Přednáška o výchově psa

Tato metoda je nejnáročnější z hlediska přípravy pedagoga. Je nutné si připravit mnohé pomůcky a také si dobře připravit informace, které budeme dětem podávat.

Tuto metodu se mnou absolvovala moje starší sestra Kateřina a její psí svěřenci.

Dopředu jsme si rozloţily práci a domluvily se na konkrétním postupu. Dohromady jsme měli s sebou pět psů, z nichţ dva byli moji a tři Katky. Také jsme rozdělili psům jejich úkoly a ti psi, kteří nepředváděli ţádné úkoly, byli dáni mezi děti, které je celou dobu hlídaly.

Tuto metodu jsem rozepsala do několika bodů, které odpovídají tomu, jak celá přednáška probíhala.

Jak jsem jiţ napsala v úvodu, měli jsme s sebou mnoho pomůcek, které si děti mohly osahat a prohlédnout. Jednalo se o obojky, vodítka, košíky, výstavní vodítka, stopovačku (dlouhé vodítko), oblečení pro psy, misky, granule, pamlsky, hračky, pelíšek, poháry, hřebeny, kartáče, kleště na drápy, šampón, kleště na klíště. Všechny tyto předměty byly dětem představeny a ukázány v praxi na psovi.

Během přednášky se před dětmi ukázalo celkem pět psů. Moje Becky-rottweiler 12 let, která dokazuje, ţe i „bojové“ plemeno umí být laskavé a milé, Budulínek – čínský chocholatý pes 1 rok. Moje sestra přivezla své tři psy – Bondy – kříţenec, 10 let, Amálka – portugalský vodní pes, 2 roky, Lupino – čínský chocholatý pes, 2 roky.

Kaţdý ze psů měl svůj úkol. Becky a Bondy předváděli poslušnost, agility a Becky také „sranda“ cviky, které vţdy velmi pobavily. Amálka dětem ukázala, jak se pejsek vystavuje, tedy předvádí v kruhu a jak se staví do postoje. A dva naši naháči se stali ţádaným a vhodným objektem pro mazlení. Celou přednášku jsem rozdělila do devíti částí, které by se měli rozvrhnout do pětačtyřiceti minut. Celé povídání ponechávám ve znění, tak jak jsem jej navrhla a pouţila během přednášky.

1) Přivítání

Všichni psi jsou nastoupeni, postupně jsou představováni.

„Dobrý den, milé děti. Rádi bychom Vás tady spolu s pejsky dnes přivítali. (štěkot psů), na ukázce výcviku psů a povídání o tom, jak se o pejsky starat a jak se k pejskům chovat.

Jmenuji se Tereza Wlčková a tohle je moje sestra Kačka Wlčková. My jsme k vám přijeli přestavit vám naše mazlíčky, pejsky, a ukázat vám, co naši čtyřnozí kamarádi umí.

Nejstarším členem smečky je Beckynka, RTW 12 let, potom Bondy 10 let, voříšek, Amálka, 2 roky portugalský vodní pes, Lupínek, 2 roky, čínský chocholatý pes, Budulínek 11 měsíců, čínský chocholatý pes.“(pes, který je představován zaštěká).

„A co nás tedy dnes čeká? Povíme si, jak se o pejsky starat, jak je krmit, jak je vychovávat, co dělat kdyţ jsou nemocní, ukáţeme si, jak se pejsci cvičí a jaká legrace se přitom dá uţít. A také si povíme, jak se máme chovat k cizím pejskům a jak se bránit před zlým pejskem.“

45

2)

(ukazujeme na psech), Postupně dětem ukazujeme části těla psa a ptáme se, zda vědí, jak se ta část nazývá. Tedy začínáme od hlavy, popíšeme celou hlavu, oči, uši čenich a také ukáţeme zuby. Přejdeme ke krku, k hrudníku, k předním končetinám, zadním končetinám, k ocasu. Tuto ukázku doplňujeme otázkami typu: kolik má pejsek končetin? Kolik má uší?, kolik má očí? Kolik má zubů? – děti mohou typovat, kdo se přiblíţí nejvíce ke správné odpovědi, dostane malou sladkou odměnu. Také je dobré dětem ukázat dva druhy ocásků, jeden kupírovaný a jeden dlouhý. Děti si většinou myslí, ţe kupírovaný ocásek, není ocásek.

3)

Na lavičce veškeré pomůcky, budeme ukazovat, děti můţou hádat)- „Kaţdý den musíme pejska venčit, k tomu slouţí obojek a vodítko, košík (ukázat), musí dostávat denně čerstvou vodu a jednou denně krmení (granule, maso, konzervy) – zase vše ukázat. Kdyţ je pejsek nemocný, musíme s ním jít k panu doktorovi, který se nazývá – děti doplní: zvěrolékař, veterinář. A k panu doktorovi musíme s sebou vzít očkovací průkaz, kam pan doktor zapisuje veškeré nemoci (ukázat).“

„Uţ jsme si říkali, co potřebujeme pro pejska na venčení, kde ještě musí pejsek nosit košík?“ – opět děti doplňují: v autobuse, ve vlaku, v tramvaji. „Někteří psi nemají hustý koţíšek a tak musí nosit oblečení stejně jako my.“ (ukázka pár oblečků)

„Psi se také koupou, jako my lidé, aby byli voňaví, ale ne tak často. (Ukázat šampón) A také se musejí česat, (ukázat hřebeny a kartáče) a také se jim musí stříhat drápky, (ukázat kleště).“

Na závěr této části se děti učí chování k cizím psům. Je jim předvedena ukázka ochrany před napadením (stulení do klubíčka, ruce zkříţit přes hlavu).

„Tak jsme si ukázali, jak se o pejsky staráme, jak se chováme k cizím pejskům a teď se podíváme na to, jak se s pejsky cvičí a soutěţí.“

4)

V této části dětem ukáţeme cviky ze základní poslušnosti. Těmito cviky jsou přivolání, sedni, lehni, vstaň, chůze u nohy, obraty na místě, hlídání předmětu, aport, obrany – vyštěkání, zákus. Velkou oblibu získalo odloţení Bondyho, kdy se jej děti snaţily přivolat, a Bondy zůstal leţet. Velký potlesk sklidil Bondy za vyhledání aportu, který byl schovaný mezi dětmi.

5)

Moje sestra se věnuje tomuto kynologickému odvětví mnoho let. Amálka absolvovala mnoho výstav a získala mnoho titulů. Dětem byly ukázány poháry a Amálka předvedla chůzi v kruhu a výstavní postoj.

6)

Této části se zhostila nejstarší členka psí smečky, Becky. Becky umí poprosit, válet sudy, podat pac a předvést mrtvého psa. Tato část se vţdy setkala s velkým smíchem a potleskem a několikrát jsme musely opakovat.

46

7)

Tento sport má u nás jiţ delší tradici. Jedná se o parkúr, který je určen pro psy. Jsou zde klasické skokové překáţky, pak dále tunel, áčko, kladina, slalom. Psi předváděli různé skokové sekvence a vţdy si vyslouţili potlesk.

8)

Tato část patří k těm nejoblíbenějším. Děti mají moţnost se psy se pomazlit. Děti jsou celou dobu pod dozorem a mohou se psy chodit na vodítku a hladit si je. Rozzářené dětské oči na přiloţených fotografiích jsou důkazem toho, jak pozitivně působí psí láska na dětskou duši.

9)

Nastoupí všichni psi. „Děkujeme za pozornost, doufáme, ţe se vám naše povídání o pejscích líbilo, ţe jste se dozvěděli něco nového a těšíme se zase někdy nashledanou (štěkot psů).

Tuto metodu jsem vyzkoušela na dvou školách. Na první škole ji absolvoval celý první stupeň najednou a na druhé škole jsem děti rozdělila podle tříd. Tedy první hodinu šli prvňáčci a poslední pátou hodinu šli na řadu páté třídy. Tento druhý způsob je lepší, dětí je méně, mají více času a prostoru si vše řádně prohlédnout a také mají více času na závěrečné pomazlení se psy.

Na závěr jsem dětem rozdala pracovní list, který mi poslouţil jako ověření, zda si děti z této přednášky něco zapamatovaly a také mi poslouţil jako dotazník, co se dětem líbilo a co ne. Přikládám jej v příloze. Tento pracovní list děti vyplňovaly druhý den po přednášce.

47