Předpoklady realizace systému

Sjednocení měřící techniky: Měřící zařízení v brusírně je poměrně zastaralé (Höfler ZP 250 – nynější firma Klingelnberg). Aby bylo možné tento systém realizovat, je nutné, aby se sjednotily metody měření a příslušná SW rozhraní v brusírně a na KMS, tím dojde ke zvýšení přesnosti výsledků a kvality samotné. KMS používá pro měření ozubení měřící zařízení od firmy Klingelnberg ZPK 260, která jsou postupně obměňována za novější řady těchto zařízení Klingelnberg P26. Tento novější typ by byl nutný také pro měření v brusírně a to z důvodu univerzálnosti, zastupitelnosti (např.

v případě poruchy) a hlavně pro zasíťování do navrhovaného systému. Díky tomu by se mohla naměřená data ostřených nástrojů elektronicky ukládat do databáze serveru, kde by byl k nahlédnutí celý protokol o měření. Další nespornou výhodou z tohoto opatření bude český servis pro všechna tato měřící zařízení, tzn. rychlejší zásah v případě poruchy a také nižší náklady na servis a kalibrace oproti německému servisu.

(Český technik je kompetentní pouze pro typy ZPK 260 a P26).

Dalším předpokladem pro správný chod celého systému je znalost počtu nových nástrojů od dodavatelů, které jsou na skladě k dispozici. Tato informace je automaticky zanesena do systému SAP při přebírání zboží od dodavatele. Proto je nutné, aby tento nový navrhovaný systém umožnil propojení a spolupráci s celozávodním databázovým systémem SAP.

ZÁVĚR

Cílem této bakalářské práce bylo, pomocí analýzy stávajícího stavu výroby převodovek ve firmě Škoda Auto a.s., zjistit hlavní příčinu vzniku hlučnosti převodovek, které by bylo možné předcházet již během fáze výroby ozubení.

Na základě zkušeností s provozem výroby převodovek byly sestaveny Ishikawa diagramy a použita Pareto analýza, jejímž podkladem byla data propustnosti závad převodovek na montážní linku za rok 2013. Tyto dva základní nástroje, které patří mezi tzv. sedm základních nástrojů zlepšování kvality, umožnily zjistit hlavní potenciální zdroj příčin hlučnosti převodovek. Z této analýzy vyplynulo, že nejvyšší podíl na propuštěných závadách převodovek měla špatná technologická kázeň pracovníků, což bych částečně dával za vinu nepoučenosti a neinformovanosti pracovníků o závadách a hlavně také poměrně vysokému podílu agenturního (nekmenového) personálu a jeho fluktuaci ve výrobě. Ve většině případů (samozřejmě ne ve všech) tito pracovníci nemají potřebné vzdělání, zkušenosti, nejsou potřebně poučeni a hlavně také postrádají ochotu kvalitně odvádět svou práci. Z toho pak plynou různé chyby, neschopnost správně seřídit nástroj nebo dokonce pochopit co vlastně vyrábí. Tomuto problému se ale tato práce nevěnuje. Na druhém místě z analýzy vyplynulo, že za značnou nezanedbatelnou část propuštěných závad stojí obecně obráběcí nástroje, hlavně však nástroje zajišťující dokončovací operace ozubení (ševingování, broušení, honování). Konkrétně jakostní stav takového nástroje a snižování kvality výroby souvisící s jeho fází životnosti a počtem obrobených kusů na dané naostření nebo např.

orovnání brusného nástroje.

Obecně k identifikaci závad převodovek a vlivu těchto závad na celkovou hlučnost slouží různé nástroje technické diagnostiky. V tomto případě pro ověření vlivu nástroje na výsledný projev hlučnosti převodovky byla použita vibrodiagnostika, konkrétně řádová, frekvenční a obálková analýza. Vibrodiagnostika umožňuje sledovat vliv jednotlivých komponent na hlučnost v poměrně složité konstrukci automobilové převodovky.

Na hlukovém stavu byly změřeny dvě převodovky typu MQ 100. V nichž byla namontována ševingovaná hnaná kola 5. rychlosti s ohledem na různou fázi životnosti

ševingovacího nástroje. Konec životnosti nástroje se projevil tzv. „propadnutím“

soudkovitosti profilu ozubení – tedy zmenšením parametru Cα na tažné straně zubu až k dolnímu meznímu rozměru stanoveného výkresovou tolerancí (viz příloha č. 2).

Měřením byl zjištěn patrný rozdíl v projevu 5. rychlosti ve spektrech zrychlení vibrací, zejména v první ale i druhé harmonické frekvenci.

Závěrem je možné říct, že z pohledu výsledků konkrétně tohoto měření má fáze životnosti nástroje poměrně významný vliv na projev hlučnosti převodovky – tedy na kvalitu výroby obecně. Toto tvrzení není však možné brát jako jednoznačné dogma.

Neplatí to ve všech případech srovnatelně, každý nástroj má jinou trvanlivost, která závisí na obrobitelnosti materiálu, řezných podmínkách, procesní kapalině, atd.

Opotřebení nástroje se na ozubení projevuje velmi různorodě. V mnoha případech se nejedná pouze o „propadnutí“ soudkovitosti profilu, jako je v tomto případě. Ale nástroj opotřebováním mění svou geometrii a tím ovlivňuje výsledné parametry ozubení velmi specificky.

Jsou ale také dokumentovány případy, že ševingovací kotouč má životnost na obrobení přes 10 000 kusů, naše závada se však projevila již při 2 600 kusech.

Z tohoto pohledu je jasné, že sledování fáze životnosti nástroje a schopnost včas podchytit náhlý pokles kvality výroby je klíčové pro zajištění co nejlepší kvality vyráběných převodovek. Proto byl v rámci této práce navržen systém, který by tato rizika měl minimalizovat. Výsledek práce lze použít jako podklad pro skutečnou realizaci takového SW v praxi.

Z měření také vyplývá, že správné navržení parametru Cα a jeho dodržování je nutné pro správný a bezhlučný chod všech převodů automobilové převodovky.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ:

[1] Podklady Škoda Auto a.s., Mladá Boleslav,

<https://eportal.skoda.vwg/> (interní zdroj dat) [2] Škoda Auto a.s. [online]. Dostupné z www:

<new.skoda-auto.com/cs/company/history/Pages/company-history.aspx>

[3] AV ENGINEERING, a.s. [online]. Dostupné z www:

<http://www.aveng.cz/galerie/awards-2008/prumyslovy-design-vizualizace-vyrobku/2.aspx>

[4] VLK, František. Převodová ústrojí motorových vozidel: spojky, převodovky, rozvodovky, diferenciály, hnací hřídele, klouby. 1. vyd. Brno: Nakladatelství a vydavatelství Vlk, 2000, 312 s. ISBN 80-238-5275-2

[5] SVĚT MOTORŮ: Motoristický časopis, Praha: Axel springer Praha, a.s., 2010, roč. 64, č. 8. ISSN 0039-7016

[6] Střední škola automobilní a informatiky, Praha 10, Hostivař: Ozubení kola se starají o pohyb vpřed [online]. Dostupné z www:

<http://www.skolahostivar.cz/DownloadPF/18.pdf>

[7] European car magazine [online]. Dostupné z www:

<www.europeancarweb.com/firstlook/epcp_1011_mercedes_benz_9g_tronic_

transmission/>

[8] Autolexicon.net [online]. Dostupné z www:

<http://cs.autolexicon.net/articles/prevodovka-dsg/>

[9] Autolexicon.net [online]. Dostupné z www:

<http://cs.autolexicon.net/articles/cvt-coutinuously-variable-transmission/>

[10] Převodovky Ivan Sixta [online]. Dostupné z www: <http://www.prevodovky-sixta.cz/>

[11] FEMAT Radotín s.r.o. [online]. Dostupné z www:

<http://autoservis.femat.cz/petistupnova-mechanicka-prevodovka-0cf/>

[12] MitCalc [online]. Dostupné z www:

<http://www.mitcalc.cz/doc/gear1/help/cz/gear1txt.htm>

[13] TOMEH, E. Hlučnost a vibrace automobilových převodovek v souvislosti s identifikovanými závadami obráběcích strojů: Vibration and noise of

automobile gear-box in connection with identified defects on machine tools.

Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, 77 s.

[14] NĚMEČEK, Pavel. Hluk v technické praxi. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 1998, 86 s. ISBN 80-7083-285-1.

[15] DOČKAL, A. Konstrukční optimalizace ozubené převodovky s ohledem na snižování hlukové emise. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2003, 29s.

ISBN 80-214-2439-7

[16] NAVRÁTIL, P. Vibrodiagnostika ložisek:Vibration diagnostics of bearing. Brno 2009, 35s. Bakalářská práce, Vysoké učení technické v Brně [online].

Dostupné z www:

<https://www.vutbr.cz/studium/zaverecne-prace?zp_id=19212>

[17] TICHÁ, Š., MRKVICA, I. Vybrané kapitoly ze strojírenské metrologie. Ostrava 2012, 143s., učební text, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.

ISBN 978-80-248-2709-4 [online]. Dostupné z www:

<http://projekty.fs.vsb.cz/147/ucebniopory/978-80-248-2709-4.pdf>

[18] VESELÝ, O. Metodika měření hluku. Pardubice, 2009, 89 s. Diplomová práce.

Univerzita Pardubice [online]. Dostupné z www:

<http://dspace.upce.cz/handle/10195/34181 >

[19] KREIDL, M., ŠMÍD, R.: Technická diagnostika: senzory - metody - analýza signálu. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2006, 408 s.

ISBN 80-7300-158-6.

[20] TOMEH, E.: Vliv stálého převodu na úroveň vibrací a hluku převodovky Škoda.

XXXIV. mezinárodní konference kateder a pracovišť spalovacích motorů českých a slovenských vysokých škol. Sborník přednášek KOKA 2003.

[21] MORAVEC, V., NĚMČEK, M., HAVLÍK, J., HURNÍKOVÁ, Š.: Zhodnocení vlastností převodovky MQ 100 v porovnání s převodovkami zahraničních výrobců. Zpráva D9 - VCJB21A412/2011, Ostrava 2011, 29 s., TU Ostrava.

[22] HOVORKA, O., Vliv přesnosti výroby pastorku na hlučnost automobilových převodovek vozů Škoda, Liberec, 2006, 70s. Diplomová práce, Technická univerzita v Liberci

[23] TOMEH, E., NĚMEČEK, P.: Vibrační diagnostika základních závad strojů, Liberec:

Technická univerzita v Liberci, 2010, 64s.

SEZNAM PŘÍLOH:

Příloha č. 1 – Protokol měření ozubení hnaného kola 5. rychlosti převodovky QCF 1112 Příloha č. 2 – Protokol měření ozubení hnaného kola 5. rychlosti převodovky QCF 1113 Příloha č. 3 – Protokol měření ozubení hnacího kola 5. rychlosti převodovky QCF 1112 Příloha č. 4 – Protokol měření ozubení hnacího kola 5. rychlosti převodovky QCF 1113