Porovnání kritérií trhu START a Prime Marketu BCPP

I dokument ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU: POTENCIÁL A TRENDY (sidor 132-135)

Hlavní trh BCPP START

Statut trhu a jeho regulace Trh regulovaný platnou legislativou v souladu

s EU

Trh regulovaný burzou a jejími pravidly Vstup na trh - příprava, nároky

Minimálně 3 roky existence společnosti Žádný požadavek Tržní kapitalizace min. 1 mil. EUR Žádný požadavek

Free float min. 25% Žádný požadavek

Prospekt emise Prospekt emise nebo jednodušší informační

dokument

Účetnictví dle IFRS Účetnictví dle lokálních účetních standardů nebo IFRS Jednorázový poplatek za přijetí emise 0,- Kč

Roční poplatek 0,05% z celkového objemu emise, max. 300 tis. Kč (první rok 0,- Kč)

Jednorázový poplatek za přijetí emise 10 tis.

Roční poplatek 0,- Kč Zdroj: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Start

Obchodní aktivita na BCPP však stále klesá, k čemuž přispělo omezené portfolio obchodů jen s vybranými tituly, vysoké poplatky tuzemských brokerů při nízké kvalitě jejich služeb, ale i přísnější evropská regulace, která dopadá na většinu evropských burz. Slabé výsledky obchodování na BCPP lze částečně ospravedlnit oslabením koruny z listopadu 2013.

V každém případě zájem českých podniků a investorů o investice na českém kapitálovém trhu je dlouhodobě velmi nízký. Meluzín (2009) se ve svém výzkumu snaží nalézt důvody.

Většina respondentů provedeného výzkumu uvádí jako zásadní problém případné primární emise vysoké náklady spojené s IPO, povinnost pravidelného zveřejňování ekonomických výsledků a dále tvorbu prospektu emitenta a jeho prezentaci na road show. Všechny zúčastněné společnosti se shodují na tvrzení, že na IPO by nemělo být nahlíženo pouze jako na alternativní zdroj financování konkrétního investičního projektu, ale jako na součást přirozeného vývoje společnosti.

Společnostem v České republice zatím evidentně chybí důvod, proč emitovat akcie na českém kapitálovém trhu. Důvody jako zvýšená publicita a prestiž společnosti, snadnější přístup k bankovním úvěrům, vyšší hodnota pro zaměstnance či možnost optimalizace

133

kapitálové struktury mezi dluhem a vlastním kapitálem, zřejmě nejsou dostatečně motivující pro rozhodnutí o vstupu na kapitálový trh.

5.2.6 Likvidita českého kapitálového trhu

Likvidita kapitálového trhu je jedním z nejvýznamnějších ukazatelů vyspělosti kapitálových trhů. Likvidita trhu je základním předpokladem pro to, aby ceny cenných papírů efektivně zobrazovaly jejich skutečnou “fundamentální” hodnotu. Pro měření likvidity kapitálového trhu se používá několik metod, například poměr objemu obchodování a hrubého domácího produktu, či poměr objemu obchodování a tržní kapitalizace (Hanousek a Filer, 2000). Srovnání situace na českém trhu BCPP s evropskou burzou NYSE Euronext a londýnskou London SE16 dle podílu objemu obchodování a tržní kapitalizace znázorňuje obrázek 5.4.

Obrázek 5.4: Podíl objemu obchodování a tržní kapitalizace na burzách: BCPP, NYSE Euronext, London SE

Zdroj: vlastní zpracování dle BCPP b) a World Federation of Exchanges

Z výše uvedeného srovnání likvidity na trzích BCPP, NYSE Euronext a London SE vyplývá, že likvidita českého kapitálového trhu zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých evropských kapitálových trhů.

16 Od roku 2009 jsou data London SE udávána za London SE Group, po fúzi s burzou Borsa Italiana.

38% 41% 40% 49% 78% 53% 55% 78% 36% 28%

111% 128% 93% 101% 107% 104% 134% 213% 63% 69%

209% 216% 147% 180% 186% 200% 268% 336% 74% 76%

0%

50%

100%

150%

200%

250%

300%

350%

400%

PSE Czech Republic NYSE Euronext London SE*

134

5.2.7 Perspektiva kapitálových trhů v České republice

Kapitálový trh nabízí zhodnocování finančních instrumentů investovaných nejen prostřednictvím investičních či podílových fondů, ale i prostřednictvím penzijních fondů.

Proto penzijní reforma může mít pro rozvoj kapitálového trhu zásadní význam. Záleží především na konkrétních podmínkách realizované penzijní reformy.

Zahraniční výzkumné studie potvrzují smíšený pozitivní efekt penzijních reforem na vývoj kapitálového trhu a růst hrubého domácího produktu v zemích, kde penzijní reforma již proběhla. Například studie týkající se vlivu penzijní reformy na kapitálový trh v Chile, která proběhla v letech 1986 až 1996, poukazuje na významnou expanzi kapitálového trhu (Moudrý a Binter, 2006).

Další příklady vlivu penzijních reforem na růst kapitálového trhu lze nalézt i v Rakousku či Polsku. Rakouský kapitálový trh zažil skutečný boom, když penzijní reforma v 80. letech minulého století přinutila penzijní fondy investovat pouze do investičních instrumentů obchodovaných na domácí vídeňské burze. V podstatě na stejném principu fungují penzijní fondy v Polsku, které jsou taktéž povinny investovat většinu svých aktiv do domácích cenných papírů. Ve srovnání s Českou republikou je v současnosti polský kapitálový trh podstatně rozvinutější. Nastartovaná penzijní reforma v České republice také počítala s obdobným schématem, avšak pouze pro dynamické penzijní fondy. Růstu českého kapitálového trhu to mohlo výrazně pomoci, ale vzhledem k nejisté budoucnosti druhého pilíře důchodového financování to není příliš pravděpodobné.

Existují i opačné názory na nutnost podpory rozvoje českého kapitálového trhu a jeho dvou burz. Je otázkou, zda má smysl podporovat rozvoj regionálních burz v době, kdy se kapitálové trhy integrují a spojují v nadnárodní celky. Autoři Moudrý a Binter však ve své analýze týkající se významu kapitálového trhu pro vývoj České republiky postulují, že význam malých a regionálních burz neklesá. Naopak, nalézají celosvětový trend v podpoře regionálních burz, zároveň s integračními procesy, které probíhají zároveň.

Pražská burza je nyní součástí skupiny CEE Stock Exchange Group, proto budoucnost BCPP, kterou majoritně vlastní vídeňská burza, je zřejmě nadále možná pouze v rámci širšího uskupení burz.

135

5.2.8 Kapitálový trh jako varianta podnikového financování

Následující kapitola prezentuje výsledky výzkumu prováděného na výběrovém vzorku obchodních společností v České republice. Jeho cílem bylo na základě ekonomických výsledků firem identifikovat podíl vybraných složek kapitálu majících vztah ke kapitálovému trhu (základního kapitálu, dluhopisů a bankovních úvěrů) na celkových aktivech (pasivech) v období od roku 1998 do roku 2010.

Podniková ekonomická data byla získána z komerční databáze firem Albertina. Pro analýzu bylo vybráno 100 společnosti s nejvyšším obratem ze 14 oborů podnikání dle klasifikace CZ-NACE, vyhodnocení je založeno na datech 1 400 obchodních společností (společností s ručením omezeným a akciových společností).

I dokument ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU: POTENCIÁL A TRENDY (sidor 132-135)