Porovnání zdrojů financování města a jeho organizací a společností

Tab. 5: Možné zdroje financování města a jím založené organizace

Text Subjekt Město O. P. S. P. O. S. R. O. A. S.

Tř. 1 daňové příjmy vč. správních a místních

poplatků Ano Ne Ne Ne Ne

Tř. 2 nedaňové příjmy Ano Ano Ano Ano Ano

Tř. 3 kapitálové příjmy Ano Ano Ano Ano Ano

Tř. 4 transfery Ano Ano Ano Ano Ano

Tř. 8 financování – cizí zdroje (úvěry, leasingy) Ano Ano Ano Ano Ano Zdroj: vlastní zpracování podle [26]

Z tabulky 5 vyplývá, že obec může být jediný subjekt, který smí přijímat daňové příjmy včetně správních a místních poplatků. U obecně prospěšných společností musí financování z cizích zdrojů (např. úvěry) schválit správní rada, u příspěvkových organizací úvěry a půjčky schvaluje zřizovatel. Ve společnostech s ručením omezením a v akciových společnostech rozhoduje o úvěrech valná hromada. [7] [8] [9] [26]

35

Výše příjmů obce závisí na několika faktorech. Záleží na počtu obyvatel, kteří v obci žijí a na počtu budov, které se na území nachází z důvodu příjmu daně z nemovitosti. Příjmy pocházejí také z činnosti podniků, které obec vlastní, dále z nájmu budov či prodeje majetku. [1]

Obce mohou získat finance i z dotací. Dotace získané z fondů EU se mohou stát významným zdrojem financování obce. Pro jejich získání je nutné vypracovat projekt, který by měl odpovídat tematickým a regionálním programům vydaných EU. [27]

Společnosti v České republice vedou finanční účetnictví a sestavují účetní závěrky podle Českých účetních standardů (ČÚS). K vedení účetnictví se obecně používá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který je v souladu s právními předpisy Evropské unie tak, aby zajišťoval průkaznost a vedení záznamů pro potřeby státu. Dále se využívají vyhlášky, které provádějí některá ustanovení k zákonu o účetnictví.

Obr. 2: Přehled vyhlášek, podle kterých postupují obce, společnosti a organizace

Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášek: vyhláška č. 500/2002 Sb., vyhláška ř. 504/2002 Sb., vyhláška č. 410/2009 Sb.

•s. r. o.

•a. s.

Vyhláška č. 500/2002 Sb.

•o. p. s.

Vyhláška č. 504/2002 Sb.

•obce, města

•p. o.

Vyhláška č. 410/2009 Sb.

36

Tab. 6: Vývoj příjmů a výdajů statutárního města Jablonec nad Nisou 2003 – 2008 (údaje jsou uvedeny v tis. Kč)

Zdroj: vlastní zpracování podle [28]

Tab. 7: Vývoj příjmů a výdajů statutárního města Jablonec nad Nisou 2009 – 2015 (údaje jsou uvedeny v tis. Kč)

Zdroj:vlastní zpracování podle [28]

Daňové příjmy města Jablonce nad Nisou se v roce 2008 vyvíjely pozitivně, tedy rostly.

V roce 2009 znamenaly negativní propad způsobený světovou finanční krizí. Do roku 2012 měly tyto příjmy spíše stagnační trend. Od roku 2013 daňové příjmy opět rostly v důsledku daňových změn (RUD) např. dotace na žáky se přesunuly do položek daňových příjmů.

Nedaňové příjmy jsou tvořeny z pronájmu majetku, příjmů z poskytování služeb např.

odpadové služby, výnosy z finančního majetku apod. Tyto příjmy reagují se zpožděním.

Pokud by město změnilo výši nájmů, lze dosáhnout vyšších příjmů.

Text Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008

37

Může docházet i k situacím, kdy se město dostane do deficitu zvýšenými výdaji např.

na investice a opravy.

Z výše uvedených tabulek lze sestrojit přehledný graf znázorňující vývoj salda rozpočtu obce v letech 2003 – 2015.

Obr. 3: Vývoj salda rozpočtu Jablonce nad Nisou 2003 - 2015 Zdroj: vlastní zpracování

Celkové příjmy obce ovlivňuje výše dotací. V roce 2002 byly celkové příjmy Jablonce Nisou 869 995 tis. Kč a v roce 2003 celkové příjmy činily 1 045 080 tis. Kč. V roce 2003 byly příjmy Jablonce nad Nisou ovlivněny přeměnou obce na obec s přenesenou působností. Lze tedy konstatovat, že došlo k nárůstu příjmů v těchto letech a zároveň ke zmenšení záporného rozpočtového salda z -54 223 tis. Kč na -14 072 tis. Kč.

Tato změna byla pozitivní. [29]

V roce 2005 došlo ke změně financování školství, což způsobilo pokles příjmů a to negativně ovlivnilo příjmy obce. [10]

K největšímu propadu došlo v roce 2006, kdy byla vynaložena velká investiční aktivita.

V roce 2009 došlo k dalšímu propadu, kdy finanční krize ovlivnila negativně saldo rozpočtu, a došlo ke snížení daňových příjmů.

V roce 2012 byl zaznamenán značný odliv jak příjmů, tak hlavně výdajů. Jako hlavní důvod lze uvést změnu místa vyplácení sociálních dávek, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením na Úřad práce. [30]

-250000 -200000 -150000 -100000 -50000 0 50000 100000 150000

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoj salda rozpočtu Jablonce nad Nisou

38

V roce 2013 došlo ke zlepšení ekonomiky a zároveň k novelizaci rozpočtového určení daní (RUD), což obci navýšilo daňové příjmy, které se pohybují kolem 500 000 tis. Kč. [31]

39

4 Podnikatelské subjekty zřízené obcí - jejich zdroje financování.

Zdroje financování podnikatelských subjektů lze rozdělit na vnější a vnitřní. Vnitřní zdroje jsou získávány z podnikatelské činnosti. Jedná se především o zdroje tvořené z nerozděleného zisku, z dlouhodobých rezerv, odpisů a z prostředků uvolněných zrychleným obratem kapitálu. Vnější zdroje podnik získává především z vnějšího prostředí. Mezi hlavní vnější zdroje patří vklady a podíly, obligace, půjčky, úvěry a leasing. Podle obrázku 4 mezi uživatele vnitřního financování (na obrázku vyznačeno zeleně) patří zaměstnanci a vlastníci. Mezi uživatele vnějšího financování (na obrázku vyznačeno červeně) patří stát, odběratelé, dodavatelé, banky a ostatní věřitelé.

Obr. 4: Uživatelé vnějšího a vnitřního financování Zdroj: vlastní zpracování

Cizí kapitál je kapitál, poskytovaný za určitý úrok a náklady spojené na jeho získání – provize či poplatky. Výhodou cizího kapitálu může být, že cizí kapitál se může stát levnější než vlastní kapitál. Působí zde daňový štít (daňový efekt), kdy splátky a úroky z cizího kapitálu se stávají nákladem a náklady snižují zisk, ze kterého se daň vypočítává. Je dobré zdůraznit, že lze dosáhnout daňového štítu pouze v případě, kdy podnik vykazuje zisk,

Podnikatelský subjekt Zaměstnanci

Vlastníci

Banky a ostatní věřitelé Dodavatelé

Odběratelé Stát

40

to znamená, že cizí kapitál je pro firmu výhodný pouze v případě, kdy vydělává více, než jsou náklady, které na něj musíme vynaložit. Proto je tedy vhodné zohlednit i daňové zatížení, které negativně ovlivňuje ekonomickou aktivitu podnikatelských subjektů a je výhodné jej eliminovat. Podnik tak může dosáhnout vyšší rentability vlastního kapitálu.

Podle vzorečku (1.4) je v čitateli výsledek hospodaření a ve jmenovateli pouze vlastní kapitál. To znamená, že v tomto finančním ukazateli není počítáno s cizím kapitálem a tedy pokud nám cizí kapitál přináší zisk, zvyšuje se jmenovatel a tím se zvyšuje rentabilita vlastního kapitálu. Ve většině případů také platí, že krátkodobý kapitál je levnější než dlouhodobý kapitál.

Nevýhodou využívání cizího kapitálu je, že každý další cizí kapitál je obtížnější k získání z pohledu investorského rizika a tím se může stát dražší. Pokud je podnik zadlužen příliš vede to k finanční nestabilitě podniku.

Financování se může rozdělit podle účelu na běžné a mimořádné financování.

Běžné financování se zabývá financováním běžného chodu podnikání, mezi které patří nákup materiálu, výplata mezd či krátkodobých závazků apod. Mimořádné financování slouží k financování mimořádných činností a událostí, zejména financování při zakládání podniku, při jednorázové akvizici, při likvidaci podniku, či v případě živelných katastrof nebo krádeží.

Další způsob jak financování rozdělit je podle splatnosti. V tomto rozdělení máme na mysli jen cizí zdroje, protože jen cizí zdroje se musí splácet. Krátkodobé zdroje jsou zpravidla splatné do 1 roku. Splácení dlouhodobých zdrojů trvá déle než jeden rok.

Podnik má na výběr 3 způsoby financování:

 financování vlastním kapitálem – především emise akcií,

 financování cizím kapitálem – bankovní a obchodní úvěry, půjčky, obligace, zálohy od dodavatelů apod.,

 samofinancování – zisk, odpisy a další vnitřní zdroje. [32]

Jak je naznačeno, tak způsobů, jak rozdělit druhy financování, je mnoho. Detailnější přehled je znázorněn na následujícím obrázku podle Miloslava Synka.

41 Obr. 5: Přehled druhů financování

Zdroj: Synek, Miloslav a kol. Podniková ekonomie, 3. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2000, str. 236 V podkapitolách se objevuje pojem investiční dotace, proto by mělo být objasněno, co to jsou investice.

Investice jsou charakterizovány jako vynaložení zdrojů, které přinášejí v budoucnu užitek.

Investice nezahrnují financovaní běžného chodu podniku.

Investice lze financovat vlastními (odpisy, zisk, výnosy z prodeje a likvidace hmotného majetku a zásob, nově vydané akcie atd.) či cizími zdroji (bankovní investiční úvěr, vydané a prodané obligace, leasing atd.). Investice se dělí na rozšiřovací investice (získání nové technologie, vylepšení pracovního prostředí, rozšíření kapacit apod.) a obnovovací investice (výměna a obnova zařízení).

Financování

vnitřní

ze zisku

z dlouhodobých rezerv

z prostředků uvolněných zrychleným obratem kapitálu

vnějši

z vlastních zdrojů

akcie podíly

z cizích zdrojů

úvěr (půjčky) - bankovní - dodavatelský - odběratelský - od zaměstnanců dlužní úpisy (obligace)

leasing faktoring

inovované nástroje

42 podnikatelských subjektů. Podnik odhadne výši budoucích nákladů a k tomu výši výnosů z vlastní činnosti. Tyto dvě položky se porovnají a odečte se výše odpisů. Po tomto procesu vznikne výše dotace, kterou poskytne zakladatel. Jsou zde i výjimky, kdy financování probíhá pomocí rámcové smlouvy. [14]

Obr. 6: Určení výše dotace od zakladatele

Zdroj: Vlastní zpracování na základě konzultace s Ing. Renatou Vítovou