protože obchodní korporace jsou podnikatelskými subjekty. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)

2.4 Obchodní korporace

Korporace je společenství osob, které se dále dělí dle toho, za jakým účelem je vytvářena:

Účel podnikání, pak se jedná o obchodní korporace.

• Účel plnění zájmů členů korporace, pak se jedná o spolky.

Obchodní korporace vymezuje Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), který vešel v účinnost 1. ledna 2014. ZOK v sobě nezahrnuje závazkové vztahy z obchodních styků, protože nově tyto právní předpisy jsou obsaženy v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platný od 1. ledna 2014). Obsahem ZOK je právní úprava obchodních korporací a družstev.

Obchodními korporacemi se rozumí obchodní společnosti a družstva. Mezi obchodní společnosti patří veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručeným omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Mezi družstva se řadí družstva a evropská družstevní společnost.

V případě evropské společnosti, evropského hospodářského zájmového sdružení a

20

evropské družstevní společnosti je jejich forma upravována podle českého zákona pouze v takovém rozmezí, jaké určují normy Evropské unie. (Havel a Smolíková, 2014)

Z předchozího odstavce vyplývá dělení obchodních korporací (Rydvalová, 2014):

• Obchodní společnosti

- Osobní společnosti – zakládány za účelem dosažení zisku a správy majetku společníků. Patří sem veřejná obchodní společnost (v.o.s.) a komanditní společnost (k.s.).

- Kapitálové společnosti – zakládány pouze za účelem podnikání. Patří sem společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.).

- Evropské společnosti – řídí se českými zákony jen do mezí norem Evropské unie. Jedná se o společnosti s nadnárodní působností. Evropské společnosti ve své bakalářské práci jako možnou volbu právní formy podnikání nebudu uvažovat, pro jejich administrativní náročnost na založení a kapitálovou zátěž pro české podnikatele.

• Družstva – jsou zakládána z důvodu podpory členů družstva nebo podnikání.

2.4.1 Veřejná obchodní společnost

Tato obchodní korporace musí mít alespoň dva zakladatele, kteří ručí za dluhy společnosti celým svým majetkem společně a nerozdílně. Vztahy mezi společníky upravuje společenská smlouva. Pokud společenská smlouva neuvádí jiný poměr, pak se zisk dělí mezi společníky stejným dílem. Společenská smlouva dále obsahuje předmět podnikání, společníky (jméno a příjmení, u právnické osoby název a sídlo). Měnit se může po dohodě všech společníků. Pokud společenská smlouva neurčí jinak, má každý společník právě jeden hlas. Vklad musí společník splnit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, pokud tak včas neučiní, musí zaplatit navíc úrok z prodlení. V krajním případě může být i vyloučen ze společnosti. Zkrácený název veřejné obchodní společnosti je v.o.s. nebo veř. obch. spol. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Souhlas všech společníků je vyžadován ve všech věcech týkající se společnosti, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Statutárním orgánem je každý společník. Musí být bezúhonný podle zákona o živnostenském podnikání. Pokud chce do společnosti přistoupit nový společník nebo pokud chce společník opustit společnost, řešením je změna

21

společenské smlouvy. Nový společník ručí i za takové dluhy společnosti, které vznikly před jeho účastí ve společnosti. Může však požadovat po zbylých společnících náhradu nákladů, které musel vynaložit. Pokud společník opustí společnost, pak stále ručí za dluhy, které vznikly před jeho odstoupením. Zisk a ztráta se dělí rovným dílem. Společnost vzniká v den zápisu do obchodního rejstříku. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

2.4.2 Komanditní společnost

Komanditní společnost zakládají dva a více společníků, kde se jeden z nich nazývá komanditista a druhý komplementář. Komanditista ručí za dluhy společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, který je zapsán v obchodním rejstříku. Komplementář ručí celým svým majetkem. Podíly komanditistů ve společnosti jsou dány podle výše jejich vkladů.

Společenská smlouva musí obsahovat, který ze společníků je komplementář a který komanditista a výši jejich vkladů. Zkrácený zápis názvu obchodní korporace je k.s. nebo kom. spol. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Funkci statutárního orgánu společnosti vykonávají komplementáři. Zisk a ztráta se dělí zpravidla rovným dílem mezi společnost a komplementáře. Komanditisté neručí za ztrátu společnosti a rozdělují si zisk, který připadá společnosti, v poměru jejich podílů. (Zákon č.

90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Za dluhy společnosti může ručit i komanditista, pokud je ve společenské smlouvě určena komanditní suma. Komanditní suma není nižší než vkladová povinnost komanditisty.

(Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

2.4.3 Společnost s ručením omezeným

Minimální počet osob pro založení s.r.o. je jedna osoba. Společníci ručí za dluhy společně a nerozdílně do takové výše, jaký činí jejich nesplacený vklad zapsaný v obchodním rejstříku. Společnost ručí za své závazky neomezeně. Společníci zakládají společnost společenskou smlouvou, která má u společnosti s ručením omezeným formu veřejné listiny. Pokud společnost zakládá pouze jedna osoba, činí tak zakladatelskou listinou.

Veřejná listina v zákonu o obchodních korporacích znamená notářsky ověřenou a zapsanou

22

listinu. Dalším krokem je splacení zakladatelského vkladu. Následuje žádost o zapsání společnosti do obchodního rejstříku. Pokud zakladatelé splnili všechny náležitosti, je jejich žádosti vyhověno, a dnem zápisu do obchodního rejstříku společnost může fungovat jako právnická osoba. Zkrácený zápis názvu obchodní korporace je s.r.o. nebo spol. s r.o.

(Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Minimální výše základního kapitálu je 1 Kč, pokud společenská smlouva neurčí vyšší sumu. Společenská smlouva je základní dokumentem společnosti. Určuje např. předmět podnikání, společníky, jejich podíly, práva a povinnosti, základní kapitál atd. Mezi práva a povinnosti společníků patří vkladová povinnost, kterou musí splnit ve lhůtě, kterou určuje společenská smlouva, ale nejpozději do 5 let ode dne vzniku společnosti. (Zákon č.

90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Orgány společnosti

Společníci se mohou účastnit valné hromady, a tím se podílet na řízení společnosti. Valná hromada je usnášeníschopná, pokud jsou přítomni společníci, kteří mají minimálně polovinu všech hlasů. Počet hlasů se odvíjí od vkladů společníků, jeden hlas odpovídá 1 Kč z vkladu. Pokud se jedná o důležitá rozhodnutí, jako např. změna ve společenské smlouvě, je potřeba alespoň dvou třetin hlasů od všech společníků. Jednatel společnosti svolává valnou hromadu alespoň jednou za účetní období. Právo svolat valnou hromadu mají i společníci ve vážných případech, nebo pokud společnost nemá jednatele. Jednatel nebo jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti. Věnují se obchodnímu vedení společnosti. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Zřízení dozorčí rady není povinností společnosti. Pokud se tak společnost rozhodne, pak její náplní je hlavně dohlížet na činnost jednatelů, kontrola účetních knih, jednou za rok podá zprávu o své činnosti valné hromadě. Členem nesmí být osoba, která má právo jednat za společnost. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

2.4.4 Akciová společnost

Jako akciová společnost se označuje taková společnost, která má základní kapitál rozvržen do akcií. Základní kapitál tvoří souhrn jmenovitých hodnot akcií společnosti. Všichni

23

akcionáři mají stejné podmínky. Akcionáři vlastní cenné papíry vydané společností, které vyjadřují buď podíl na základním kapitálu, nebo podíl na hlasovacím právu ve společnosti.

Základní kapitál musí dosahovat výše alespoň 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR.

U některých forem akciových společností je žádán podle jiných zákonů vyšší základní kapitál, jde např. o banky nebo penzijní fondy (nejsou typickými a.s.). Emisní kurs akcie nesmí být nižší než jmenovitá hodnota akcie. Emisní kurs kusové akcie má minimální výši její účetní hodnoty. Hodnota kusové akcie se získá podílem mezi základním kapitálem a počtem vydaných kusových akcií. Emisní ážio je rozdíl mezi nepeněžitou hodnotou vkladu a jmenovitou nebo účetní hodnotou akcie. Tento rozdíl nebo jeho část z něj může společnost vrátit upisovateli nebo se použije do rezervního fondu. Zkrácený název obchodní korporace je a.s. nebo akc. spol. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

ZOK nařizuje akciové společnosti zajistit bezplatný přístup k zákonem stanoveným údajům o společnosti na jejích internetových stránkách. Zakladatelem společnosti je ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií. Základním dokumentem společnosti jsou stanovy, ty obsahují např. předmět podnikání, základní kapitál, počet akcií a naložení s nimi. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Vnitřní struktura společnosti má nově dvě podoby: dualistickou a monistickou, mezi kterými si zakladatelé zvolí. U obou podob vnitřních systémů je nejvyšším orgánem valná hromada. Práva a povinnosti valné hromady jsou dány zákonem a stanovami. Akcionáři pomocí valné hromady uplatňují své právo se podílet na řízení akciové společnosti.

(Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Tab. 1 – Vnitřní struktura akciové společnosti

Dualistický systém Monistický systém

Vrcholný orgán Valná hromada Valná hromada

Statutární orgán Představenstvo Statutární ředitel

Kontrolní orgán Dozorčí rada Správní rada

Zdroj: Vlastní zpracování dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

24

V dualistickém pojetí společnosti je statutárním orgánem představenstvo, které vykonává obchodní vedení společnosti. Představenstvo zabezpečuje vedení účetnictví, předkládá valné hromadě účetní uzávěrky a návrhy na rozdělení zisku a ztráty. Členy představenstva volí a odvolává z funkce valná hromada společnosti. Nebo tato pravomoc může náležet dozorčí radě. Neurčí-li stanovy jinak, pak má představenstvo 3 členy, každý z nich má právě jeden hlas. Dozorčí rada kontroluje činnost představenstva a společnosti, je odpovědná valné hromadě. Pokud stanovy neučí jinak, má dozorčí rada 3 členy. Pro členy představenstva a dozorčí rady platí zákaz konkurence. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

V monistickém pojetí má správní rada 3 členy. Správní rada zajišťuje obchodní vedení společnosti a její správný chod. Správní rada si volí i odvolává svého předsedu, kterým může být pouze fyzická osoba. Statutární ředitel je statutárním orgánem společnosti, kterého jmenuje správní rada. Může jim být pouze fyzická osoba a stará se o obchodní vedení společnosti. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

2.4.5 Družstvo

Družstvo musí mít minimálně 3 členy. Vzniká za účelem podnikání nebo vzájemného sjednocení a podpory vlastních členů nebo třetích osob. Založení družstva nastává na ustavující schůzi, která přijme stanovy, zvolí členy orgánů družstva a určí základní členský vklad. Tento vklad je pro všechny členy stejný a jeho splnění nesmí přesáhnout 3 roky.

Stanovy se schvalují ve veřejném hlasování, kde má každý člen schůze právě jeden hlas.

(Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a další orgány podle stanov. Každý člen má během hlasování právě jeden hlas. Není dovoleno být ve funkci déle než 5 let. Při důležitých událostech nebo k informačním účelům se svolává členská schůze. Zde se projednává např. změna stanov, odvolání členů nebo přijetí nových.

Pouze členové družstva mají právo hlasovat na členské schůzi. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

25

Statutárním orgánem družstva je představenstvo, které vykonává funkci obchodního vedení společnosti. Představenstvo má alespoň 3 členy. Pro členy představenstva platí zákaz konkurence. Kontrolní komise má za úkol dohlížet na činnost družstva, řeší stížnosti podané od členů a má právo požadovat informace o družstvu a jeho hospodaření. Zjištěná pochybení oznamuje představenstvu a kontroluje zjednání nápravy. Pro členy kontrolní komise opět platí zákaz konkurence. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Pokud má družstvo méně jak 50 členů, pak se podle stanov nemusí zřizovat představenstvo a statutárním orgánem jen předseda družstva. Dále se nemusí zřizovat kontrolní komise, její činnost vykonává členská schůze. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Zákon rozděluje družstva na bytová a sociální. Bytové družstvo slouží k zajištění bytových potřeb členů družstva. Může spravovat bytové domy nebo nebytové prostory, které vlastní třetí osoby. Sociální družstva se věnují obecně prospěšným činnostem za účelem sociální a pracovní pomoci jinak znevýhodněným osobám do společnosti. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

26

2.4.6 Přehled právních forem podnikání dle ZOK a ŽZ

V tabulkách 2 a 3 jsou uspořádány nejvýznamnější právní formy podnikání v ČR dle Zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a Zákona č. 455/1991, živnostenský zákon (ŽZ).

Tab. 2 – Přehled právních forem podnikání dle ZOK a ŽZ

Živnostenské

27

Tab. 3 – Přehled právních forem podnikání dle ZOK (Družstvo) Družstvo

Počet zakladatelů Malé družstvo od 3 do 50 členů

Ručení Majetkem družstva, členové neručí

Počáteční kapitál Není zákonem stanoven

Administrativní zatížení Přijetí stanov, složení vkladu Rozdělení zisku a zdanění Podle výše vkladů

Zdroj: Vlastní zpracování dle ZOK

28

3 Komparace vybraných změn právních úprav podle obchodního zákoníku s úpravami dle zákona o obchodních korporacích

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník zanikl 1. ledna 2014, kdy vstoupil v platnost zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Rekodifikací prošel zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vymezuje závazkové vztahy z obchodního styku a je obecným právním předpisem. Zákon o obchodních korporacích obsahuje právní úpravy obchodních korporací a družstev. Novelizací prošel i zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.

3.1 Komanditní společnost

Komanditista měl za povinnost podle obchodního zákoníku vložit do základního kapitálu 5 000,- Kč Podle nového ZOK sice vkladovou povinnost stále má, ale výši stanovuje společenská smlouva. Jeho vklad bude činit takovou výši, na jaké se zakladatelé dohodnou.

(Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a Sagit, 2014)

3.2 Společnost s ručením omezeným

Tato právní forma zaznamenala nejvíce zásadních změn oproti předchozí právní úpravě.

Společnost s ručením omezeným dnes například není omezena horní hranicí počtu společníků. V obchodním zákoníku byla hranice 50 společníků. Základní kapitál musel dosahovat výše 200 000 Kč, podle ZOK je dnešní minimální vklad 1 Kč1. Poslední zásadní novinkou je zavedení kmenového listu, jedná se o druh cenného papíru, který vyjadřuje vlastnická práva společníka. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a Sagit, 2014)

3.3 Akciová společnost

Byla zrušena veřejná a neveřejná nabídka akcií. Obchodní zákoník nařizoval, aby pomocí veřejné nabídky akcií zakladatelé vytvořili základní kapitál, který převyšoval jmenovitou hodnotu upsaných akcií. Základní kapitál s veřejnou nabídkou akcií musel dosahovat výše alespoň 20 mil Kč. Základní kapitál bez veřejné nabídky akcií pak alespoň 2 mil Kč. Podle

1Důvodem pro zrušení původní výše základního kapitálu, bylo zjednodušit zakládání s.r.o. a zpřístupnit ho i drobným podnikatelům. Navíc vlastníci s.r.o. ručí za závazky z podnikání společně, nerozdílně do výše svých nesplacených vkladů. Základní kapitál ve společnosti s ručením omezením neměl proto velký význam.

Dalším faktorem bylo, že zákon nenařizuje, aby základní kapitál byl ve společnosti udržován po celou dobu její činnosti. Proto základní kapitál u s.r.o. nepředstavoval velké záruky pro věřitele a byl spíše nepodstatný.

29

ZOK musí akciová společnost mít základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Částka musí dosahovat alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR.

(Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a Rydvalová, 2014)

3.4 Družstvo

Družstvo také zaznamenalo několik změn. Podle obchodního zákoníku muselo mít družstvo jako zakladatele minimálně pět členů nebo minimálně dvě právnické osoby. Dále byla zákonem stanovena výše základního kapitálu na 50 000,- Kč ZOK stanovuje počet zakladatelů podle typu družstva. Malé družstvo musí zakládat minimálně 3 a maximálně 50 zakladatelů. Nově není zákonem stanovena výše základního kapitálu.

(Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a Sagit,2014)

30

4 Kritéria pro volbu právní formy podnikání

Pokud chce občan České republiky začít podnikat, čeká ho několik důležitých otázek, na které si musí odpovědět, a rozhodnout se jak bude svou podnikatelskou činnost realizovat.

První důležité rozhodnutí je, jestli se nechá zaměstnat nebo začne podnikat. Pokud se rozhodne stát se zaměstnancem, nebude mít svobodu vlastních rozhodnutí. Bude svázán příkazy jeho nadřízených, jeho kreativita a pracovní nasazení budou využity pro dosažení podnikatelských cílů druhých osob. Jako podnikatel sice nese odpovědnost za svá

První důležité rozhodnutí je, jestli se nechá zaměstnat nebo začne podnikat. Pokud se rozhodne stát se zaměstnancem, nebude mít svobodu vlastních rozhodnutí. Bude svázán příkazy jeho nadřízených, jeho kreativita a pracovní nasazení budou využity pro dosažení podnikatelských cílů druhých osob. Jako podnikatel sice nese odpovědnost za svá