Povinný rok předškolního vzdělávání

Novelizace školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání přinesla mimo jiné i povinnost jednoletého předškolního vzdělávání. Cílila především na děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí, které mají často náročnější start na počátku školní docházky. Vyhláška se týká dětí, které následující školní rok nastoupí do základní školy, tedy pětiletých a dětí s odkladem školní docházky. Plnění povinného předškolního vzdělávání může mít několik podob.

Vzdělávání dítěte v mateřské škole

Každému dítěti musí být umožněno se vzdělávat v spádové mateřské škole, tedy té nejbližší trvalého bydliště. Dítě je povinno navštěvovat školu ve všedních dnech alespoň na 4 hodiny (dobu určuje ředitel ve školním řádu, začátek je udáván mezi 7. – 9. hodinou ranní).

Vzdělávání není nutné plnit v době letních prázdnin. Omlouvání dětí stanoví školní řád.

Ředitel může požadovat doložení důvodu nepřítomnosti a rodič je povinen skutečnost do 3 následujících dnů doložit.

Dítě není povinno se vzdělávat ve spádové mateřské škole, ale musí tuto skutečnost nahlásit řediteli spádové školy. Může plnit povinnou předškolní docházku ve škole soukromé, církevní, alternativní či lesní. U místních zahraničních škol platí stejná pravidla, pouze musí mít školy povolení od MŠMT k plnění povinné předškolní docházky. (Souhrnné informace o povinném předškolním vzdělávání, 2017, s. 5)

Individuální vzdělávání dítěte

Pokud má zákonný zástupce zájem o individuální vzdělávání dítěte, oznámí tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy. Do mateřské školy nemusí dítě pravidelně docházet, musí se pouze zúčastnit setkání, při němž mateřská škola ověří úroveň osvojení očekávaných výstupů. Pokud se zákonný zástupce s dítětem ani v náhradním termínu nedostaví, je ředitel nucen ukončit individuální vzdělávání a dítě zahájí vzdělávání v mateřské škole. (Souhrnné informace o povinném předškolním vzdělávání 2017, s. 6)

Vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální

Do přípravných tříd mají možnost chodit pouze děti s odkladem povinné školní docházky. Pravidla pro ně platí obdobná jako v mateřské škole.

Zákonní zástupci jsou povinni přihlásit dítě k jednomu typu předškolního vzdělávání.

Vyhláška se týká občanů České republiky a občanů jiných států Evropské unie, kteří pobývají na území České republiky více než 90 dnů, dále cizinců, kteří mají povolení pobývat v České republice déle než 90 dní, popřípadě trvale a také účastníků řízení o udělení mezinárodní ochrany. Osvobozeni jsou pouze děti s hlubokým mentálním postižením.

Povinné předškolní vzdělávání nelze zrušit, plynule přechází k plnění školní docházky nástupem na základní školu nebo základní školu speciální. (Souhrnné informace o povinném předškolním vzdělávání 2017, s. 4)

Česká školní inspekce vydala po prvním pololetí povinného předškolního vzdělávání tematickou zprávu, ve které zhodnotila dopady nové vyhlášky. Inspekční činnost byla prováděna ve více než 400 školách. Ukázalo se, že 3 % dětí podléhajících vyhlášce předškolní vzdělávání neplní. Jde o děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí,

povinnou předškolní docházku již v předešlých letech předškolní zařízení navštěvovala.

Každá jedna škola z deseti se setkala tím, že musela řešit problém s nepřihlášením dítěte ze spádové oblasti k povinnému vzdělávání. (Dopady povinného předškolního vzdělávání 2018, s. 4)

„Část dětí se v minulosti předškolního vzdělávání neúčastnila a vstupovala do vzdělávacího systému až v rámci povinné školní docházky v základní škole. Předškolní vzdělávání je nicméně považováno za velmi přínosné pro rozvoj kompetencí dětí a zvyšuje jejich šance na školní úspěch na počátku vzdělávací dráhy. Předškolní období je také zásadní etapou pro rozvoj kognitivních a řečových dovedností a pravidelná docházka do MŠ pomáhá vyrovnávat rozdíly mezi dětmi, dané zejména výchovou v rodině. Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat a podporovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Vzhledem k neúčasti části dětí na předškolním vzdělávání nebylo dosud možné sledovat a podporovat jejich vývoj v předškolním období, a usilovat tak o kompenzaci případných deficitů.“ (Dopady povinného předškolního vzdělávání 2018, s. 6)

Závěrem lze říci, že hlavní cíl zvýšit počet dětí navštěvujících předškolní zařízení se nenaplnil. Ředitelé si stěžují na větší množství většinou administrativních povinností s vyhláškou spojených, např. větší hlídání absencí, dohledávání dětí ze spádových oblastí a zjišťování úrovně osvojování očekávaných výstupů. Vyhláška v praxi ukázala na své nedostatky. V legislativě není dostatečně upřesněno, jak má ředitel jednat v případě, kdy zákonný zástupce dítě k předškolnímu vzdělání nepřihlásí. S tím souvisí i fakt, že ředitel od obce v některých případech neobdrží seznam dětí, které vyhlášce podléhají. (Dopady povinného předškolního vzdělávání, 2018, s. 17)

Povinný rok předškolního vzdělávání má ale i svá pozitiva. Ukázalo se, že mateřské školy často více cílily svůj program na školní přípravu (správné pracovní návyky, samostatnost, dodržování daných pravidel, verbální a neverbální dovednosti, náprava řeči apod.) a zákonní zástupci byli v některých případech ochotni platit za pracovní sešity využívané ve školách. Česká školní inspekce nicméně upozornila na nedostatečné respektování vývojových specifik dětí v oblasti obsahu a metod plnění úkolů. (Dopady povinného předškolního vzdělávání, 2018, s. 18)