3. Hospodyňská škola Mladá Boleslav
3.2 Pedagogický sbor
Pedagogický sbor sestával převážně z žen, ale také mužů. Na škole pů-sobily celkem čtyři učitelky, včetně samotné ředitelky školy, a dva učitelé. Bě-hem let se pedagogický sbor různě proměňoval. Ředitelka školy Karla Koníč-ková přišla z Přelouče.62 Karla Koníčková vyučovala praktickou morálku, vy-chovatelství, domácí hospodářství, chov zvířat, drůbežnictví, mlékařství, pěs-tování rostlin, zelinářství, ovocnictví a zároveň dohlížela na praxi v zahradě.
Ředitelka Karla Koníčková působila ve své funkci na hospodyňské škole do roku 1934.63 Ve funkci ředitelky školy jí vystřídala odborná učitelka Marie Novotná. Marie Novotná pocházela z Kutné Hory. Vystudovala postupně:
,,obecnou školu, měšťanskou školu, hospodyňskou školu a rolnickou školu dvouletou první třídu mlékařskou.“64 Marie Novotná zastávala funkci odborné učitelky, vyučovala český jazyk, počty a účetnictví, přírodopis a přírodozpyt, země-dějepis, občanskou nauku a zároveň dohlížela na praní prádla, na kni-hovnu, hospodářskou a mlékařskou praxi.65 Vincencie Krautstenglová pochá-zela ze Strančic u Prahy. Vystudovala: ,,obecnou a měšťanskou školu, Průmys-lovou školu Ženského výrobního spolku v Praze, Městskou průmysPrůmys-lovou školu pokračovací v Mnichově a absolvovala celoroční kurz industriální pro vzdělá-vání učitelek.“66 Vincencie Krautstenglová byla učitelkou industriální, vyučo-vala ženské ruční práce, střihy, dohlížela na úklid, na žehlení a praní prádla.67 Měla však často zdravotní potíže, a proto ji ve školním roce 1922/1923 musela zastoupit učitelka Terezie Liebschenová. První dva roky byla učitelkou vaření Julie Krupková. Po dvou letech, působení na hospodyňské škole, se vdala a
61 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 157, kart. 7, list č. 53, pozvánka na slav-nostní otevření hospodyňské školy v Niměřicích.
62 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 47, kart. 1, kuratorium.
63 Prameny bohužel více neinformují o předchozím působišti a vzdělání ředitelky Koníč-kové.
64 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 61, kart. 1, list č. 59.
65 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 39, kart. 1, list č. 7.
66 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 61, kart. 1, list č. 56.
67 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 39, kart. 1, list č. 7.
odešla ze své funkce učitelky vaření.68 Novou učitelkou vaření se stala Helena Nováková. Helena Nováková pocházela z Přelouče. Vystudovala: ,,obecnou trojtřídní měšťanskou školu, jednoroční školu šití prádla, jednoroční školu ob-chodní, kurz pro vzdělávání učitelek škol hospodářských.“69 Vyučovala nauku o vaření, dohlížela na přípravu pokrmů, pečení chleba, konzervování ovoce a zeleniny. Helena Nováková působila na škole jako učitelka vaření až do roku 1935. Poté byla přeložena na hospodyňskou školu do Českého Brodu. Ve funkci ji vystřídala učitelka Kaboňová.70 Na škole se každoročně měnili supsti-tutky, zastupující učitelky. Doktor Kazimour vyučoval zdravovědu a Václav Košíček byl řídícím učitelem a vyučoval zpěv.71
3.2.1 Pedagogický sbor na hospodyňské škole 1920 – 1952 Ředitelky hospodyňské školy:
68 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, zápis ze schůze kuratoria hospodyň-ské školy, 6. 10. 1922.
69 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 61, kart. 1, list č. 55.
70 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 67, zápis ze schůze kuratoria hospodyň-ské školy, 13. 12. 1935.
71 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 39, kart. 1, list č. 7.
72 Prameny bohužel učitele zpěvu Krammera a Hýču neoznačují křestním jménem.
Učitelky ručních prací (industriální):73
1920 – 1922 Vincencie Krautstenglová 1922 – 1923 Terezie Liebschenová ku-chařky, uklízečky a pradleny. Každá ta skupina vykonávala práci, která ji byla přidělena po dobu jednoho týdne, takže se ty skupiny ve všech pracích prostří-daly. Byly to práce kolem hospodářství, příprava snídaně, úklid v ložnicích, práce v zahradě, úklid jídelny a nádobí. V pozdějších letech byla skupina pra-dlen nahrazena a označována jako zahradnice. Každá skupina se zároveň stara-la o drůbež. Ve čtvrtek dopoledne byl pravidelně všeobecný úklid a praní špi-navého prádla. Dívky se na hospodyňské škole věnují jak praktické, tak i teore-tické výuce. Vyučování teoreteore-tické zahrnovalo tyto předměty: ,,mravouku, pí-semnosti, účetnictví, počty, přírodopis, přírodozpyt, zeměpis a dějepis, zahrad-nictví, chov hospodářských zvířat, mlékařství, nauka o domácím a polním hos-podářství, vychovatelství, zdravovědu, zpěv, občanskou nauku, zelinářství a
73 Prameny bohužel v letech 1948 – 1952 učitelky ručních prací, neoznačují křestním jménem.
74 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 39 – 63, kart. 1, kuratorium.
ovocnictví.“75 Dívky, které byly hudebně nadané, měly možnost se učit a hrát na školní klavír. Vedle předmětů teoretických se dívky učily pracím praktic-kých. ,,Byl to úklid, vaření, které obsahovalo přípravu masa, příkrmů, mouční-ků, zeleniny a hotových pokrmů, úprava stolu a posluha při stole. Dále to bylo žehlení prádla, mlékaření, zahradničení a opatrování zvířat hospodářských.“76
Tabulka. 2: Rozvrh hodin v prvním školním roce 1920/192177
8.00 – 9.00 9.00 – 10.00 10.00 - 12.00 14.00 – 15.00 15.00 – 16.00 Pondělí
Drůbežnic-tví Zelinářství Vaření Kreslení
stři-hů Kreslení střihů
Čtvrtek Přírodopis Čeština Ruční práce Zdravověda Ovocnictví
Pátek venkovských dívek tzv. kuratoriálních. Školy kuratoriálního typu byly zřizová-ny a financovázřizová-ny různými agrárními organizacemi a institucemi, nebo i sou-kromými sponzory. Ze zemských prostředků byl tento typ škol jen podporo-ván.78 Kuratorium hospodyňské školy vykonávalo bezprostřední dozor nad školou, vlastně se staralo o její chod a funkčnost. Kuratorium bylo složeno ze zástupce vlády Československé republiky, tuto funkci zastával Václav Čečel-ský.79 Ze zástupce zemského výboru, kterým byl Jan Josef Kašpárek z Jizerního Vtelna. Josef Kašpárek zastával funkci místopředsedy kuratoria. Ze zástupce zemědělské rady, jímž byl Jan Trautes. Ten však roku 1920 zemřel a
75 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 290, kart. 11, list č. 5, školní a domácí řád hospodyňské školy.
76 Tamtéž, list č. 6.
77 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 1, zápis ze schůze učitelského sboru hospodyňské školy, 29. 10. 1920.
78 LACINA, V.: c. d., s. 143 – 144.
79 Prameny bohužel neoznačují pana Čečelského křestním jménem.
na jeho místo byl jmenován Alexandr Thurn-Taxiss. Dále se kuratorium sklá-dalo ze zástupce okresního výboru mladoboleslavského, jímž byl poslanec Jan Dubický. Dále ze zástupce obce, což byl starosta ze Sudoměře Vepřík.80 Ze zástupce Okresního sdružení dorostu Republikánské strany československého venkova v Mladé Boleslavi, jímž byl Cyril Papoušek81, který měl funkci před-sedy kuratoria. Dále z ředitelky školy, kterou byla Karla Koníčková a zapiso-vatelky Heleny Trojanové.82 Poslední schůze kuratoria hospodyňské školy v Mladé Boleslavi se konala 26. listopadu 1936. ,,Poté byla správa hospodyň-ské školy v Mladé Boleslavi předána do vlastnictví země Čehospodyň-ské. Tím škola změ-nila majitele ústavu a funkce kuratoria skončila.“83
Výpis členů kuratoria ke dni 1. prosince 1933:
Jan Josef Kašpárek, předseda a statkář z Jizerního Vtelna J. Oršl, místopředseda a statkář z Březovic
Jan Dubický, poslanec, zástupce za město Mladá Boleslav V. Hrabě, statkář, zástupce za zemskou radu z Rokytovce
Václav Čečelský, statkář, zástupce za stát z Chotětova u Mladé Boleslavi E. Janečková, choť statkáře, zástupkyně za družstvo z Týnce
Marie Novotná, ředitelka školy, zástupkyně za školu z Mladé Boleslavi
L. Verner, vrchní tajemník politické správy, zástupce za okres Mladá Bole-slav84