Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (15 %)
1 000 € - 150 €
Solidarity surcharge (5,5 % of tax deduction) - 8,25 €
Remaining net amount = 841,75 €
Zdroj: vlastní zpracování
Příjem v V. kole SP v Ruhpoldingu za 6. místo ve štafetě byl v hodnotě 1 000 €. Stejně jako v prvním případě dostal poplatník XY potvrzení o odvedené dani v Německu, které následně použil i v ČR.
Celkově poplatník XY odvedl v Německu daň ve výši 791,25 €. Zbylou částku ve výši 4 208,75 € obdržel na bankovní účet. K 29. 3. 2017 podal poplatník XY daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kde tento příjem uvedl v příloze č. 1, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§ 38f) metodou prostého zápočtu.
Částky uváděné v příloze i samostatném listu se uvádějí v celých korunách zaokrouhlených na dvě desetinná místa ve smyslu ustanovení § 146 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Pro přepočet na české koruny se používá aktuální kurz devizového trhu, který vyhlašuje Česká národní banka každý den. Pro měsíc leden byl kurz 27,02 CZK/1 EUR. V daňovém přiznání byla použita metoda prostého zápočtu tak, jak zobrazuje následující tabulka č. 12.
54 Tabulka 12: Metoda prostého zápočtu daně s Německem
Číslo a název řádku Poplatník
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 22 967 Kč
322 Výdaje X
323 Daň zaplacená v zahraničí 4 053,00 Kč
324 Koeficient zápočtu 3,83
325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 3 444,70 Kč
326 Daň uznaná k zápočtu 3 444,70 Kč
327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 608, 30 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3
Hodnota daně v Německu převýšila hodnotu daně uznané k zápočtu, proto poplatník XY při podání daňového přiznání v ČR nemusí doplácet žádnou částku.
Itálie
Mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění má Česká republika uzavřenou s Itálií od roku 1984. Dani z příjmů fyzických osob podléhají daňoví rezidenti s celosvětovými příjmy a také daňoví nerezidenti, kteří příjmy daní na území Itálie. Zákon o dani z příjmů fyzických osob se nazývá „Imposta sul reddito delle persone fisiche (IRPEF) a v níže uvedené tabulce č. 13 je možno vypozorovat progresivní zdanění příjmů fyzických osob dle tamní legislativy.
Tabulka 13: Zdanění příjmů fyzických osob v Itálii
Roční zdanitelný příjem Sazba daně
do 15 000 € 23 %
15 001 € – 28 000 € 27 %
28 001 € – 55 000€ 38 %
55 001 € – 75 000 € 41 %
nad 75 001 € 43 %
Zdroj: vlastní zpracování podle IRPEF
Hodnota daňové sazby je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi poměrně vysoká (viz tabulka č. 13 výše). Sazba se ještě zvyšuje o regionální přirážku, která se pohybuje mezi 0,9 % a 1,4 %. Nepoužívají se odčitatelné položky, ale tzv. bonusy, které lze použít
55
na manželku, na vzdělání, lékařské ošetření apod. Srážková daň, které podléhají příjmy nerezidenta na území Itálie je stanovena ve výši 20 % (Široký, 2013).
Poplatník XY se zúčastnil v lednu 2016 VI. kola SP v biatlonu v italské Anterselvě, kde společně s týmovými kolegy obsadil druhé místo ve štafetě. Tímto umístěním dosáhl na příjem 3 500 €. Organizátor odvedl z této výhry srážkovou daň ve výši 20 % (viz tabulka č. 14 níže) a potvrzení, které poplatník XY uplatnil v ČR, mu dal do vlastních rukou.
Tabulka 14: Výpočet daně odvedené v VI. kole SP v Anterselvě, Itálie
Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (20 %)
3 500 € - 700 €
Remaining net amount = 2 800 €
Zdroj: vlastní zpracování
Daň odvedená v Itálii činila 700 €. Čistý příjem byl poplatníkovi XY zaslán na bankovní účet. V daňovém přiznání podaným v ČR zahrnul tento příjem v příloze č. 2, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§ 38f) metodou prostého zápočtu. Aktuální kurz vyhlášený Českou národní bankou byl 27,06 CZK/1 EUR. Metodu provedeného zápočtu daně stanovuje tabulka č. 15.
Tabulka 15: Metoda prostého zápočtu daně s Itálií
Číslo a název řádku Poplatník
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 75 670 Kč
322 Výdaje x
323 Daň zaplacená v zahraničí 18 918,00 Kč
324 Koeficient zápočtu 12,62
325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 11 350,43 Kč
326 Daň uznaná k zápočtu 11 350,43 Kč
327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 7 567,57 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3
56
Hodnota daně v Itálii byla vyšší než hodnota daně uznané k zápočtu, proto poplatník XY při podání daňového přiznání v ČR nemusel doplácet žádnou částku.
USA
Systém daní v USA je poněkud složitější, neboť daň může být ukládána na třech úrovních:
§ federální,
§ státní,
§ místní,
o okresní,
o obecní (Jurčík, 2015).
Proto není divu, že v jednotlivých státech USA vzniká určitý typ daňového ráje, jelikož výše daňových sazeb jsou v různých oblastech odlišné a např. státy Aljaška, Florida nebo Texas nevybírají daň z příjmů fyzických osob vůbec. Federální sazba daně je ve všech státech stejná, ovšem progresivní v rozsahu od 10 % do 39,6 % dle výše zdanitelného příjmu. Na státní úrovni je také ve většině států použito progresivní zdanění. Jistá výhoda celého systému může být spatřována v tom, že ve státě není kalkulováno s DPH (Businessinfo, 2017).
Daň z příjmů fyzických osob patří mezi přímé federální daně. Daňový zákon se nazývá The Internal Revenue Code (IRC), který je ve správě amerického finančního úřadu Internal Revenue Services.
Mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění je uzavřená mezi USA a Českou republikou od roku 1993. Jak již bylo zmíněno v podkapitole 3.3.3, tento typ smlouvy se nepatrně odlišuje od modelové smlouvy OECD, neboť je založená na principu státní příslušnosti poplatníka. Trvalý pobyt nebo doba zdržování se v daném státě nehraje roli.
Toto ustanovení je ve smlouvě zmíněno ve článku 1 odst. 3 a říká, že smluvní stát může zdaňovat nerezidenty a své občany (včetně těch bývalých) podle zákonů smluvního státu, jako kdyby mezinárodní smlouva nebyla účinná. Velká nejistota z této smlouvy plyne především pro rezidenty USA.
Osoba, která není rezidentem a dosáhne příjmů na území USA, musí tyto příjmy podrobit zdanění. Zákon 26 U.S Code § 871 – Tax on non-resident alien individuals vymezuje
57
veškeré příjmy, které jsou ze zdrojů USA a musí tak podlehnout srážkové dani ve výši 30 %. Aby tak mohlo být učiněno, je třeba, aby nerezident vyplnit formulář „Form 1042 - S, Foreign Persons’ U.S. Source Income Subject to Witholding“, který je určen pro cizince, kteří dosáhli zdrojů na území USA. Tohoto cizince pak definuje 26 U.S Code § 5000C – Imposition of tax on certain foreign procurement, jako osobu, která není osobou USA.
Formulář je vyhotoven v jednom originále a třech kopiích, kde se mimo jiné uvádí i „Income code“ podle toho, z jaké oblasti zdrojů bylo příjmu dosaženo.
Poplatník XY závodil v VIII. kole SP v americkém Presque Isle ve státě Maine.
Společným úsilím se svými kolegy zvítězili ve štafetovém závodě světového poháru.
Mimo uznání, které vítězstvím získali, tak ještě dosáhli na finanční prémii, kterou IBU stanovila na 5 000 € pro každého člena štafety. Organizátor zmíněnou finanční odměnu zdanil srážkovou daní na základě formuláře 1042-S, který vyplnil poplatník XY. Kód příjmu, pod kterým se skrývá výdělek ze sportovní a umělecké činnosti, je 42. Formulář musel být vyplněn v $, proto muselo dojít k přepočtu z oficiální měny biatlonové unie (EUR) na americké dolary. Výpočet daně odvedené v USA je zobrazen v tabulce č. 16.
Tabulka 16: Výpočet daně odvedené v VIII. kole SP v Presque Isle, USA
Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (30%)
5 000 € - 1 500 €
5 545 $ - 1 663,50 $
Remaining net amount 3 500 € = 3 881,50 $
Zdroj: vlastní zpracování
Daň odvedená v USA byla v hodnotě 1 663,50 $. Poplatník XY na bankovní účet obdržel částku 3 881,50 $. V daňovém přiznání podávaným v ČR zahrnul tento příjem v příloze č. 3, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§ 38f) metodou prostého zápočtu. V daňovém přiznání proběhl přepočet z EUR na CZK podle aktuálního kurzu ČNB ze dne 12. 2. 2016, který měl hodnotu 27,06 CZK/1 EUR. Pro výpočet daně byla použita metoda prostého zápočtu tak, jak zobrazuje tabulka č. 17.
58 Tabulka 17: Metoda prostého zápočtu daně s USA
Číslo a název řádku Poplatník
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 94 728 Kč
322 Výdaje x
323 Daň zaplacená v zahraničí 40 598,00 Kč
324 Koeficient zápočtu 15,80
325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 14 210,52 Kč
326 Daň uznaná k zápočtu 14 210,52 Kč
327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 26 387,48 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3
Hodnota daně v USA byla vyšší než hodnota daně uznané k zápočtu, proto poplatník XY při podání daňového přiznání v ČR nemusel doplácet žádnou částku.
Norsko
Norské království není zemí Evropské unie, přesto má s Českou republikou uzavřenou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění, která je platná od roku 2005. Norsko patří mezi skandinávské země, o kterých je všeobecně známo, že míra zdanění je vyšší díky propracovanému sociálnímu systému a vysoké míře přerozdělování. Neomezenou daňovou povinnost mají rezidenti země a nerezidenti zdaní pouze ty příjmy, kterých dosáhli ze zdrojů Norského království. Norský zákon o dani z příjmů se nazývá „Lov om skatt av formue og insekt“.
Celý systém zdanění je progresivní a má se za to, že každý by měl zaplatit daň dle svých možností, aneb čím více vyděláš, tím více zdaníš (mimo jiné je v Norsku zavedená daň z bohatství). Poplatníci platí dva typy daní z příjmů fyzických osob – všeobecný příjem (tax on ordinary income) je zdaněn lineární sazbou 24 % a umožňuje uplatnit množství odpočtů, a osobní příjem (bracket tax) dle úhrnu příjmů rozdělených do čtyř kategorií je zdaněn progresivně. Pro sportovce a umělce, kteří jsou nerezidenty, je uzákoněna zvláštní sazba daně ve formě srážky ve výši 15 % (Nordisketax, 2017a).
Za zmínku stojí dva norské územní celky nacházející se na severu země – Finmark a Nord-Troms. Kvůli nepříznivému klimatu nemají srovnatelné životní podmínky s jinými částmi země, proto pro ně platí nižší daňová sazba a speciální odpočty (Nordisketax, 2017a).
59
Vrcholem biatlonové sezony 2015/2016 bylo Mistrovství světa v norském Oslo, kterého se zúčastnil i poplatník XY. Ve štafetovém závodě obsadil se svými reprezentačními kolegy šesté místo a dosáhl tak příjmu v hodnotě 1 000 €. Mezinárodní smlouva ustanovila, že příjem ze zdrojů Norského království bude zdaněn v této zemi, o což se postaral organizátor MS. O provedené 15% srážce z příjmu 1 000 € byl poplatník XY písemně vyrozuměn, jak je patrné z tabulky č. 18.
Tabulka 18: Výpočet daně odvedené na MS Oslo, Norsko
Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (15 %)
1 000 € - 150 €
Remaining net amount = 850 €
Zdroj: vlastní zpracování
Poplatník XY odvedl daň do norské státní pokladny ve výši 150 €. Zbylých 850 € mu bylo připsáno na bankovní účet. V daňovém přiznání podávaným v ČR zahrnul tento příjem v příloze č. 4, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání –
„Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§ 38f) metodou prostého zápočtu. V daňovém přiznání proběhl přepočet podle aktuálního kurzu ČNB ze dne 11. 3. 2016, který měl hodnotu 27,06 CZK/1 EUR. V tabulce č. 19 je vypočítaná daň uznaná k zápočtu dle metody prostého zápočtu příjmů ze zahraničí.
Tabulka 19: Metoda prostého zápočtu daně s Norskem
Číslo a název řádku Poplatník
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 23 001 Kč
322 Výdaje x
323 Daň zaplacená v zahraničí 4 059,00 Kč
324 Koeficient zápočtu 3,84
325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 3 453,70 Kč
326 Daň uznaná k zápočtu 3 453,70 Kč
327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 605,30 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3
60
Hodnota daně v Norsku by měla být srovnatelná (vyjma kurzového rozdílu) s hodnotou daně uznané k zápočtu v České republice, proto poplatník XY nedoplácel žádnou částku.
Švédsko
Švédsko se rovněž řadí mezi skandinávské země, kde je historicky zabudován velmi silný sociální systém, a proto i míra zdanění je nadprůměrná oproti ostatním zemím v EU.
Se Švédskem má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění z roku 1980. Ve smlouvě je vymezeno, že celosvětové příjmy daňového rezidenta jsou zdaněny na území Švédska a daňový nerezident daní pouze příjmy, kterých na daném území dosáhl. Za rezidenta Švédska se považuje poplatník, který zde tráví více než 183 dní v roce a také je dalších pět let považován za rezidenta ten, který je ve Švédsku rezidentem více než 10 let. Daně spravuje švédský daňový úřad Skatteverket (Nerudová, 2014).
Fyzické osoby podléhají dani z příjmů na národní a municipální úrovni, do kterých lze zahrnout více odpočitatelných položek. Jednotlivci rozdělují své příjmy do následujících kategorií: příjem z podnikání, příjem ze závislé činnosti a kapitálový příjem. Zdanění příjmů fyzických osob ve Švédsku zobrazuje tabulka č. 20.
Tabulka 20: Progresivní zdanění příjmů fyzických osob ve Švédsku
Zdanitelný příjem Sazba daně
do 430 199 SEK 0 %
430 200 SEK – 625 799 SEK 20 %
nad 625 800 SEK 25 %
Pozn.: SEK = Švédská koruna
Zdroj: vlastní zpracování podle Europa, 2017
Výše daňového zatížení je závislá na dosaženém příjmu, dochází tedy k progresivnímu zdanění. Jiné pásma zdanění mají nastavené poplatníci starší 65 let. Na kapitálové příjmy je uvalena lineární sazba ve výši 30 % (Nordisketax, 2017b).
Pro nerezidenty, tedy osoby s omezenou daňovou povinností, je stanovena zvláštní sazba daně z příjmů zvaná jako SINK (state income tax for non-residents). Ve výši 20 % platí pro osoby, které dosahují příjmů ze zaměstnání. Švédské legislativa stanovuje
61
i zvláštní sazbu daně pro sportovce a umělce, jejíž hodnota je 15 % ve formě srážky z daného příjmu (Nordisketax, 2017b).
Poplatník XY strávil léto 2016 v plném tréninkovým nasazení, aby byl řádně připraven na začátek sezony 2016/2017. Zúčastnil se I. kola SP ve švédském Östersundu, kde potvrdil své fyzické kvality a v individuálním závodě skončil na 12. místě. Toto umístění pro něj znamenalo zisk finanční odměny ve výši 500 €, kterou nově od této sezony stanovila IBU pro závodníky, kteří se v individuálním závodě umístí od 10. do 15. místa.
Organizátor závodu odvedl za sportovce srážkovou daň ve výši 15 %, což činilo 75 € z výhry. Zbylá částka byla připsána na bankovní účet (viz tabulka č. 21). Zároveň bylo poplatníkovi XY přiděleno osobní identifikační číslo švédským daňovým úřadem pro případ, že by v budoucnu dosahoval příjmů na území Švédska.
Tabulka 21: Výpočet daně odvedené v I. kole SP v Östersundu, Švédsko
Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (15 %)
500 € - 75 €
Remaining net amount = 425 €
Zdroj: vlastní zpracování
Pro potřeby daňového přiznání podávaného v ČR byla hodnota 425 € převedena aktuálním kurzem ze dne 2. 12. 2016, který činil 27,06 CZK/1 EUR. Příjem poplatníka XY byl v daňovém přiznání v ČR zahrnut do přílohy č. 5, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§38 f) metodou prostého zápočtu, jak zobrazuje tabulka č. 22.
Tabulka 22: Metoda prostého zápočtu daně se Švédskem
Číslo a název řádku Poplatník
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 11 501 Kč
322 Výdaje x
323 Daň zaplacená v zahraničí 2 030,00 Kč
324 Koeficient zápočtu 1,92
325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 1 726,85 Kč
62
326 Daň uznaná k zápočtu 1 726,85 Kč
327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 303,15 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3
Hodnota daně ve Švédsku by měla být srovnatelná (vyjma kurzového rozdílu) s hodnotou daně uznané k zápočtu v ČR, proto poplatník XY v ČR nedoplácel žádnou částku.
Slovinsko
Smlouva mezi Českou republikou a Slovinskou republikou o zamezení dvojího zdanění je z roku 1998. Daňový rezident Slovinska je ten, kdo má trvalé bydliště ve Slovinsku a zdržuje se tam minimálně půl roku. Daňový nerezident je pak ten, jehož tamní příjmy jsou zdaněny v rámci mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění ve státu zdroje, tedy ve Slovinsku. Správu daní má na starost Ministerstvo financí a zákon o dani z příjmů definuje ve svém „Zakon o dohodnini ZDoh-2“ (Široký, 2013). Tabulka č. 23 zobrazuje zdanění příjmů fyzických osob ve Slovinsku.
Tabulka 23: Progresivní zdanění příjmů fyzických osob ve Slovinsku
Roční zdanitelný příjem Daň ze spodní hranice Sazba daně z přesahující částky
do 8 021,34 € - 16 %
8 021,34 € – 20 400 € 1 283,41 € 27 %
20 400 € – 48 000 € 4 625,65 € 34 %
48 000 € – 70 907,20 € 14 009,65 € 39 %
nad 70 907,20 € 22 943,46 € 50 %
Zdroj: vlastní zpracování podle „Zakon o dohodnini, § 122, odst. 1“
Základ daně z příjmů fyzických osob tvoří dílčí části daně (závislá činnost, podnikání, zemědělství, příjem z majetku a majetkových práv a kapitálové zisky), od kterých lze odečíst určité nezdanitelné částky, které závisí na hrubém příjmu poplatníka. Sazba daně je klouzavě progresivní dle tabulky č. 23 výše (Nerudová, 2014).
Zakon od dohodnini, ZDoh-2, ve svém § 5 písm. 2 stanovuje nerezidenta jako osobu, která má povinnost zaplatit daň z příjmů ze zdroje Slovinska v této zemi. Přesně tak tomu je i v souladu s mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Podle ustanovení
63
zákona v § 68 dojde ke zdanění příjmu umělce nebo sportovce srážkovou daní ve výši 15 % z její celkové hodnoty.
Podle ZDoh-2 § 68, davčni odtegljaj, je srážková daň udělena speciálně pro sportovce v souladu s § 59, normirani odhodki, kdy je základ daně snížený o 80 % normalizovaných nákladů.
Poplatník XY ve II. kole SP závodil ve slovinské Pokljuce, kde na základě dosaženého výsledku ze štafety (4. místo) získal finanční odměnu ve výši 2 000 €. Vyhotovující dokument o provedené srážce daně na základě slovinské legislativy obdržel poštou (viz tabulka č. 24).
Tabulka 24: Výpočet daně odvedené v II. kole SP na Pokljuce, Slovinsko
Determination of net prize money Prize money according to IBU Reduced tax base (80 %)
2 000 € 1 600 €
Tax deduction (15 %) - 60 €
Remaining net amount 1 940 €
Zdroj: vlastní zpracování
Daň odvedená ve Slovinsku byla ve výši 60 €. Čistý příjem byl poplatníkovi XY zaslán na bankovní účet. V daňovém přiznání podávaným v ČR zahrnul tento příjem v příloze č. 6, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§38 f) metodou prostého zápočtu (viz tabulka č. 25). Pro přepočet na české koruny byl stanovený aktuální kurz vyhlášený Českou národní bankou dne 9. 12.
2016 v hodnotě 27,06 CZK/EUR.
Tabulka 25: Metoda prostého zápočtu daně se Slovinskem
Číslo a název řádku Poplatník
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 54 050 Kč
322 Výdaje x
323 Daň zaplacená v zahraničí 2 432,00 Kč
324 Koeficient zápočtu 7,40
325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 8 107,44 Kč
64
326 Daň uznaná k zápočtu 2 432,00 Kč
327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 0 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3
Daň vyměřená ve Slovinsku byla nižší, než hodnota daně uznané k zápočtu. Bylo nezbytné, aby poplatník XY v daňovém přiznání pro kalendářní rok 2016 odvedl zbývající částku 5 675 Kč, která vyrovná daň v ČR.
4.2 Národní příjmy
Pro potřeby daňového přiznání je nutné znát úhrn příjmů dosažených v České republice.
Poplatník XY je zaměstnán v rezortním sportovním centru Olymp Ministerstva vnitra jako instruktor sportu, kde každý měsíc obdrží plat za odpracované hodiny. Zaměstnavatel za poplatníka XY odvádí důchodové a zdravotní pojištění, poplatník XY uplatňuje slevu na poplatníka a na studenta. Od zaměstnavatele poplatník XY obdržel v únoru 2017 potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, které zahrne do daňového přiznání.
Zároveň má s Českým svazem biatlonu uzavřenou smlouvu o zajištění reklamních, marketingových a osobních práv. V této smlouvě má stanovenou fixní částku i jakýsi bonus, který na základě dosažených výsledků stanovenými kritérii této smlouvy může Českému svazu biatlonu po uplynutí zimní sezony vyfakturovat na základě živnostenského oprávnění, které se k dané činnosti vztahuje.
4.3 Výdaje
Poplatník XY má běžné výdaje osobního života jako kterýkoliv jiný občan. Mezi tyto výdaje patří platba hypotéky, platba energií, platba životních pojistek, výdaje na pohonné hmoty, stravování a mobilní telefon apod. Výdaje na sportovní potřeby a oblečení jsou v kompetenci Českého svazu biatlonu, případně Olympu Ministerstva vnitra. Jistou dotaci a značné přilepšení v zahraničí na běžné výdaje představuje pro poplatníka XY vyplacení zahraničního stravného ve výši 40 % z tarifu pro příslušnou zemi podle zákoníku práce.
65
Protože poplatník XY nemá výdaje, které by mohl promítnout do nákladů svého podnikání a jeho příjem nedosahuje hodnoty 2 000 000 Kč, je pro něj optimální využít metodu paušálních výdajů ve výši 60 % z dosažených příjmů za rok 2016.
4.4 Daňové přiznání
Podle zákona o daních z příjmů vzniká povinnosti podat daňové přiznání každému, jehož roční příjmy přesáhly 15 000 Kč. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob podává daňový rezident nejpozději do 31. března následujícího roku po uplynutí zdaňovacího období.
Pokud daňové přiznání zpracoval a předkládá daňový poradce na základě plné moci
Pokud daňové přiznání zpracoval a předkládá daňový poradce na základě plné moci