3.3.1 Příprava sociometrického průzkumu
V bakalářské práci byly použity jednoduché sociometrické testy. Využity byly celkem tři testy. Přičemž jedním z nich byl dotazník, kde žáci odpovídají na položené otázky.
Ve dvou následujících testech žáci známkují své spolužáky známkami - stupnicí 1-5.
Pro upřesnění a také náhled z pohledu učitele byl zvolen také dotazník pro třídní učitele, kde třídní učitelé zodpovídali šest otevřených otázek, které byly voleny vzhledem k sociometrickému šetření.
Příprava tohoto sociometrického průzkumu se nezdála časově velmi náročná, ale nejvíce času zabrala administrativní příprava a stanovení vhodných otázek pro třídní učitele.
3.3.2 Průběh průzkumu
Pro bakalářskou práci byla vybrána jedna základní škola, která byla doporučena kolegyněmi, které s touto školou již dříve spolupracovaly. Po zjištění kontaktů a domluvení schůzky se zástupkyní druhého stupně, bylo velkým překvapením, jak vstřícně a ochotně přistupovali pedagogičtí pracovníci k provedení tohoto průzkumu. Paní zástupkyně byla velmi ochotná a vstřícná, Hrabalovy testy obliby a vlivu i dotazníky byly připraveny předem ve spolupráci s třídními učiteli a žáci již jen doplňovali známky či dopisovali odpovědi na otázky.
Průzkum probíhal v předposledním týdnu měsíce prosince 2010, a to z důvodu, že žáci již měli méně školních povinností, byl čas vánočních besídek a proto ideální prostor na provedení průzkumu. S třídními učitelkami, které byly mimochodem taktéž velmi vstřícné, byly dojednané schůzky předem, aby byla možnost, vysvětlit jim cíl průzkumu, formu, jakou budou data získávána a přínos pro jejich další práci s kolektivem. Byly velmi rády a velmi je zajímal výsledek průzkumu, jaké jsou sociální vztahy žáků jejich tříd a zda průzkum neodhalí nějaký problém ve vztazích, který by se dal včasným zásahem (změnou zasedacího pořádku, změnou členů pracovních skupin apod.) zlepšit. S jednotlivými třídními učitelkami bylo také domluveno, že žáci, kteří v daný moment vyplňování dotazníků nebyli přítomni, vyplní dotazník dodatečně (v soukromí učitelčina kabinetu-aby jej neovlivňovali ostatní žáci) a tyto vyplněné dotazníky budou v předem určený termín dodatečně vyzvednuty.
Každému z žáků byly rozdány dva testy (Hrabalův sociometrický test – sympatie a Hrabalův sociometrický test – vliv), kde žáci hodnotili stupnicí 1-5 všechny své spolužáky a dotazník, který byl jakýmsi doplňkem sociometrickým testům a obsahoval deset otázek.
Žákům byly vysvětleny pojmy sympatie ( = obliba), pohovořili jsme na téma odlišnosti každého jedince – že každý jedinec je jiný, jedinečný a tím i povaha každého z nás je jiná. Jak se říká, kolik lidí, tolik povah. Vysvětlili jsme si, že existují čtyři základní typy osobnosti:
o Cholerik – člověk vznětlivý, rychle a snadno vzplane avšak zpravidla jeho vzněty rychle opadnou
o Flegmatik – je klidný, nedá se snadno vyvést z míry, nepodléhá náladám, může být však až netečný, lhostejný
o Sangvinik – čilý, společenský, kladně naladěný.
o Melancholik – bývá často smutný, sklíčený, pesimistický.
To, že jsme každý jiný, se promítne i v tom, že nám je někdo sympatický, někdo méně a jiní jsou nám naopak nesympatičtí. Vysvětlili jsme si, že známkami 1-5 označíme míru sympatií (obliby) jednotlivých spolužáků. Známka 1 – bude označovat největší míru obliby, známka 5 naopak nejmenší míru sympatií. Žákům bylo uvedeno, aby zapojili vlastní úvahu.
Byli taktéž upozorněni, aby testy i dotazník, které obdrží nepodepisovali (své jméno v dotazníku jednotlivý žák proškrtl, to postačilo k následné identifikaci konkrétního žáka), neboť výsledky průzkumu jsou anonymní a nebudou také nikde zveřejněny. Poslouží pouze pro tvorbu bakalářské práce a následně budou sloužit jejich třídní učitelce jako ukazatel či pomocník při problematice v otázce sociálních vztahů ve třídě. Žáci byli ubezpečeni, že nemusí mít obavy z toho, že by se ostatní spolužáci dozvěděli, jaké preference v dotazníku vyplnili.
Taktéž byl žákům vysvětlen pojem „vliv ve třídě“ - ať již v kladném či záporném slova smyslu. Toto rozhodování bylo evidentně pro žáky obtížnější, neboť vztahy ve starších školních třídách jsou často preferenční a ne zcela stálé. Zda se mu ostatní rádi podřizují, nebo se ho bojí, kamarádí s ním z prospěchu.
Žáci byli také upozorněni, aby kolonku se svým jménem vynechali a nevyplňovali ji, aby test proběhl regulérně.
Žákům byl ponechán dostatek času i možnost pracovat individuálně – každý si mohl sednout ve třídě tak, aby ho nikdo nerušil a mohl pracovat v klidu. Některé třídní učitelky k tomuto účelu poskytly i svou katedru.
Celkem trvalo sejmutí těchto údajů ve třídách základní školy jeden pracovní den. V každé třídě bylo věnováno cca 20 minut uvedením do problematiky a vysvětlením instrukcí žákům.
Samotné vyplňování sociometrických testů a dotazníku mělo různý časový průběh s ohledem na počet žáků ve třídě a také s ohledem na to, že někteří žáci využívali možnosti sedět odděleně od zbytku třídy (např. za katedrou). V nejméně početné třídě (16 žáků) trvalo vyplnění dotazníků cca 10 minut, v nejpočetnější třídě byly dotazníky vyplněny do 20 minut.
Žáci při vypracování sociometrických testů a dotazníku velmi aktivně spolupracovali, což je jistě způsobeno i tím, že tyto školy často spolupracují se studenty vysokých škol při jejich bakalářských či závěrečných pracích a tím jsou žáci na podobné průzkumy zvyklí. Milým překvapením byl přístup žáků k vyplňování dotazníků - žáci přistupovali k záležitosti velmi zodpovědně a i při diskusi a vysvětlování pojmů byli aktivní a nebáli se klást otázky, pokud něčemu nerozuměli. Pouze žáci nejvyšších ročníků se již nezapojovali do diskuze i snímání dat tak aktivně, jelikož již nepociťovali zásadní vliv tohoto průzkumu na jejich skupinu.